3 C 61/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od do zaplacení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], Na základě této smlouvy obdržela žalovaná bezhotovostním bankovním převodem finanční prostředky ve výši [částka], jak vyplývá z čl. 2 odst. 2.1 smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnutou jistinu úvěru spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka], celkem se tak žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit částku ve výši [částka]. Dle čl. 2 odst. 2.1. smlouvy byla celková dlužná částka splatná dne [datum], a to v jediné splátce. K samotnému procesu uzavření smlouvy o úvěru žalobkyně uvedla, že žalovaná provedla svoji registraci na internetových stránkách právního předchůdce žalobkyně [webová adresa], kde jí byl po řádně provedené registraci založen uživatelský účet. V rámci registrace žalovaná vyplnila své osobní a kontaktní údaje, dále pak číslo účtu pro poukazování schválených úvěrů. Následně prostřednictvím internetového formuláře vyplnila žádost o uzavření smlouvy o úvěru, ve které vyplnila požadovanou výši úvěru a dobu splatnosti úvěru, kdy se žalované automaticky zobrazil i vygenerovaný poplatek za požadovaný úvěr. Navrhované znění smlouvy o úvěru žalovaná akceptovala vložením unikátního kódu a následně smlouvu spolu s ostatní dokumentací zaslala v rámci uživatelského účtu právnímu předchůdci žalobkyně. Samotná smlouva o úvěru byla uzavřena přijetím ze strany právního předchůdce žalobkyně, kdy následně byly žalované na jí sdělený bankovní účet poskytnuty požadované finanční prostředky. Pohledávka za žalovanou byla žalobkyni postoupena smlouvou ze dne [datum]. Žalobkyně požadovala zaplacení nesplacené jistiny ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši [částka].

2. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu Smlouvu o úvěru číslo [číslo] datovanou dnem [datum] ve formě elektronického dokumentu ve formátu PDF. V textu smlouvy je jako„ věřitel“ uvedena společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], přičemž dokument neobsahuje žádný kvalifikovaný elektronický podpis a smlouva ve svém závěru obsahuje pouze fotokopii jednoho nečitelného podpisu, přičemž není zřejmé, o podpis kterého účastníka by se mělo jednat. Namísto podpisu žalované předložená smlouva obsahuje pouze vytištěný text:„ [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení]: 2016 [číslo] [anonymizováno], [číslo]; [anonymizováno]: [číslo]; [anonymizována čtyři slova] [číslo] ([anonymizována dvě slova] [číslo]; [anonymizováno] [spisová značka]) [anonymizováno] [číslo] ([anonymizována dvě slova] [příjmení]) [spisová značka] [číslo] [anonymizováno] [spisová značka]; [příjmení] [anonymizováno]: [jméno] [příjmení] [anonymizováno]: [příjmení] [jméno] [příjmení]: [číslo] [anonymizováno]: [webová adresa]; [anonymizováno 6 slov]; [právnická osoba]“, přičemž není zřejmé, kdo tento text k textu smlouvy připojil. Z předloženého elektronického dokumentu tedy nevyplývá, že to byli oba účastníci, kteří projevili svou vůli být vázáni předmětnou smlouvou. Žalobkyně ani nedoložila tvrzený způsob podepsání smlouvy (že zaslala žalované unikátní kód a následně žalovaná tento kód a smlouvu zaslala právnímu předchůdci žalobkyně). K prokázání těchto tvrzení by zřejmě bylo nutné provést důkaz elektronickým systémem, kde by byla zachycena posloupnost všech zmíněných úkonů. Elektronický systém však jako důkaz navržen nebyl.

4. Žalobkyně soudu dále předložila naprosto nečitelný výpis z účtu, ze kterého nebylo možné zjistit žádné informace.

5. Z vytištěného záznamu vztahujícímu se k žalované vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně evidovala pohledávku ze smlouvy uzavřené dne [datum], na kterou žalovaná nezaplatila žádnou částku.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla shora uvedená pohledávka právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni; postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno.

7. Z předžalobní výzvy ze dne soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě celého dluhu ve výši [částka] nejpozději do [datum].

8. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

9. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena - že žalovaná provedla svoji registraci na internetových stránkách právního předchůdce žalobkyně [webová adresa]; že žalované byl založen uživatelský účet, že žalovaná vyplnila své osobní a kontaktní údaje a číslo účtu pro poukazování schválených úvěrů; že následně prostřednictvím internetového formuláře žalovaná vyplnila žádost o uzavření smlouvy o úvěru, ve které vyplnila požadovanou výši úvěru a dobu splatnosti úvěru; že se žalované automaticky zobrazil i vygenerovaný poplatek za požadovaný úvěr, že navrhované znění smlouvy o úvěru žalovaná akceptovala vložením unikátního kódu a že následně smlouvu spolu s ostatní dokumentací zaslala v rámci uživatelského účtu právnímu předchůdci žalobkyně. Žalobkyně také nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku [částka]

10. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena a právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované tvrzené plnění. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.

11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalované, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

13. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

14. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

15. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaná se smlouvou vyjádřila souhlas, tedy k ní připojila svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. V daném případě však k tomuto prokázání nedošlo – z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaná ke smlouvě připojila svůj podpis. Proto není možné uzavřít, že by žalovaná byla smlouvou vázána.

16. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto účastníkům nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti. Nebylo ani prokázáno, že by žalobkyně nebo její právní předchůdce žalované poskytli nějaké plnění; žalované tedy nemohla vzniknout ani povinnost z důvodu bezdůvodného obohacení.

17. Na základě shora uvedeného skutkového stavu s odkazem na citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k právnímu závěru, že žaloba je nedůvodná, proto ji zamítl v plném rozsahu, tedy ohledně žalované částky i ohledně požadovaného příslušenství, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, přičemž ze spisu nevyplývá, že by plně úspěšné žalované vznikly nějaké náklady, proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.