3 C 225/2020

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od [datum] do [datum] částkou [částka], s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a s úrokem v částce [částka], zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum]. Původním věřitelem byla [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], která se žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela Rámcovou smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ rámcová smlouva“), která vymezovala podmínky, dle kterých mohla žalovaná požádat o poskytnutí úvěru a [anonymizována dvě slova] tento úvěr byla oprávněna poskytnout. Na základě uzavřené rámcové smlouvy pak byla uzavřena Jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“). Smlouva mohla být uzavřena buď pomocí prostředků komunikace na dálku, kdy byl podpis žalované nahrazen úhradou tzv. verifikační platby ve výši [částka] (touto se stvrzoval souhlas jak s rámcovou smlouvou, tak i s jednotlivou smlouvou o úvěru) či elektronickým podpisem nebo v písemné formě. Finanční prostředky ve výši [částka] byly žalované poskytnuty na jí uvedený bankovní účet formou bezhotovostního převodu realizovaného dne [datum], a to na základě předchozí SMS žádosti žalované učiněné v souladu s čl. 5 odst. 5.6. rámcové smlouvy. K celkové výši poskytnutých finančních prostředků prosím vizte čl. 4 smlouvy. Poskytnuté finanční prostředky byla žalovaná v souladu s čl. 10 smlouvy povinna vrátit bezhotovostně v jediné splátce spolu s Poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Žalovaná se tak zavázala [anonymizována dvě slova] vrátit částku ve výši [částka] se splatností do [datum]. Sjednanou částku však žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti nezaplatila. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a původním věřitelem uzavřená smlouva o postoupení pohledávek, na základě které došlo k postoupení již splatné pohledávky za žalovanou žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v jeje nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaná dne [datum] z účtu č. [bankovní účet] zaslala na účet právního předchůdce žalobce [právnická osoba] částku [částka] a s poznámkou„ Souhlasím s [anonymizováno] [číslo]“, jak vyplývá z výpisu z účtu právního předchůdce žalobce.

5. Žalobkyně předložila soudu„ Rámcovou smlouvu [číslo]“ a„ Jednotlivou smlouvu o úvěru [číslo]“, obě datované dnem [datum] a obě ve formě elektronického dokumentu ve formátu PDF. V textu smlouvy je jako„ klient“ uvedena žalovaná, přičemž dokument neobsahuje žádný kvalifikovaný elektronický podpis a smlouva ve svém závěru obsahuje jednak fotokopii nečitelného podpisu osoby jednající za právního předchůdce žalobkyně a na místě podpisu žalované obsahují obě smlouvy pouze vytištěný text:„ [anonymizováno] [rok] [číslo] [celé jméno žalované] Klient Podepsáno elektronicky“, přičemž není zřejmé, kdo tento text k textu smlouvy připojil. Z předloženého elektronického dokumentu tedy nevyplývá, že to byla právě žalovaná, kdo projevil svou vůli být vázán předmětnými smlouvami.

6. Žalobkyně předložila dále listinu, která rekapituluje ve formě tabulky parametry tvrzeného úvěru, avšak neobsahuje žádné podpisy – ani za původního věřitele ani za žalovanou. Ani z této listiny tedy nevyplývá, zda a případně jakým způsobem žalovaná požádala o úvěr nebo projevila svůj souhlas se smlouvou.

7. Dále žalobkyně předložila„ profil uživatele“, ve kterém je uvedeno (mimo jiné):„ Smlouva poslána: No Smlouva podepsána: No“. V profilu uživatele (žalované) je uveden úvěr [číslo] ze dne [datum] ve výši [částka] se splatností„ 30“ a 616 dny prodlení a dále úvěr [číslo] ze dne [datum] ve výši [částka] se 4 dny prodlení.

8. Právní předchůdce žalobce převedl žalované na její účet č. [bankovní účet] částku [částka] dne [datum], jak vyplývá z výpisu z účtu právního předchůdce žalobce.

9. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná původnímu věřiteli nebo žalobkyni zaplatila nějakou částku.

10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla shora uvedená pohledávka právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni.

11. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě celého dluhu ve výši [částka] nejpozději do [datum].

12. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

13. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená rámcová smlouva [číslo] ani jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] byla dne [datum] uzavřena – žalobkyně nenavrhla žádné důkazy k prokázání uzavření smluv pomocí prostředků komunikace na dálku, či elektronickým podpisem nebo v písemné formě. Žalobkyně prokázala, že žalovaná projevila svůj souhlas prostřednictvím verifikační platby, avšak tato platba se vztahovala k jiné smlouvě o úvěru, jak je zřejmé jednak z data verifikační platby ([datum]), tak i čísla smlouvy uvedeného v poznámce platby ([číslo]).

14. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru [číslo] byla uzavřena. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.

15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

17. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.

18. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší. Písemná forma je v souladu s ustanovením § 562 občanského zákoníku zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Ustanovení § 562 odst. 2 o. z. navíc stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

19. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

20. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

21. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaná projevila se smlouvou souhlas, tedy k ní připojila svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. V daném případě však k tomuto prokázání nedošlo – z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaná ke smlouvě připojila svůj podpis. Proto není možné uzavřít, že by žalovaná byla smlouvou vázána. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto účastníkům nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.

22. Žalobkyně nicméně prokázala, že poskytla žalované dne [datum] finanční prostředky ve výši [částka]. Vzhledem k absenci právního důvodu poskytnutí dané peněžité částky, dospěl soud k závěru, že na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení v rozsahu [částka]. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalovaná je proto povinna žalovanou částku žalobkyni vydat. Jelikož žalovaná dobrovolně tuto částku žalobkyni neuhradila, uložil jí soud tuto povinnost rozsudkem (I. výrok rozsudku). Ve zbývající části požadované jistiny a ohledně smluvního úroku soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (II. výrok rozsudku).

23. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, žaloba je důvodná také pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky z bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu. Dle podacího archu žalobkyně přípis odeslala dne [datum] Lhůta pro zaplacení stanovená žalobkyní uplynula dne [datum]. Ode dne následujícího tak žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení. Proto soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky [částka] od [datum] do zaplacení (I. výrok rozsudku). Co do úroku z prodlení za dobu dřívější soud žalobu zamítl (výrok II.).

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 63,14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81,57 % a úspěchu žalované v rozsahu 18,43 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].