3 C 74/2023

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 10 111,22 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 111,22 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 478,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za dodávky plynu v období od , datum, do , datum, do odběrného místa na adrese: , adresa, . Žalovaný však doposud nezaplatil ničeho. Žalovaný byl smluvním partnerem dodavatele/obchodníka s plynem , právnická osoba, . se kterým uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky plynu pro odběrné místo , adresa, . Jelikož tento původní dodavatel pozbyl oprávnění dodávat plyn a žalovaný si v následujících třech dnech nezvolil jiného dodavatele/obchodníka s plynem, v souladu s platnou právní úpravou ode dne , datum, zajišťovala dodávky plynu a další související služby žalobkyně jako dodavatel poslední instance (dále také jen „DPI“). O této skutečnosti žalobkyně žalovaného informovala přípisem ze dne , datum, , jehož přílohou byl ceník plynu, ceník služeb a plán záloh. Dodavatelem poslední instance je dodavatel plynu, který má za určitých podmínek zákonnou povinnost dodávat plyn domácnostem a maloodběratelům za ceny regulované Energetickým regulačním úřadem. Závazkový vztah mezi zákazníkem a dodavatelem poslední instance vzniká ze zákona (ex lege) a má obdobný obsah jako smlouva o sdružených službách dodávky plynu. Jeho obsahem vyjma povinnosti žalobkyně dodat žalovanému plyn byla i povinnost žalobkyně jako příkazníka žalovaného na svůj účet a své jméno zajistit u provozovatele distribuční soustavy (společnosti , právnická osoba, .) související službu distribuční soustavy. Provozovatel distribuční soustavy je tedy ze zákona mimo jiné povinen opatřovat odběrná místa plynoměry a zajišťovat provádění odečtů nebo jiných úkonů ke zjištění údajů měření plynu. Dodávka plynu je obchodníkem zákazníkovi vyúčtována na základě informací, které zjišťuje provozovatel distribuční soustavy a skrze operátora trhu je předává obchodníkům s plynem. Obchodník s plynem je povinen respektovat údaje, které mu provozovatel distribuční soustavy sdělí, a podle takových údajů dodávku plynu zákazníkovi vyúčtovat. Pokud údaje neopraví provozovatel distribuční soustavy, nemůže ani obchodník s plynem opravit fakturu vystavenou zákazníkovi. Žalobkyně uvedla, že jako obchodník s plynem dle legislativní úpravy nemá právo sama zjišťovat stavy plynoměrů a další údaje nezbytné pro vyúčtování spotřebovaného plynu. Žalobkyně má právo na sdělení údajů nezbytných pro vyúčtování dodávky od Operátora trhu s energiemi (dále jen „OTE“), kdy na toto právo navazuje povinnost provozovatele distribuční soustavy poskytovat nezbytné údaje pro vyúčtování spotřeby plynu právě OTE. Na základě informací sdělených provozovatelem distribuční soustavy skrze portál OTE proto žalobkyně vystavila vyúčtování: fakturu s variabilním symbolem , var. symbol, na částku , částka, za zúčtovací období , datum, - , datum, , za celkové množství odebraného zemního plynu 887,78 m3, která byla splatná dne , datum, . Následně na základě nově poskytnutých informací od provozovatele distribuční soustavy skrze OTE, ke kterému došlo po vystavení původní faktury č. , hodnota, , byla tato faktura žalobkyní opravena opravným daňovým dokladem variabilní symbol , var. symbol, ze dne , datum, , na částku , částka, , za celkový objem odebraného zemního plynu 214,64 m3 v období , datum, - , datum, . Tento opravný daňový doklad se stal splatným dne , datum, . Opravný daňový doklad v sobě zahrnuje původní fakturu variabilní symbol , var. symbol, , kterou nahrazuje, a zahrnuje tedy také všechny položky, jež byly vyúčtovány v původní faktuře. Opravným daňovým dokladem variabilní symbol , var. symbol, ze dne , datum, , žalobkyně vyúčtovala žalovanému: částku , částka, představující cenu odebraného plynu a souvisejících služeb, a to za 214,64 m3 odebraného plynu ve fakturačním období , datum, - , datum, a částku , částka, představující náklady spojené s uplatněním pohledávky – dlužných záloh, které žalobkyně touto žalobou neuplatňuje. Tento nedoplatek nebyl žalovaným uhrazen.

