3 C 39/2026

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 47 475 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 22 475 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 35 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 47 475 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze Smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně (původním věřitelem), společností právnická osoba., IČO IČO. Podle tvrzení žalobkyně se touto smlouvou původní věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr až do výše 25 000 Kč. K uzavření smlouvy došlo distančním způsobem prostřednictvím internetových stránek původní věřitelky Anonymizováno na nichž si žalovaná nejprve zvolila parametry požadovaného úvěru, seznámila se se všemi poplatky a úroky spojenými s vybraným úvěrovým produktem, a poté vyplnila registrační formulář, do kterého uvedla své osobní údaje, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. K ověření uvedených údajů byla žalovaná povinna poskytnout fotokopii svého dokladu totožnosti. K ověření úvěruschopnosti žalovaná poskytla výpisy ze svého bankovního účtu, výplatní listy a současně byla lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Dle odst. 10.

9. Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota byl k jejímu podpisu použit pětimístný verifikační SMS kód, který původní věřitel zaslal žalované na jí uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění 18155 žalovaná následně vložila do příslušného formulářového pole na webových stránkách původního věřitele a odesláním potvrdila svoji vůli být Smlouvou vázána. Původní věřitel poskytl žalované úvěr v celkové výši 25 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalované č. č. účtu. Žalovaná se kromě vrácení jistiny úvěru zavázala i zaplatit smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny, každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději k 7. dni v měsíci. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla opakovaně upomínána a v poslední upomínce ze dne datum byla informována o zesplatnění celého úvěru k datu upomínky a vyzvána k jeho úhradě. Žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum se společností právnická osoba., IČ IČO, sídlem adresa, která ji dříve nabyla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne datum se společností právnická osoba., IČ IČO, sídlem adresa.

2. Žalobkyně požadovala zaplacení nesplacené jistiny ve výši 25 000 Kč a nesplacené části smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny pouze za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 10 000 Kč nejpozději splatných dne datum, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení datum do data odeslání předžalobní výzvy datum, přičemž kapitalizovaná výše smluvní pokuty činí 12 475 Kč.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Z jednání dne datum se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu dokument označený jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum ve formě elektronického dokumentu. Jako úvěrující je v tomto dokumentu označena společnost právnická osoba., IČ: IČO, a jako úvěrovaný žalovaná, přičemž jsou vyplněny její osobní údaje (jméno, bydliště, rodné číslo, telefon, e-mail). V závěrečné části smlouvy je uvedeno datum podpisu: datum a jméno žalované. Z předloženého elektronického dokumentu však nevyplývá, že to byla právě žalovaná, kdo projevil svou vůli být předmětnou smlouvou vázána.

6. Žalobkyně předložila fotografii občanského průkazu a cestovního pasu žalované. Z fotografií však nevyplývá, v jakém časovém okamžiku byly pořízeny a jaká osoba tyto fotografie předložila v průběhu kontraktačního procesu.

7. Ze zprávy právnická osoba. a z výpisu z účtu žalované soud zjistil, že původní věřitel převedl dne datum na účet žalované č. č. účtu částku 25 000 Kč.

8. Původní věřitel dne datum sepsal dopis adresovaný žalované, jehož obsahem bylo zesplatnění úvěru č. hodnota a žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu do 3 dnů od doručení dopisu. O odeslání tohoto dopisu nebo o jeho doručení žalované však žalobkyně nepředložila žádný důkaz.

9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla shora uvedená pohledávka postoupena společností právnická osoba. se sídlem adresa) na společnost právnická osoba., se sídlem adresa. O tom byla žalovaná informována dopisem ze dne datum.

10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla shora uvedená pohledávka právního předchůdce žalobkyně právnická osoba., postoupena žalobkyni.

11. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu z úvěru č. hodnota ve výši 94 895 Kč ve lhůtě 3 dnů. Z podacího lístku vyplývá, že zásilka byla odeslána doporučeně poštou dne datum.

12. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1 a 2 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

13. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že na webových stránkách www.tando.cz žalovaná nastavila dostupné parametry úvěru, že vyplnila registrační formulář, že učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy a potvrdila, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetla a souhlasí s jeho obsahem.

14. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno důkazní ve smyslu § 120 odst. 1 a 2 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena. O neunesení důkazního břemene však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.

