3 C 237/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Řízení se co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zastavuje.

II. Žaloba o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit mu částku [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10% od [datum] do zaplacení z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající ze smlouvy o nákupním účtu ze dne [datum] Smlouva byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku tak, že žalovaný prostřednictvím těchto prostředků požádal elektronickým podepsáním návrhu Smlouvy žalobkyni o její uzavření, s tím, že elektronický podpis tohoto Návrhu byl připojen na základě unikátního kódu, který byl žalovanému zaslán prostřednictvím SMS. Žalovaný tento kód vložil do formuláře na webových stránkách [webová adresa]. Žalovanému byla na číslo [anonymizováno] [tel. číslo] [anonymizováno] zaslána SMS zpráva ve tvaru:„ Kod pro overeni vaseho Twisto uctu je: [číslo]. Zadejte jej prosim do formulare v registracnim procesu.“ a to v čase: [rok] [číslo] [anonymizováno]. Telefonní číslo, na které byla sms zpráva zaslána, se shoduje s číslem uvedeným žalovaným ve Smlouvě. Žalovaný zadal předmětný autorizační kód, žalobkyně následně akceptovala návrh Smlouvy opatřením podpisu. Bez zadání autorizačního kódu by k podpisu Návrhu Smlouvy nemohlo dojít. K dotazu soudu, jakým způsobem žalobkyně ověřila údaje sdělené žalovaným, tedy zejména, že jedná skutečně s žalovaným, žalobkyně sdělila, že žalovaný zaslal žalobkyni vyfocený doklad totožnosti, a to občanský průkaz ([číslo]), podle kterého byl schopný ověřit údaje poskytnuté žalovaným. Ze zaslané fotokopie žalobkyně zjistila, že žalovaným uvedené datum narození, rodné číslo i adresa trvalého pobytu se shoduje s údaji uvedenými v předmětných dokladech. Žalobkyně prověřila výši závazků a platební morálku žalovaného ze svého interního systému, z databází (tzv. úvěrových registrů) umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného a dalších informačních zdrojů nezávislých na žalovaném (insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí, Zájmové sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěrů a dalších služeb (SOLUS). Pro posouzení schopnosti žalovaného řádně splácet poskytnutý úvěr, využívá žalobkyně scoringové modely, které pomocí historických zkušeností s žadateli a z jejich vlastností predikují pravděpodobnost, že žadatelé řádně dostojí svým úvěrovým závazkům.

2. Na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala uhradit e-shopům kupní cenu za zákazníka a ten se v případě, že od kupní smlouvy neodstoupí do 14 dnů od doručení zboží, zavazuje zaplatit žalobkyni kupní cenu. Žalovaný zároveň využil i služby„ [anonymizována dvě slova]“ (dále jen„ Karta“), kterou si žalovaný objednal prostřednictvím [anonymizována dvě slova] (dále jen„ Účet“) za podmínek daných obchodními podmínkami [anonymizována dvě slova]. Karta je platební prostředek, kterým lze zaplatit za zboží kupní cenu prostřednictvím Účtu. Celkový limit pro platby Kartou je dán zůstatkem na Účtu. Smlouva o [anonymizována dvě slova] se považuje za uzavřenou nejpozději aktivací Karty (pokud nedojde již dříve k jejímu podpisu fyzicky či elektronickými prostředky). Karta se aktivuje prostřednictvím Účtu. Částka, kterou zákazník prostřednictvím Karty zaplatí, je připsána do jeho měsíčního vyúčtování. Toto vyúčtování má zákazník povinnost uhradit v souladu s obchodními podmínkami [anonymizováno] Karta. Na základě Smlouvy o nákupním účtu byla žalovanému zřízena služba [anonymizováno] nákupní účet, přičemž dle čl. 1 Smlouvy činil limit odložených plateb žalovaného až [částka]. Žalovaný využil služeb v celkové výši [částka], přičemž v celém rozsahu prostřednictvím Karty. Konkrétní úhrady za žalovaného ze strany žalobkyně byly učiněny následně: dne [datum] byla provedena platba ve výši [částka] [právnická osoba]; dne [datum] byla provedena platba ve výši [částka] [právnická osoba] [anonymizováno].; dne [datum] byla provedena platba ve výši [částka] [právnická osoba] [anonymizováno].; dne [datum] byla provedena platba ve výši [částka] [právnická osoba] [anonymizováno].; dne [datum] byla provedena platba ve výši [částka] [právnická osoba] [anonymizováno].; dne [datum] byla provedena platba ve výši [částka] [právnická osoba] [anonymizováno]. Žalovaný se zavázal uhradit kupní cenu včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti v případě, že si zboží po čtrnáctidenní lhůtě ponechá. Celková dlužná částka tak představuje [částka] s příslušenstvím, když žalovaný uhradil částku ve výši [částka], která byla započtena na dlužné poplatky v původní výši [částka], které tímto byly poníženy na částku ve výši [částka].

3. Podáním doručeným soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že došlo k administrativnímu pochybení. Proto soud v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení v tomto rozsahu zastavil (výrok I.).

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu„ Smlouvu k službě [anonymizováno] účet“ ze dne [datum] ve formě elektronického dokumentu ve formátu PDF. Ze Smlouvy o účtu ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně umožnit žalovanému využít služby odložené platby, ať už nákupem z e-shopu či prostřednictvím karty - tedy že ze strany žalobkyně bude za žalovaného plněno s tím, že žalovaný následně čerpané prostředky uhradí dle sjednaných podmínek na základě vyúčtování. V textu smlouvy je jako„ společnost“ uvedena žalobkyně a jako„ zákazník“ žalovaný, přičemž dokument obsahuje pouze podpis za žalobkyni.

