3 C 215/2024

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 13 456 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 816 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 816 Kč , datum, zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 640 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 640 Kč od , datum, do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 13 456 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za dodávky elektřiny v období od , datum, do , datum, do odběrného místa na adrese: , adresa, . Žalovaná částka zahrnuje také vyúčtovanou smluvní pokutu za prodlení s úhradou v částce 4 000 Kč. Žalovaná však doposud nezaplatila ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, původní věřitel postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, žalobkyni.Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že pohledávka ve výši 3 640 Kč fakturovaná žalované ve faktuře č. , hodnota, jako „poplatky“ vyplývá z faktury č. , hodnota, vystavené dne , datum, , která žalovanou nebyla uhrazena.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.K jednání dne , datum, se žalovaná bez omluvy nedostavila. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Dne , datum, byla mezi původním věřitelem a žalovanou podepsána smlouva označená „Smlouva o sdružených službách elektřiny“, ze které vyplývá, že původní věřitel (, právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, ) se zavázal žalované umožnit odběr elektrické energie v odběrném místě , adresa, a žalovaná se zavázala za realizovaný odběr elektřiny zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy. Podle závěrečných ustanovení obsažených ve smlouvě je dodavatel oprávněn účtovat v případě porušení smluvních podmínek, které má za následek předčasné ukončení sjednané doby trvání Smlouvy, smluvní pokutu - deaktivační poplatek ve výši 4 000 Kč.Z faktury č. , hodnota, vystavené dne , datum, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 3 640 Kč za dodávky elektřiny do odběrného místa , adresa, v období od , datum, do , datum, , a to se splatností do , datum, .Z faktury č. , hodnota, vystavené dne , datum, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 2 175,53 Kč za dodávky elektřiny do odběrného místa , adresa, v období od , datum, do , datum, , dále k zaplacení deaktivačního poplatku ve výši 4 000 Kč a blíže nespecifikované „poplatky“ ve výši 3 640 Kč, tedy celkem 9 816 Kč, a to se splatností do , datum, .Původní věřitel oznámil žalované dne , datum, , že postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, žalobkyni. Tyto skutečnosti vyplývají z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, .Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.V daném případě žalobkyně v řízení dostatečně netvrdila, které povinnosti žalovaná porušila, zda došlo k předčasnému ukončení smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny, kdy se tak stalo a na základě jakých ustanovení Všeobecných obchodních podmínek. V tomto směru soud žalobkyni při jednání dne 11. 12, 2024 poučil podle § 118a odst. 3 o. s. ř. a vyzval ji k návrhu dalších důkazů, avšak žalobkyně ani po poučení nenavrhla provedení žádných dalších důkazů.Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že žalovaná porušila své povinnosti a že v důsledku tohoto porušení došlo k předčasnému ukončení smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny na základě ustanovení Všeobecných obchodních podmínek.Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle právního názoru vysloveného v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009 sp. zn. 31 Cdo 1328/2007 (publ. pod R 61/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu), oznámí-li postupitel dlužníku, že pohledávku postoupil postupníkovi, pak dlužník nemá (s výjimkou případů uvedených v § 525 občanského zákoníku z roku 1964, eventuálně případů, ve kterých by dlužník prokázal, že postoupení pohledávky mělo za následek změnu /zhoršení/ jeho právního postavení) vůči postupníku ve sporu o úhradu pohledávky k dispozici obranu založenou na námitce neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky. Uvedený názor se uplatní i pro posouzení postoupení pohledávky podle nového občanského zákoníku. Proto má soud za to, že právo uplatnit pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, přešlo v důsledku odeslání Oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni; žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen energetického zákona) ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku ze zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou.Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku, na základě které právní předchůdce žalobkyně dodával v období od , datum, do , datum, do sjednaného odběrného místa elektřinu. Žalovaná však nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala.Protože dlužná částka nebyla žalovanou uhrazena ve lhůtě splatnosti vyplývající ze všeobecných podmínek a faktur, vzniklo původnímu věřiteli vedle práva na zaplacení ceny dodané komodity také právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni ohledně pohledávek za odběr elektrické energie podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud žalobě ohledně 2 nároků na zaplacení ceny odebrané elektrické energie v částce 3 640 Kč z faktury , Anonymizováno, a 2 175,53 Kč z faktury , Anonymizováno, včetně příslušenství, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.Pokud se týká další požadované částky ve výši 3 640 Kč, soud dospěl k závěru, že tuto částku žalobkyně požaduje duplicitně – v žalobě je uplatněna jedenkrát s odkazem na fakturu č. , hodnota, a v doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že pohledávka ve výši 3 640 Kč fakturovaná žalované ve faktuře č. , hodnota, jako „poplatky“ vyplývá z faktury č. , hodnota, vystavené dne , datum, . Z těchto tvrzení je tedy zjevné, že pohledávka je v žalobě uplatněna dvakrát, ačkoli vznikla jen jedenkrát. Proto soud žalobu v rozsahu duplicitně požadované částky zamítl jako nedůvodnou.Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Ohledně uplatněného nároku na smluvní pokutu soud uzavřel, že tento nárok nebyl řádně prokázán. Bylo sice prokázáno, že účastníci smlouvy ujednali smluvní pokutu (deaktivační poplatek), avšak podmínky jejího vzniku byly navázány na další ustanovení Všeobecných smluvních podmínek, které nebyly žalobkyní předloženy. Žalobkyně dále neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně dalších předpokladů vzniku nároku na smluvní pokutu (že žalovaná porušila své povinnosti a že v důsledku tohoto porušení došlo k předčasnému ukončení smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny na základě ustanovení Všeobecných obchodních podmínek). Proto soud i ohledně tohoto nároku žalobu zamítl (výrok II.).O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.