3 C 181/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit jí částku [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající z úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se původní věřitel ([anonymizována tři slova], [IČO], [anonymizováno] [adresa]) zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši [částka]. Podle tvrzení žalobkyně byla smlouva o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] [číslo] uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaná prostřednictvím svého uživatelského účtu na internetových stránkách původního věřitele odeslala Žádost o spotřebitelský úvěr, na základě této žádosti byl žalované přidělen unikátní autorizační kód, který jí původní věřitel zaslal na telefonní číslo, které žalovaná uvedla při registraci na internetových stránkách původního věřitele a které je následně uvedeno na Smlouvě o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] [číslo] (tedy telefonní číslo +420 [číslo]). Po ověření schopnosti žalované úvěr řádně splácet jí původní věřitel zaslal na emailovou adresu [email], kterou žalovaná rovněž uvedla při registraci a který je uveden v úvěrové smlouvě, písemné znění smlouvy o úvěru, a žalovaná následně k této smlouvě dne [rok] [číslo] [anonymizováno] připojila onen unikátní autorizační kód [číslo] a takto podepsanou smlouvu vložila do klientské zóny ve svém uživatelském účtu na stránkách původního věřitele. Podle čl. IV. odst. 3 smlouvy o úvěru byla tímto smlouva o úvěru uzavřena. Žalobce sděluje, že byla žalovaná lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Žalovaná úvěr čerpala ve výši [částka], čímž žalované v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru splatit pravidelnými měsíčními splátkami do [datum]. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně nesplnila. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: úroků z prodlení, sjednaného smluvního úroku ve výši [částka] a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla shora uvedená pohledávka právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni.

2. Soud přezkoumal svou mezinárodní pravomoc a konstatoval, že tato je dána ve smyslu ust. čl. 4 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012 (Brusel I bis). Rozhodným právem je dle čl. 4 odst. 1 písm. b) nař. Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008 (Řím I) právo české.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Z předložené Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši [částka] s úrokovou sazbou [anonymizováno] p. a., úrokem ve výši [částka], RPSN ve výši [anonymizováno]. Úvěr měl být splacen jednorázově se sjednanou dobou splatnosti 30 dnů od odeslání finančních prostředků žalované. Výše poplatku za sjednání úvěru byla sjednána ve výši [částka]. Způsob vyplacení úvěru byl ujednán jako bezhotovostní bankovní převod. Smlouva obsahuje rovněž ujednání o vlastnostech úvěru pro případ překročení doby splatnosti úvěru. Součástí smlouvy je i určení způsobu právního jednání stran (čl. VII.), a to tak, že strany budou vzájemně komunikovat prostředky komunikace na dálku. Za prostředky komunikace na dálku se považují e-mail, poštovní zásilka zajišťovaná provozovatelem poštovních a kurýrních služeb, telefon či klientská zóna s jedinečným kódem vygenerovaným poskytovatelem elektronické autorizace či SMS kódem, kterým úvěrovaný potvrzuje nabídku na uzavření smlouvy či dodatku. Žalobkyně však předložila soudu smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] ve formě elektronického dokumentu, který neobsahuje žádný kvalifikovaný elektronický podpis. Smlouva ve svém závěru obsahuje toliko prohlášení o tom, že úvěrovaný si návrh smlouvy přečetl a souhlasí s jeho obsahem a je připojena informace o tom, že„ podpis byl proveden [rok] [číslo] [anonymizováno] elektronickým kódem [číslo]“. Z předloženého elektronického dokumentu nevyplývá, že by žalovaná byla osobou, která projevila svoji vůli být vázána předmětnou smlouvou. Jiný důkaz o uzavření smlouvy o úvěru žalobkyně nepředložila.

6. Ze zprávy [obec] spořitelny a. s. soud zjistil, že na účet č. [bankovní účet], jehož majitelem je žalovaná, byla dne [datum] připsána částka [částka] pod variabilním symbolem [číslo].

7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě celého dluhu ve výši [částka] do tří dnů.

8. Předžalobní výzvu žalobkyně odeslala dne [datum], jak vyplývá z poštovního podacího archu.

9. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

10. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že s tvrzenou smlouvou o úvěru vyjádřila žalovaná souhlas.

11. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovanou podepsána. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.

