3 C 63/2023

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí příjmení jméno příjmení sídlem kpt. jméno číslo , PSČ obec o zaplacení 149 220 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 149 220 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 149 220 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 46 336,92 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 149 220 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že tento nárok vznikl z titulu regresního nároku na náhradu vyplaceného pojistného plnění za škodu, kterou žalovaný způsobil na vozidle [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [registrační značka], přičemž tuto škodu na základě uzavřené pojistné smlouvy se žalovaným uhradila žalobkyně.

2. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Polska. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Podle článku 7 odst. 2 Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis) mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti být žalovány u soudu místa, kde došlo ke škodné události. Ke škodně události došlo v České republice, proto je pravomoc zdejšího soudu dána. Rozhodným právem je dle ust. čl. 4 odst.

1. Nařízení EP a Rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) právo české, neboť ke škodě došlo v České republice.

3. Vzhledem k tomu, že aktuální místo pobytu žalovaného není známo a žalovanému se nepodařilo doručit na adresu trvalého pobytu v cizině, byl mu pro řízení ustanoven opatrovník. Opatrovník žalovaného na jednání soudu dne [datum] navrhl, aby soud rozhodl dle listinných důkazů, přičemž požádal o možnost úhrady dluhu ve splátkách.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně uzavřela s pojistníkem [jméno] [příjmení] pojistnou smlouvu pro autopojištění [anonymizována tři slova], [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [VIN kód] s počátkem pojištění dne [datum]. [příjmení] a provozovatelem [značka automobilu], [VIN kód] je [právnická osoba], [IČO].

5. Ze smlouvy o pronájmu automobilu mezi společností [právnická osoba] a žalovaným ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný měl pronajatý [značka automobilu], registrační značka [anonymizována čtyři slova] od [datum].

6. Dne [datum] v [údaj o čase] hodin došlo na pozemní komunikaci silnice [spisová značka] ve směru jízdy [obec] – [obec] v místě přilehlého připojovacího jízdního pruhu z pozemní komunikace silnice [anonymizováno] k dopravní nehodě vozidla [anonymizováno] X5, [registrační značka], [VIN kód], které řídil žalovaný jedoucí v koloně vozidel v připojovacím jízdním pruhu z pozemní komunikace silnice [anonymizováno] na pozemní komunikaci silnice [spisová značka] ve směru jízdy [obec] [anonymizováno] [obec], a vozidla [anonymizována tři slova], [registrační značka], které řídil řidič [jméno] [příjmení], jedoucí po pozemní komunikaci sil. [spisová značka] ve směru jízdy [obec] – [obec]. V místě nehody se žalovaný začal otáčet zpět na [obec], a to tím způsobem, že s vozidlem vybočil vlevo z připojovacího jízdního pruhu pozemní komunikace sil. [anonymizováno] přes průběžný jízdní pruh pozemní komunikace sil. [spisová značka], kolmo do protisměrného jízdního pruhu pozemní komunikace sil. [spisová značka], který je určen pro jízdu vozidel ve směru jízdy [obec] – [obec]. Přitom přehlédnul vozidlo [anonymizována tři slova], které v tu dobu projíždělo jízdním pruhem ve směru jízdy [obec] – [obec]. V důsledku toho žalovaný vozidlu [anonymizována tři slova] nedal přednost v jízdě. Následně došlo k nárazu přední části protijedoucího vozidla [anonymizována tři slova], do pravého boku vozidla [anonymizována dvě slova]. Po tomto střetu došlo k vyjetí vozidla vpravo mimo pozemní komunikaci sil. [spisová značka] do přilehlého pole (bráno ze směru jízdy [obec] – [obec]). Po dopravní nehodě žalovaný dokončil otáčení a z místa dopravní nehody bez zastavení odjel ve směru na [obec]. V průběhu policejního šetření předmětné dopravní nehody byl žalovaný i vozidlo téhož dne dohledáni na parkovacím místě před budovou firmy [právnická osoba], [ulice a číslo], [ulice]. V tomto místě bylo s žalovaným provedeno odborné měření přístrojem [příjmení] na zjištění hladiny alkoholu v dechu s pozitivním výsledkem. Prvním odborným měřením provedeným v [anonymizováno] byla naměřena hodnota 0,65 g alkoholu v dechu, druhým měřením provedeným dne v [anonymizováno] byla naměřena hodnota 0,55 g alkoholu v dechu a třetím měřením provedeným dne v 19:27 byla naměřena hodnota 0,53 g alkoholu v dechu. Požití alkoholu před jízdou žalovaný doznal, sdělil, že po dopravní nehodě žádný alkohol nepožil, s naměřenými hodnotami souhlasil a výtisky z tiskárny [příjmení] podepsal. [anonymizováno] vyšetření spojené s odběrem vzorku krve ve [anonymizováno] zařízení žalovaný nepožadoval. Tyto informace vyplývají z detailu relace o dopravní nehodě.

