3 C 286/2020

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky částka se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky částka z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy smlouvu o úvěru číslo ze dne datum Touto smlouvou právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba, IČO, sídlem adresa) poskytl žalované úvěr částka, přičemž žalovaná měla poskytnutou částku včetně sjednaného souhrnného poplatku ve výši částka splatit 13 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši částka. Podle čl. V. smlouvy byla žalovaná dále povinna v případě porušení povinností vyplývajících z úvěrové smlouvy zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Dne datum byla část závodu právnická osoba, zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů, převedena na právnická osoba, IČO a smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, právnická osoba, IČO, sídlem adresa, která postoupila pohledávku smlouvou ze dne datum žalobkyni. Vedle jistiny dluhu ve výši částka se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: úroku z prodlení a smluvní pokuty za 539 dní prodlení ve výši částka.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud přezkoumal svou mezinárodní pravomoc a konstatoval, že tato je dána ve smyslu ust. čl. 48 bod 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Kyjev, 28. 5. 2001; č. 123/2002 Sb. m. s.) ve znění Protokolu mezi Českou republikou a Ukrajinou, kterým se mění Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Praha, 14. 9. 2007; č. 77/2008 Sb. m. s.). Rozhodným právem je dle čl. 48 bod 2 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Kyjev, 28. 5. 2001; č. 123/2002 Sb. m. s.) ve znění Protokolu mezi Českou republikou a Ukrajinou, kterým se mění Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Praha, 14. 9. 2007; č. 77/2008 Sb. m. s.) právo české.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Smlouvou ze dne datum, číslo právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba, IČO, sídlem adresa) poskytl žalované úvěr částka (označovaný ve smlouvě jako„ poskytnutá jistina“) a žalovaná se zavázala úvěr včetně sjednaného souhrnného poplatku ve výši částka splatit 13 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši částka počínaje 7. dnem od uzavření smlouvy. Podle čl. V. 4. smlouvy byla žalovaná dále povinna„ v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny je dlužník povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny.“ Dluh z citované smlouvy aktuálně činí částka.

6. Dne datum byla část závodu právnická osoba, zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů, převedena na právnická osoba, IČO, jak vyplývá z notářského zápisu ze dne datum, anonymizováno číslo, spisová značka.

7. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, právnická osoba, IČO, sídlem adresa, a tato společnost postoupila pohledávku smlouvou ze dne datum žalobkyni.

8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni převedena v souladu s § 2177 a § 1879 občanského zákoníku; žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

9. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

10. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

11. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši částka, který měla vrátit do datum společně se sjednaným poplatkem. Ujednaný poplatek je odměnou věřiteli za poskytnutí peněžních prostředků. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Vzhledem k tomu, že sjednaný poplatek lze interpretovat jako cenu zápůjčky a byl ve smlouvě jasně a srozumitelně uveden, není podle § 1813 o. z. v kompetenci soudu jeho výši přezkoumávat.

12. Jelikož žalovaná sjednanou částku nezaplatila a aktuálně dluží částka, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem. Řádným nezaplacením dluhu se žalovaná dostala do prodlení, proto věřiteli v souladu s ust. § 1970 o. z. vznikl také nárok na úroky z prodlení. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Žalované také vznikla na základě příslušného ustanovení obchodních podmínek povinnost uhradit smluvní pokutu stanovenou ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky za každý den prodlení, přičemž však bylo ujednáno, že souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Vzhledem k tomu, že poskytnutá jistina činila částka, součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny představuje částku částka, která je maximální možnou hranicí výše smluvní pokuty. Pokud žalobkyně smluvní pokutu uplatnila za dobu 539 dnů z prodlení se zaplacením částky částka v celkové výši částka, postupovala částečně v rozporu se smlouvou, neboť uplatněná smluvní pokuta překročila sjednanou maximální hranici smluvní pokuty. Nicméně co do částky částka byla smluvní pokuta uplatněna v souladu se smlouvou a se zákonem o spotřebitelském úvěru, proto soud žalobě vyhověl v tomto rozsahu a uložil žalované povinnost zaplatit celkovou částku částka (anonymizována dvě slova + anonymizována dvě slova), jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

14. Pokud však jde o zbývající část smluvní pokuty v částce částka, která převyšuje maximální sjednanou výši smluvní pokuty, v této části soud žalobu zamítl (výrok II.).

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 82,36 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 91,18 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 8,82%). Tyto náklady (v celkové výši částka) sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.