3 C 5/2026

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 24 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 600 Kč od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 20 000 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 600 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 319,91 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 24 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od do zaplacení z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, . Žalovaná navštívila webové stránky původního věřitele , Anonymizováno, , kde si dle své vlastní volby nastavila dostupné parametry, a to výši požadovaného úvěru a termín jeho splatnosti. Následně se seznámila s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a s úroky s ním spojenými. Dále vyplnila registrační formulář, do něhož uvedla své osobní údaje, jak jsou specifikovány v části B tohoto návrhu, včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Poté byla obeznámena s obsahem smlouvy, jejími podmínkami, právy, povinnostmi a sankčními ujednáními vyplývajícími z jejího uzavření. Tímto učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči původnímu věřiteli a potvrdila, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetla a souhlasí s jeho obsahem. Jako variabilní symbol identifikující veškeré vzájemné platby mezi stranami bylo sjednáno číslo smlouvy. Poté žalovaná doplnila zbývající údaje, mimo jiné číslo občanského průkazu, název banky, u níž měla veden účet, a adresu trvalého pobytu. Uvedenými kroky žalovaná uzavřela s původním věřitelem smlouvu.

2. Touto smlouvou se původní věřitel (, právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, ) zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč se splatností nejpozději dne , datum, . Žalovaná úvěr řádně nehradila a dostala se do prodlení, přičemž ke dni , datum, byla v prodlení s úhradou celého dluhu. Žalobkyně tvrdila, že ke dni splatnosti činila celková dlužná částka 24 600 Kč, sestávající z nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč a smluvního úroku ve výši 4 600 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že smlouva o úvěru byla uzavřena distančním způsobem prostřednictvím internetových stránek původního věřitele, kdy žalovaná zvolila výši úvěru a dobu splatnosti, seznámila se s obsahem smlouvy i obchodních podmínek a návrh smlouvy potvrdila. Původní věřitel před uzavřením smlouvy posuzoval úvěruschopnost žalované na základě jejích tvrzení o příjmech a výdajích a prostřednictvím lustrací v dostupných registrech, zejména v databázích SOLUS, NRKI a BRKI, jakož i v dalších evidencích vedených za účelem posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná v rámci smluvního procesu prohlásila, že nemá žádné splatné dluhy po lhůtě splatnosti a že si není vědoma skutečností, které by mohly nepříznivě ovlivnit její schopnost úvěr splácet. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně neplnila, žalobkyně proto dopisem ze dne , datum, zůstatek dluhu zesplatnila. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: úroků z prodlení a úroku ve výši 4 600 Kč.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Z jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu dokument označený jako smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ve formě elektronického dokumentu. Jako věřitel je v tomto dokumentu označena společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, ), jako klient žalovaná, přičemž jsou v něm vyplněny její osobní údaje. V závěrečné části smlouvy je uvedeno datum podpisu , datum, a jméno žalované. Z těchto údajů však není zřejmé, kdo je k textu smlouvy připojil. Z předloženého elektronického dokumentu nijak nevyplývá, že žalovaná projevila svou vůli být předmětnou smlouvou vázána.

6. Z výpisu z účtu soud zjistil, že žalovaná dne , datum, převedla na účet , č. účtu, částku 0,01 Kč z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno , Jméno žalované, .

7. Z výpisu z účtu soud zjistil, že dne , datum, byla na účet žalované č. , č. účtu, převedena částka 20 000 Kč.

8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , byla shora uvedená pohledávka postoupena žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne , datum, .

9. Z výzvy k úhradě ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě celého dluhu do tří dnů. Z podacího lístku vyplývá, že zásilka byla odeslána doporučeně dne , datum, .

10. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1 a 2 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

11. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že na webových stránkách www. zaplo.cz žalovaná nastavila dostupné parametry úvěru, že vyplnila registrační formulář, že učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy a potvrdila, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetla a souhlasí s jeho obsahem.

12. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 1 a 2 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.

13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postupník nabývá také příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Byla-li žalobkyni pohledávka postoupena a bylo-li postoupení žalované oznámeno, je žalobkyně ve věci aktivně legitimována.

14. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

15. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.

16. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 2) Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

17. Podle § 1824 a násl. o. z. mohou být pro uzavření smlouvy použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku jsou zejména veřejná komunikační síť, například internet.

18. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (eIDAS), které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na něj nabyl dne 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Občanský zákoník pro písemné právní jednání vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky.

19. K podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít různé typy elektronického podpisu, včetně prostého elektronického podpisu. Takovým podpisem mohou být data v elektronické podobě připojená k jiným datům nebo s nimi logicky spojená, která podepisující osoba používá k podepsání. Ani v takovém případě však nelze v soudním řízení rezignovat na požadavek, aby bylo prokázáno, kdo konkrétně právně jednal.

20. Z výše uvedeného vyplývá, že je nadále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního jednání předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která je písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat zamýšlené právní následky.

21. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena; v daném případě tedy zejména prokázat, že žalovaná smlouvu podepsala, tedy k ní připojila svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu.

22. České právo rozlišuje různé druhy elektronického podpisu, přičemž právní důsledky je možné spojit s jakýmkoliv elektronickým podpisem. Obyčejným, prostým elektronickým podpisem může být nejen např. skenovaný vlastnoruční podpis, nebo speciální kód (PIN, heslo, ID apod.), kterým osoba disponuje, ale i řetězec jednotlivých znaků tvořících jméno a příjmení v textu zprávy zaslané z určité adresy elektronické pošty. Nicméně je nutné splnit ještě další požadavek občanského práva zakotvený v § 562 odst. 1 o. z., kterým je možnost určení jednající osoby.

23. Žalobkyně v žalobě nijak nepopsala jí tvrzený proces uzavření smlouvy, předložila nepodepsanou smlouvu a nenavrhla důkazy, kterými by bylo možné prokázat, že k podpisu smlouvy opravdu došlo. Mohl by např. být navržen důkaz počítačovým systémem, který obsahuje záznamy údajů o právních jednáních. Pokud by zároveň bylo prokázáno, že se záznamy provádějí systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám, mohla by se uplatnit vyvratitelná právní domněnka stanovená v § 562 odst. 2 o. z., že záznamy v takovém elektronickém systému jsou spolehlivé. Důkaz počítačovým systémem však navržen nebyl a z důkazů, které žalobkyně navrhla a předložila, nevyplývá, že by žalovaná (elektronickým) podpisem vyjádřila svůj souhlas se smlouvou. Proto není možné uzavřít, že by žalovaná byla smlouvou vázána.

24. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto jim nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.

25. Pokud byl za této situace ve prospěch žalované poskytnuty peněžité prostředky ve výši 20 000 Kč, je nutné toto plnění posuzovat jako plnění bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Žalované proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením, tedy zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto svou povinnost v plném rozsahu nesplnila, uložil jí ji soud rozsudkem.

26. Také pokud se týká požadovaných úroků z prodlení, je žaloba důvodná pouze částečně. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená prováděcím právním předpisem.

27. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení podle § 1958 odst. 2 o. z. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě celého dluhu dopisem ze dne , datum, , a to do 3 dnů. Dle podacího lístku žalobkyně přípis odeslala dne , datum, . Soud za podpůrného využití § 573 o. z. vzal za prokázané, že zásilka byla žalované doručena dne , datum, , lhůta pro zaplacení tak uplynula dne , datum, . Ode dne následujícího tak žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal právo na úrok z prodlení v zákonné výši až od tohoto data až do zaplacení (výrok I.).

28. Co do úroku z prodlení za dobu dřívější a co do úroku z prodlení v sazbě převyšující zákonný úrok z prodlení k prvnímu dni prodlení soud žalobu zamítl. Stejně tak soud zamítl žalobu v části týkající se požadované částky 4 600 Kč a souvisejícího příslušenství, neboť jde o smluvní nároky odvozené od smlouvy, jejíž uzavření nebylo v řízení prokázáno, a z takové smlouvy proto nemohou účastníkům vyplývat žádná práva ani povinnosti (výrok II.).

29. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 449,87 Kč, přičemž tato částka představuje 34,24 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení při zohlednění požadovaného příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku v rozsahu 67,12 % a úspěchu žalované v rozsahu 32,88 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 984 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 600 Kč sestávající z částky 2 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 200 Kč ve výši 1 512 Kč.