3 C 189/2020

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum]. Původním věřitelem byla [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [datum narození], zemř. [datum]. Dědické řízení po právním předchůdci žalovaných vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. [spisová značka] bylo ukončeno s tím, že za předmětnou pohledávku odpovídají žalovaní.

2. Žalovaní při jednání navrhli zamítnutí žaloby s odůvodněním, že ohledně stejného nároku již byla prováděna exekuce, která však byla zastavena, proto věc podle jejich názoru nelze projednávat znovu. Dále namítli, že nárok je promlčen. <b>3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> 4. Ze Žádosti o uzavření smlouvy o poskytnutí kreditní karty a revolvingového úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [celé jméno žalovaného] požádal původního věřitele [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) o poskytnutí kreditní karty a revolvingového úvěru. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z Všeobecných obchodních podmínek původního věřitele soud zjistil, že tyto opravňují původního věřitele zůstatek dluhu zesplatnit v případě jejího porušení dlužníkem.

5. Z dopisu původního věřitele adresovaného [jméno] [celé jméno žalovaného] ze dne [datum] soud zjistil, že jeho obsahem je zesplatnění zůstatku dluhu vyplývajícího ze shora specifikované úvěrové smlouvy a dále pak výzva [jméno] [celé jméno žalovaného], aby uhradil dlužnou částku v celkové výši [částka] do 10 dnů od vystavení výzvy.

6. Z exekučního spisu Okresního soudu v Blansku vedeného pod sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně pro vymožení své pohledávky podal dne [datum] žalobu ke [právnická osoba] Následně po vydání rozhodčího nálezu sp. zn. [značka] [číslo] ze dne [datum], podal právní předchůdce žalobkyně dne [datum] exekuční návrh; exekuci vedl soudní exekutor [titul]. [jméno] [příjmení] (později [titul]. [jméno] [příjmení]), [exekutorský úřad] sp. zn. [spisová značka].

7. Ze spisu Okresního soudu v Blansku sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že [jméno] [celé jméno žalovaného] zemřel dne [datum], přičemž o pozůstalosti bylo rozhodnuto usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým soud stanovil obvyklou cenu majetku a jiných aktiv pozůstalosti ve výši [částka]; výši dluhů a dalších pasiv pozůstalosti [částka] a výši předlužení pozůstalosti [částka]; soud dále potvrdil nabytí dědictví dědicům dědícím v I. dědické třídě na základě dědické posloupnosti s uplatněním výhrady soupisu podle dědických podílů, jejichž výše byla stanovena v souladu se zákonem dohodou dědiců tak, že nabyli: 1) poz. dcera [celé jméno žalované]: id. 1/4 nemovité věci, jako je na listě vlastnictví [číslo] pro kat. území [obec] [anonymizována dvě slova] zapsaný pozemek p. [číslo] v obvyklé ceně podílu [částka]; 2) poz. syn [celé jméno žalovaného]: id. 1/4 nemovité věci, jako je na listě vlastnictví [číslo] pro kat. území [obec] [anonymizována dvě slova] zapsaný pozemek p. [číslo] v obvyklé ceně podílu [částka] a 3) poz. manželka [celé jméno žalované]: id. 1/2 nemovité věci, jako je na listě vlastnictví [číslo] pro kat. území [obec] [anonymizována dvě slova] v obvyklé ceně podílu [částka].

8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla shora uvedená pohledávka právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni.

9. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo exekuční řízení zastaveno pro nevykonatelnost exekučního titulu, který byl dále i vydán nepravomocným orgánem.

10. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanými, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovaným, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

11. Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Podle ust. § 3028 odst. 1, 3 o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. Proto soud věc posoudil podle zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obch. zák.) a zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.).