12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalované, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

14. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší. Dle ustanovení § 1824 a násl. o. z. mohou být pro uzavření smlouvy použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

15. Písemná forma je v souladu s ustanovením § 562 odst. 1 o. z. zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Tomu odpovídá i judikatura Nejvyššího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007), podle něhož písemná forma právního jednání předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

16. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních následků smlouvy, je nutné prokázat, že smlouva byla skutečně mezi účastníky uzavřena. V daném případě se s tím pojí především povinnost prokázat, že žalovaný se smlouvou vyjádřil souhlas, tedy smlouvu podepsal - připojil k ní svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě elektronického podpisu, případně projevil souhlas jiným způsobem (konkludentně).

17. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů („ ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS.

18. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv„ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije – tak, že to„ nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).

19. České právo tedy nezná pouze jeden druh elektronického podpisu, ale rozlišuje různé druhy, přičemž právní důsledky spojuje s jakýmkoliv elektronickým podpisem. Obyčejným, prostým elektronickým podpisem může být nejen např. skenovaný vlastnoruční podpis, nebo speciální kód (PIN, heslo, ID apod.), kterým osoba disponuje, ale i řetězec jednotlivých znaků tvořících jméno a příjmení v textu zprávy zaslané z určité adresy elektronické pošty. Nicméně v rámci soudního řízení je nutné takové uzavření smlouvy prokázat.

20. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná se zaregistrovala zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a e-mailové adresy, čímž zahájila kroky ke zřízení uživatelského účtu; následně byl žalované v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy, což žalovaná odsouhlasila verifikačním kódem ([číslo]) s tím, že kód nahrazuje fyzický podpis smlouvy. K žádné z těchto tvrzených skutečností však žalobkyně nenavrhla důkazy, kterými by bylo možné prokázat, že k takovému průběhu událostí opravdu došlo. Mohl by např. být navržen důkaz počítačovým systémem, který obsahuje záznamy údajů o právních jednáních. Pokud by zároveň bylo prokázáno, že se záznamy provádějí se systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám, mohla by se uplatnit vyvratitelná právní domněnka stanovená v § 562 odst. 2 o. z., že záznamy v takovém elektronickém systému jsou spolehlivé. Důkaz počítačovým systémem však navržen nebyl a z důkazů, které žalobkyně navrhla a předložila, nevyplývá, že by žalovaná (elektronickým) podpisem vyjádřila svůj souhlas se smlouvou. Proto není možné uzavřít, že by žalovaná byla smlouvou vázána.

21. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto jim ani nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti. Žalobkyně nicméně prokázala, že poskytla žalované dne [datum] finanční prostředky ve výši [částka]. Vzhledem k absenci právního důvodu poskytnutí dané peněžité částky, když úvěrová smlouva nebyla uzavřena, dospěl soud k závěru, že na straně žalované došlo ke vzniku bezdůvodnému obohacení ve výši [částka]. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalovaná je proto povinna zaslanou částku žalobkyni vydat. Jelikož žalovaná dobrovolně tuto částku žalobkyni neuhradila, uložil jí soud tuto povinnost rozsudkem (I. výrok rozsudku). Ve zbývající části požadované jistiny (poplatek za poskytnutí úvěru [částka] a úrok ve výši [částka]) soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.

22. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, žaloba je důvodná pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky z bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním jednáním. Takové právní jednání je účinné v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta tak, aby měl možnost se s obsahem právního jednání seznámit. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu a podle podacího archu žalobkyně tuto výzvu odeslala dne [datum]. Soud za podpůrného využití § 573 o. z. vzal za prokázané, že zásilka byla žalované doručena dne [datum] (došla do sféry jejího vlivu). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení do 3 dnů, a proto má soud za to, že lhůta ke splnění peněžité povinnosti uplynula dne [datum]. Ode dne následujícího tak žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení. Proto soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky [částka] od [datum] do zaplacení (I. výrok rozsudku). Požadavky na úrok z prodlení za dobu dřívější, z částky převyšující přiznanou jistinu a ve vyšší sazbě, než odpovídá zákonné sazbě ke dni počátku prodlení, soud zamítl jako nedůvodné (II. výrok rozsudku).

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje [anonymizováno] z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu [anonymizováno] a úspěchu žalované v rozsahu [anonymizováno]). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].