3 C 317/2025

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Anonymizováno bytem Adresa žalované o zaplacení 48 567,22 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 23 668 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 23 668 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 24 899,22 Kč s úrokem kapitalizovaným za období od , datum, do , datum, částkou 1 692,90 Kč, s úrokem ve výši 13,49 % ročně z částky 47 567,22 Kč od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 47 567,22 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 47 567,22 Kč od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 23 899,22 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 23 668 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 48 567,22 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 55 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 55 000 Kč, čímž jí v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 926 Kč, to vždy k 7. dni v měsíci počínaje dnem , datum, . Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Neomezila se pouze na údaje deklarované žalovanou, ale ověřila je prostřednictvím nezávisle zjistitelných informací. Příjmy žalované verifikovala zejména prostřednictvím výpisů z jejího bankovního účtu, výdaje ověřila porovnáním s částkami životního minima a normativních nákladů na bydlení podle příslušných právních předpisů. Nad rámec tvrzení žalované žalobkyně čerpala informace také z bankovních a nebankovních registrů klientských informací, insolvenčního rejstříku a zjišťovala, zda vůči žalované není vedeno exekuční řízení. Na základě těchto podkladů uzavřela, že žalovaná splňuje podmínky úvěruschopnosti. Své povinnosti ze smlouvy žalovaná řádně neplnila, uhrazeny byly jen splátky od , datum, do , datum, . Žalobkyně proto dopisem ze dne , datum, zůstatek dluhu zesplatnila. Ke dni zesplatnění byl dluh žalované tvořen nesplacenou jistinou ve výši 47 567,22 Kč, smluvním úrokem 13,49 % ročně z úvěru ve výši 1 692,90 Kč a smluvní pokutou ve výši 1 000 Kč. Proto žalobkyně požadoval, aby soud žalované uložil povinnost zaplatit celkovou částku 48 567,22 Kč (jistina 47 567,22 + smluvní pokuta 1 000 Kč), kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 692,90 Kč za dobu od , datum, do , datum, , smluvní úrok ve výši 13,49 % ročně z částky 47 567,22 Kč za dobu od , datum, do , datum, , následně smluvní úrok ve výši 12 % ročně z téže částky od , datum, do zaplacení a současně požadovala zákonný úrok z prodlení od , datum, do zaplacení2. zákonný úrok z prodlení z částky 47 567,22 Kč od , datum, do zaplacení.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Z jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu dokument označený jako Smlouva o úvěru č. , hodnota, datovaný dnem , datum, ve formě elektronického dokumentu. Jako klient je v tomto dokumentu označena žalovaná, přičemž jsou vyplněny její osobní údaje. Je uvedeno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 55 000 Kč, zatímco žalovaná se zavázala zaplatit celkovou částku 102 085,11 Kč ve měsíčních splátkách po 926 Kč, a to nejpozději do , datum, . Součástí smlouvy měly být též Úvěrové podmínky platné od , datum, a následně od , datum, . Dokument dále obsahuje údaj o způsobu podpisu smlouvy - smlouva měla být ze strany žalované podepsána prostřednictvím SMS kódu 091629.

6. Tato skutečnost má vyplývat i z listiny označené jako „Potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy č. , hodnota, “ ze dne , datum, , v níž je uvedeno, že SMS kód byl odeslán dne , datum, v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hod. na telefonní číslo , tel. číslo, , které mělo být uvedeno v žádosti o úvěr. Z předloženého elektronického dokumentu (ani z jiných důkazů) však nevyplývá žádná technická ani certifikační informace, která by umožňovala ověřit, kdo konkrétně tento SMS kód zadal, zda s cílovým telefonním číslem skutečně disponovala žalovaná a zda skutečně projevila vůli být předmětnou úvěrovou smlouvou vázána. Z dostupných údajů tedy nelze jednoznačně dovodit, že to byla žalovaná, kdo podpisový úkon učinil.

7. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně předložila „Potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. , hodnota, “ ze dne , datum, , ze kterého soud zjistil, že žalobkyně uvedla, že je na rodičovské dovolené, čistý měsíční příjem činí 8 000 Kč, bydlí u rodičů, celkové výdaje jsou 6 000 Kč a příjmy ostatních členů domácnosti činí 25 000 Kč.

