3 C 6/2022

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 9 472 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 472 Kč se smluvním poplatkem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 4 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 000 Kč od [datum] do [datum] a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhali zaplacení částky 9 472 Kč z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy ze dne [datum], která byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalobkyně žalovaného požádala o zaslání registrační a ověřovací platby ve výši 1 Kč z bankovního účtu žalovaného spolu s žalobkyní vygenerovaným variabilním symbolem, což žalovaný učinil Ověřovací platba ve výši 1 Kč byla odeslána dříve z toho důvodu, že žalovaný u žalobkyně požádal o úvěr již dříve a ověřovací poplatek žalobce požadoval před první poskytnutou smlouvu a pak případně při každé změně čísla bankovního účtu žalovaného. Touto platbou žalovaný potvrdil svou totožnost, kdy jméno vlastníka bankovního účtu na bankovním výpise se shodovalo se jménem v žádosti a v zaslaném OP. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 4 000 Kč, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru splatit pravidelnými měsíčními splátkami do [datum]. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení, smluvního poplatku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 4 000 Kč od [datum] do zaplacení, nákladů na vymáhání ve výši 2 600 Kč, poplatků ve výši 4 272 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 200 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu Smlouvu o úvěru ze dne [datum] ve formě elektronického dokumentu ve formátu PDF. V textu smlouvy je jako„ úvěrující“ uvedena žalobkyně a jako„ úvěrovaný“ žalovaný, přičemž dokument neobsahuje žádný podpis. Obsahem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr do [datum], a to včetně sjednaných celkových nákladů spotřebitelského úvěru (úroku ve výši 39% ročně a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 272 Kč Smlouva ve svém závěru obsahuje následující text:„ DIGITÁLNĚ PODEPSÁNO v [obec] dne: [celé jméno žalovaného], rč: [číslo], datum [datum] [anonymizováno] IP adresa [číslo]“ Z tohoto dokumentu (ani z jiných předložených důkazů) nelze dovodit, kdo předmětný text do smlouvy připojil.

5. Dále žalobkyně předložila Předsmluvní informace, které ve svém závěru obsahují následující text:„ DIGITÁLNĚ PODEPSÁNO v [obec] dne: [celé jméno žalovaného], rč: [číslo], datum [datum] [anonymizováno] IP adresa [číslo]“ Z tohoto dokumentu (ani z jiných předložených důkazů) nelze dovodit, kdo předmětný text připojil.

6. Žalobkyně předložila soudu kopii občanského průkazu žalovaného a výpis z účtu žalovaného, ze kterého vyplývá, že žalovaný zaplatil žalobkyni dne [datum] částku 1 Kč.

7. Z výpisu z účtu žalobkyně vyplývá, že žalobkyně ve prospěch žalovaného poskytla dne [datum] částku 4 000 Kč.

8. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši 4 000 Kč nejpozději do [datum]. Tato výzva byla žalovanému odeslána dne [datum].

9. Žalovaný však nezaplatil ničeho.

10. Žalobkyně v řízení nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání následujících tvrzení: že žalovaný vyjádřil svůj souhlas se smlouvou o úvěru. Z předložených důkazů nevyplývá, že to byl právě žalovaný, kdo projevil svou vůli být vázán předmětnou smlouvou, ev. jakým způsobem (v tomto směru žaloba postrádá jakákoli tvrzení).

11. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

12. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy k prokázání výše uvedeného tvrzení, o této povinnosti tvrdit a prokázat však soud však žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o.s.ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř. a soud vycházel pouze ze skutečností, které byly provedenými důkazy prokázány.

13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

14. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.

15. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší. Dle ustanovení § 1824 a násl. o. z. mohou být pro uzavření smlouvy použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

16. Písemná forma je v souladu s ustanovením § 562 odst. 1 o. z. zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Tomu odpovídá i judikatura Nejvyššího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007), podle něhož písemná forma právního jednání předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

17. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních následků smlouvy, je nutné prokázat, že smlouva byla skutečně mezi účastníky uzavřena. V daném případě se s tím pojí především povinnost prokázat, že žalovaný se smlouvou vyjádřil souhlas, tedy smlouvu podepsal - připojil k ní svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě elektronického podpisu, případně projevil souhlas jiným způsobem (konkludentně).

18. Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Dne [datum] nabylo účinnosti nařízení EU [číslo] tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni [datum] účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů („ ZSVD“), který ve spojení s eIDAS stanovuje konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností.

19. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv„ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije – tak, že to„ nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).

20. České právo tedy nezná pouze jeden druh elektronického podpisu, ale rozlišuje různé druhy, přičemž právní důsledky spojuje s jakýmkoliv elektronickým podpisem. Obyčejným, prostým elektronickým podpisem může být nejen např. skenovaný vlastnoruční podpis, nebo speciální kód (PIN, heslo, ID apod.), kterým osoba disponuje, ale i řetězec jednotlivých znaků tvořících jméno a příjmení v textu zprávy zaslané z určité adresy elektronické pošty. Nicméně v rámci soudního řízení je nutné takové uzavření smlouvy prokázat.

21. Z důkazů, které žalobkyně navrhla a předložila, nevyplývá, že by žalovaný (elektronickým) podpisem vyjádřil svůj souhlas se smlouvou, tedy že by připojil nějaká data ke smlouvě. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl smlouvou vázán.

22. Pokud žalobkyně za této situace ve prospěch žalovaného poskytl plnění ve výši 4 000 Kč, je nutné to posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto svou povinnost v plném rozsahu nesplnil, uložil mu ji soud rozsudkem.

23. Také pokud se týká požadovaných úroků z prodlení, je žaloba důvodná pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovaného prokazatelně vyzvala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne [datum], a to do [datum]. Dle podacího archu žalobkyně přípis odeslala dne [datum]. Soud za podpůrného využití § 573 o. z. vzal za prokázané, že zásilka byla žalovanému doručena dne [datum], lhůta pro zaplacení tak uplynula nejdříve následujícího dne [datum]. Ode dne poté tak žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal právo na úrok z prodlení až od tohoto data (výrok I.).

25. Co do úroku z prodlení za dobu dřívější soud žalobu zamítl. Také pokud jde o požadované smluvní nároky - poplatky, smluvní pokutu a úrok, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť z neplatné smlouvy nemohou účastníkům vyplývat žádná práva ani povinnosti (výrok II.).

26. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Žalovanému, jenž byl v řízení úspěšnější, by příslušel nárok na náhradu nákladů řízení, avšak ze spisu nevyplývá, že by žalovanému vznikly jakékoli náklady řízení. Proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.