3 C 42/2023

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 44 058,46 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 42 558,46 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 42 558,46 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 42 558,46 Kč od [datum] do [datum], s úrokem kapitalizovaným za období od [datum] do [datum] částkou 5 967,05 Kč a s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 42 558,46 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 607,37 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 44 058,46 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí byly i [ulice] podmínky pro ČSOB Spotřebitelské úvěry. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 50 000 Kč, čímž žalované v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 908 Kč. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně neplnila, žalobkyně proto dopisem ze dne [datum] zůstatek dluhu zesplatnila. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: úroku z prodlení z částky 42 558,46 od [datum] do zaplacení, sjednaného smluvního úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 42 558,46 od [datum] do zaplacení a poplatků ve výši 1 500 Kč.

2. Žalobkyně doplnila, že v návaznosti na čl. I.

14. Smlouvy ve spojení s čl.

2. Podmínek byla Smlouva uzavřena v elektronické podobě a podepsána prostřednictvím služby elektronického bankovnictví. Ke sjednání služeb elektronického bankovnictví došlo mezi žalobkyní a žalovanou na základě samostatně uzavřené Smlouvy o poskytování služeb ČSOB elektronického bankovnictví, jejíž nedílnou součástí byly i Obchodní podmínky pro poskytování služeb ČSOB elektronického bankovnictví (dále jen jako„ Podmínky pro elektronické bankovnictví“). Prostřednictvím Smlouvy o elektronickém bankovnictví vzniklo žalované oprávnění využívat služby elektronického bankovnictví. Dle Podmínek pro elektronické bankovnictví žalovaná podepsala Smlouvu o úvěru [číslo] v rámci aplikace internetového bankovnictví pomocí autorizačního kódu ve formě SMS klíče. V souladu s Podmínkami pro elektronické bankovnictví slouží SMS klíč právě k podpisu (autorizaci) smlouvy na vybrané bankovní produkty ČSOB v internetové aplikaci služby ČSOB Internetové bankovnictví. Přičemž SMS klíč (autorizační kód), který má podobu dvanáctimístného alfanumerického údaje, byl žalované vygenerován zvlášť pro tuto konkrétní dispozici (podání Žádosti o poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy o úvěru [číslo]) a zaslán žalované zvoleným způsobem na sjednané telefonní číslo žalované. Číslo podepsané el. žádosti: [číslo] uvedené na Smlouvě o úvěru [číslo] a rovněž Žádosti o poskytnutí úvěru ze dne [datum] se shoduje s identifikačním číslem podepisovaného dokumentu ([číslo]) uvedeným v Záznamu o podpisu klienta, ze kterého je dále patrné, že žalovaná oba dokumenty, jak Smlouvu, tak i Žádost o poskytnutí úvěru, podepsala dne [datum] v [anonymizováno] hodin [anonymizováno] minut [anonymizováno] vteřin a to za pomoci použitého SMS klíče (autorizačního kódu): [anonymizováno]. Uvedený jednorázový unikátní kód jednoznačně identifikuje podepsaný dokument a zároveň vlastní podpis žalované. Žalobkyně dále připomněla, že návrh Smlouvy byl žalované předem zaslán do schránky v rámci aplikace internetového bankovnictví a žalovaná teprve poté, co měla možnost se s tímto návrhem Smlouvy dostatečně seznámit (nebyla v této činnosti nijak časově omezena) s obsahem této Smlouvy vyjádřila svůj souhlas a vůli být touto Smlouvou vázána právě tím, že ke Smlouvě za pomoci SMS klíče (autorizačního kódu) připojila svůj klientský zaručený elektronický podpis založený na komerčním certifikátu ČSOB. Následně na to žalobkyně opatřila Smlouvu elektronickou značkou a kvalifikovaným časovým razítkem. V návaznosti na čl.

2. Podmínek byla Smlouva uzavřena doručením Smlouvy opatřené elektronickou značkou a kvalifikovaným časovým razítkem žalované do schránky v rámci aplikace internetového bankovnictví. Tento okamžik doručení Smlouvy k rukám žalované do schránky zřízené v rámci aplikace internetového bankovnictví se současně považuje za okamžik nabytí účinnosti Smlouvy. Výše úrokové sazby byla dle čl. I.