8. Žalobkyně poskytla žalované dne , datum, částku 55 000 Kč, jak vyplývá z Potvrzení o vyplacení úvěru č. , hodnota, , když na účet č. , Anonymizováno, byla pod VS , var. symbol, zaslána částka 55 000 Kč.

9. Z listiny označené „, Anonymizováno, mimo jiné vyplývá, že , právnická osoba, . vedla pro žalovanou účet č. , Anonymizováno10. Ze splátkového kalendáře se podává, že žalovaná uhradila 33 splátek v celkové výši 31 332 Kč.

11. Z výzvy k zaplacení půjčky č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splacení celkové částky ve výši 50 260,12 Kč nejpozději do , datum, . Nebylo však doloženo odeslání této výzvy.

12. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu doručením žaloby, tedy dne , datum, .

13. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

14. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že žalovaná disponovala telefonním číslem, na které byl SMS kód zaslán, že žalovaná zadala do informačního systému podpisový SMS kód, a že tím projevila vůli být předmětnou úvěrovou smlouvou vázána.

15. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovanou podepsána. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na jejího omluvenou absenci u jednání.

16. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

17. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 2) Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

18. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

19. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce („ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS.

20. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije – tak, že to „nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).

21. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

22. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaná smlouvu podepsala, tedy k ní připojila svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu.

23. České právo rozlišuje různé druhy elektronického podpisu, přičemž právní důsledky je možné spojit s jakýmkoliv elektronickým podpisem. Obyčejným, prostým elektronickým podpisem může být nejen např. skenovaný vlastnoruční podpis, nebo speciální kód (PIN, heslo, ID apod.), kterým osoba disponuje, ale i řetězec jednotlivých znaků tvořících jméno a příjmení v textu zprávy zaslané z určité adresy elektronické pošty. Nicméně je nutné splnit ještě další požadavek občanského práva zakotvený v § 562 odst. 1 o. z., kterým je možnost určení jednající osoby.

24. Žalobkyně v žalobě nijak nepopsala jí tvrzený proces uzavření smlouvy, předložila nepodepsanou smlouvu a nenavrhla důkazy, kterými by bylo možné prokázat, že k podpisu smlouvy opravdu došlo. Mohl by např. být navržen důkaz počítačovým systémem, který obsahuje záznamy údajů o právních jednáních. Pokud by zároveň bylo prokázáno, že se záznamy provádějí se systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám, mohla by se uplatnit vyvratitelná právní domněnka stanovená v § 562 odst. 2 o. z., že záznamy v takovém elektronickém systému jsou spolehlivé. Důkaz počítačovým systémem však navržen nebyl a z důkazů, které žalobkyně navrhla a předložila, nevyplývá, že by žalovaná (elektronickým) podpisem vyjádřila svůj souhlas se smlouvou. Proto není možné uzavřít, že by žalovaná byla smlouvou vázána.

25. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto účastníkům z této smlouvy nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti. Pokud žalobkyně za této situace ve prospěch žalované poskytla plnění ve výši 55 000 Kč, je nutné to posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalované proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku 55 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto svou povinnost v plném rozsahu nesplnila, uložil jí ji soud rozsudkem po odečtení platby žalované ve výši 31 332 Kč (výrok I.)

26. Také pokud se týká požadovaných úroků z prodlení, je žaloba důvodná pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovanou prokazatelně vyzvala k zaplacení žalobou, která byla žalované doručena v pátek , datum, . Poté byla žalovaná povinna plnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 o. z.). Podle § 607 o. z. se konec lhůty posouvá na nejblíže následující pracovní den, konec lhůty k plnění tedy nastal v pondělí , datum, . Ode dne následujícího se pak žalovaná dostala do prodlení, proto žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal právo na úrok z prodlení až od tohoto data.

27. Další nároky uplatněné žalobkyní - poplatky, smluvní pokutu a úrok však soud posoudil jako nedůvodné, neboť nebylo prokázáno uzavření smlouvy a nemohlo tak žalobkyni vzniknout právo na uhrazení smluvního úroku a smluvní pokuty, proto ve zbývající části soud žalobu zamítl (výrok II.).

28. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Žalované, jež byla v řízení úspěšnější, by příslušel nárok na náhradu nákladů řízení, avšak ze spisu nevyplývá, že by žalované vznikly jakékoli náklady řízení. Proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.