3 C 60/2022

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 38 457,50 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 38 457,50 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 38 457,50 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze čtyř různých smluv o úvěru navazujících na rámcovou smlouvu [číslo] ze dne [datum], a to ze smlouvy o poskytnutí kontokorentu ze dne [datum], smlouvy č. [anonymizováno] o poskytnutí úvěru ze dne [datum], smlouvy č. [anonymizováno] o poskytnutí úvěru ze dne [datum] Kč a smlouvy č. [anonymizováno] o poskytnutí úvěru ze dne [datum]. Na základě rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Před poskytnutím úvěrů žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného, a to na základě informací, které jí žalovaný poskytl v žádosti o úvěr. Osobní údaje žalobkyně ověřovala oproti informacím z klientových dokladů, údaje o finanční situaci žalovaného poskytnul žalobkyni sám žalovaný a žalobkyně je dále dle potřeby ověřila. Dále žalobkyně posoudila informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (úvěrová zpráva z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací a dále informace z některých společností patřících do skupiny PPF na základě souhlasu, který žalovaný udělil v rámcové smlouvě). Na základě výše uvedených smluv poté žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] kontokorent ve výši 10 000 Kč, dne [datum] úvěr ve výši 20 000 Kč, dne [datum] úvěr ve výši 5 000 Kč a dne [datum] úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaný měl poskytnuté částky včetně sjednaných úroků a poplatků splácet pravidelnými splátkami. Žalovaný však splátky řádně a včas neplnil, proto žalobkyně dne [datum] celý dluh zesplatnila. Ze smlouvy ze dne [datum] zůstal žalovanému dluh 10 000 Kč, ze smlouvy č. [anonymizováno] ze dne [datum] dluh 18 857,82 Kč, ze smlouvy č. [anonymizováno] ze dne [datum] dluh 4 589,49 Kč a ze smlouvy č. [anonymizováno] ze dne [datum] dluh 4 600,19 Kč. Žalovanou částku dále představuje 100 Kč měsíční poplatek za výběry z bankomatů, 10 Kč měsíční poplatek za vedení dalších běžných účtů (další účet č. [bankovní účet] byl žalovanému zřízen na základě dodatku [číslo] k rámcové smlouvě ze dne [datum]) a 300 Kč náklady žalobkyně na vymáhání dluhu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu dokument označený jako Rámcová smlouva [číslo] datovaný dnem [datum] ve formě elektronického dokumentu. Jako klient je v tomto dokumentu označen žalovaný, přičemž jsou vyplněny jeho osobní údaje (jméno, bydliště, rodné číslo). Je uvedeno datum podpisu: [datum] [anonymizováno] a místo: mobilní bankovnictví. Dokument obsahuje elektronický podpis, z jehož certifikátu byly zjištěny následující informace:„ [obec] podepsání: [rok] [číslo] [anonymizována dvě slova] Platnost podpisu je neznámá. Tento dokument se od aplikování tohoto podpisu nezměnil. Identita autora podpisu je neznámá, protože její platnost skončila nebo ještě není platná.“ Z podpisu tedy není zřejmé, kdo jej k textu smlouvy připojil. Z předloženého elektronického dokumentu nevyplývá, že to byl právě žalovaný, kdo projevil svou vůli být předmětnou smlouvou vázán. Rámcovou smlouvou bylo dohodnuto zřízení běžného účtu č. [bankovní účet].

5. Z obchodních podmínek předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti. Článek„ Vznik rámcové smlouvy“ zní:„ 1. Náš smluvní vztah o poskytování našich služeb vzniká uzavřením rámcové smlouvy, kterou dostanete na trvalém nosiči dat. O rámcovou smlouvu si můžete požádat na našich internetových stránkách, v mobilní aplikaci, na naší pobočce nebo zavoláním na telefonní číslo našeho Kontaktního centra + [tel. číslo] [anonymizováno]. Za zavolání do našeho Kontaktního centra zaplatíte podle svého tarifu. My si k němu neúčtujeme ani korunu navíc.

2. Uzavření rámcové smlouvy může probíhat zejména: a. prostřednictvím internetového bankovnictví, b. prostřednictvím mobilní aplikace, c. prostřednictvím pošty, d. prostřednictvím pověřené společnosti, e. na naší pobočce.

