3 C 200/2025

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 29 685 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 17 185 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 24 000 Kč od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9 000 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 29 685 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 24 000 Kč od , datum, do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, . Žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, zaslala žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 000 Kč. Tato částka byla podle smlouvy splatná ve třech měsíčních splátkách, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne , datum, . Podle žalobních tvrzení byl proces uzavření smlouvy o zápůjčce mezi účastníky řízení zahájen dne , datum, , kdy žalovaný prostřednictvím webové stránky žalobkyně nejprve vyhledal nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dostupné parametry zápůjčky, zejména její výši a splatnost, a následně vyplnil elektronický formulář označený jako žádost o poskytnutí zápůjčky. V rámci této žádosti žalovaný zadal své osobní údaje, včetně telefonního čísla a e-mailové adresy, čímž učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Součástí elektronického formuláře bylo i potvrzení žalovaného, že se seznámil se zněním smlouvy o zápůjčce a všeobecných obchodních podmínek, které tvořily její nedílnou součást, těmto dokumentům porozuměl a souhlasil s jejich zněním. Tímto krokem žalovaný zároveň odsouhlasil znění obchodních podmínek žalobkyně. Před samotným uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila totožnost žalovaného dvěma způsoby: jednak požadovala sken dokladu totožnosti s fotografií, jednak provedla ověření prostřednictvím korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí byla informace o jméně a příjmení majitele účtu, na který měla být zápůjčka vyplacena. Smlouva byla následně žalovaným podepsána elektronicky prostřednictvím PINu, který mu žalobkyně zaslala na uvedené telefonní číslo. Zadáním tohoto PINu na webových stránkách žalobkyně došlo k podpisu smlouvy tzv. prostým elektronickým podpisem, který je podle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přípustný v rámci soukromoprávních vztahů. Po uzavření smlouvy byla její kopie včetně všeobecných obchodních podmínek neprodleně zaslána žalovanému na jeho emailovou adresu. Tento způsob doručení splňoval definici trvalého nosiče dat podle § 3 odst. 2 písm. k) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a žalobkyně tak splnila svou povinnost dle § 105 odst. 1 uvedeného zákona. Před uzavřením smlouvy žalobkyně rovněž vyžádala od žalovaného informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech, které následně ověřila na základě předložených dokumentů a případně nahlédnutím do relevantních databází. Tyto informace byly zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Na základě prověření úvěruschopnosti žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, a v návaznosti na toto prověření byla smlouva uzavřena.

2. V důsledku prodlení žalovaného vznikla žalobkyni pohledávka na zákonný úrok z prodlení z částky 24 000 Kč od , datum, do zaplacení, jakož i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, které zahrnují náklady na zaslání písemných výzev k úhradě dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Dále žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 15 000 Kč, a to od , datum, do , datum, , kdy byl návrh vyhotoven, v kapitalizované výši 5 685 Kč.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Z jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu Smlouvu o zápůjčce, datovanou dnem , datum, ve formě elektronického dokumentu ve formátu PDF, který zajišťuje, že se libovolný dokument na všech zařízeních zobrazí stejně. V textu smlouvy je jako „věřitel“ uvedena žalobkyně a jako „klient“ žalovaný, přičemž dokument neobsahuje kvalifikovaný elektronický podpis a smlouva ve svém závěru obsahuje jednak fotokopii podpisů 2 jednatelů žalobkyně a na místě podpisu žalované obsahuje pouze vytištěný text: „Klient: , Jméno žalovaného, , , datum, , Anonymizováno, “, přičemž není zřejmé, kdo tento text k textu smlouvy připojil. Z předloženého elektronického dokumentu tedy nevyplývá, že to byl právě žalovaný, kdo projevil svou vůli být vázán předmětnou smlouvou. Žalobkyně ani nedoložila tvrzený způsob podepsání smlouvy (že zaslala PIN na klientem uvedené telefonní číslo , tel. číslo, následně byl tento PIN odeslán zpět žalobkyni prostřednictvím SMS zprávy). K prokázání těchto tvrzení by zřejmě bylo nutné provést důkaz elektronickým systémem, kde by byla zachycena posloupnost všech zmíněných úkonů. Elektronický systém však jako důkaz navržen nebyl.

6. Podle čl. 2.

9. Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně (dále jen VOP) klient vyplní na Stránkách Věřitele formulář návrhu na uzavření Smlouvy dle jím požadovaných parametrů. Klient odešle návrh na uzavření Smlouvy prostřednictvím Stránek Věřitele a tento je povinen opatřit prostým elektronickým podpisem ve formě Identifikátoru. 2.

