3 C 271/2022

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 22 189 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 900 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 8 289 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 900 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od [datum] do [datum] částkou 1 782,54 Kč, s úrokem v částce 12 921,27 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit mu částku 22 189 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] ze dne [datum] Touto smlouvou se původní věřitel ([právnická osoba], [IČO]) zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 900 Kč. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 15 900 Kč, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru splatit do [datum]. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, dle informací původního věřitele uhradil pouze částku ve výši 2 000 Kč Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: úroků z prodlení, sjednaného smluvního úroku ve výši kapitalizovaného částkou 12 921,27 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 256 Kč a smluvní pokuty ve výši 6 289 Kč.

2. Podle tvrzení žalobkyně byla schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr ověřována právním předchůdcem žalobce, a to společností [právnická osoba], [IČO] před uzavřením Smlouvy na základě žalovaným předložených listin – výplatní pásek. Na základě předložených dokumentů byla s odbornou péčí posuzována schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku; bonita žalovaného byla před uzavřením úvěrové smlouvy dostatečně prověřena. Žalovaný nemá jediný záznam v insolvenčním rejstříku, tedy ani v době uzavření Smlouvy o úvěru nebyl žalovaný v takovém rejstříku veden. Proces poskytnutí finančních prostředků žalovanému byl takový, že na internetových stránkách [webová adresa] žalovaný zvolil bezhotovostní formu poskytnutí úvěru na bankovní účet a následně si vybral výši požadovaného úvěru a navolil vyhovující počet dnů splácení úvěru. Po vyplnění uvedených dat se žalovanému zobrazilo, jaký bude poplatek za poskytnutí úvěru a jakou celkovou částku by byl povinen uhradit. Jelikož uvedené podmínky poskytnutí finančních prostředků žalovanému vyhovovaly, následně kliknul na políčko„ Chci půjčit“. V dalším kroku žalovaný vyplnil registrační formulář, do něhož uvedl e-mail: [email], číslo mobilního telefonu + [tel. číslo] [anonymizováno], jméno, příjmení, rodné číslo a číslo občanského průkazu, trvalé bydliště, popř. kontaktní adresu. V následující sekci vyplnil žalovaný údaje o svém zaměstnání, tj. typ příjmu, jméno nebo název zaměstnavatele, IČ zaměstnavatele, či pokud byl žalovaný OSVČ své IČ, jakož i výši svého příjmu. V následující sekci žalovaný vyplnil údaje o kontaktní osobě a v poslední sekci pak i číslo bankovního účtu, na který měly být poskytnuté finanční prostředky žalovanému zaslány. V okamžiku, kdy byly všechny části registračního formuláře ze strany žalovaného vyplněny, byl žalovaný povinen se seznámit s celkovým obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, když celý text byl žalovaný povinen si přečíst, tak aby věděl jaká práva, povinnosti či případné právní dopady plynou pro něj z předmětného dokumentu a následně po odsouhlasení předmětné smlouvy žalovaný na důkaz svého souhlasu s předmětnou smlouvou tuto odsouhlasil zaškrtnutím příslušného čtvercového políčka, čímž potvrdil, že rozuměl a souhlasil se všemi právními součástmi procesu. Po odsouhlasení smlouvy o spotřebitelském úvěru následovalo v jednotlivých a oddělených krocích zcela shodně, jak je výše popsáno, seznámení a odsouhlasení dalších souvisejících dokumentů ze strany žalovaného, a to Ujednání a Čestného prohlášení Klienta, když i tyto všechny Související dokumenty byl žalovaný povinen si důkladně přečíst, porozumět jim a tuto skutečnost stvrdit zaškrtávacím čtverečkem pod jednotlivými dokumenty. Po procesu odsouhlasení všech uvedených dokumentů, byla žalovanému na zadané číslo mobilního telefonu odeslána SMS zpráva s unikátním kódem: xtr8. Tento unikátní kód žalovaný opsal do příslušného pole internetového formuláře, čímž dokončil tvorbu svého osobního profilu a zároveň tím i odeslal žádost o poskytnutí úvěru. SMS kód je uveden na poslední straně smlouvy o úvěru spolu s datem a jménem žalovaného. Veškerá smluvní dokumentace pak byla žalovanému zaslána na zadaný e-mail. Projev vůle žalovaného uzavřít smlouvu a odsouhlasit dokumenty v navrhovaném znění tak byl učiněn okamžikem odeslání žádosti o poskytnutí úvěru. Samotná smlouva o úvěru a související dokumenty pak byly žalovaným podepsány pomocí zadání verifikačního SMS kódu. Dokumenty nabyly platnosti a účinnosti zadáním SMS kódu, který měl omezenou dobu platnosti na 48 hodin.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. K jednání dne [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu listinu označenou jako Smlouva o úvěru č. [anonymizováno], datovanou dnem [datum] ve formě elektronického dokumentu. Jako„ Úvěrující“ je uveden původní věřitel ([právnická osoba], [IČO]), jako„ Klient“ je uveden žalovaný. Dokument však neobsahuje žádný kvalifikovaný elektronický podpis - text písemnosti ve svém závěru pouze obsahuje scan podpisu [jméno] [příjmení], člena představenstva původního věřitele a dále jen datum [datum] a text:„ SMS kód: [anonymizováno]“, přičemž není zřejmé, kdo tento text ke smlouvě připojil.

6. Prostřednictvím prostředků elektronické komunikace byl žalobkyni elektronicky zaslán scan výplatní pásky žalovaného, jak vyplývá ze zmíněného elektronického dokumentu. Nebyly však navrženy žádné důkazy k prokázání tvrzení žalobkyně, že to byl žalovaný, kdo jí zaslal tyto dokumenty.