3. Podle toho, jaký způsob uzavření rámcové smlouvy si vyberete ji podepíšete pomocí hesla a zaslaného potvrzovacího kódu, vstupním heslem, zařízením SignPad nebo perem.

4. Pokud se údaje uvedené v rámcové smlouvě neshodují s údaji ve Vašich identifikačních dokladech nebo základních registrech, považujeme takovou rámcovou smlouvu za neuzavřenou a dáme Vám o tom co nejdříve vědět. Když se ale přepíšete a nevšimnete si toho, můžeme se dohodnout, že i tak rámcovou smlouvu přijmeme. Když sice chybné údaje v návrhu rámcové smlouvy za pomoci tabulky pro opravu údajů opravíte, ale ve skutečnosti nepůjde o opravu, ale o změnu osobního údaje, například v žádosti uvedete jiné jméno než v tabulce, smlouvu také nebudeme považovat za uzavřenou.

5. Rámcová smlouva je uzavřena podpisem a nabývá účinnosti okamžikem splnění všech následujících odkládacích podmínek: a. doručením námi i Vámi řádně podepsané rámcové smlouvy k nám, přičemž ve smlouvě nesmí být škrtáno, přepisováno ani nesmí být jinak pozměněna. To neplatí pro změny provedené v části určené k opravě údajů; b. doručením rámcové smlouvy ve lhůtě, která je v ní uvedena; c. doručením všech požadovaných dokladů a dokumentů ve lhůtě 45 dnů od okamžiku, kdy Vám dáme vědět o Vaší rozpracované žádosti; d. úspěšným zpracováním doručených dokumentů, o kterém Vám dohodnutým způsobem dáme vědět, e. pro smlouvu, kterou uzavřete na dálku, platí dále povinnost připsání identifikační úhrady z Vašeho identifikačního účtu pro provedení převzaté identifikace, a to tak, aby byla na Váš účet připsána do 90 dnů od podpisu rámcové smlouvy; f. rámcová smlouva, kterou uzavřete na pobočce, je účinná v okamžiku, kdy ji podepíšete, a to jak prostřednictvím zařízení SignPad, tak vlastnoručně pomocí pera. To ale neplatí pro část rámcové smlouvy věnovanou Vaší žádosti o úvěr, kontokorent nebo hypotéku. Pro ni platí lhůty a podmínky, které najdete v podmínkách pro používání úvěru, v podmínkách pro používání kontokorentu, ve smlouvě o hypotéce nebo v podmínkách pro používání hypotéky. Pokud nebudou splněny tyto podmínky a rámcová smlouva nebude účinná, zrušíme Vám přístup do internetového, mobilního a telefonního bankovnictví a od rámcové smlouvy odstoupíme. O této skutečnosti Vám dáme vědět.

6. Popsaný průběh uzavření rámcové smlouvy se s výjimkou bodu 3 a písmene e) bodu 5 použije i pro vytvoření dodatku k rámcové smlouvě a také tehdy, když si s námi sjednáváte jinou naši službu. V závislosti na podpisovém místě a svém nastavení podepíšete dodatek nebo žádost heslem a zaslaným potvrzovacím kódem, vstupním heslem, zaslaným nebo vytvořeným potvrzovacím kódem, SignPadem nebo perem.

7. Podpisem rámcové smlouvy, kterou spolu uzavíráme na dálku, udělujete souhlas k poskytování služeb na základě této smlouvy v ochranné lhůtě čtrnácti dnů. Tento souhlas nám dáváte v souladu s ustanovením § 1849 a násl. občanského zákoníku. Během čtrnáctidenní ochranné lhůty můžete od rámcové smlouvy bez uvedení důvodu a bez jakékoliv sankce odstoupit (viz níže článek Zánik bankovní služby a rámcové smlouvy bod 7).