2. V projednávané věci provozovatel distribuční soustavy nedisponoval odečtem stavu měřícího zařízení ke dni zahájení dodávky v režimu dodavatele poslední instance ani ke dni ukončení dodávky v režimu dodavatele poslední instance. Rovněž nebyl dodán v termínu odečet provedený zákazníkem. Stav byl proto zjištěn odhadem, jak provozovateli distribuční soustavy stanovuje vyhláška č. 349/2015 Sb. Právní úprava zohledňuje faktickou nemožnost provozovatel distribuční soustavy denně provádět odečty na tisících náhodně rozmístěných odběrných místech, u kterých dochází ke změně dodavatele plynu. Klade proto vyšší díl odpovědnosti na samotného zákazníka a včasné dodání samoodečtu. Pokud by však odhadový stav byl výrazně odlišný od skutečnosti, je tato skutečnost provozovatelem distribuční soustavy zjištěna při provedení pravidelného periodického fyzického odečtu plynoměru, jež je prováděn jedenkrát ročně. Žalovaný u žalobkyně nikdy vyúčtování dodávky plynu nereklamoval, k opravě vyúčtování došlo z podnětu provozovatele distribuční soustavy, patrně v návaznosti na provozovatelem distribuční soustavy provedený pravidelný periodický fyzický odečet plynoměru v době po vystavení původní faktury. S ohledem na úpravu odběru a dodávky plynu zákona č. 458/2000 S., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), vyhlášce č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem a vyhlášce č. 108/2011 Sb., o měření plynu a sjednaných smluvních pravidel reklamace se správnost vyúčtovaného odběru, který je sestavován na základě údajů od PDS, předpokládá. Presumpci správnosti nemůže žalovaný vyvrátit toliko neurčitým tvrzením, že spotřeba byla minimální. Žalobkyně navrhla, nechť žalovaný předloží konečné vyúčtování dodávky vystavené jeho předchozím dodavatelem, ze kterého bude zřejmé, že konečný stav předchozího dodavatele je shodný jako počáteční stav vyúčtovaný žalobkyní, a první vyúčtování dodávky plynu novým dodavatelem žalovaného, ze kterého bude zřejmé, že počáteční stav vyúčtovaný novým dodavatelem je shodný, jako konečný stav vyúčtovaný opravnou fakturou žalobkyně. K námitce žalovaného, že je v insolvenci, žalobkyně uvedla, že žalobou uplatněná pohledávka vznikla až po rozhodnutí o úpadku žalovaného a insolvenční řízení se na ni proto nevztahuje.

3. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že nárok neuznává, neboť žalobkyně neprokázala jeho existenci, respektive jeho výši. Samotná fakturace na základě odhadu a upravená jiným odhadem není právním důvodem ke vzniku pohledávky konkrétní výše. Není možné spotřebu odhadovat a reklamovaný odhad nahradit odhadem jiným. Tento postup zcela zpochybňuje věrohodnost výše vymáhané pohledávky včetně samotné její existence. Náklady řízení žalovaný uhradit nemůže a zároveň odmítá. Je v insolvenci.

4. Z jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Z insolvenčního rejstříku z řízení vedeného pod sp. zn. KSBR , spisová značka, bylo zjištěno, že usnesením ze dne , datum, rozhodl insolvenční soud o úpadku dlužníka a způsobu jeho řešení oddlužením a usnesením ze dne , datum, rozhodl insolvenční soud o schválení oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře. Usnesením ze dne , datum, , č. j. KSBR , spisová značka, -, Anonymizováno, insolvenční soud vzal na vědomí splnění oddlužení a přiznal žalovanému od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.

