3 C 69/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období do datum částkou částka a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka a úroku ve výši 10,31 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit mu částku částka s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy číslo ze dne datum Touto smlouvou se původní věřitel (právnická osoba, IČO, sídlem adresa) zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný úvěr čerpal ve výši částka, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši částka. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil. Předmětná pohledávka byla smlouvou ze dne datum postoupena žalobkyni. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: úroků z prodlení, sjednaného smluvního úroku ve výši 10,31 % ročně, poplatků ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka.

2. Žalovaný uvedl, že předmětnou smlouvu skutečně uzavřel a úvěr čerpal, ale v současné době není schopen dluh zaplatit a chystá se tuto situaci řešit návrhem na insolvenci.

3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze Smlouvy o úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele (právnická osoba, IČO, sídlem adresa) poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka. Převzetí poskytnuté jistiny žalovaný potvrdil podpisem smlouvy (viz čl. I. 2. smlouvy). Podle čl. II. 1 smlouvy je úvěr poskytnut za úroky ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, což v přepočtu na rok činí 24% p. a. Podle čl. II. 2. smlouvy se žalovaný zavázal za správu úvěru zaplatit poplatek ve výši částka a za hotovostní výběr splátek poplatek ve výši částka (čl. II. 3.). Celkově se podle čl. III. 1. smlouvy žalovaný zavázal zaplatit poskytnutou jistinu částka a celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši částka, a to 14 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši částka (čl. III. 2). Podle čl. III. 3. se smluvní strany dohodly, že z pravidelných měsíčních splátek budou nejdříve hrazeny úroky, poplatek za správu úvěru, poplatek za hotovostní výběr splátek a až následně poté poskytnutá jistina. Úroky, poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní výběr splátek jsou splatné v prvních 6 měsíčních splátkách a také částečně v 7. měsíční splátce. Podle čl. III. 4. smlouvy o úvěru„ zápůjční úroková sazba činí v období, kdy dle Předpisu splátek jsou splátkami hrazeny pouze úroky, poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní výběr splátek 54% ročně, v přelomové splátce, ve které je hrazena zbývající část úroků, poplatků za správu úvěru a za hotovostní výběr splátek a část poskytnuté Jistiny, činí zápůjční úroková sazba 12% ročně a v období, kdy dle Předpisu splátek je hrazena splátkami již pouze poskytnutá jistina, činí zápůjční úroková sazba 0% ročně.“ 4. Podle čl. V 4. smlouvy v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny.

5. Ze žádosti o poskytnutí úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že jeho příjem ze zaměstnání činí částka měsíčně, manželka je na mateřské dovolené s rodičovským příspěvkem ve výši částka, vyživuje 3 děti do 6 let a průměrný měsíční příjem celé domácnosti představuje částku ve výši částka. Jako průměrné měsíční výdaje celé domácnosti žalovaný uvedl částku částka. V kolonce zkontrolované dokumenty jsou zaškrtnuty kolonky – výplatní pásky, pracovní smlouva, rozhodnutí o přiznání dávky a smlouvy.

6. Žalovaný zaplatil pouze 2 splátky v celkové částce částka, jak vyplývá z přehledu splátek. Dluh z citované smlouvy aktuálně činí částka (z toho jistina ve výši částka a poplatky ve výši částka).

7. Smlouvou o převodu části závodu s účinností ke dni datum byla část závodu společnosti právnická osoba, IČO, sídlem adresa, IČO, se sídlem adresa Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřenou mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa a žalobkyní byla pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, postoupena žalobkyni.

8. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši částka nejpozději do datum.

9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2175 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) koupí závodu nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží. Podle § 2177 odst. 1 o. z. koupí závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží. Nabytí pohledávek kupujícím se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek. Podle ust. § 1789 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

12. Podle § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Podle § 554 o. z. se ke zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží.

13. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 122 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než částka a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše částka (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však částka.

14. Na základě shora uvedeného skutkového stavu s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. a zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši částka, který žalovaný čerpal ve shora uvedené výši. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splatit měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaných celkových nákladů spotřebitelského úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Celý dluh se stal splatným dne datum. V souladu s § 2399 o. z. a se smlouvou tak žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyně poskytnuté plnění (jistinu).

15. Dále pak žalovanému vznikla na základě všeobecných obchodních podmínek a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru povinnost uhradit původnímu věřiteli celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši částka - tyto náklady obsahují jednak kapitalizovaný úrok za sjednanou dobu trvání úvěru ve výši částka, poplatek za správu úvěru ve výši částka a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši částka. Žalovaný se tak zavázal zaplatit celkovou částku ve výši částka, ale doposud uhradil pouze částku částka. Jelikož žalovaný zůstatek dluhu částka dobrovolně nezaplatil, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem (výrok I.).

16. Řádným neplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení, proto věřiteli v souladu s ust. § 1968 a § 1970 o. z. vznikl nárok na úrok z prodlení. Žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě vyhověl i v tomto směru,.

