3 C 42/2022

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s tím, že dne [datum] při jízdě na lince [anonymizováno] a dne [datum] při jízdě na lince [anonymizováno] hromadné dopravy provozované žalobkyní se žalovaný nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala jízdné ve výši [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka] za každou z obou přeprav dopravním prostředkem, žalovaný ovšem požadované nezaplatil.

2. Soud přezkoumal svou mezinárodní pravomoc a konstatoval, že tato je dána ve smyslu ust. § 6 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZMPS). Rozhodným právem je dle ust. § 24 odst. 2 ZMPS právo české.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne [datum] na lince [číslo] tramvaje. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného a přirážky k jízdnému jsou soudu známy z jeho úřední činnosti.

5. Žalovaný se dále přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne [datum] na lince [anonymizováno] tramvaje. Na výzvu kontrolora se opět neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil.

6. Na základě shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům: Podle § 37 odst. 5 zákona číslo 266/1994 Sb. o drahách ve znění účinném ke dni kontroly je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému Podle odst. 6 téhož ustanovení stanoví výši přirážky dopravce v přepravních podmínkách; výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka].

7. Podle § 7 odst. 3, 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ve znění pozdějších předpisů platí cestující jízdné před nástupem do vozidla a dopravce mu za zaplacené jízdné vydá jízdenku. Platí-li cestující jízdné po nástupu do vozidla, dopravce mu vydá jízdenku ve vozidle nebo zajistí, aby takto zaplacené jízdné bylo zaevidováno odbavovacím systémem. Nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.

8. Podle § 1958 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Žalovaný se při jízdě prostředkem veřejné dopravy ve dvou případech neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby, proto je podle výše citovaných předpisů povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku ve lhůtě splatnosti, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti pohledávky.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].