6. Přípisem ze dne , datum, žalobkyně sdělila žalovanému, že jeho dosavadní dodavatel plynu , právnická osoba, . pozbyl oprávnění dodávat mu zemní plyn v souladu se smlouvou. Proto je ze zákona povinen dodávku plynu zajišťovat tzv. dodavatel poslední instance za podmínek stanovených zákonem a za věcně usměrňovanou cenu podle platného rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Od , datum, spadá dodávka zemního plynu do odběrného místa , adresa, do režimu dodavatele poslední instance. Zároveň byl zaslán i ceník dodávky v režimu DPI a rozpis záloh vypočtených podle historické spotřeby s přihlédnutím k tomu, že období zahrnuje nejchladnější měsíce roku.

7. Z vyúčtování č. , číslo, , variabilní symbol č. , hodnota, , vystaveného dne , datum, soud zjistil, že jeho prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky , částka, za dodávky plynu do odběrného místa , Anonymizováno, , adresa, v období od , datum, do , datum, , a to se splatností do , datum, . Jako způsob odečtu byl použit „ZO:03 automatický propočet“. Počáteční stav měřidla uvedený ve vyúčtování: 7 752 m3, konečný stav 8 633 m3, dodané množství tedy 881 m3, což činí 9 486,77 kWh. Průměrná jednotková cena činila , částka, /kWh a měsíční platby , částka, /měs.

8. Z opravného vyúčtování č. , číslo, , variabilní symbol č. , hodnota, , vystaveného dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovanému sdělila, že provozovatel distribuční soustavy dodatečně opravil technická data platná pro smlouvu a ovlivnil tak výsledek vyúčtování spotřeby, proto je zasíláno opravné vyúčtování. Jeho prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky , částka, za dodávky plynu do odběrného místa , Anonymizováno, , , adresa, v období od , datum, do , datum, , a to se splatností do , datum, . Jako způsob odečtu byl použit „ZO:01 Odečet provozovatelem distribuční soustavy“. Počáteční stav měřidla uvedený ve vyúčtování: 7 752 m3, konečný stav 7 965 m3, dodané množství tedy 213 m3, což činí 2 293,62 kWh. Průměrná jednotková cena činila , částka, /kWh a měsíční platby , částka, /měs.

9. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu dopisem datovaným dne , datum, , který byl dle podacího poštovního archu odeslán dne , datum, .

10. Dále žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku datovanou dne , datum, , kterou podle poštovního podacího archu odeslala dne , datum, .

11. Soud neprovedl s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení další důkazy navrhované žalobkyní (konečné vyúčtování dodávky vystavené předchozím dodavatelem žalovaného a první vyúčtování dodávky plynu novým dodavatelem žalovaného; zpráva od provozovatele distribuční soustavy o tom, jak a jaký stav byl zjištěn a předán žalobkyni ke dni , datum, a , datum, v odběrném místě , Anonymizováno, na adrese , adresa, ), neboť se tyto listiny nepodařilo zajistit k jednání a vzhledem k níže uvedenému právnímu názoru soudu byly všechny rozhodující skutečnosti dostatečně objasněny již provedenými důkazy.