12. Podle ust. § 524 odst. 1 obč. zák. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 524 odst. 2 obč. zák. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalované, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

13. Vztahy ze smluv o úvěru zařazuje obchodní zákoník mezi absolutní obchody, proto se podle § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák. řídí závazkový vztah z této smlouvy obchodním zákoníkem. Otázky obchodním zákoníkem neřešené je pak nutno řešit podle předpisů práva občanského. (§ 1 odst. 2 obch. zák.) Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Žalovaní vznesli námitku promlčení nároku, proto se soud v prvé řadě zabýval její důvodností.

15. Podle § 387 obch. zák. se právo promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem; promlčení podléhají všechna práva ze závazkových vztahů s výjimkou práva vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Podle § 388 odstavce 1 obch. zák. promlčením právo na plnění povinnosti druhé strany nezaniká, nemůže však být přiznáno nebo uznáno soudem, jestliže povinná osoba namítne promlčení po uplynutí promlčecí doby. Podle § 391 odstavce 1 obch. zák. u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco jiného. Podle § 392 odst. 1 u práva na plnění závazku běží promlčecí doba ode dne, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být započato s jeho plněním (doba splatnosti).

16. Podle nálezu Ústavního soudu 17. července 2019, sp. zn. I. ÚS 1091/19 vede zahájení rozhodčího řízení ke stavení promlčecí doby podle § 403 odst. 1 obchodního zákoníku a § 14 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení i tehdy, jestliže je později rozhodčí nález zrušen nebo je konstatována jeho nevykonatelnost. Pokud věřitelé uplatnili rozhodčí doložku před 11. 5. 2011, tedy přede dnem vydáním sjednocujícího usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1945/2010, které dovodilo neplatnost rozhodčích doložek bez přímého označení rozhodce, činili tak v období neustálené změny rozhodovací praxe obecných soudů k rozhodčím doložkám a použije se na ně ustanovení o stavení promlčecí doby. Neústavní postup (zneužití práva) lze přičítat pouze těm poskytovatelům úvěrů, kteří rozhodčí žaloby podali vědomě po uvedeném datu (nález sp. zn. II. ÚS 996/18, bod 53). Jde například o případy, kdy nebankovní úvěrová společnost úmyslně zahájí rozhodčí řízení, přestože je znalá příslušné judikatury o neplatnosti rozhodčích doložek a zároveň si je vědoma skutečnosti, že jí uzavřená smlouva takovou problematickou rozhodčí doložku obsahuje (obdobně již usnesení ze dne 12. 12. 2017 sp. zn. II. ÚS 1273/17). S takovýmto postupem nemůže být spjato stavení promlčecích lhůt nejen v předmětném rozhodčím řízení, ale ani v případném navazujícím vykonávacím řízení založeném na (neplatném) rozhodčím nálezu.

17. Vzhledem k tomu, že v daném případě právní předchůdce žalobkyně v postavení poskytovatele úvěru podal rozhodčí žalobu vědomě až po uvedeném datu [datum], kdy již byla ustálená rozhodovací praxe ohledně neplatnosti rozhodčích doložek, s takovýmto postupem nemůže být spjato stavení promlčecích lhůt nejen v předmětném rozhodčím řízení, ale ani v případném navazujícím vykonávacím řízení, jak konstatoval Ústavní soud ve výše citovaném nálezu. K žádnému stavení promlčecích lhůt v daném případě tedy nedošlo.

18. U práv vymahatelných u soudu počíná čtyřletá promlčecí doba (§ 397 obch. zák.) běžet ode dne splatnosti, tedy v daném případě ode dne [datum]. Ke stavení promlčecích lhůt v předmětné věci nedošlo, žaloba však byla podána teprve [datum], tedy po uplynutí promlčecí lhůty. Vzhledem k tomu, že žalovaní po uplynutí promlčecí doby namítli promlčení, soud nemohl nárok žalobkyni přiznat (§ 388 odst. 1 obch. zák.), proto žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I.).

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, přičemž ze spisu nevyplývá, že by plně úspěšným žalovaným vznikly nějaké náklady, proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.