3 C 69/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období do [datum] částkou [částka] a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] a úroku ve výši 10,31 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit mu částku [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se původní věřitel ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný úvěr čerpal ve výši [částka], čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši [částka]. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil. Předmětná pohledávka byla smlouvou ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: úroků z prodlení, sjednaného smluvního úroku ve výši 10,31 % ročně, poplatků ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka].

2. Žalovaný uvedl, že předmětnou smlouvu skutečně uzavřel a úvěr čerpal, ale v současné době není schopen dluh zaplatit a chystá se tuto situaci řešit návrhem na insolvenci.

3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka]. Převzetí poskytnuté jistiny žalovaný potvrdil podpisem smlouvy (viz čl. I. 2. smlouvy). Podle čl. II. 1 smlouvy je úvěr poskytnut za úroky ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, což v přepočtu na rok činí 24% p. a. Podle čl. II. 2. smlouvy se žalovaný zavázal za správu úvěru zaplatit poplatek ve výši [částka] a za hotovostní výběr splátek poplatek ve výši [částka] (čl. II. 3.). Celkově se podle čl. III. 1. smlouvy žalovaný zavázal zaplatit poskytnutou jistinu [částka] a celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši [částka], a to 14 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši [částka] (čl. III. 2). Podle čl. III. 3. se smluvní strany dohodly, že z pravidelných měsíčních splátek budou nejdříve hrazeny úroky, poplatek za správu úvěru, poplatek za hotovostní výběr splátek a až následně poté poskytnutá jistina. Úroky, poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní výběr splátek jsou splatné v prvních 6 měsíčních splátkách a také částečně v 7. měsíční splátce. Podle čl. III. 4. smlouvy o úvěru„ zápůjční úroková sazba činí v období, kdy dle Předpisu splátek jsou splátkami hrazeny pouze úroky, poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní výběr splátek 54% ročně, v přelomové splátce, ve které je hrazena zbývající část úroků, poplatků za správu úvěru a za hotovostní výběr splátek a část poskytnuté Jistiny, činí zápůjční úroková sazba 12% ročně a v období, kdy dle Předpisu splátek je hrazena splátkami již pouze poskytnutá jistina, činí zápůjční úroková sazba 0% ročně.“ 4. Podle čl. V 4. smlouvy v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny.

5. Ze žádosti o poskytnutí úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že jeho příjem ze zaměstnání činí [částka] měsíčně, manželka je na mateřské dovolené s rodičovským příspěvkem ve výši [částka], vyživuje 3 děti do 6 let a průměrný měsíční příjem celé domácnosti představuje částku ve výši [částka]. Jako průměrné měsíční výdaje celé domácnosti žalovaný uvedl částku [částka]. V kolonce zkontrolované dokumenty jsou zaškrtnuty kolonky – výplatní pásky, pracovní smlouva, rozhodnutí o přiznání dávky a smlouvy.

6. Žalovaný zaplatil pouze 2 splátky v celkové částce [částka], jak vyplývá z přehledu splátek. Dluh z citované smlouvy aktuálně činí [částka] (z toho jistina ve výši [částka] a poplatky ve výši [částka]).

7. Smlouvou o převodu části závodu s účinností ke dni [datum] byla část závodu společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [IČO], se sídlem [adresa] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] a žalobkyní byla pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, postoupena žalobkyni.

8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši [částka] nejpozději do [datum].

9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2175 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) koupí závodu nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží. Podle § 2177 odst. 1 o. z. koupí závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží. Nabytí pohledávek kupujícím se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek. Podle ust. § 1789 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

12. Podle § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Podle § 554 o. z. se ke zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží.

13. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 122 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než [částka] a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše [částka] (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka].

14. Na základě shora uvedeného skutkového stavu s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. a zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši [částka], který žalovaný čerpal ve shora uvedené výši. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splatit měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaných celkových nákladů spotřebitelského úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Celý dluh se stal splatným dne [datum]. V souladu s § 2399 o. z. a se smlouvou tak žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyně poskytnuté plnění (jistinu).

15. Dále pak žalovanému vznikla na základě všeobecných obchodních podmínek a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru povinnost uhradit původnímu věřiteli celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši [částka] - tyto náklady obsahují jednak kapitalizovaný úrok za sjednanou dobu trvání úvěru ve výši [částka], poplatek za správu úvěru ve výši [částka] a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši [částka]. Žalovaný se tak zavázal zaplatit celkovou částku ve výši [částka], ale doposud uhradil pouze částku [částka]. Jelikož žalovaný zůstatek dluhu [částka] dobrovolně nezaplatil, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem (výrok I.).

16. Řádným neplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení, proto věřiteli v souladu s ust. § 1968 a § 1970 o. z. vznikl nárok na úrok z prodlení. Žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě vyhověl i v tomto směru,.

17. Žalovanému také vznikla na základě příslušného ustanovení obchodních podmínek a sazebníku poplatků povinnost uhradit původnímu věřiteli smluvní pokutu stanovenou ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení. Žalobkyně však smluvní pokutu uplatnila v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru (i se smlouvou), když překročila omezení celkové výše smluvní pokuty ve výši poloviny poskytnuté jistiny úvěru - tedy v daném případě [částka]. Proto soud žalobkyni přiznal smluvní pokutu pouze co do částky [částka] (výrok I.) a v částce [částka] žalobkyni nárok na smluvní pokutu nevznikl, proto soud žalobu v této části zamítl (výrok II.).

18. Dále žalobkyně požadovala smluvní úroky ve výši 10,31% ročně, soud však dospěl k závěru, že úroky nebyly platně sjednány. Podle nálezu Ústavního soudu I. ÚS 572/04 (který byl sice vydán za účinnosti dřívějšího občanského zákoníku, avšak dopadá i na novou právní úpravu) je určitost písemného projevu vůle objektivní kategorií a takový projev vůle by neměl vzbuzovat důvodné pochybnosti o jeho obsahu ani u osob, které nejsou účastníky daného smluvního vztahu. Závěr o neurčitosti právního úkonu předpokládá, že ani jeho výkladem nelze dospět k nepochybnému poznání, co chtěl účastník projevit. Vůle vtělená do smlouvy je svým projevem určitá a srozumitelná, jestliže je výkladem objektivně pochopitelná, tj., může-li typický účastník tuto vůli bez rozumných pochybností o jejím obsahu adekvátně vnímat. Judikatura konstantně vychází z názoru, že závěru o neurčitosti právního úkonu musí předcházet jeho výklad za použití interpretačních pravidel. Jsou-li pojmy použité k jazykovému vyjádření obsahu písemné smlouvy natolik jednoznačné, že z nich nelze ani s přihlédnutím k tvrzené vůli účastníka smlouvy usuzovat na jiný obsah tohoto právního úkonu, nelze obsah smluvního ujednání vyložit v rozporu s jazykovým projevem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. srpna 2001, sp. zn. 25 Cdo 1569/1999). Vznikne-li pochybnost o obsahu právního úkonu z hlediska jeho určitosti nebo srozumitelnosti, je třeba se pokusit pomocí výkladu právního úkonu o odstranění takové nejasnosti. Podle ustálené judikatury soudů výklad právního úkonu může směřovat jen k objasnění toho, co v něm bylo projeveno, a vůle jednajícího se při výkladu právního úkonu vyjádřeného slovy uplatní, jen není-li v rozporu s jazykovým projevem; tato pravidla se uplatní i při výkladu písemného právního úkonu, včetně takového, který lze platně učinit jen písemně. Podle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19.12.1998, sp. zn. 30 Ca 21/98 je„ právní úkon neurčitý tehdy, jestliže srozumitelně vyjádřený obsah má takové věcné nedostatky, že je nelze překlenout ani s použitím interpretačních pravidel“.

19. Nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit obsah jednání ani výkladem (§ 555 - 558 o. z.), nejedná se o právní jednání (§ 553 o. z.) a nelze k němu přihlížet (§ 554 o. z.).

20. V daném případě se soudu nepodařilo vyložit ustanovení o výši úroků, neboť ve smlouvě je postupně uvedeno několik úrokových sazeb - v čl. II. 1. jsou uvedeny„ úroky ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, což v přepočtu na rok činí 24% p. a.“, avšak podle čl. III. 4. smlouvy o úvěru„ zápůjční úroková sazba činí v období, kdy dle Předpisu splátek jsou splátkami hrazeny pouze úroky, poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní výběr splátek 54% ročně, v přelomové splátce, ve které je hrazena zbývající část úroků, poplatků za správu úvěru a za hotovostní výběr splátek a část poskytnuté Jistiny, činí zápůjční úroková sazba 12% ročně a v období, kdy dle Předpisu splátek je hrazena splátkami již pouze poskytnutá jistina, činí zápůjční úroková sazba 0% ročně.“ Ze smlouvy tak nevyplývá, že by byly sjednány úroky ve výši 10,31% ročně, jak tvrdila žalobkyně, ale nejde ani dovodit, v jaké výši byly úroky sjednány, neboť obě ustanovení si navzájem odporují. Pro neurčitost tedy nelze k úroku přihlížet (§ 554 o. z.). Proto soud žalobkyni nemohl přiznat úrok nad rámec sjednaného kapitalizovaného úroku zahrnutého do celkových nákladů spotřebitelského úvěru a nárok v tomto rozsahu zamítl (výrok II.).

21. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v 86,31 % z jejich celkové výše. Soud kapitalizoval požadované úroky a úroky z prodlení ke dni vyhlášení rozhodnutí, přičemž celkový předmět řízení činil [částka] ([anonymizována tři slova] úrok [anonymizována dvě slova] + úrok z prodlení [anonymizována dvě slova] + [číslo] = [anonymizována dvě slova]) a žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka] ([číslo] + úrok z prodlení [anonymizována tři slova] [číslo] [anonymizována tři slova])). Žalobkyně tedy měla úspěch v řízení v rozsahu 93,16 %, přičemž úspěch žalovaného byl v rozsahu 6,84 %; rozdíl úspěchu v řízení tedy představuje 86,32 %. Proto má žalobkyně právo na náhradu 86,31 % účelně vynaložených nákladů řízení.

22. Účelně vynaložené náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Poměrná část nákladů řízení ve výši 86,31%, na jejíž náhradu má žalobkyně nárok, tedy představuje částku [částka].