12. Podle § 101 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

13. Žalovaný v řízení netvrdil dostatečné rozhodné skutečnosti ohledně reklamace vyúčtování (absentovala zejména tvrzení o tom, kdy měl žalovaný reklamaci ohledně vyúčtování plynu uplatnit, zda tato reklamace splňovala obsahové náležitosti, tedy zda v ní bylo uvedeno, čeho se týká, jaké doklady pro posouzení reklamace žalovaný k reklamaci přiložil, případně zda a jak byla tato reklamace vyřízena), ani nenavrhl důkazy ke svému tvrzení o reklamaci vyúčtování. Z vyjádření žalovaného pouze vyplynulo tvrzení, že vyúčtování reklamoval a že s vyúčtovanou částkou nesouhlasí. O povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní soud však žalovaného nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o.s.ř. s ohledem na jeho absenci u jednání. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalovaný neunesl břemeno tvrzení o tom, že by vyúčtování plynu řádně reklamoval a že jeho reklamaci nebylo vyhověno, případně že se jí žalobkyně nezabývala, a pak bylo zcela nadbytečné provádět k této otázce jakékoliv další dokazování. Soud proto vycházel ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř. pouze z výše uvedeného prokázaného skutkového stavu.

14. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům: Námitce žalovaného, že by žalobě nemělo být vyhověno z toho důvodu, že je v insolvenci (ev. proto, že mu bylo v insolvenčním řízení přiznáno osvobození od placení zbytku pohledávek), soud nepřisvědčil. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný procházel od roku 2019 insolvenčním řízením, které bylo řešeno oddlužením plněním splátkového kalendáře. Důsledky insolvence pro občanské civilní řízení mohou spočívat především v povinném přerušení civilního řízení (§ 140a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenční zákon nebo i. z.), v zákazu vydání rozhodnutí v civilním řízení (§ 140b i. z.), ev. v osvobození od placení zbytku pohledávek (§ 414 i. z.). Tyto účinky však nastávají pouze vůči dosud neuhrazeným pohledávkám, které měly být v dotčeném insolvenčním řízení přihlášeny, a to bez ohledu na to, jestli skutečně přihlášeny byly nebo se tak nestalo. Nepřihlášením pohledávky, která přihlášena být měla, resp. být mohla, nemůže věřitel zabránit vzniku účinků přiznaného osvobození. Osvobození se na nepřihlášené pohledávky vztahuje stejně jako na pohledávky řádně a včas přihlášené a takto i zjištěné. Výslovně je však uvedeno, že „Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku.“ Soud se tedy zabýval otázkou, zda měla být předmětná pohledávka žalobkyně přihlášena do insolvenčního řízení. Obecně platí, že chce-li být věřitel uspokojen v rámci insolvenčního řízení, musí do něj přihlásit všechny své pohledávky, a to bez ohledu na jejich povahu, tj. zda jde o pohledávky dosud sporné (tj. že je o ně vedeno soudní řízení) nebo vykonatelné anebo ohledně nichž se již vede výkon rozhodnutí či exekuce, eventuelně zda jde o pohledávky dosud nesplatné nebo vázané na (rozvazovací nebo odkládací) podmínku (srov. § 173 IZ). Přihlašují se tedy pohledávky, které vznikly (byť jako podmíněné nebo nesplatné) před zahájením insolvenčního řízení, resp. před vyhlášením moratoria, případně před rozhodnutím o úpadku, takže nemůže jít o pohledávky za majetkovou podstatou (srov. § 168 odst. 1 IZ) a nejde o pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, u kterých není okamžik vzniku rozhodný (srov. § 169 odst. 1 IZ). Vzhledem k tomu, že pohledávka žalobkyně, které je předmětem tohoto řízení, vznikla až po prohlášení úpadku žalovaného a po uplynutí lhůty určené k podávání přihlášek v insolvenčním řízení, nevztahovala se na tuto pohledávku povinnost přihlásit ji do dotčeného insolvenčního řízení. Vzhledem k tomuto závěru se také na tuto pohledávky nevztahovaly účinky insolvenčního řízení ani následné osvobození od placení zbytku pohledávek, které bylo žalovanému přiznáno v insolvenčním řízení.

15. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

16. Dle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen energetický zákon) se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo obchodníka s plynem.

