3 C 23/2026

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 50 910 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 30 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 20 910 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 42 000 Kč od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 000 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 30 000 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 50 910 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru. V žalobě uvedla, že smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena distančním způsobem prostřednictvím internetových stránek žalobkyně. Žalovaný si na webových stránkách žalobkyně zvolil parametry požadovaného úvěru, zejména jeho výši a dobu splatnosti, následně vyplnil registrační formulář, v němž uvedl své osobní údaje, telefonní číslo , tel. číslo, emailovou adresu, a zvolil si přístupové heslo k uživatelskému účtu. Dokončení registrace a přístup do uživatelského profilu byly podmíněny souhlasem žalovaného se smluvní dokumentací, s níž žalovaný vyslovil souhlas zaškrtnutím příslušného pole ve formuláři s odkazy na tuto dokumentaci. Registrace byla završena zadáním pětimístného ověřovacího SMS kódu zaslaného žalobkyní na telefonní číslo , tel. číslo, . Za účelem ověření totožnosti žalovaný žalobkyni poskytl kopii dokladu totožnosti a provedl ověřovací platbu ve výši 1 Kč z vlastního bankovního účtu. Žalovaný dále předložil podklady k ověření svých příjmů a žalobkyně provedla prověření žalovaného ve veřejně dostupných databázích. Po vyhodnocení těchto skutečností žalobkyně žádost žalovaného schválila., který žalobkyně zaslala žalovanému na jím uvedené telefonní číslo. Žalovaný tento kód zadal do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a jeho odesláním potvrdil svou vůli být smlouvou vázán. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr ve výši úvěrového rámce 5 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 30 000 Kč, čímž mu v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru splatit pravidelnými měsíčními splátkami. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně neplnil, žalobkyně proto dopisem ze dne , datum, zůstatek dluhu zesplatnila. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: smluvního úroku ve výši 40% p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 12 000 Kč, dále zákonných úroků z prodlení a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně ze splatné jistiny, a to za každý kalendářní den v období od data prodlení , datum, do data odeslání předžalobní výzvy , datum, v celkové částce 8 910 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu dokument označený jako Smlouva o úvěru , datum, č. , hodnota, ve formě elektronického dokumentu. Jako úvěrující je v tomto dokumentu označena žalobkyně a jako úvěrovaný žalovaný, přičemž jsou vyplněny jeho osobní údaje (jméno, bydliště, rodné číslo, číslo OP). Úvěrující se smlouvou zavazuje poskytnou úvěrovanému peněžní prostředky do výše 5 000 Kč. 2.2.

3. Výše úvěru (úvěrový limit): Úvěrující se zavazuje poskytnout Úvěrovanému peněžní prostředky do výše úvěrového limitu až 5 000 Kč (dále jen jako „Limit“). 3.

1. Úvěr má podobu tzv. revolvingového úvěru. Smluvní strany se dohodly, že Limit bude Úvěrovanému poskytnut dne , datum, . Úvěrovaný může po celou dobu trvání Smlouvy žádat o poskytnutí prostředků opakovaně, ovšem vždy pouze tak, aby celková výše jistiny poskytnuté na základě této Smlouvy dosahovala maximálně výše Limitu. Dokument neobsahuje žádný elektronický podpis. V závěrečné části smlouvy je uvedeno datum podpisu: , datum, a jméno žalovaného. Z těchto údajů však není zřejmé, kdo je k textu smlouvy připojil.