5. Smlouvy sjednána ve výši 12,90 % p. a. První splátka úvěru byla dle čl. I.

6. Smlouvy splatná dne [datum] a poslední splátka úvěru již pouze v předpokládané výši 843,72 Kč měla být splatná dne [datum]. Dne [datum] žalobkyně vyhověl žádosti žalované o odklad splátek úvěru z důvodu negativního ekonomického dopadu pandemie COVID-19 a v období od [datum] do [datum] poskytla žalované ochrannou dobu, po kterou nebyla žalovaná povinna hradit pravidelné měsíční splátky úvěru.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu dokument označený jako Žádost o poskytnutí úvěru [číslo] ve formátu.pdf (společně s dalšími dokumenty). Ze Žádosti o poskytnutí úvěru vyplývá, že do tohoto dokumentu byly vyplněny osobní údaje žalované a dále je obsahem žádost o poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč. V závěru elektronického dokumentu je text:„ V souladu se smlouvou o poskytování služeb ČSOB elektronického bankovnictví uzavírají smluvní strany smlouvu o úvěru elektronicky.“ Dále je uvedeno datum [datum] a text [právnická osoba] Pod tímto textem v pravém dolním rohu soubor obsahuje pole pro digitální podpis, žádný podpis však není připojen. Při vytištění Žádosti se v pravém dolním rohu druhé strany žádosti zobrazí text:„ Tento dokument je opatřen elektronickou pečetí [právnická osoba] a kvalifikovaným časovým razítkem.“ Elektronický dokument však neobsahuje žádný elektronický podpis, elektronickou pečeť ani časové razítko.

6. Žalobkyně předložila soudu dokument označený jako Smlouva o úvěru [číslo] datovaný dnem [datum] ve formě elektronického dokumentu. Jako klient je v tomto dokumentu označena žalovaná, přičemž jsou vyplněny její osobní údaje (jméno, bydliště, rodné číslo). Dokument obsahuje podpisy 2 zaměstnankyň žalobkyně; je uvedeno datum podpisu: [datum] a místo: v [obec]. Dokument neobsahuje žádný elektronický podpis.

7. Dále žalobkyně předložila soudu textový dokument nazvaný Záznam o podpisu klienta, který obsahuje identifikaci klienta - [celé jméno žalované], dále osobní údaje žalované, identifikaci podepisovaného dokumentu:„ Předsmluvní informace a náležité vysvětlení k žádosti o spotřebitelský úvěr“. Dále je uveden text:„ Podpis byl realizován sjednanou elektronickou formou dle Obchodních podmínek pro poskytování služeb Elektronického bankovnictví. Datum podpisu [datum]; [obec] podpisu [anonymizováno]; Použitý SMS klíč [anonymizováno]“.

8. Z výpisu z úvěrového účtu žalované vedeného žalobkyní soud zjistil, že žalovaná čerpala celkem částku 50 000 Kč, kterou nesplácela. Žalovaná zaplatila pouze částku 7 741,56 Kč.

9. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalované ze dne [datum] soud zjistil, že jeho obsahem je zesplatnění zůstatku dluhu vyplývajícího ze shora specifikované úvěrové smlouvy a dále pak výzva žalované, aby uhradila dlužnou částku v celkové výši 42 558,46 Kč do dne [datum].

10. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě celého dluhu ve výši 47 291,73 Kč nejpozději do [datum].

11. Tato zásilka byla odeslána doporučeně na adresu žalované dne [datum], pošta ji dne [datum] uložila a poté dne [anonymizováno] [rok] byla zásilka vrácena odesílateli jako nevyzvednutá, jak vyplývá z obálky vrácené zásilky.

12. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

13. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena – tedy zejména tvrzení, že ke sjednání služeb elektronického bankovnictví došlo mezi žalobkyní a žalovanou na základě samostatně uzavřené Smlouvy o poskytování služeb ČSOB elektronického bankovnictví, jejíž nedílnou součástí byly i [ulice] podmínky pro poskytování služeb ČSOB elektronického bankovnictví; že prostřednictvím Smlouvy o elektronickém bankovnictví vzniklo žalované oprávnění využívat služby elektronického bankovnictví; že dle Podmínek pro elektronické bankovnictví žalovaná podepsala Smlouvu o úvěru [číslo] v rámci aplikace internetového bankovnictví pomocí autorizačního kódu ve formě SMS klíče; že SMS klíč (autorizační kód), byl žalované vygenerován zvlášť pro tuto konkrétní dispozici (podání Žádosti o poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy o úvěru [číslo]) a zaslán žalované zvoleným způsobem na sjednané telefonní číslo žalované; žalovaná oba dokumenty, jak Smlouvu, tak i Žádost o poskytnutí úvěru, podepsala dne [datum] v [anonymizováno 6 slov], a to za pomoci použitého SMS klíče (autorizačního kódu): [anonymizováno]; že návrh Smlouvy byl žalované předem zaslán do schránky v rámci aplikace internetového bankovnictví a žalovaná teprve poté, co měla možnost se s tímto návrhem Smlouvy dostatečně seznámit (nebyla v této činnosti nijak časově omezena) s obsahem této Smlouvy vyjádřila svůj souhlas a vůli být touto Smlouvou vázána právě tím, že ke Smlouvě za pomoci SMS klíče (autorizačního kódu) připojila svůj klientský zaručený elektronický podpis založený na komerčním certifikátu ČSOB.

14. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na jejího omluvenou absenci u jednání.

15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

16. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

17. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

18. Stále je použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

19. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaná smlouvu podepsala, tedy k ní připojila svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu.

20. České právo rozlišuje různé druhy elektronického podpisu, přičemž právní důsledky je možné spojit s jakýmkoliv elektronickým podpisem. Obyčejným, prostým elektronickým podpisem může být nejen např. skenovaný vlastnoruční podpis, nebo speciální kód ([příjmení], heslo, ID apod.), kterým osoba disponuje, ale i řetězec jednotlivých znaků tvořících jméno a příjmení v textu zprávy zaslané z určité adresy elektronické pošty. Nicméně je nutné splnit ještě další požadavek občanského práva zakotvený v § 562 odst. 1 o. z., kterým je možnost určení jednající osoby.

21. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce („ ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS.

22. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv„ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije – tak, že to„ nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).

23. Nicméně je nutné splnit ještě další požadavek občanského práva zakotvený v § 562 odst. 1 o. z., kterým je možnost určení jednající osoby. Žalobkyně sice tvrdila, že žalovaná vyplnila žádost o poskytnutí úvěru a že svůj souhlas s úvěrovou smlouvou a obchodními podmínkami stvrdila pomocí jedinečného SMS kódu, avšak k žádné z těchto skutečností nenavrhla důkazy, kterými by bylo možné prokázat, že k takovému průběhu událostí opravdu došlo (soudu zejména nebyly předloženy smlouvy údajně uzavřené mezi účastníky řízení, kterými mělo být sjednáno oprávnění žalované využívat elektronické bankovnictví a kterými mělo být toto užívání podrobně upraveno). Mohl by např. být navržen důkaz počítačovým systémem, který obsahuje záznamy údajů o právních jednáních. Pokud by zároveň bylo prokázáno, že se záznamy provádějí se systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám, mohla by se uplatnit vyvratitelná právní domněnka stanovená v § 562 odst. 2 o. z., že záznamy v takovém elektronickém systému jsou spolehlivé. Důkaz počítačovým systémem však navržen nebyl a z důkazů, které žalobkyně navrhla a předložila, nevyplývá, že by žalovaná (elektronickým) podpisem vyjádřila svůj souhlas se smlouvou.

24. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto účastníkům z této smlouvy nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.

25. Pokud žalobkyně za této situace ve prospěch žalované poskytl plnění ve výši 50 000 Kč, je nutné to posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalované proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto svou povinnost v plném rozsahu nesplnila, uložil jí ji soud rozsudkem po odečtení platby žalované ve výši 7 741,54 Kč.

26. Také pokud se týká požadovaných úroků z prodlení, je žaloba důvodná pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovanou prokazatelně vyzvala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne [datum], a to do dne [datum]. Ode dne následujícího tak žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal právo na úrok z prodlení až od tohoto data (výrok I.).

28. Co do úroku z prodlení za dobu dřívější soud žalobu zamítl. Také pokud jde o požadované smluvní nároky – poplatky a smluvní úrok, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť z neplatné smlouvy nemohou účastníkům vyplývat žádná práva ani povinnosti (výrok II.).

29. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 607,37 Kč, přičemž tato částka představuje 66,16 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83,08 % a úspěchu žalované v rozsahu 16,92 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 763 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 058,46 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.