4 C 40/2023

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Janouškem, Ph.D., ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 18 944 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž žalobkyně požadovala zaplacení částky 2 944 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 209,86 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 100 Kč, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 16 000 Kč za období od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 577,81 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky 18 944 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný dne [datum] uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla společnost [právnická osoba], žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti [právnická osoba], vrátit částku 16 000 Kč spolu s příslušenstvím do [datum]. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla v souladu s odstavcem [číslo] obchodních podmínek uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku v rozmezí 0,01 – 1 Kč představující tzv. verifikační platbu ve smyslu úvodních ustanovení VOP ze svého účtu na účet [právnická osoba] Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Proces uzavření smlouvy mezi žalovaným a společností [právnická osoba], ověření totožnosti žalovaného a čerpání finančních prostředků žalovaným, proběhl tak, že žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno, tato platba slouží k prokázání totožnosti žalovaného, k ochraně jeho osobních údajů před zneužitím a je jí dokončena žádost o půjčku. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací společnost [právnická osoba], zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací), tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta jistina 16 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Tímto žalovaný čerpal úvěr. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost zaplatit společnosti [právnická osoba], smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Dne [datum] [právnická osoba], a žalobkyně uzavřely Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, ve znění pozdějších dodatků, na jejímž základě došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena ke dni [datum]. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 19 044 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 16 000 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 2 944 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 209,86 Kč od [datum] do [datum]. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky od [datum] z jistiny ve výši 16 000 Kč a náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč.

2. Žalovaný v odporu proti vydanému platebnímu rozkazu uvedl, že nemá vůči ZAPLO žádné závazky, nečerpal u zmíněné společnosti žádný úvěr a nebyl ani upomínán.

3. Z účasti u jednání dne [datum] se žalobkyně i její zástupce omluvili a souhlasili s projednáním věci v jejich nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Soud provedl dokazování listinami, a to žalobou, odporem žalovaného, smlouvami o úvěru [číslo] [číslo] výpisy z bankovního účtu vedeného u [právnická osoba], smlouvou o postoupení pohledávek, potvrzením o provedení transakce, oznámením o postoupení pohledávky, výzvou před podáním žaloby, podacím archem, obchodními podmínkami [právnická osoba], pro poskytování úvěrů splatných jednorázově, výpisem z obchodního rejstříku, vyjádřením žalobkyně, sdělením [anonymizováno] a výpisem z obchodního rejstříku s dotazem na žalovaného. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:

5. Žalobkyně předložila soudu Smlouvu o spotřebitelském úvěru [datum] a [datum], ve formě elektronického dokumentu, v jejímž textu je jako věřitelka uvedena společnost [právnická osoba], a jako klient [celé jméno žalovaného], přičemž dokument neobsahuje žádný (ani kvalifikovaný elektronický) podpis. Z výpisu bankovního účtu č. [bankovní účet] plyne došlá platba (částka 0,01 Kč) z bankovního účtu č. [bankovní účet], název protiúčtu [celé jméno žalovaného]. Z výpisu bankovního účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že z bankovního účtu majitele [právnická osoba], byla dne [datum] odepsána částka 3 000 Kč, dne [datum] částka 6 000 Kč a dne [datum] částka 7 000 Kč. Ze sdělení [právnická osoba], sodu zjistil, že uvedené platby byly připsány na bankovní účet č. [bankovní účet], jehož majitelem je [celé jméno žalovaného], RČ: [číslo], a to z účtu společnosti [právnická osoba] Dne [datum] [právnická osoba], a žalobkyně uzavřely Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, ve znění pozdějších dodatků, na jejímž základě došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek, původní věřitelka [právnická osoba] (jakožto postupitelka) úplatně postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni (jakožto postupníkovi), což bylo žalovanému oznámeno písemným Oznámením o postoupení pohledávky postupitelkou ze dne [datum], postupník vyrozuměl žalovaného o nabytí pohledávky dopisem ze dne [datum], kde stanovil splatnost pohledávky na den [datum]. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě pohledávky v celkové výši 19 044 Kč. Výzvou před podáním žaloby ze dne [datum], která byla žalovanému odeslána doporučeně dne [datum].

6. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu podle výše citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná zčásti.

7. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla žalobkyni i s příslušenstvím postoupena v souladu s § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), postupitelka tuto skutečnost oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum], tato skutečnost byla žalovanému notifikována i postupníkem dopisem z téhož dne, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

8. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

9. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

10. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah; v mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

11. Podle § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.

12. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas; mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

13. Podle § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.

14. Podle § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

15. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy; odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