7. Z výpisu z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] vyplývá, že žalobkyně ve prospěch účtu č. [bankovní účet] poskytla dne [datum] částku 15 900 Kč.

8. Z vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byl v období října 2020 žalovaný.

9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla shora uvedená pohledávka právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni.

10. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši 37 384,90 Kč nejpozději do 10 dnů od obdržení dopisu.

11. Podle podacího archu byl tento dopis odeslán prostřednictvím České pošty dne [datum].

12. Žalovaný zaplatil pouze částku 2 000 Kč.

13. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

14. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že smlouva byla uzavřena – zejména tvrzení, že po procesu odsouhlasení všech uvedených dokumentů byla žalovanému na zadané číslo mobilního telefonu odeslána SMS zpráva s unikátním kódem: [anonymizováno]; že tento kód žalovaný opsal do příslušného pole internetového formuláře, čímž dokončil tvorbu svého osobního profilu a zároveň tím i odeslal žádost o poskytnutí úvěru; že žalovaný zadal do počítačového systému SMS kód. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným uzavřena. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního soud žalobkyni při jednání poučil podle § 118a odst. 3 o. s. ř., avšak žalobkyně žádné další důkazy nenavrhla, neboť žádnými dalšími důkazy nedisponuje.

15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

16. Podle § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.

17. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet. Je jistě možné uzavřít smlouvu i formou tzv.„ clickthrough“ systémem, tedy kliknutím -„ stisknutím“ virtuálního tlačítka nebo jiného ovládacího prvku (například hyperodkazu) zobrazeného na monitoru“ či na jiném zobrazovacím zařízení.

18. Písemná forma je v souladu s ustanovením § 562 občanského zákoníku zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Ustanovení § 562 odst. 2 NOZ navíc stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

19. S ohledem na uložení obsahu smlouvy na serveru žalobkyně byl obsah právního úkonu zachycen zaznamenáním informace na hmotném podkladu, a jde tak o písemnost. Z výše řečeného však vyplývá i to, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

20. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu.

21. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů („ ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS.

22. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv„ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije – tak, že to„ nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).

23. České právo tedy nezná pouze jeden druh elektronického podpisu, ale rozlišuje různé druhy, přičemž právní důsledky spojuje s jakýmkoliv elektronickým podpisem. Obyčejným, prostým elektronickým podpisem může být nejen např. skenovaný vlastnoruční podpis, nebo speciální kód (PIN, heslo, ID apod.), kterým osoba disponuje, atd., ale i řetězec jednotlivých znaků tvořících jméno a příjmení v textu zprávy zaslané z určité adresy elektronické pošty. Je zcela v souladu s právem, aby smlouvy byly distančně uzavírány formou tzv. clickthrough modelu. Nicméně v rámci soudního řízení je nutné takové uzavření smlouvy prokázat. Žalobkyně tvrdila, že po procesu odsouhlasení všech dokumentů byla žalovanému na zadané číslo mobilního telefonu odeslána SMS zpráva s unikátním kódem: xtr8; že tento kód žalovaný opsal do příslušného pole internetového formuláře, čímž dokončil tvorbu svého osobního profilu, a zároveň tím i odeslal žádost o poskytnutí úvěru, načež zadal do počítačového systému zaslaný SMS kód, čímž došlo k uzavření písemné smlouvy. K žádné z těchto skutečností však žalobkyně nenavrhla důkazy, kterými by bylo možné prokázat, že k takovému průběhu událostí opravdu došlo. Mohl by např. být navržen důkaz počítačovým systémem, který obsahuje záznamy údajů o právních jednáních. Pokud by zároveň bylo prokázáno, že se záznamy provádějí systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám, mohla by se uplatnit vyvratitelná právní domněnka stanovená v § 562 odst. 2 o. z., že záznamy v takovém elektronickém systému jsou spolehlivé. Důkaz počítačovým systémem však navržen nebyl a z důkazů, které žalobkyně navrhla a předložila, nevyplývá, že by žalovaný (elektronickým) podpisem vyjádřil svůj souhlas se smlouvou. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl smlouvou vázán.

24. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, účastníkům z této smlouvy nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.

25. Pokud právní předchůdce žalobkyně za této situace ve prospěch žalovaného poskytl plnění ve výši 15 900 Kč, je nutné to posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.) po odečtení tvrzeného plnění žalovaného ve výši 2 000 Kč, tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 900 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto svou povinnost v plném rozsahu nesplnil, uložil mu ji soud rozsudkem.

26. Také pokud se týká požadovaných úroků z prodlení, je žaloba důvodná pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovaného prokazatelně vyzvala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne [datum], a to do 10 dnů od doručení výzvy. Dle podacího archu žalobkyně přípis odeslala dne [datum]. Soud za podpůrného využití § 573 o. z. vzal za prokázané, že zásilka byla žalované doručena dne [datum], lhůta pro zaplacení tak uplynula dne [datum]. Ode dne následujícího tak žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal právo na úrok z prodlení až od tohoto data. (výrok I.)

28. Co do úroku z prodlení za dobu dřívější soud žalobu zamítl. Také pokud jde o požadované smluvní nároky – sjednané náklady na vymáhání, smluvní pokutu a smluvený úrok, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť z neplatné smlouvy nemohou účastníkům vyplývat žádná práva ani povinnosti (výrok II.).

29. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Žalovanému, jenž byl v řízení úspěšnější, by příslušel nárok na náhradu nákladů řízení, avšak ze spisu nevyplývá, že by žalovanému vznikly jakékoli náklady řízení. Proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.