3 C 308/2020

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky částka s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku částka s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od datum do datum, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy číslo uzavřené mezi účastníky řízení dne datum. V částce částka představuje částka dlužné pojistné a v částce částka se jedná o kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka za období od datum do datum.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že předmětnou částku zaplatil v červenci 2020.

3. Soud přezkoumal svou mezinárodní pravomoc a konstatoval, že tato je dána ve smyslu ust. čl. 17 bod 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012 (Brusel I bis). Rozhodným právem je dle čl. 3 odst. 1 písm. a) nař. Evropského parlamentu a Rady číslo (Řím I) právo české.

4. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení svým postojem vyjádřili souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Mezi účastníky byla dne datum uzavřena pojistná smlouva číslo jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla anonymizováno, registrační značka. Pojistné mělo být hrazeno čtvrtletně po částka Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den datum, smlouva byla sjednána na dobu neurčitou.

6. Z tvrzení žalobkyně a jí předloženého výpisu se podává, že žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od datum do datum v celkové výši částka.

7. Žalobkyně žalovaného vyzvala, aby dlužné pojistné doplatil ve stanovené lhůtě předžalobní výzvou ze dne datum.

8. Z Potvrzení o platbě ze dne datum vyplývá, že z účtu žalovaného byla dne datum převedena částka částka a částka částka na účet č. bankovní účet s variabilním symbolem číslo.

9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2758 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Podle §2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odst. 2 téhož ustanovení je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.

10. Pojistná smlouva splňuje jak formální, tak obsahové náležitosti předepsané zákonem – byla uzavřena v písemné formě, její obsah je jasný, určitý a srozumitelný a obsahuje podstatné náležitosti. Pojistná smlouva mezi účastníky byla uzavřena na dobu neurčitou, žalovaný je proto povinen po celou dobu trvání smlouvy platit smluvené pojistné. Splatnost pojistného přitom vyplývá přímo z pojistné smlouvy, proto byl žalovaný povinen pojistné zaplatit bez výzvy žalobkyně. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od datum do datum, které bylo v částce částka splatné dne datum a další splátka pojistného se stala splatnou dne datum. Do zániku pojištění dne datum činí poměrná částka pojistného částka.

11. V řízení však bylo prokázáno, že žalovaný dlužné pojistné v částce částka zaplatil dne datum, jeho povinnost tedy splněním zanikla (§ 1908 o. z.).

12. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Žalovaný byl v prodlení se zaplacením částky částka ode dne datum a další splátka pojistného se stala splatnou dne datum.

14. Žalobkyně požadovala zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka vypočteného pomocí zákonné sazby 8,05 % ročně z částky částka za období od datum do datum a dále úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, tedy do datum, který činí částka.

15. V tomto rozsahu nárok na úroky z prodlení žalobkyni ze zákona vznikl, avšak žalovaný dvěma platbami ze dne datum již úrok z prodlení uhradil. Ke dni vyhlášení rozsudku tedy všechny dluhy žalovaného zanikly splněním.

16. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (výrok I.).

17. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť žalovanému, který byl v řízení úspěšný, podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.) Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.