17. Podle ustanovení § 12 energetického zákona povinností dodávek tepelné energie a povinností distribuce elektřiny a distribuce plynu nad rámec licence se rozumí převzetí povinností držitele licence, který přestal provádět výkon licencované činnosti, jiným držitelem licence. Vlastník dotčeného energetického zařízení je v tomto případě povinen energetické zařízení poskytnout a výkon licencované činnosti umožnit. Podle odst. 3 citovaného ustanovení v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu vzniká držiteli licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu povinnost zajišťovat distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nad rámec licence na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.

18. Podle § 12a odst. 2 energetického zákona je dodavatel poslední instance je povinen dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel a) pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn, b) nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylek nebo nepřenesl odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování, nebo c) nemá zajištěnu související službu 1. v elektroenergetice v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, nebo 2. v plynárenství v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu.

19. Dle § 12b odst. , právnická osoba, zákona je dodavatel poslední instance povinen zveřejnit na svých internetových stránkách podmínky dodávky elektřiny nebo plynu nebo odběru elektřiny nebo plynu od výrobce. Energetický regulační úřad rozhodne o uložení povinnosti změny podmínek podle věty první, jestliže podmínky stanovené dodavatelem poslední instance zakládají značnou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch zákazníka nebo výrobce. Podle odst. 2 téhož ustanovení zákazník a provozovatel distribuční soustavy jsou povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Četnost zálohové platby pro zákazníka v postavení spotřebitele je měsíční a splatnost zálohové platby činí nejméně 14 kalendářních dní. Tato povinnost vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa dotčeného zákazníka, v němž nikdo neodpovídá za odchylku, trvá nejdéle 6 měsíců a nevztahuje se na zákazníka, jehož spotřeba plynu za posledních 12 měsíců byla vyšší než 630 MWh (§ 12a odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon).

20. Podle § 12c energetického zákona je dodavatel poslední instance je povinen oznámit dotčenému zákazníkovi termín zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky dodávky. Okamžikem zahájení dodávky elektřiny nebo plynu, nebo odběru elektřiny dodavatelem poslední instance dochází k zániku závazků založených smlouvami sjednanými mezi zákazníkem nebo výrobcem a původním dodavatelem nebo obchodníkem, jejichž předmětem byla dodávka elektřiny nebo plynu. Tím nejsou dotčena práva a povinnosti plynoucí z plnění nebo porušení z tohoto závazku.

21. Základní právní rámec dodavatele poslední instance je upraven v § 12a energetického zákona. Institut dodavatele poslední instance je ochranným právním nástrojem a pojistkou pro domácnosti a malé zákazníky, kteří mají právo na volbu svého dodavatele plynu, avšak z různých možných příčin svého dodavatele plynu nemají.

22. V projednávané věci bylo zjištěno, že byly splněny všechny podmínky pro zahájení dodávky plynu žalobkyní jako dodavatelem poslední instance do odběrného místa žalovaného. Žalobkyně svůj závazek splnila, dodávala plyn žalovanému a zajišťovala související služby v plynárenství v období , datum, - , datum, do odběrného místa na adrese , adresa, jako dodavatel poslední instance, tedy dodávku plynu žalovanému realizovala jako povinnost danou zákonem při ukončení činnosti jiného obchodníka s plynem. Žalovaný byl pak povinen dle § 12b odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. hradit žalobkyni jako dodavateli poslední instance platbu za dodaný plyn, včetně záloh na dodávku plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky plynu. Ex lege (přímo ze zákona) tak vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni cenu dodaného plynu a služeb dle ceníku platného v době a místě odběru v produktové řadě DPI.

23. Pro vznik práva na zaplacení ceny dodaného plynu je dále třeba, aby dodavatel energie provedl vyúčtování odebraných energií postupem a v termínech stanovených vyhláškou č. 207/2021 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích, která byla účinná od , datum, . S provedeným vyúčtováním musí být odběratel seznámen, neboť tento má právo vyúčtování reklamovat (srov. § 16 vyhlášky č. 545/2006 Sb., o kvalitě dodávek plynu a souvisejících služeb v plynárenství). Pouze tehdy, je-li provedeno vyúčtování, které má stanovené náležitosti podle vyhlášky č. 207/2021 Sb., a vyúčtování je doručeno odběrateli, lze to považovat za řádnou výzvu k plnění a může nastat splatnost vyúčtované ceny (§ 1958 odst. 1 občanského zákoníku).

