3 C 224/2024

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 25 105,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 13 105,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 105,20 Kč od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky 13 105,20 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 25 105,20 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, . Touto smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 12 000 Kč, čímž mu v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru splatit pravidelnými měsíčními splátkami do , datum, . Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: úroků z prodlení a sjednaného poplatku ve výši 13 105,20 Kč. Původním věřitelem byla obchodní společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, .

2. Žalobkyně tvrdila, že původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky www.creditportal.cz. Na této stránce se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto krokem žalovaný zahájil proces zřízení uživatelského účtu dle obchodních podmínek, čl. III. 1 pro spotřebitelský úvěr. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Po dokončení registrace na webových stránkách žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr mu byl prostřednictvím webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Tato smlouva obsahovala navrhovanou výši úvěru 12 000 Kč a splatnost stanovenou na , datum, , případně s možností jejího prodloužení. Po odeslání smluvní dokumentace žalovanému byly dne , datum, peněžní prostředky převedeny na bankovní účet , č. účtu, , který žalovaný uvedl. Prostředky k potvrzení totožnosti žalovaného byly definovány v článku I. 23 smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, . K ověření totožnosti žalovaný uvedl své jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, adresu, druh a číslo průkazu totožnosti, datum platnosti tohoto průkazu a další údaje. Dále bylo v článku II. 5. uvedeno, že úvěrující bude zjišťovat totožnost žalovaného při provádění úkonů zejména pomocí elektronických kanálů. Pokud byly úkony prováděny přes internet, identifikace byla zajištěna prostřednictvím čísla mobilního telefonu žalovaného a hesla s použitím systémově generovaného kódu. Podpis byl v této smlouvě nahrazen unikátním SMS kódem - podpis žalovaného je nahrazen zadáním ověřujícího podpisového SMS kódu (v tomto případě kódu , Anonymizováno, ), který žalovanému zaslal úvěrující v době registrace žádosti o úvěr. Tento kód byl zaslán na číslo mobilního telefonu, které žalovaný uvedl ve formuláři. Platnost a účinnost smlouvy a souvisejících dokumentů byla stanovena okamžikem zadání ověřujícího SMS kódu do příslušného pole na internetové stránce úvěrujícího.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Z jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Z předložené Smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, datované dnem , datum, soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč s úrokovou sazbou 40 % p. a., poplatkem ve výši 13 105,00 Kč, RPSN ve výši 9 088,10 %. Úvěr měl být splacen jednorázově do , datum, . Způsob vyplacení úvěru byl ujednán jako bezhotovostní bankovní převod. Smlouva obsahuje rovněž ujednání o vlastnostech úvěru pro případ překročení doby splatnosti úvěru. Žalobkyně však předložila soudu Smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, ve formě elektronického dokumentu, který neobsahuje žádný kvalifikovaný elektronický podpis. Smlouva ve svém závěru obsahuje toliko jméno a příjmení žalovaného a SMS kód: , Anonymizováno, , přičemž není zřejmé, kdo tento text k textu smlouvy připojil. Z předloženého elektronického dokumentu nijak nevyplývá, že by žalovaný byl osobou, která připojila předmětný kód a projevila tak svoji vůli být vázána předmětnou smlouvou. Jiný důkaz o uzavření smlouvy o úvěru žalobkyně nepředložila.

6. Z potvrzení o provedení platby soud zjistil, že na účet č. , č. účtu, , jehož majitelem je žalovaný, byla dne , datum, připsána částka 12 000 Kč pod variabilním symbolem , Anonymizováno, ,7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla shora uvedená pohledávka právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni.

8. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši 12 000 Kč nejpozději do , datum, .

9. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

10. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným podepsána. Žalobkyně poměrně podrobně popsala proces uzavření smlouvy a jejího podpisu, ale prakticky k žádné z těchto tvrzených skutečností žalobkyně nenavrhla důkazy, kterými by bylo možné prokázat, že k takovému průběhu událostí opravdu došlo. Mohl by např. být navržen důkaz počítačovým systémem, který obsahuje záznamy údajů o právních jednáních. Pokud by zároveň bylo prokázáno, že se záznamy provádějí se systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám, mohla by se uplatnit vyvratitelná právní domněnka stanovená v § 562 odst. 2 o. z., že záznamy v takovém elektronickém systému jsou spolehlivé. Důkaz počítačovým systémem však navržen nebyl a z důkazů, které žalobkyně navrhla a předložila, nevyplývá, že by to byl právě žalovaný, kdo (elektronickým) podpisem vyjádřil svůj souhlas se smlouvou.

11. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným podepsána. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na jejího omluvenou absenci u jednání.

12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

14. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

15. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

16. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

17. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu.

18. V daném případě však z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný se smlouvou vyjádřil souhlas připojením svého podpisu. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl smlouvou vázán.

19. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto účastníkům z této smlouvy nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.

20. Pokud právní předchůdce žalobkyně za této situace ve prospěch žalovaného poskytl plnění ve výši 12 000 Kč, je nutné to posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto svou povinnost v plném rozsahu nesplnil, uložil mu ji soud rozsudkem.

21. Také pokud se týká požadovaných úroků z prodlení, je žaloba důvodná pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovaného prokazatelně vyzvala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne , datum, , a to do 3 dnů od doručení výzvy. Dle podacího archu žalobkyně přípis odeslala dne , datum, . Soud za podpůrného využití § 573 o. z. vzal za prokázané, že zásilka byla žalované doručena dne , datum, lhůta pro zaplacení tak uplynula dne , datum, . Ode dne následujícího tak žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal právo na úrok z prodlení až od tohoto data (výrok I.).

23. Co do úroku z prodlení za dobu dřívější soud žalobu zamítl. Také pokud jde o další požadovaný smluvní nárok - poplatek, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť z neplatné smlouvy nemohou účastníkům vyplývat žádná práva ani povinnosti (výrok II.).

24. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Žalovanému, jenž byl v řízení úspěšnější, by příslušel nárok na náhradu nákladů řízení, avšak ze spisu nevyplývá, že by žalovanému vznikly jakékoli náklady řízení. Proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.