17. Žalovanému také vznikla na základě příslušného ustanovení obchodních podmínek a sazebníku poplatků povinnost uhradit původnímu věřiteli smluvní pokutu stanovenou ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení. Žalobkyně však smluvní pokutu uplatnila v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru (i se smlouvou), když překročila omezení celkové výše smluvní pokuty ve výši poloviny poskytnuté jistiny úvěru - tedy v daném případě částka. Proto soud žalobkyni přiznal smluvní pokutu pouze co do částky částka (výrok I.) a v částce částka žalobkyni nárok na smluvní pokutu nevznikl, proto soud žalobu v této části zamítl (výrok II.).

18. Dále žalobkyně požadovala smluvní úroky ve výši 10,31% ročně, soud však dospěl k závěru, že úroky nebyly platně sjednány. Podle nálezu Ústavního soudu I. ÚS 572/04 (který byl sice vydán za účinnosti dřívějšího občanského zákoníku, avšak dopadá i na novou právní úpravu) je určitost písemného projevu vůle objektivní kategorií a takový projev vůle by neměl vzbuzovat důvodné pochybnosti o jeho obsahu ani u osob, které nejsou účastníky daného smluvního vztahu. Závěr o neurčitosti právního úkonu předpokládá, že ani jeho výkladem nelze dospět k nepochybnému poznání, co chtěl účastník projevit. Vůle vtělená do smlouvy je svým projevem určitá a srozumitelná, jestliže je výkladem objektivně pochopitelná, tj., může-li typický účastník tuto vůli bez rozumných pochybností o jejím obsahu adekvátně vnímat. Judikatura konstantně vychází z názoru, že závěru o neurčitosti právního úkonu musí předcházet jeho výklad za použití interpretačních pravidel. Jsou-li pojmy použité k jazykovému vyjádření obsahu písemné smlouvy natolik jednoznačné, že z nich nelze ani s přihlédnutím k tvrzené vůli účastníka smlouvy usuzovat na jiný obsah tohoto právního úkonu, nelze obsah smluvního ujednání vyložit v rozporu s jazykovým projevem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. srpna 2001, sp. zn. 25 Cdo 1569/1999). Vznikne-li pochybnost o obsahu právního úkonu z hlediska jeho určitosti nebo srozumitelnosti, je třeba se pokusit pomocí výkladu právního úkonu o odstranění takové nejasnosti. Podle ustálené judikatury soudů výklad právního úkonu může směřovat jen k objasnění toho, co v něm bylo projeveno, a vůle jednajícího se při výkladu právního úkonu vyjádřeného slovy uplatní, jen není-li v rozporu s jazykovým projevem; tato pravidla se uplatní i při výkladu písemného právního úkonu, včetně takového, který lze platně učinit jen písemně. Podle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19.12.1998, sp. zn. 30 Ca 21/98 je„ právní úkon neurčitý tehdy, jestliže srozumitelně vyjádřený obsah má takové věcné nedostatky, že je nelze překlenout ani s použitím interpretačních pravidel“.

19. Nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit obsah jednání ani výkladem (§ 555 - 558 o. z.), nejedná se o právní jednání (§ 553 o. z.) a nelze k němu přihlížet (§ 554 o. z.).

20. V daném případě se soudu nepodařilo vyložit ustanovení o výši úroků, neboť ve smlouvě je postupně uvedeno několik úrokových sazeb - v čl. II. 1. jsou uvedeny„ úroky ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, což v přepočtu na rok činí 24% p. a.“, avšak podle čl. III. 4. smlouvy o úvěru„ zápůjční úroková sazba činí v období, kdy dle Předpisu splátek jsou splátkami hrazeny pouze úroky, poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní výběr splátek 54% ročně, v přelomové splátce, ve které je hrazena zbývající část úroků, poplatků za správu úvěru a za hotovostní výběr splátek a část poskytnuté Jistiny, činí zápůjční úroková sazba 12% ročně a v období, kdy dle Předpisu splátek je hrazena splátkami již pouze poskytnutá jistina, činí zápůjční úroková sazba 0% ročně.“ Ze smlouvy tak nevyplývá, že by byly sjednány úroky ve výši 10,31% ročně, jak tvrdila žalobkyně, ale nejde ani dovodit, v jaké výši byly úroky sjednány, neboť obě ustanovení si navzájem odporují. Pro neurčitost tedy nelze k úroku přihlížet (§ 554 o. z.). Proto soud žalobkyni nemohl přiznat úrok nad rámec sjednaného kapitalizovaného úroku zahrnutého do celkových nákladů spotřebitelského úvěru a nárok v tomto rozsahu zamítl (výrok II.).

21. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v 86,31 % z jejich celkové výše. Soud kapitalizoval požadované úroky a úroky z prodlení ke dni vyhlášení rozhodnutí, přičemž celkový předmět řízení činil částka (anonymizována tři slova úrok anonymizována dvě slova + úrok z prodlení anonymizována dvě slova + číslo = anonymizována dvě slova) a žalobkyně byla úspěšná co do částky částka (číslo + úrok z prodlení anonymizována tři slova číslo anonymizována tři slova)). Žalobkyně tedy měla úspěch v řízení v rozsahu 93,16 %, přičemž úspěch žalovaného byl v rozsahu 6,84 %; rozdíl úspěchu v řízení tedy představuje 86,32 %. Proto má žalobkyně právo na náhradu 86,31 % účelně vynaložených nákladů řízení.

22. Účelně vynaložené náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Poměrná část nákladů řízení ve výši 86,31%, na jejíž náhradu má žalobkyně nárok, tedy představuje částku částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.