10. Následně je nutné provést ověření totožnosti Klienta, a to provedením autorizace Platební karty. (...) 2.

13. Smlouva je uzavřena v okamžiku, kdy bude akceptace návrhu na uzavření Smlouvy doručena Klientovi. Smlouva bude zaslána Klientovi na e-mailovou adresu sdělenou Klientem v rámci Registrace a prostřednictvím jeho Uživatelského profilu, který je pro účely Smlouvy považován za trvalý nosič dat.

7. Z Potvrzení o přijaté platbě vyplývá, že žalobkyně dne , datum, přijala částku 1 Kč z účtu č. , č. účtu, , pod variabilním symbolem , var. symbol, a s popisem transakce: „, Anonymizováno, , Platba koruny“.

8. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně vyplývá, že žalobkyně ve prospěch žalovaného poskytla dne , datum, částku 15 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .

9. Ve dnech , datum, a , datum, žalobkyně zaslala žalovanému upomínky, dne , datum, úvěr zesplatnila a dne , datum, a , datum, opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě.

10. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši 24 000 Kč nejpozději do tří dnů. Z podacího lístku ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní výzvu dne , datum, .

11. Žalobkyně nepředložila dostatečné důkazy svědčící o tom, že smlouva byla mezi účastníky uzavřena. Žalobkyně zejména nenavrhla žádný důkaz k prokázání svých tvrzení, že žalovaný odeslal přes webové stránky žalobkyně návrh na uzavření smlouvy o zápůjčce, že žalobkyně zaslala na klientem uvedené telefonní číslo , tel. číslo, , že smlouva o zápůjčce byla žalovaným podepsána zaslaným PINem – k těmto svým tvrzením žalobkyně nenavrhla žádné důkazy. Dále žalobkyně nenavrhla žádné důkazy k prokázání svého tvrzení, že žalovanému odeslala upomínky a výzvy k úhradě.

12. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

13. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že byl fakticky splněn postup uzavření smlouvy popsaný ve VOP žalobkyně – nebylo prokázáno, že žalovaný odeslal návrh na uzavření smlouvy a opatřil jej prostým elektronickým podpisem ve formě identifikátoru, který mu předtím žalobkyně poslala na uvedené telefonní číslo, ani že byla akceptace návrhu na uzavření smlouvy doručena žalovanému na sdělenou e-mailovou adresu. Dále nebylo prokázáno, že byly žalovanému odeslány upomínky, s výjimkou předžalobní upomínky (popsáno výše v bodě 10. odůvodnění).

14. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o zápůjčce byla uzavřena. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.

15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

16. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

17. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

18. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

19. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu.

20. V daném případě však z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný se smlouvou vyjádřil souhlas připojením svého podpisu. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl smlouvou vázán.

21. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o zápůjčce, proto účastníkům z této smlouvy nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.

22. Pokud žalobkyně za této situace ve prospěch žalovaného poskytla plnění ve výši 15 000 Kč, je nutné to posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto svou povinnost v plném rozsahu nesplnil, uložil mu ji soud rozsudkem.

23. Také pokud se týká požadovaných úroků z prodlení, je žaloba důvodná pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovaného prokazatelně vyzvala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne , datum, , a to do 3 dnů od doručení výzvy. Dle podacího archu žalobkyně přípis odeslala dne , datum, . Soud za podpůrného využití § 573 o. z. vzal za prokázané, že zásilka byla žalované doručena dne , datum, , lhůta pro zaplacení tak uplynula dne , datum, . Ode dne , datum, tak žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč. Výše úroku z prodlení se řídí sazbou platnou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů - zákonná sazba úroku z prodlení tedy činí 12,75%. Ve výroku I. rozsudku tedy soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 15 000 Kč ve výši 15,75% od , datum, do zaplacení.

25. Ohledně úroku z prodlení z částky převyšující částku přiznanou ve výroku I., ohledně úroku za období předcházející vniku prodlení a v sazbě převyšující zákonnou výši, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (výrok II.) Také pokud jde o požadované smluvní nároky - poplatek, smluvní pokutu a náklady spojené s uplatněním pohledávky, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť z neplatné smlouvy nemohou účastníkům vyplývat žádná práva ani povinnosti.

26. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Žalovanému, jenž byl v řízení úspěšnější (úspěch žalobkyně představoval 44,47 % uplatněného nároku a žalovaný byl úspěšný v rozsahu 55,53 %), by příslušel nárok na náhradu nákladů řízení, avšak ze spisu nevyplývá, že by žalovanému vznikly jakékoli náklady řízení. Proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.