7. Při popsané dopravní nehodě ze dne [datum] byla poškozena vozidla [anonymizována tři slova] a [registrační značka], jak vyplývá z fotografií z místa nehody. 8. [stát. instituce] vydal dne [datum rozhodnutí] příkaz č. j. [spisová značka], kterým byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupků porušením několika ustanovení zákona o silničním provozu, zejména že řídil motorové vozidlo v takové době po požití alkoholického nápoje, po kterou byl ještě pod jeho vlivem a z místa nehody ujel. Dopustil se tím několika přestupků podle § 125c odstavec 1 písm. b), f) bod 8, písm. i) bod 1) a 2) a písm. k) zák. [číslo] Sb., o silničním provozu, za což mu byl uložen správní trest. Příkaz převzal žalovaný osobně a ten nabyl právní moci [datum].

9. Z faktury [číslo] soud zjistil, že majiteli poškozeného vozidla [registrační značka] [jméno] [příjmení] bylo za parkovné v době od [datum] do [datum] vyúčtováno [částka].

10. Žalobkyně sdělila poškozenému [jméno] [příjmení], že na základě zjištěného rozsahu poškození vozidla [anonymizováno] [registrační značka] a výpočtu nákladů na opravu vozidla bylo zjištěno, že tyto náklady převyšují obvyklou cenu vozidla. Z tohoto důvodu byla pojistná událost uzavřena jako totální škoda, přičemž poškozenému byla sdělena výše pojistného plnění ve výši [částka], jako konečná částka po odečtu [částka] za využitelné zbytky vozidla [anonymizováno 5 slov] [číslo], jak vyplývá z dopisu žalobkyně panu [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Žalobkyně dále dopisem ze dne [datum] sdělila [jméno] [příjmení] další výši pojistného, které bude vyplaceno ve výši [částka] (za uložení vozidla 20 dnů x 100 Kč).

11. Dopisem ze dne [datum] s názvem Uplatnění práva na úhradu vyplaceného pojistného plnění žalobkyně sdělila žalovanému, že z titulu pojistné smlouvy [číslo] v souvislosti s dopravní nehodou ze dne [datum] vyplatila pojistné plnění v celkové výši [částka] a vyzvala žalovaného k úhradě částky [částka] nejpozději do [datum].

12. Dopisem ze dne [datum] sdělil žalovaný žalobkyni, že obdržel výzvu k úhradě vyplaceného pojistného ve výši 164 220 Kč, ve výzvě požádal o měsíční splátky, dopis je vlastnoručně podepsán.

13. Dopisem ze dne [datum] vyhověla žalobkyně žádosti žalovaného o umožnění úhrady dluhu ve formou pravidelných splátek, jak vyplývá z tohoto dopisu a z e-mailové komunikace s žalovaným. K tomu dále žalobkyně přiložila listinu označenou„ Uznání dluhu“ číslo regresu [číslo], číslo PU [číslo], avšak pouze s podpisem na straně žalobkyně, podpis žalovaného jako dlužníka na této listině chybí.

14. Z výpisu pojistné události č. [PSČ] [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že celkové pojistné plnění vyplacené pojištěnému činilo 164 220 Kč a žalovaný uhradil částku 15 000 Kč.

15. Právní zástupce žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění ze dne [datum], kde uvedl, že bylo uhrazeno 15 000 Kč a zbytek dlužné částky ve výši 149 220 Kč zbývá žalovanému uhradit. Výzva byla odeslána dne [datum] a dne [datum] byla vrácena zpátky odesílateli s tím, že adresát je na uvedené adrese neznámý.

16. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve znění účinném ke dni dopravní nehody (dále jen ZákPojOdp) je vlastník tuzemského vozidla povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti. Podle § 6 odst. 2 písm. b) ZákPojOdp má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci. Podle § 10 odst. 1 písm. c) a i) ZákPojOdp ve znění účinném ke dni dopravní nehody má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný c) bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody; i) řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.

17. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Podle § 2895 odst. 1 obč. zák. škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem. Dle ust. § 2927 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Podle odst. 2 cit. ust. se provozovatel nemůže zprostit povinnosti nahradit škodu, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. Podle § 2894 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. Podle § 2951 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

18. Podle § 2054 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

19. Podle § 1958 odst. 2 o. z neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

20. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný pod vlivem alkoholu způsobil dopravní nehodu, při které bylo poškozeno vozidlo [anonymizována tři slova], [registrační značka] vlastníka [jméno] [příjmení] a opustil místo dopravní nehody bez jejího vyšetření. Při této dopravní nehodě vznikla škoda na tomto vozidle ve výši 164 220 Kč a žalobkyně vyplatila poškozenému pojistné plnění v této výši. Zaplacením této částky vzniklo žalobkyni podle § 10 odst. 1 ZákPojOdp postižní právo proti žalovanému – jako řidiči a provozovateli vozidla, jehož provozem byla způsobena újma, tedy právo na zaplacení vyplaceného pojistného plnění.

21. Žalovaný na předmětný dluh částečně plnil, proto soud zvažoval, jestli toto částečné plnění lze mít za uznání celého dluhu. Nejvyšší soud se k otázce, za jakých okolností má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu podle § 2054 odst. 2 o. z., vyjádřil například v rozsudku ze dne 22. 7. 2021, sp. zn. 23 Cdo 3752/2019. V něm dospěl mimo jiné k tomu, že závěry judikatury týkající se otázky uznání dluhu částečným plněním formulované v režimu právní úpravy účinné do 1. 1. 2013 (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. 23 Cdo 2914/2015, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1251/2006), se uplatní i za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb.

22. Ustanovení § 2054 odst. 2 o. z. nevyžaduje pouhé částečné plnění, nýbrž též to, že lze z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal zbytek dluhu. Podle dikce ustanovení (a logicky) je přitom uznán právě zbytek dluhu, nikoliv to, co již bylo plněno. Shodně i dle § 2054 odst. 1 o. z. se uznání vztahuje na jistinu, nikterak ale již na plněné úroky. Z toho se tak podává, že má být ve věřiteli založena důvěra, že může v budoucnu očekávat i zbylou část plnění. Není-li taková důvěra vyvolána, příp. dlužník posuzovaným jednáním dává najevo, že plnění z jeho strany nelze již za žádných okolností v budoucnu očekávat, neboť částečné plnění považuje za plnění úplné, pak zbytek dluhu může být stěží ve smyslu § 2054 odst. 2 o. z. uznán. Tyto závěry nejsou v rozporu s § 2054 odst. 1 o. z., který je konstruován jako právní fikce. Lze se v tomto ohledu ztotožnit s názorem literatury, že dá-li dlužník při placení úroků najevo, že dluh neuznává, tak placení úroku k uznání jistiny nepovede (srov. též BEJČEK, op. cit., sub II.2; Horák, Bříza in PETROV, J. a kol. Občanský zákoník: komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2019, § 2054, marg. č. 3).

23. Promítnuto do poměrů § 639 o. z. to pak znamená, že z jednání dlužníka, jež má být kvalifikováno jako uznání dluhu, musí plynout, že si je existence dluhu vědom a současně, že od něj lze v budoucnu očekávat plnění. Zda lze v daném jednání dlužníka seznat obojí, je třeba posuzovat z horizontu věřitele a za podmínek § 556 a § 6 odst. 1 o. z. se tázat, zda za daných okolností by osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (tj. věřitele), chování dlužníka rozuměla tak, že si je dluhu vědom a lze od něj v budoucnu očekávat plnění.

24. Plní-li tedy dlužník částečně bez jakýchkoliv výhrad, pak je třeba s ohledem na § 6 odst. 1 a § 556 o. z. zkoumat, zda ve věřiteli byla vyvolána důvěra, že může očekávat i plnění zbylé části pohledávky, a má být proto aplikován § 2054 odst. 2 o. z. Je třeba se zaměřit především na ty okolnosti, které jsou způsobilé ospravedlnit, že v daném případě o konkludentní uznání dluhu nejde. Nelze totiž ponechat mimo zřetel, že plyne z principu poctivosti, zejména z jeho složky zákazu venire contra factum proprium (tj. jednání v rozporu s vlastním dřívějším chováním), že ten, kdo vědomě částečně plní dluh bez dalšího, tak jeho zbylou část uznává. Za takových okolností může věřitel, objektivně posuzováno, důvodně očekávat, že dlužník počítá s tím, že má plnit i na zbylou část v budoucnu. Optikou tohoto přístupu je tak třeba se zaměřovat zejména na zjišťování těch skutečností, které vyvracejí závěr, že částečné plnění ze strany dlužníka má charakter uznání dluhu (např. dlužník poskytne část plnění s tím, že pokládá dluh za uhrazený). Lze mít tedy za to, že dlužník ve smyslu § 2054 odst. 2 o. z. uznal zbytek předmětného závazku částečným plněním, když před tímto plněním, ani později, nezpochybnil fakturovanou cenu či dodání zboží, ani případně nevytkl vady dodaného zboží.

25. Po zhodnocení důkazů, které byly v řízení provedeny, má soud za to, že v tomto případě jsou podmínky pro hmotněprávní uznání nároku splněny vzhledem k tomu, že z důkazů vyplývá, že žalovanému byla doručena výzva žalobkyně k plnění ve výši 164 220 Kč datovaná dnem [datum], žalovaný na tuto výzvu reagoval svým dopisem datovaným [datum], kde pouze uvedl, že jde o poměrně vysokou částku a požádal o splátky, nenamítal žádné jiné skutečnosti ani nerozporoval výši uplatněné částky. V období od [datum] a datem předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo žalobkyni ze strany žalovaného zaplaceno částečné plnění ve výši 15 000 Kč. Další korespondence či jiné důkazy, kterými by žalovaný případně rozporoval výši vymáhané částky nebo důvody existence závazku, v řízení najevo nevyšly. Žalobkyně v postavení věřitele se proto podle názoru soudu mohla oprávněně domnívat, že může v budoucnu očekávat i zbylou část plnění. Z těchto důvodů má soud za to, že v daném případě lze z částečného plnění usuzovat na uznání celého závazku ve smyslu ust. § 2054 odst. 2 o. z., přičemž účinky uznání jsou popsány v ust. § 2053 o. z.

26. Jedním z účinků uznání závazku je také vznik vyvratitelné právní domněnky trvání závazku – má se za to, že tento závazek trvá v době uznání v uznané výši a tuto skutečnost již není třeba dokazovat. Tuto domněnku je možné vyvrátit dokazováním, důkazní břemeno v tomto směru však spočívá na žalovaném. Žalovaný by tedy musel prokázat, že závazek neexistoval nebo později nějakým způsobem zanikl. Takové skutečnosti však v řízení najevo nevyšly. Z provedených důkazů naopak vyplývá existence závazku – zejména byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku, byla prokázána výše škody a vyplaceného pojistného plnění i existence postižních důvod dle § 10 odst. 1 písm. c) a i) ZákPojOdp.

27. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

28. Pohledávka se stala splatnou na základě výzvy k plnění ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. ze dne [datum], která stanovila lhůtu k plnění do [datum]. Žalovaný se tedy dostal do prodlení již dne [datum], proto věřiteli v souladu s ust. § 1968 a § 1970 o. z. vznikl nárok na úrok z prodlení. Žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to až od [datum], soud proto (vázán návrhem ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř.) žalobě vyhověl i v tomto směru. S odkazem na zjištěný skutkový stav a jeho právní posouzení tedy soud vyhověl žalobě v plném rozsahu (výrok I.).

29. Plnění ve splátkách soud žalovanému neumožnil, jelikož nemohl jakýmkoliv způsobem zhodnotit poměry žalovaného a nadto z důvodu neúčelnosti, kdy žalovaný, který se řízení osobně neúčastnil a byl zastoupen opatrovníkem, by se o možnosti splátek nedozvěděl a téměř okamžitě (nezaplacením první splátky) by došlo ke ztrátě výhody splátek.

30. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 46 336,92 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 969 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 149 220 Kč sestávající z částky 7 100 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 3 761,92 Kč za 360 ujetých km v částce 2 761,92 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 33 361,92 Kč ve výši 7 006 Kč.