3 C 242/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 94 559,36 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 94 559,36 Kč s úrokem kapitalizovaným za období od [datum] do [datum] částkou 1 254,40 Kč, s úrokem ve výši 13,9 % ročně z částky 92 786,90 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od [datum] do [datum] částkou 1 190,75 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 92 786,90 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 32 278,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit mu částku 94 559,36 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy č. účtu [bankovní účet] ze dne [datum] Touto smlouvou se původní věřitel ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 100 000 Kč, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 817 Kč. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně neplnil, původní věřitel proto dopisem ze dne [datum] zůstatek dluhu zesplatnil. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: úroků z prodlení, sjednaného smluvního úroku ve výši 13,9 % ročně a poplatků ve výši 1 772,46 Kč.

2. Soud nejprve přezkoumal svou pravomoc jednat ve věci a zjistil, že tato je dána ve smyslu čl. 37 smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech (publ. Č. 106/1978 Sb. m. s.), když dle čl. 9 7 smlouvy o úvěru strany smlouvy sjednaly k řešení případných sporů mezi klientem a bankou příslušnost českých soudů. Rozhodným právem je v souladu s ust. 36 shora cit. smlouvy právo české.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že smlouvu je nutné považovat za neplatnou a neúčinnou kvůli chybějícím podpisům obou smluvních stran. Dále žalovaný namítl, že došlo k výraznému prodlení se zesplatněním úvěru, ke kterému došlo až v roce 2021, přičemž k poslední úhradě splátky došlo v roce 2020. Dále namítl, že výzva k úhradě dluhu spojená s oznámením o postoupení pohledávky není účinná, neboť nebyl žalovanému řádně doručena, proto není žalobkyně ve věci aktivně legitimována.

4. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze Smlouvy o úvěru č. účtu [bankovní účet] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 817 Kč, a to včetně sjednaných celkových nákladů spotřebitelského úvěru, tedy zejména včetně sjednaného úroku ve výši 13,9% (čl. 4 1 smlouvy). Z čl. 8 2 smlouvy soud zjistil, že opravňuje původního věřitele zůstatek dluhu zesplatnit v případech vyjmenovaných v čl. 8 1 smlouvy - mimo jiné prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo prodlení se zaplacením více než 2 splátek. V čl. 9 7 smlouvy o úvěru strany sjednaly k řešení případných sporů mezi klientem a bankou příslušnost českých soudů. Nedílnou součást smlouvy dle čl. 1 1 tvoří obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány, a také Ceník.

5. Z čl. 3 6. Všeobecných obchodních podmínek původního věřitele vyplývá, že banka bude zasílat veškeré dokumenty na adresu uvedenou ve smlouvě, pokud klient nesdělí adresu jinou.

6. Ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný má povolení k dlouhodobému pobytu, je [anonymizováno 6 slov], je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] Pravidelný měsíční příjem žalovaného činí [částka] a jeho měsíční výdaje [částka]. Výše příjmu byla doložena potvrzením zaměstnavatele o výši pracovního příjmu.

7. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného vedeného původním věřitelem soud zjistil, že žalovaný čerpal celkem částku 100 000 Kč, kterou zpočátku řádně splácel. Žalovaný zaplatil poslední splátku dne [datum]. Dluh z citované smlouvy aktuálně činí 94 559,36 (z toho jistina ve výši 92 786,90 Kč a poplatky ve výši 1 772,46 Kč).

8. Z dopisu původního věřitele ze dne [datum] adresovaného žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě soud zjistil, že jeho obsahem je zesplatnění zůstatku dluhu vyplývajícího ze shora specifikované úvěrové smlouvy a dále pak výzva žalovanému, aby uhradil dlužnou částku v celkové výši 94 609 Kč do dne [datum]. Podle poštovního podacího archu z [datum] bylo zesplatnění odesláno dne [datum].

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni.

10. Z dopisu datovaného [datum] vyplývá, že původní věřitel oznámil žalovanému postoupení pohledávky. Toto oznámení bylo podle poštovního podacího archu ze dne [datum] odesláno dne [datum] na adresu uvedenou ve smlouvě.

11. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (2) Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Z uzavřené smlouvy vyplývá věřiteli právo zesplatnit celý zůstatek dluhu v případě porušení smlouvy žalovaným.

12. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 86 ák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 122 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

13. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla po posouzení úvěruschopnosti žalovaného platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. a zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, který žalovaný čerpal ve shora uvedené výši. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splatit měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaných celkových nákladů spotřebitelského úvěru (zejména sjednaný úrok ve výši 13,9% ročně). Ujednaný úrok je odměnou věřiteli za poskytnutí peněžních prostředků. Vzhledem k tomu, že jej lze interpretovat jako cenu zápůjčky a byl ve smlouvě jasně a srozumitelně uveden, není podle § 1813 o. z. v kompetenci soudu jeho výši přezkoumávat.

14. Žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smlouvy přestal plnit, proto původní věřitel využil svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a zůstatek dluhu zesplatnil. Podle bodu 81 smlouvy byl věřitel oprávněn k zesplatnění celého úvěru v případě prodlení se dvěma splátkami nebo v případě prodlení s jednou splátkou budou delší tří měsíců. Celou zbývající částku úvěru zesplatnit a vzhledem k tomu, že žalovaný skutečně byl v prodlení se splátkou splatnou v prosinci 2020 a v lednu 2021 tak mohlo být poprvé tedy se zesplatněno v únoru roku 2021. Pokud tak věřitel učinil na začátku března 2021, tak se tomu stalo plně v souladu se smlouvou. Celý dluh se tedy stal splatným dne [datum]. V souladu s § 2399 o. z. a se smlouvou tak žalovanému vznikla povinnost vrátit původnímu věřiteli poskytnuté plnění (jistinu), zaplatit poplatky vyplývající z Ceníku a dále věřiteli náleží po celou dobu trvání smlouvy - až do zaplacení celé jistiny dluhu (§ 2399 odst. 2 věta druhá o. z.) smluvní úrok, účtovaný ve sjednané sazbě 13,9 % ročně z dlužné jistiny 92 786,90 Kč. Dále pak žalovanému vznikla na základě všeobecných obchodních podmínek a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru povinnost uhradit původnímu věřiteli poplatky ve výši 1 772,46 Kč.

15. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Podle ustálené judikatury (srov. zejm. usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 23 Cdo 1878/2015, ze dne 6. 9. 2016) Oznámením o postoupení pohledávky, které je adresované dlužníku, postupitel vyvolá změnu osoby oprávněné přijmout plnění a také na sebe bere riziko vyplývající z toho, že i v případě neplatnosti (či dokonce neexistence, např. pokud by šlo o nicotný právní úkon) smlouvy o postoupení pohledávky splní dlužník dluh třetí osobě (postupníkovi) s účinky i pro postupitele. Ve vztahu mezi postupníkem a dlužníkem nemůže být otázka platnosti postoupení významná, pro dlužníka je podstatné, zda postupovaný dluh existuje (a proto jsou mu zachovány námitky proti pohledávce, které mohl uplatnit v době postoupení - § 529 odst. 1 obč. zák.), ale není jeho věcí, kdo jej vymáhá; má splnit dluh podle pokynů věřitele. Oznámení postupitele dlužníkovi o tom, že došlo k postoupení pohledávky je právní skutečnost, se kterou právo pojí vznik povinnosti dlužníka plnit postupníkovi. Právní skutečností, na kterou právo váže změnu osoby oprávněné přijmout plnění, je tak oznámení postoupení postupitelem dlužníkovi; není podstatné, zda ve skutečnosti k cessi platně či vůbec došlo. Tato úprava je stanovena na ochranu dlužníka, neboť jinak by byl v trvalé nejistotě, zda plnil tomu, komu měl. Otázku, zda pohledávka byla skutečně postoupena a zda postoupení bylo platné, lze řešit jen ve sporu mezi postupitelem a postupníkem. Žalovaný proto nemá právo uplatňovat námitky ohledně postoupení pohledávky. Pokud je žalovanému oznámeno postoupení, má plnit podle toho oznámení o postoupení a není jeho záležitostí, zda smlouva o postoupení je platná či není platná.

16. Strany si v tomto případě sjednaly, že všechny zásilky budou zasílány na korespondenční adresu, na kterou také následně byly všechny zásilky zasílány. Podle § 570 odst. 1 o. z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy ji projev vůle dojde. Podle konstantní judikatury (např. podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 4344/2018, ze dne 26. 11. 2020) je jednostranný písemný projev vůle účinný vůči adresátovi okamžikem (dnem), kdy se ocitne v jeho dispoziční sféře a adresát má možnost se s jeho obsahem seznámit; není přitom rozhodující, že o obsahu právního jednání adresát v tento den dosud neví. Možností nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním jednáním právní teorie i soudní praxe rozumí možnost představovanou nejen samotným převzetím písemného právního jednání adresátem, ale i případy, kdy dojde ke vhození oznámení o uložení takové zásilky, s čímž je spojen závěr, že adresát právního jednání nabyl objektivní příležitost seznámit se seznámit s jeho obsahem. Nicméně v bodě 3. 6 Všeobecných obchodních podmínek je uvedeno, že veškerá korespondence bude zasílána na adresu uvedeno ve smlouvě a pokud bude zmařeno doručení zásilky a nebude oznámena změna adresy, je za den doručení považován třetí pracovní den po jejím odeslání. Na tomto základě má soud za to, že účastníci si sjednali tu možnost doručování a bylo doručeno v souladu se smlouvou. Oznámení o postoupení pohledávky bylo v daném případě zasláno na dohodnutou korespondenční adresu. Bylo tedy prokázáno, že žalobkyni byla postoupena předmětná pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

17. Řádným neplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení, proto věřiteli v souladu s ust. § 1968 a § 1970 o. z. vznikl nárok na úrok z prodlení. Žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě vyhověl i v tomto směru.

18. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud vyhověl žalobě v plném rozsahu (výrok I.).

19. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 278,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 783 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 94 559,36 Kč sestávající z částky 4 900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 450 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 4 900 Kč za každý z dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (za písemné podání nebo návrh ve věci samé) a z částky 4 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 2. 5. 2022 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 550 Kč ve výši 4 945,50 Kč.