3 C 63/2024

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 15 470 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 000 Kč od 12. 12. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 470 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 000 Kč od 7. 7. 2023 do 11. 12. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 000 Kč od 12. 12. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 913,45 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 15 470 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel dne , právnická osoba, s žalobkyní prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, po řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Před ujednáním smlouvy žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy a registraci dokončil zadáním pětimístného verifikačního SMS kódu ve znění , Anonymizováno, do žádosti o úvěr a odesláním potvrdil svoji vůli být smlouvou vázán. K ověření uvedených údajů byl žalovaný povinen poskytnout žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti. Prostřednictvím ověřovací platby, tedy zasláním z účtu žalovaného na účet žalobkyně 1 Kč, ověřila žalobkyně totožnost a majitele bankovního účtu, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky, které byly žalovanému zaslány na účet č. , č. účtu, dne , právnická osoba, . , Anonymizováno, , a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Podle žalobních tvrzení žalovanému vznikla povinnost splácet úrok přirostlý za uplynulé období každý měsíc, a to vždy nejpozději k 2. dni v měsíci, přičemž jistinu úvěru mohl splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, žalobkyně tak využila svého práva a celý úvěr ke dni , Anonymizováno, zesplatnila. Žalobkyně informovala žalovaného dopisem ze dne , Anonymizováno, o zesplatnění úvěru a současně ho vyzvala k zaplacení dlužné částky. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, zaslala žalobkyně dne , Anonymizováno, prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní upomínku. Žalobkyně požaduje po žalovaném uhrazení částky 14 000 Kč (10 000 Kč jistina, 4 000 Kč smluvní úrok) společně se zákonným úrokem z prodlení a smluvní pokutou ve výši 1 470 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z jednání dne 5. 6. 2024 se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Dne 4. 12. 2022 žalovaný převedl ze svého účtu č. , č. účtu, částku 1 Kč na účet žalobkyně s variabilním symbolem , var. symbol, , jak vyplývá z Potvrzení o platbě.

5. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, je soudu známo, že žalovaný je majitelem účtu č. , č. účtu, .

6. Žalobkyně předložila soudu Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , právnická osoba, . 2023, jejímž obsahem je závazek poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr až do výše 20 000 Kč a na druhé straně závazek žalovaného splácet úvěr každý měsíc, a to vždy nejpozději k 2. dni v měsíci s tím, že jistinu úvěru může žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Úroková sazba byla stanovena na 40 % p. m. Smlouva byla předložena ve formě elektronického dokumentu formátu pdf., přičemž dokument neobsahuje žádný kvalifikovaný elektronický podpis a smlouva ve svém závěru obsahuje na místě podpisu prostý text: „, Jméno zainteresované osoby 0/0, “. Není však zřejmé, kdo tento text ke smlouvě připojil.

7. K důkazu ohledně prokázání identity žalovaného jako kontrahenta žalobkyně předložila fotografii občanského průkazu žalovaného, přičemž z důkazů, které jsou obsahem spisu není zřejmé, kdy tato fotografie byla žalobkyni zaslána. Žalobkyně dále předložila tři výplatní pásky žalovaného za listopad 2022, prosinec 2022 a leden 2023.

8. Z Potvrzení o platbě od společnosti , právnická osoba, . vyplývá, že z účtu žalobkyně byla ve prospěch účtu žalovaného č. , č. účtu, dne , právnická osoba, . 2023 odeslána částka 10 000 Kč pod. VS , var. symbol, .

9. Z dopisu ze dne 3. 7. 2023 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění úvěru ke dni 3. 7. 2023 a vyzvala jej k uhrazení částky 30 388 Kč do 3 dnů od doručení dopisu. Soudu nebyl předložen doklad o odeslání této výzvy.

10. Z předžalobní výzvy ze dne 1. 12. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši 32 512,99 Kč nejpozději do tří dnů, výzva byla odeslána poštou dne 1. 12. 2023, jak vyplývá z podacího lístku.

11. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

12. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje; že odsouhlasil smluvní dokumentaci zaškrtnutím příslušného pole formulářů; že mu byl zaslán pětimístný verifikační SMS kód; že tento kód žalovaný vložil do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a jeho odesláním potvrdil svou vůli být smlouvou vázán; že žalovaný zaslal v souvislosti s uzavřením úvěrové smlouvy č. , hodnota, (tedy v časové souvislosti s tvrzeným dnem uzavření smlouvy , právnická osoba, . 2023) ze svého účtu na účet žalobkyně 1 Kč.

13. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že žalovaný vyjádřil s tvrzenou smlouvou o úvěru souhlas připojením svého (prostého elektronického) podpisu nebo jiným způsobem. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na jejího omluvenou absenci u jednání.

14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

15. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

16. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

17. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce („ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS.

18. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije – tak, že to „nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).

19. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

20. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu.

21. České právo rozlišuje různé druhy elektronického podpisu, přičemž právní důsledky je možné spojit s jakýmkoliv elektronickým podpisem. Obyčejným, prostým elektronickým podpisem může být nejen např. skenovaný vlastnoruční podpis, nebo speciální kód (PIN, heslo, ID apod.), kterým osoba disponuje, ale i řetězec jednotlivých znaků tvořících jméno a příjmení v textu zprávy zaslané z určité adresy elektronické pošty. Nicméně je nutné splnit ještě další požadavek občanského práva zakotvený v § 562 odst. 1 o. z., kterým je možnost určení jednající osoby.

22. V daném případě však z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný se smlouvou vyjádřil souhlas připojením svého podpisu. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl smlouvou vázán.

23. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto účastníkům z této smlouvy nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.

24. Pokud žalobkyně za této situace ve prospěch žalovaného poskytla plnění ve výši 10 000 Kč, je nutné to posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto svou povinnost v plném rozsahu nesplnil, uložil mu ji soud rozsudkem.

25. Také pokud se týká požadovaných úroků z prodlení, je žaloba důvodná pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovaného prokazatelně vyzvala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne , Anonymizováno, , a to do 3 dnů od doručení výzvy. Dle podacího archu žalobkyně přípis odeslala dne , Anonymizováno, . Soud za podpůrného využití § 573 o. z. vzal za prokázané, že zásilka byla žalovanému doručena dne , Anonymizováno, , lhůta pro zaplacení tak uplynula dne , Anonymizováno, . Ode dne následujícího tak žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal právo na úrok z prodlení až od tohoto data (výrok I.).

27. Co do úroku z prodlení za dobu dřívější soud žalobu zamítl. Také pokud jde o požadované smluvní nároky - poplatky, smluvní pokutu a úrok, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť z neplatné smlouvy nemohou účastníkům vyplývat žádná práva ani povinnosti (výrok II.).

28. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 913,45 Kč, přičemž tato částka představuje 23,32 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61,66 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 38,34 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 470 Kč sestávající z částky 1 740 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 120 Kč ve výši 1 285,20 Kč.