3 C 59/2025

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , Anonymizováno o zaplacení 25 773,32 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 773,32 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 25 773,32 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 773,32 Kč od , datum, do , datum, a úroku z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky 25 773,32 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 621,81 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 25 773,32 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr ve výši úvěrového rámce 28 400 Kč. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 28 400 Kč, čímž jí v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru splatit pravidelnými měsíčními splátkami do , datum, . Tuto svoji povinnost žalovaná řádně nesplnila.

2. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením úvěrové smlouvy žalovaná vyplnila žádost o poskytnutí úvěru na internetové stránce žalobkyně www.flexifin.cz a poskytla žalobkyni údaje, díky kterým posoudila žalobkyně úvěruschopnost žalované. Tímto jednáním žalovaná zahájila kroky k uzavření úvěrové smlouvy se žalobkyní. Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalované následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Žalobkyně ověřila, zda se žalovaná nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Žalobkyně nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka, konkrétně do databází vedených spol. CNCB – Czech Non- Banking , právnická osoba, , která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí. Žalobkyně vycházela z informací získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information , právnická osoba, (Poskytovatel služby informování o platebním účtu) v souladu s tzv. druhou směrnicí Evropské unie o platebních službách (PSD2) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne , datum, o platebních službách na vnitřním trhu (EU) 2015/2366, kdy na základě souhlasu žalované poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalované. Případně žalobkyně vycházela z žalovanou předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících její pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 28 571 Kč. Žalobkyně dále provedla lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, . Žalovaná následně správnost svých identifikačních údajů, (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo , tel. číslo, číslo bankovního účtu) žalobkyni potvrdila ve smlouvě. Žalovaná se sekundárně jednoznačně identifikovala (potvrdila správnost čísla účtu, vlastníka účtu, jméno a příjmení) prostřednictvím služby společnosti Kontomatik UAB (sídlem ul. Upes 23, LT-08128 Vilnius, Litva, registrované pod číslem , hodnota, ) tím, že výše uvedené společnosti Kontomatik zpřístupnila svůj bankovní účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovanou uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaná přihlásila pomocí dvou faktorového ověření. Úvěr byl žalované vyplacen na účet , č. účtu, prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně dne , datum, v částce 28 400 Kč. Žalovaná si při sjednávání smlouvy zvolila volitelné služby (služba “Klidné spaní” za poplatek ve výši 330 Kč, informační SMS servis za poplatek ve výši 87 Kč). Žalovaná dvakrát požádala o odklad splatnosti úvěru celkově o 60 dní, splatnost úvěru tedy nastala dne , datum, Žalovaná splatila na jistinu celkem 2 626,68 Kč (dne , datum, částku 626,68 Kč a dne , datum, částku 2 000 Kč. Žalovaná svůj dluh neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy žalobkyně. Žalovaná tak dluží žalobkyni na jistině částku ve výši 25 773,32 Kč.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Z jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu Smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne , datum, č. , hodnota, ve formě elektronického dokumentu ve formátu PDF. V textu smlouvy je jako „věřitel“ uvedena žalobkyně a jako „dlužník“ žalovaná. Obsahem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 28 400 Kč a závazek žalované splatit tento úvěr do , datum, , a to včetně sjednaných celkových nákladů spotřebitelského úvěru (poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 100 Kč). Smlouva ve svém závěru obsahuje nečitelný podpis v kolonce „věřitel“ a následující text: „Já, , Jméno žalované, , rodné číslo , RČ, potvrzuji, že jsem Smlouvu přečetla s jejím obsahem souhlasím. Tímto podepisuji“, z dokumentu však není zřejmé, kdo a kdy tento text ke Smlouvě připojil.

6. Žalobkyně předložila elektronický dokument ve formátu PDF nazvaný „Autorizace ověření totožnosti“, jehož obsahem je text: „Ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno distančním způsobem prostřednictvím ověření bankovního účtu. Protiúčet: , Jméno žalované, , číslo účtu: , č. účtu, , datum: , Anonymizováno7. Dále žalobkyně předložila Souhlas se zpracováním osobních údajů, Všeobecné obchodní podmínky, Obecné principy posuzování a filozofie Společnosti a Sazebník.

8. Podle Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . byla úvěruschopnost žalované prověřena dne , datum, v , Anonymizováno, a bylo zjištěno, že žalovaná žije sama, má ověřený příjem , částka, měsíčně a pravidelné výdaje na půjčky ve výši 0 Kč, na bydlení: , částka, , další nezbytné výdaje: , částka, a ostatní zbytné výdaje: , částka, . Regionální koeficient: 1 , Anonymizováno, . Posouzení úvěruschopnosti bylo uzavřeno jako úspěšné. Z listiny nazvané „Identifikované příjmy“ vyplývá, že žalobkyně prohlásila, že „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ověřen čistý měsíční příjem spotřebitele ve výši , Anonymizováno, .“ Žalobkyně předložila soudu kopii občanského průkazu žalované.

9. Žalobkyně převedla dne , datum, na účet žalované č. , č. účtu, , částku 28 400 Kč s uvedením variabilního symbolu , var. symbol, , jak vyplývá z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a potvrzení , právnická osoba, .

10. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě celého dluhu ve výši 25 773, 32 Kč do tří dnů. Tato výzva byla odeslána dne , datum, , jak vyplývá z podacího lístku.

11. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

12. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovanou podepsána.

13. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovanou podepsána. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na jejího omluvenou absenci u jednání.

14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

15. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

16. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

17. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

18. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaná smlouvu podepsala, tedy k ní připojila svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu.

19. V daném případě však z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaná se smlouvou vyjádřila souhlas připojením svého podpisu. Proto není možné uzavřít, že by žalovaná byla smlouvou vázána.

20. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto účastníkům z této smlouvy nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.

21. Pokud žalobkyně za této situace ve prospěch žalované poskytla plnění ve výši 28 400 Kč, je nutné to posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalované proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku 28 400 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto svou povinnost v plném rozsahu nesplnila, uložil jí ji soud rozsudkem po odečtení platby žalované ve výši 2 626,68 Kč.

22. Také pokud se týká požadovaných úroků z prodlení, je žaloba důvodná pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovanou prokazatelně vyzvala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne , datum, , a to do 3 dnů od doručení výzvy. Dle podacího archu žalobkyně přípis odeslala dne , datum, . Soud za podpůrného využití § 573 o. z. vzal za prokázané, že zásilka byla žalované doručena dne , datum, , lhůta pro zaplacení tak uplynula dne , datum, . Ode dne následujícího tak žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal právo na úrok z prodlení až od tohoto data (výrok I.). Co do úroku z prodlení za dobu dřívější soud žalobu zamítl (výrok II.).

24. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 621,81 Kč, přičemž tato částka představuje 66,96 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83,48 % a úspěchu žalované v rozsahu 16,52 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 032 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 773,32 Kč sestávající z částky 2 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 320 Kč ve výši 1 537,20 Kč.