5. Dále žalobkyně předložila výstup z interního systému žalobkyně, kde je zaznamenáno, že dne [datum] byla odeslána SMS zpráva na tel. č. [tel. číslo]. Dále žalobkyně disponuje kopií občanského průkazu žalovaného. Z provedených důkazů však nevyplývá, že by žalovaný zadal autorizační kód na stránkách žalobkyně. Žalobkyně také nenavrhla žádné důkazy, ze kterých by vyplývalo, že telefonní [číslo] patří žalovanému. Toto telefonní číslo je uváděno ve smlouvě, která však neobsahuje podpis žalovaného. Ani zaslanou kopii občanského průkazu nelze podle názoru soudu považovat za dostatečný důkaz o tom, že žalobkyně jednala se žalovaným, neboť kopií občanského průkazu mohla disponovat i jiná osoba. Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že to byl právě žalovaný, kdo projevil svou vůli být vázán předmětnou smlouvou.

6. Z výpisu ze systému žalobkyně vyplývá, že žalovaný sdělil, že jeho měsíční příjem je ve výši [částka] a pochází ze zaměstnání, jeho měsíční výdaje jsou ve výši [částka], splátkové zatížení 7. je ve výši [částka], jeho dosažené vzdělání je výuční list bez maturity, je svobodný a bezdětný.

8. Z výpisu ze systému žalobkyně soud zjistil, že dne [datum] byla provedena platba ve výši [částka] [právnická osoba] (faktura [číslo]); dne [datum] byla provedena platba ve výši [částka] [právnická osoba] S.R.O. (faktura [číslo]); dne [datum] byla provedena platba ve výši [částka] [právnická osoba] S.R.O. (faktura [číslo]); dne [datum] byla provedena platba ve výši [částka] [právnická osoba] S.R.O. (faktura [číslo]); dne [datum] byla provedena platba ve výši [částka] [právnická osoba] S.R.O. (faktura [číslo]); dne [datum] byla provedena platba ve výši [částka] [právnická osoba] S.R.O. (faktura [číslo]). Nebylo tvrzeno a nebyly navrženy žádné důkazy, které by umožňovaly učinit závěr, že předmětné platby byly provedeny na žádost žalovaného a v jeho prospěch.

9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši [částka] nejpozději do [datum].

10. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svého tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena tvrzená smlouva, neboť nebylo zejména prokázáno, že by žalovaný zadal autorizační kód na stránkách žalobkyně. K této tvrzené skutečnosti žalobkyně nenavrhla důkazy, kterými by bylo možné prokázat, že k takovému průběhu událostí opravdu došlo. Mohl by např. být navržen důkaz počítačovým systémem, který obsahuje záznamy údajů o právních jednáních. Pokud by zároveň bylo prokázáno, že se záznamy provádějí se systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám, mohla by se uplatnit vyvratitelná právní domněnka stanovená v § 562 odst. 2 o. z., že záznamy v takovém elektronickém systému jsou spolehlivé. Důkaz počítačovým systémem však navržen nebyl a z důkazů, které žalobkyně navrhla a předložila, nevyplývá, že by žalovaný (elektronickým) podpisem vyjádřil svůj souhlas se smlouvou. Žalobkyně také nenavrhla důkazy k prokázání svého tvrzení, že telefonní [číslo] patří žalovanému. Nebylo ani prokázáno, že by žalobkyně s odbornou péčí posuzovala úvěruschopnost žalovaného, když si zejména od žalovaného nevyžádala žádné dokumenty k ověření jím tvrzených skutečností, zejména jeho příjmů a výdajů. Nebyly dále navrženy ani důkazy, které by umožnily usoudit, že provedené platby byly poukázány ve prospěch žalovaného, neboť předmětné hrazené faktury k důkazu navrženy nebyly.

11. Soud dále poukazuje nato, že ještě před jednáním konaným dne [datum] vyzval žalobkyni usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] k doplnění právě těchto sporných tvrzení.

12. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

13. V tomto směru soud žalobkyni při jednání dne [datum] poučil podle § 118a odst. 3 o. s. ř. a vyzval ji k návrhu dalších důkazů, avšak žalobkyně ani po poučení nenavrhla provedení žádných dalších důkazů.

14. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, že byla s odbornou péčí ověřena úvěruschopnost žalovaného a že provedené platby byly uskutečněny ve prospěch žalovaného.

15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 1746 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah; v mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

16. Podle §1 věty druhé zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni podpisu smlouvy mezi účastníky (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

17. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle § 561 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.

20. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

21. Písemná forma je v souladu s ustanovením § 562 občanského zákoníku zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Ustanovení § 562 odst. 2 NOZ navíc stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

22. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce („ ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS.

23. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv„ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije – tak, že to„ nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).

24. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

25. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení nějaké formy elektronického podpisu. V daném případě však k tomuto prokázání nedošlo – z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný ke smlouvě připojil svůj podpis. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl smlouvou vázán a účastníkům nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti. (Nad rámec uvedeného soud podotýká, že žalobkyně v řízení ani neprokázala, že by při uzavření předmětných smluv řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a tedy poskytla spotřebitelský úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaný schopen úvěr splatit, což je sankcionováno neplatností smlouvy.)

26. Nebylo ani prokázáno, že by žalovanému bylo poskytnuto nějaké plnění (provedené platby nemohly být nijak spojeny s žalovaným).

27. Na základě shora uvedeného skutkového stavu s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena tvrzená smlouva o účtu, ani že by žalobkyně ve prospěch žalovaného poskytla tvrzenou částku, proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl v plném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

28. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, přičemž ze spisu nevyplývá, že by plně úspěšnému žalovanému vznikly nějaké náklady, proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.