5. Žalobkyně předložila fotokopii občanského průkazu a karty zdravotního pojištění žalovaného, Anonymizováno6. Z předložených Potvrzení o provedených platbách soud zjistil, že žalobkyně v průběhu měsíce září 2024 postupně hradila peněžní částky ve prospěch účtu č. , č. účtu, , a to v 11 případech, vždy prostřednictvím platební brány ThePay s variabilním symbolem , var. symbol, , který odpovídá rodnému číslu žalovaného. Dne , datum, byla provedena platba ve výši 5 000 Kč, a to v , Anonymizováno, hodin, přičemž téhož dne byla v , Anonymizováno, hod. provedena další platba ve výši 1 000 Kč. Dne , datum, v , Anonymizováno, hod. následovala platba ve výši 3 000 Kč. Dne , datum, byla nejprve v , Anonymizováno, . uhrazena částka 2 000 Kč a následně téhož dne v , Anonymizováno, hod. částka 4 000 Kč. Dne , datum, bylo provedeno více plateb, a to ve , Anonymizováno, hod. ve výši 4 000 Kč, ve , Anonymizováno, hod. ve výši 2 000 Kč, dále ve , Anonymizováno, hod. 2 samostatné platby, každá ve výši 2 000 Kč a konečně v , Anonymizováno, hod. další platba ve výši 2 000 Kč. Dne , datum, pak byla v , Anonymizováno, hod. provedena platba ve výši 3 000 Kč. Celkem žalobkyně převedla na účet. č. , č. účtu, s variabilním symbolem , var. symbol, částku 30 000 Kč. Tyto platby vyplývají i z výpisu z účtu č. , č. účtu, za měsíc , Anonymizováno, 2024.

7. Z přípisu , právnická osoba, . vyplynulo, že žalovaný je majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, , přičemž tento účet byl otevřen dne , datum, .

8. Původní věřitel zesplatnil spotřebitelský úvěr č. , hodnota, ke dni , datum, a v řízení předložil oznámení o zesplatnění adresované žalovanému.

9. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši 30 000 Kč nejpozději do , datum, . Dle Potvrzení o podání doporučené zásilky žalobkyně výzvu odeslala dne , datum, .

10. Další důkazy účastníci nenavrhli.

11. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

12. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že si žalovaný na webových stránkách žalobkyně zvolil parametry požadovaného úvěru, že následně vyplnil registrační formulář, v němž uvedl své osobní údaje, telefonní číslo , tel. číslo, emailovou adresu, a zvolil si přístupové heslo k uživatelskému účtu; že žalovaný vyslovil souhlas se smluvní dokumentací zaškrtnutím příslušného pole ve formuláři, že registrace byla završena zadáním pětimístného ověřovacího SMS kódu zaslaného žalobkyní na telefonní číslo , tel. číslo, ; že žalovaný provedl ověřovací platbu ve výši 1 Kč z vlastního bankovního účtu; že žalovaný předložil podklady k ověření svých příjmů a že žalobkyně provedla prověření žalovaného ve veřejně dostupných databázích.

13. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že žalovaný vyjádřil svůj souhlas se smlouvou, neboť nebyla prokázána výše uvedená tvrzení žalobkyně ohledně průběhu kontraktačního procesu ani nebylo prokázáno, kdo připojil ke smlouvě prostý elektronický podpis spočívající ve jménu a příjmení žalovaného. Dále nebylo prokázáno odeslání a doručení oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, . Soud nemá ani za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalovaného.

14. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.

15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

16. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

17. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

18. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce („ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS.

19. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije – tak, že to „nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).

20. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat zamýšlené právní následky.

21. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný vyjádřil svůj souhlas se smlouvou podpisem, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu.

22. V daném případě však z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný se smlouvou vyjádřil souhlas připojením svého podpisu. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl smlouvou vázán.

23. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto účastníkům z této smlouvy nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.

24. Pokud žalobkyně za této situace ve prospěch žalovaného poskytla plnění ve výši 30 000 Kč, je nutné to posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto svou povinnost v plném rozsahu nesplnil, uložil mu ji soud rozsudkem.

25. Pokud se týká požadovaných úroků z prodlení, je žaloba důvodná pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovaného prokazatelně vyzvala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne , datum, , a to do 3 dnů od doručení výzvy. Žalobkyně přípis odeslala dne , datum, . Soud za podpůrného využití § 573 o. z. vzal za prokázané, že zásilka byla žalovanému doručena dne , datum, , lhůta pro zaplacení tak uplynula dne , datum, . Ode dne následujícího tak žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal právo na úrok z prodlení až od tohoto data (výrok I.).

27. Co do úroku z prodlení za dobu dřívější soud žalobu zamítl. Také pokud jde o požadovanou smluvní pokutu, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (výrok II.), neboť z neexistující smlouvy nemohou účastníkům vyplývat žádná práva ani povinnosti.

28. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Po započtení požadovaného příslušenství měli oba účastníci v zásadě stejný podíl úspěchu a neúspěchu v řízení, proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.