24. V tomto směru soud dospěl k závěru, že žalobkyně dodávku plynu řádně vyúčtovala, obě vyúčtování obsahovala předepsané náležitosti a byla zaslána žalovanému. Vyúčtováním č. , tel. číslo, žalobkyně vyzvala žalovaného k platbě za dodaný plyn a poskytnuté služby v období od , datum, do , datum, v celkové částce , částka, . V řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný správnost tohoto vyúčtování reklamoval.

25. Pokud jde o námitky žalovaného vůči vyúčtovanému množství odebraného plynu, způsob měření a vyúčtování se řídí obecně závaznými předpisy, zejména vyhláškou č. 108/2011 Sb., o měření plynu a vyhláškou č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, které stanovují, jakým způsobem provozovatel distribuční soustavy zjišťuje údaje potřebné pro vyúčtování dodávky, tzv. údaje z měření plynu. Dle ustanovení § 5 odst. 2 vyhlášky č. 108/2011 Sb., údaji z měření plynu jsou a) údaje zaznamenané měřicím zařízením provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy a jím odečtené, popřípadě vypočtené na základě údajů z tohoto měřicího zařízení, b) údaje odečtené z měřicího zařízení a předané přímo účastníkem trhu s plynem provozovateli distribuční soustavy, nebo údaje vypočtené na základě předaných údajů, pokud výše spotřeby v daném odběrném místě odpovídá charakteru spotřeby a průběhu spotřeby v předcházejících obdobích, 1. u údajů odečtených zákazníkem s měřením typu C pouze v případě, že odečet bude doručen do 5 dnů od termínu řádného odečtu a u údajů odečtených zákazníkem s typem měření CM pouze v případě, že odečet bude doručen do druhého pracovního dne do 12:00 hodin od termínu řádného odečtu, 2. u odečtu zákazníkem při změně ceny plynu nebo distribuce zohlední provozovatel distribuční soustavy tento odečet k poslednímu dni měsíce, ve kterém ke změně došlo v případě, že byl doručen do 14 dnů po provedení změny ceny plynu nebo distribuce, 3. u odečtu zákazníkem při změně dodavatele plynu přijme provozovatel distribuční soustavy tento odečet za podmínek stanovených právním předpisem, kterým se stanoví pravidla trhu s plynem, 4. u odečtu při změně zákazníka v odběrném místě přijme provozovatel distribuční soustavy tento odečet přednostně od nového zákazníka přímo nebo prostřednictvím jeho obchodníka s plynem k datu této změny, c) náhradní údaje zaznamenané kontrolním měřicím zařízením, které není ve vlastnictví provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, pokud je takovéto zařízení instalováno, a to za podmínky, že odpovídá jinému právnímu předpisu a že spotřeba stanovená tímto zařízením je prokazatelná a odpovídá charakteru spotřeby nebo dodávky plynu a průběhu spotřeb v předcházejících obdobích, d) náhradní údaje získané výpočtem podle odstavce 3, odhadem podle odstavce 4 nebo vzájemným odsouhlasením mezi dotčenými účastníky trhu s plynem, e) údaje na základě smluvního vztahu, pokud je dodávka a distribuce uskutečněna bez měření množství plynu měřicím zařízením. provozovatel distribuční soustavy nemusí vždy provádět odečet plynoměru. Obecně závazné právní předpisy mu umožňují spotřebu plynu vypočíst na základě údajů z předchozích let podle vzorce, který je rovněž stanoven obecně závazným právním předpisem. Provozovatel distribuční soustavy může také přijmout samoodečet provedený zákazníkem, ale pouze, pokud jej zákazník dodá ve stanovených termínech, ne až dodatečně při reklamaci faktury. Dochází-li ke změně dodavatele plynu (obchodníka s plynem) podle ust. § 113 odst. 3 vyhlášky č. 349/2015 Sb. o Pravidlech trhu s plynem provozovatel distribuční soustavy stanoví stav měřicího zařízení k datu účinnosti standardní změny dodavatele plynu na základě údajů v pořadí podle následujících priorit a) odečet stavu měřicího zařízení provozovatelem distribuční soustavy, pokud jím provozovatel distribuční soustavy disponuje, b) odečet stavu měřicího zařízení podaný zákazníkem provozovateli distribuční soustavy přímo nebo prostřednictvím stávajícího nebo nového dodavatele plynu, pokud je podán do skončení pátého pracovního dne ode dne změny dodavatele plynu, c) odhad spotřeby plynu k datu účinnosti změny dodavatele plynu podle přílohy č. , hodnota, k této vyhlášce.