15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postupník nabývá také příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Byla-li žalobkyni pohledávka postoupena a bylo-li postoupení žalované oznámeno, je žalobkyně ve věci aktivně legitimována.

16. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

17. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.

18. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 2) Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

19. Podle § 1824 a násl. o. z. mohou být pro uzavření smlouvy použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku jsou zejména veřejná komunikační síť, například internet.

20. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (eIDAS), které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na něj nabyl dne 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Občanský zákoník pro písemné právní jednání vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky.

21. K podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít různé typy elektronického podpisu, včetně prostého elektronického podpisu. Takovým podpisem mohou být data v elektronické podobě připojená k jiným datům nebo s nimi logicky spojená, která podepisující osoba používá k podepsání. Ani v takovém případě však nelze v soudním řízení rezignovat na požadavek, aby bylo prokázáno, kdo konkrétně právně jednal.

22. Z výše uvedeného vyplývá, že je nadále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního jednání předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která je písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat zamýšlené právní následky.

23. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena; v daném případě tedy zejména prokázat, že žalovaná se smlouvou vyjádřila svůj souhlas.

24. České právo rozlišuje různé druhy elektronického podpisu, přičemž právní důsledky je možné spojit s jakýmkoliv elektronickým podpisem. Obyčejným, prostým elektronickým podpisem může být nejen např. skenovaný vlastnoruční podpis, nebo speciální kód (PIN, heslo, ID apod.), kterým osoba disponuje, ale i řetězec jednotlivých znaků tvořících jméno a příjmení v textu zprávy zaslané z určité adresy elektronické pošty. Nicméně je nutné splnit ještě další požadavek občanského práva zakotvený v § 562 odst. 1 o. z., kterým je možnost určení jednající osoby.

25. Žalobkyně předložila nepodepsanou smlouvu a nenavrhla důkazy, kterými by bylo možné prokázat, že k vyslovení souhlasu se smlouvou opravdu došlo. Mohl by např. být navržen důkaz počítačovým systémem, který obsahuje záznamy údajů o právních jednáních. Pokud by zároveň bylo prokázáno, že se záznamy provádějí systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám, mohla by se uplatnit vyvratitelná právní domněnka stanovená v § 562 odst. 2 o. z., že záznamy v takovém elektronickém systému jsou spolehlivé. Důkaz počítačovým systémem však navržen nebyl a z důkazů, které žalobkyně navrhla a předložila, nevyplývá, že by žalovaná (elektronickým) podpisem vyjádřila svůj souhlas se smlouvou. Proto není možné uzavřít, že by žalovaná byla smlouvou vázána.

26. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto jim nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti. Pokud právní předchůdce žalobkyně za této situace ve prospěch žalované poskytl plnění ve výši 25 000 Kč, je nutné to posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalované proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto svou povinnost v plném rozsahu nesplnila, uložil jí ji soud rozsudkem.

27. Také pokud se týká požadovaných úroků z prodlení, je žaloba důvodná pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená prováděcím právním předpisem.

28. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovanou prokazatelně vyzvala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne datum, a to do 3 dnů od doručení výzvy. Dle podacího archu žalobkyně přípis odeslala dne datum. Soud za podpůrného využití § 573 o. z. vyšel z toho, že zásilka byla žalované doručena dne datum, lhůta pro zaplacení tak uplynula dne datum. Ode dne následujícího tak žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal právo na úrok z prodlení až od tohoto data (výrok I.).

29. Co do úroku z prodlení za dobu dřívější, co do úroku z prodlení v sazbě převyšující zákonný úrok z prodlení k prvnímu dni prodlení soud žalobu zamítl. Stejně tak soud zamítl žalobu v části týkající se požadované částky 22 475 Kč a souvisejícího příslušenství, neboť jde o smluvní nároky odvozené od smlouvy, jejíž uzavření nebylo v řízení prokázáno, a z takové smlouvy proto nemohou účastníkům vyplývat žádná práva ani povinnosti (výrok II.).

30. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Žalované, jež byla (po zohlednění požadovaného příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) v řízení úspěšnější, by příslušel nárok na náhradu nákladů řízení, avšak ze spisu nevyplývá, že by žalované vznikly jakékoli náklady řízení. Proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.