8. Můžete mít nejvýše jednu účinnou rámcovou smlouvu. Proto přijmeme pouze tu rámcovou smlouvu, kterou od Vás dostaneme jako první, pokud se výslovně nedohodneme jinak.“ 6. Žalobkyně dále předložila soudu dokument označený jako Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě [číslo] ze dne [datum] o poskytnutí kontokorentu ve výši 10 000 Kč ve formě elektronického dokumentu. Jako klient je v tomto dokumentu označen žalovaný, přičemž jsou vyplněny jeho osobní údaje (jméno, bydliště, rodné číslo). Je uvedeno datum podpisu: [datum] 15:00:56 a místo: mobilní bankovnictví. Dokument obsahuje elektronický podpis, z jehož certifikátu byly zjištěny následující informace:„ [obec] podepsání: [rok] [číslo] [anonymizována dvě slova] Platnost podpisu je neznámá. Tento dokument se od aplikování tohoto podpisu nezměnil. Identita autora podpisu je neznámá, protože její platnost skončila nebo ještě není platná.“ Z podpisu tedy není zřejmé, kdo jej k textu smlouvy připojil. Z předloženého elektronického dokumentu nevyplývá, že to byl právě žalovaný, kdo projevil svou vůli být předmětnou smlouvou vázán.

7. Žalobkyně dále předložila soudu dokument označený jako Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě [číslo] ze dne [datum] o poskytnutí úvěru č. [anonymizováno] ve výši 20 000 Kč ve formě elektronického dokumentu. Jako klient je v tomto dokumentu označen žalovaný, přičemž jsou vyplněny jeho osobní údaje (jméno, bydliště, rodné číslo). Je uvedeno datum podpisu: [datum] 10:27:38 a místo: mobilní bankovnictví. Dokument obsahuje elektronický podpis, z jehož certifikátu byly zjištěny následující informace:„ [obec] podepsání: [rok] [číslo] [anonymizována dvě slova] Platnost podpisu je neznámá. Tento dokument se od aplikování tohoto podpisu nezměnil. Identita autora podpisu je neznámá, protože její platnost skončila nebo ještě není platná.“ Z podpisu tedy není zřejmé, kdo jej k textu smlouvy připojil. Z předloženého elektronického dokumentu nevyplývá, že to byl právě žalovaný, kdo projevil svou vůli být předmětnou smlouvou vázán.

8. Žalobkyně dále předložila soudu dokument označený jako Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě [číslo] ze dne [datum] o poskytnutí úvěru č. [anonymizováno] ve výši 5 000 Kč ve formě elektronického dokumentu. Jako klient je v tomto dokumentu označen žalovaný, přičemž jsou vyplněny jeho osobní údaje (jméno, bydliště, rodné číslo). Je uvedeno datum podpisu: [datum] [anonymizováno] a místo: mobilní bankovnictví. Dokument obsahuje elektronický podpis, z jehož certifikátu byly zjištěny následující informace:„ [obec] podepsání: [rok] [číslo] [anonymizována dvě slova] Platnost podpisu je neznámá. Tento dokument se od aplikování tohoto podpisu nezměnil. Identita autora podpisu je neznámá, protože její platnost skončila nebo ještě není platná.“ Z podpisu tedy není zřejmé, kdo jej k textu smlouvy připojil. Z předloženého elektronického dokumentu nevyplývá, že to byl právě žalovaný, kdo projevil svou vůli být předmětnou smlouvou vázán.

9. Žalobkyně dále předložila soudu dokument označený jako Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě [číslo] ze dne [datum] o poskytnutí úvěru č. [anonymizováno] ve výši 5 000 Kč ve formě elektronického dokumentu. Jako klient je v tomto dokumentu označen žalovaný, přičemž jsou vyplněny jeho osobní údaje (jméno, bydliště, rodné číslo). Je uvedeno datum podpisu: [datum] 00:46:08 a místo: mobilní bankovnictví. Dokument obsahuje elektronický podpis, z jehož certifikátu byly zjištěny následující informace:„ [obec] podepsání: [rok] [číslo] [anonymizována dvě slova] Platnost podpisu je neznámá. Tento dokument se od aplikování tohoto podpisu nezměnil. Identita autora podpisu je neznámá, protože její platnost skončila nebo ještě není platná.“ Z podpisu tedy není zřejmé, kdo jej k textu smlouvy připojil. Z předloženého elektronického dokumentu nevyplývá, že to byl právě žalovaný, kdo projevil svou vůli být předmětnou smlouvou vázán.

10. Dále byl k důkazu proveden dokument označený jako Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě [číslo] ze dne [datum], kterým bylo dohodnuto zřízení dalšího běžného účtu č. [bankovní účet]. Jako klient je v tomto dokumentu označen žalovaný, přičemž jsou vyplněny jeho osobní údaje (jméno, bydliště, rodné číslo). Je uvedeno datum podpisu: [datum] [anonymizováno] a místo: mobilní bankovnictví. Dokument obsahuje elektronický podpis, z jehož certifikátu byly zjištěny následující informace:„ [obec] podepsání: [rok] [číslo] [anonymizována dvě slova] Platnost podpisu je neznámá. Tento dokument se od aplikování tohoto podpisu nezměnil. Identita autora podpisu je neznámá, protože její platnost skončila nebo ještě není platná.“ Z podpisu tedy není zřejmé, kdo jej k textu smlouvy připojil. Z předloženého elektronického dokumentu nevyplývá, že to byl právě žalovaný, kdo projevil svou vůli být předmětnou smlouvou vázán.

11. Žalobkyně nenavrhla žádné důkazy k prokázání svého tvrzení o prověřování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy.

12. Čerpání úvěrů bylo doloženo výpisy z účtu č. [bankovní účet], ze kterých vyplynulo, že na tento účet byly převedeny finanční prostředky ve výši odpovídající výše uvedeným smlouvám o úvěru. Účet byl zřízen žalobkyní a veden na jméno žalovaného, žalobkyně však nenavrhla žádné důkazy k prokázání svého tvrzení, že jednala skutečně v celém průběhu právního vztahu právě se žalovaným, a že účet byl zřízen skutečně k užívání žalovaným, a proto nelze mít ani za prokázané, že to byl skutečně žalovaný, kdo čerpal prostředky ze sjednaných smluv o úvěru.

13. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a poštovního podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši 39 826,73 Kč nejpozději do [datum].

14. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 2 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

15. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum] rámcovou smlouvu a následně jednotlivé dílčí smlouvy sjednané prostřednictvím dodatků k této rámcové smlouvě. Všechny dokumenty předložené žalobkyní, kterými mělo být uzavření předmětných smluv prokázáno, obsahují osobní údaje žalovaného a dále elektronický podpis, dle jehož certifikátu je však„ identita autora podpisu neznámá, protože její platnost skončila nebo ještě není platná.“ Z podpisů tedy shodně v případě všech předkládaných dokumentů není zřejmé, kdo je k textu smlouvy připojil. Z předložených elektronických dokumentů tak nevyplývá, že to byl právě žalovaný, kdo projevil svou vůli být smlouvou vázán. Rovněž žalobkyně nenavrhla důkazy ani k prokázání svého tvrzení, že uváděné peněžní prostředky byly žalovanému skutečně poskytnuty.

16. O této povinnosti tvrdit a prokázat však soud žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Soud má za to, že není možné žádat o odročení jednání pouze za určitých podmínek (pokud soud shledá, že žalobkyní dosud tvrzené, resp. dokládané skutečnosti„ nejsou dostatečné pro to, aby bylo žalobnímu návrhu zcela vyhověno“), jak to v tomto případě učinila žalobkyně, neboť podle § 41a o. s. ř. není možné přihlížet k úkonu účastníka, který je vázán na splnění podmínky. Takový postup soudu by také představoval porušení zásady rovnosti účastníků.

17. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 2 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že by účastníci mezi sebou platně uzavřeli smlouvy tvrzeného obsahu, ani že by žalovanému byly ze strany žalobkyně poskytnuty finanční prostředky.

18. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

19. Jelikož žalobkyně uzavírala smlouvu v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný nikoliv, je potřeba na smluvní vztah aplikovat i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), neboť tvrzená smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru, jak je vymezuje § 2 tohoto zákona.

20. Podle § 2 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Nesplnění písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

22. Dle § 1824 a násl. o. z. mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

23. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.

24. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen„ eIDAS“), které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jen„ ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS.

25. Podle § 7 ZSVD pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

26. Podle článku 3 odst. 10, 11, 12 eIDAS se elektronickým podpisem rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; zaručeným elektronickým podpisem se rozumí elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a kvalifikovaným elektronickým podpisem zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

27. Dle článku 25 odst. 2 eIDAS kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

28. Dle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

29. Elektronický podpis, který je postaven na roveň podpisu vlastnoručnímu, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpis vytvořený kvalifikovaným prostředkem). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis, který je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

30. Žalobkyně v daném případě předložila soudu 6 písemných dokumentů, kterými dokládala svá tvrzení o uzavření smluv se žalovaným. Aby se však žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. V řízení však k tomuto prokázání nedošlo.

31. Dokumenty předložené žalobkyní, kterými mělo být uzavření předmětných smluv prokázáno, sice obsahovaly elektronické podpisy, dle jejich certifikátu je však„ identita autora podpisu neznámá, protože její platnost skončila nebo ještě není platná.“ Nejsou tak splněny podmínky článku 26 eIDAS, který stanoví, že podpis musí být jednoznačně spojen s podepisující osobou a musí umožňovat její jednoznačnou identifikaci. Z certifikátů elektronických podpisů na předložených dokumentech není vůbec zřejmé, kdo je podepisující osobou, tedy kdo podpis k textu smlouvy připojil. Soud tedy v řízení nevzal za prokázané, že by mezi žalobkyní a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o tvrzeném obsahu. Nedodržení písemné formy podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru sice nemá za následek neplatnost smlouvy o úvěru, nicméně z předložených dokumentů se uzavření daných smluv žalovaným nepodává a v řízení nebylo ani jinak prokázáno, že by text těchto dokumentů odpovídal projevu vůle žalovaného. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl rámcovou smlouvou či jejími dodatky vázán, a proto účastníkům nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.

32. Ačkoli obchodní podmínky žalobkyně v článku„ Vznik rámcové smlouvy“ částečně modifikují způsob uzavření a okamžik účinnosti smlouvy, v průběhu soudního řízení nebylo prokázáno, že by byly naplněny podmínky její účinnosti (a. doručení řádně podepsané rámcové smlouvy, b. doručení rámcové smlouvy ve lhůtě, která je v ní uvedena; c. doručení všech požadovaných dokladů a dokumentů; d. úspěšné zpracování doručených dokumentů, e. připsání identifikační úhrady z identifikačního účtu pro provedení převzaté identifikace do 90 dnů od podpisu rámcové smlouvy). Ve svém důsledku to znamená, že v řízení nebylo prokázáno ani to, že by žalovaný splnil podmínky, které žalobkyně sama stanovila pro uzavření a účinnost Rámcové smlouvy a navazujících Dodatků. Soud proto dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena nějaká smlouva, proto účastníkům nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.

33. Nad rámec výše uvedeného soud dodává, že i kdyby se prokázalo uzavření nějaké z tvrzených smluv o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, byly by takové smlouvy neplatné podle § 86 odst. 1, 2 a § 87 dost. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Předloženými důkazy totiž nebylo v řízení prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením předmětných smluv řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného (tj. že by splnila zákonem jí uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí), a tedy poskytla spotřebitelský úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaný schopen úvěr splatit. Uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru bez zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 580 a 588 o. z.). Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti, je-li z neplatného právního úkonu patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku, na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2221/2013).

34. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

35. Soud proto následně zkoumal, zda na straně žalovaného nedošlo ke vzniku bezdůvodného obohacení. Žalobkyně v řízení neprokázala, že by žalovanému poskytla tvrzená peněžitá plnění. V řízení bylo pouze prokázáno zaslání finančních prostředků na účet č. [bankovní účet], nebylo však již prokázáno, že to byl skutečně žalovaný, kdo s účtem disponoval, a kdo tak finanční prostředky ze čerpal. Nebylo tedy prokázáno, že by na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení došlo.

36. Vzhledem k tomu, že soud v řízení neshledal žádný právní důvod, ze kterého by žalovanému vyplývala právní povinnost k plnění, zamítl žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu (výrok I.).

37. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž ze spisu nevyplývá, že by plně úspěšnému žalovanému vznikly nějaké náklady, proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.