26. V projednávané věci provozovatel distribuční soustavy nedisponoval odečtem stavu měřícího zařízení ke dni zahájení dodávky v režimu dodavatele poslední instance ani ke dni ukončení dodávky v režimu dodavatele poslední instance. Rovněž nebyl dodán v termínu odečet provedený zákazníkem. Stav byl proto zjištěn odhadem, jak provozovateli distribuční soustavy stanovuje vyhláška č. 349/2015 Sb. Právní úprava zohledňuje faktickou nemožnost provozovatel distribuční soustavy denně provádět odečty na tisících náhodně rozmístěných odběrných místech, u kterých dochází ke změně dodavatele plynu. Klade proto vyšší díl odpovědnosti na samotného zákazníka a včasné dodání samoodečtu. Současně odhadem spotřeby je myšlen výpočet pravděpodobné spotřeby dle údajů z předchozích období, který se obvykle blíží realitě. Konečně stavy plynoměru ve fakturacích i u různých obchodníků na sebe musí navazovat, pokud by došlo k podhodnocení/nadhodnocení stavu ke dni změny dodavatele, o příslušný podíl by se zvýšila/snížila spotřeba v následujícím období u nového obchodníka. Pokud by odhadový stav byl výrazně odlišný od skutečnosti, je tato skutečnost provozovatelem distribuční soustavy zjištěna při provedení pravidelného periodického fyzického odečtu plynoměru, jež je prováděn jedenkrát ročně. Je nutné také uvést, že žalovaný neuplatnil žádnou reklamaci a v soudním řízení pouze nekonkrétně uvedl, že „spotřeba byla minimální“, aniž by tvrdil, jaký byl stav plynoměru nebo namítal vadnost měřidla.

27. Soud po posouzení zjištěného skutkového stavu uzavřel, že v daném případě byly dodrženy obecně závazné předpisy pro vyúčtování množství dodaného plynu, žalovaný navíc vyúčtování dodávky plynu nereklamoval (k opravě vyúčtování došlo z podnětu provozovatele distribuční soustavy). S ohledem na úpravu odběru a dodávky plynu v energetickém zákoně, vyhlášce č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem a vyhlášce č. 108/2011 Sb., o měření plynu a pravidel reklamace vyúčtovaného odběru, který je sestavován na základě údajů od provozovatele distribuční soustavy, lze mít za to, že toto vyúčtování je správné.

28. Žalovaný však nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyúčtovanou cenu dodávky plynu, k čemuž byl povinen v souladu s ust. § 12b odst. 2 energetického zákona.

29. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

30. Protože dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena ve lhůtě splatnosti vyplývající ze zaslaného vyúčtování, vzniklo žalobkyni vedle práva na zaplacení ceny dodané komodity také právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedeného vyúčtování, tedy dne , datum, .

31. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud žalobě v plném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky , částka, za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .