3 C 268/2020

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od do zaplacení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum]. Původním věřitelem byla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], sídlem [adresa], [země]. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka], který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách www. [webová adresa] zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru [částka] a splatností dne [datum]. Peněžní prostředky ve výši [částka] byly žalovanému zaslány na bankovní účet [bankovní účet]. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je proto pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka] a dále zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně nepředložila žádné důkazy, ze kterých by vyplývalo, že mezi tvrzeným původním věřitelem ([anonymizována tři slova], sídlem [adresa], [země]) a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru.

5. Žalobkyně předložila pouze listinu (v elektronické formě, v textovém [webová adresa]) označenou jako„ [jméno] [anonymizováno]“, která odpovídá parametrům tvrzeného úvěru, avšak neobsahuje žádné podpisy – ani za původního věřitele ani za žalovaného. Z této listiny také nevyplývá, zda a případně jakým způsobem žalovaný požádal o půjčku či úvěr nebo projevil svůj souhlas se smlouvou.

6. Dále byla soudu předložena listina označená jako„ Smlouva o úvěru“ (v elektronické formě, v textovém [webová adresa]), ve které je jako věřitel označena [právnická osoba] [název] p. l. c., sídlem [adresa], 14 [adresa] [příjmení], [číslo] [anonymizováno], [země] a jako klient žalovaný, přičemž tato listina také neobsahuje žádné podpisy – ani za původního věřitele ani za žalovaného.

7. Dále měl soud k dispozici„ Potvrzení o provedené platbě“ od provozovatele platební brány ThePay, ze kterého vyplývá, že dne [datum] byla převedena částka [částka] na účet č. [bankovní účet] s variabilním symbolem [číslo]. Nebyl však navržen žádný důkaz k prokázání tvrzení, že tento bankovní účet patřil žalovanému.

8. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný z titulu tvrzené smlouvy zaplatil nějakou částku.

9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], sídlem [adresa], [země] některé své pohledávky žalobkyni.

10. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

11. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému tvrzené plnění a že předmětná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalobkyni.

12. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena a právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému tvrzené plnění. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. <b>13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:</b> 14. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

15. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.

16. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.

17. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

18. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

19. Aby se účastník mohl dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. V daném případě však k tomuto prokázání nedošlo – z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný ke smlouvě připojil svůj podpis. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl tvrzenou smlouvou vázán. Navíc účastníkem smlouvy na straně věřitele byla [právnická osoba] [název] p. l. c., nikoli tvrzená [právnická osoba] [anonymizována dvě slova].

20. Dále podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], sídlem [adresa], [země] postoupena pohledávka za žalovaným, přičemž však v řízení nebyly předloženy žádné důkazy nasvědčující tomu, že by tato společnost se žalovaným uzavřela nějakou smlouvu nebo mu poskytla nějaké plnění.

21. V daném případě nebylo v řízení prokázáno, že by žalovaný uzavřel tvrzenou smlouvu o úvěru, proto účastníkům nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti. V řízení nebylo prokázáno ani to, že by původní věřitel ve prospěch žalovaného poskytl tvrzenou částku [částka] (ani [právnická osoba] [název] p. l. c. ani [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]), proto soud žalobu zamítl v plném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

22. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků, neboť žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.