3 C 58/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od datum do datum částkou částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku částka s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od datum do datum, které byl žalovaný povinen platit podle pojistné smlouvy č. formuláře číslo uzavřené mezi účastníky řízení dne datum.

2. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení svým postojem vyjádřili souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel dne datum s žalobkyní pojistnou smlouvu č. formuláře číslo, jejímž předmětem bylo kapitálové pojištění. Pojistné mělo být hrazeno pololetně po částka Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den datum, smlouva byla sjednána na dobu určitou do věku 65 let žalovaného.

4. Strany si dále sjednaly, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyně. Ve všeobecných pojistných podmínkách je stanoveno (čl. 5 10.), že v případě prodlení pojistníka se zaplacením pojistného je pojistník povinen zaplatit pojistiteli úrok z prodlení v zákonné výši, náklady spojené s vymáháním tohoto pojistného a poplatek podle platného sazebníku poplatků. Dle Sazebníku poplatků je výše poplatku při zániku pojištění z důvodu neplacení pojistného stanovena na částka.

5. Z tvrzení žalobkyně a jím předloženého výpisu se podává, že žalovaný neuhradil pojistné za období od datum do datum, náklady za vymáhání ve výši částka a poplatek při zániku pojištění z důvodu neplacení pojistného ve výši částka, tedy celkem částka.

6. Žalobkyně žalovaného vyzvala, aby dlužné pojistné doplatil ve stanovené lhůtě, zároveň žalovaného upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne. Dodejkou poštovní zásilky bylo prokázáno, že výzva se dostala do dispoziční sféry žalovaného.

7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2758 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Podle §2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odst. 2 téhož ustanovení je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.

8. Pojistná smlouva splňuje jak formální, tak obsahové náležitosti předepsané zákonem – byla uzavřena v písemné formě, její obsah je jasný, určitý a srozumitelný a obsahuje podstatné náležitosti. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu určitou, žalovaný je proto povinen po celou dobu trvání smlouvy platit smluvené pojistné. Splatnost pojistného přitom vyplývá přímo z pojistné smlouvy, proto byl žalovaný povinen pojistné zaplatit bez výzvy. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, přičemž nezaplatil pojistné za období od datum do datum. Dále nezaplatil náklady na vymáhání ve výši částka a poplatek při zániku pojištění z důvodu neplacení pojistného ve výši částka, přičemž podle Sazebníku poplatků, kterým je na základě pojistné smlouvy žalovaný vázán, je při prodlení s placením pojistného, resp. při zániku pojištění z důvodu neplacení pojistného pojistník povinen zaplatit tyto náklady a poplatek. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku dobrovolně, soud mu tuto povinnost uložil rozsudkem.

9. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

10. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem soud žalobě vyhověl v plném rozsahu; úroky z prodlení žalobkyně požadovala v menším rozsahu, než by jí dle zákona příslušelo, proto jí soud, vázán návrhem, přiznal nárok pouze v požadovaném rozsahu (§ 153 odst. 2 o. s. ř.).

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.) Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.