16. Podle § 1824 a násl. o. z. mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran.

17. Ze shora citovaných ustanovení vyplývá, že předpokladem pro vznik smlouvy, jako dvoustranného právního jednání, je existence návrhu na uzavření smlouvy (nabídka, oferta), dále jeho přijetí souhlasným projevem vůle druhé strany, jíž je nabídka určena, a v případě přijetí návrhu mezi osobami nikoliv současně fyzicky přítomnými v době akceptace nabídky doručení souhlasného projevu vůle osoby přijímající nabídku oferentovi (osobě, která nabídku učinila). Bez této podmínky by přijetí nabídky nebylo účinné. Smluvní konsensus, tj. souladné protnutí se souhlasných projevů vůle obou účastníků, vytváří podstatu smlouvy. Primárně zahrnuje vůli vedoucí k uzavření smlouvy a sekundárně vůli vedoucí k dohodě o obsahu smlouvy. Projev vůle, kterým je vyjádřen souhlas (s návrhem), může mít povahu prohlášení nebo jiného jednání, z něhož lze dovodit souhlas osoby, které byl návrh určen. Ke vzniku smlouvy se vyžaduje, aby adresnost (určitelnost druhé strany) obou jednostranných právních jednání (nabídky i přijetí) byla vzájemná – obsahově shodná a vyjadřující smluvní konsensus. Jinými slovy musí být zřejmé, kdo vůči komu projevuje vůli (a jakého obsahu).

18. Předně je nutno zdůraznit, že je třeba rozlišovat požadavky na formu smlouvy (písemnou či ústní) a kvalitu informací o jednající osobě (kterou lze zjistit pomocí různých důkazů). V projednávané věci bylo nutno nejprve prokázat identitu jednající osoby, a tedy že žalovaný učinil projev vůle uzavřít s původním věřitelem (nějakou) smlouvu.

19. Žalobkyní předloženými listinnými důkazy (zejména Smlouvou o úvěru ze dne [datum], [číslo]) nebylo prokázáno, že by se žalovaný registroval na webových stránkách původní věřitelky, vyplnil formulář se žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši celkem 16 000 Kč původní věřitelkou [právnická osoba], na jeho bankovní účet č. [bankovní účet], že by vyjádřil souhlas se smluvními dokumenty a přes svůj uživatelský účet poslal původní věřitelce odsouhlasený návrh smluvních dokumentů a připojil svůj elektronický podpis. Provedeným dokazováním tak nebylo věrohodně prokázáno, že by žalovaný jednoznačně uvedený projev vůle učinil. Provedené důkazy neprokazují, že to byl žalovaný, kdo se registroval na stránkách původní věřitelky, tam požádal o finanční prostředky a připojil elektronický podpis (jakožto jeho jedinečnou identifikaci), čímž by projevil souhlasnou vůli řídit se obsahem smlouvy; zjištěný skutkový stav tedy nevyhovuje shora citovaným ustanovením a uzavření smlouvy žalobkyně neprokázala, neprokázala tedy ani to, že by žalovanému a původní věřitelce vznikla práva a povinnosti z tvrzené smlouvy.

20. Omluvenou absencí u jednání se žalobkyně zbavila možnosti poskytnutí procesního poučení soudem o povinnosti důkazního břemene podle § 118a o. s. ř., když žalobkyně v rámci své procesní odpovědnosti ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. a § 120 odst. 1, 3 o. s. ř musí nést odpovědnost za výsledek řízení.

21. Soud proto uzavřel, že pokud za shora popsané situace původní věřitelka převedla ve dnech [datum], [datum] a [datum] na účet žalovaného č. [bankovní účet], částku 3 000 Kč, 6 000 Kč a 7 000 Kč, plnila tak bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.) a žalovanému vznikla povinnost vydat vše, co nabyl bezdůvodným obohacením (§ 2991 odst. 1, § 3000 o. z.), tedy povinnost uhradit žalobkyni jako současné majitelce pohledávky částku 16 000 Kč, neboť jistinu úvěru dle tvrzení žalobkyně ani zčásti neuhradil.

22. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení nebyla sjednána, stává se pohledávka splatnou k výzvě věřitele k plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), jež je jednostranným adresným právním jednáním. Uvedené právní jednání vyvolává účinky v okamžiku, kdy dojde adresátovi – dosáhne dispoziční sféry adresáta tak, aby měl objektivní příležitost (možnost) seznámit se s obsahem písemnosti zachycující jednostranné právní jednání. Takovou objektivní možností se rozumí například oznámení pošty o možnosti vyzvednout si písemnost obsahující daný úkon (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. 33 Odo 142/2006). Listinnými důkazy předloženými žalobkyní bylo prokázáno, že výzva k uhrazení pohledávky (byť z titulu tvrzeného uzavření smlouvy o úvěru) včetně oznámení o nabytí vlastnického práva k pohledávce postupníkem byla odeslána žalovanému doporučeně dne [datum], v této výzvě je přitom uvedeno datum splatnosti pohledávky za dlužníkem [datum]. Dluh se tak stal splatným ve smyslu § 573 o. z. tímto dnem a žalovaný se ocitl následující den v prodlení (§ 1968 věta první, § 1970 o. z.), tj. ode dne [datum]. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat též úrok z prodlení z dlužné částky 16 000 Kč za dobu od prvního dne prodlení (ode dne [datum]) do zaplacení ve výši určené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jehož výše, vzhledem k prvnímu dni prodlení dlužníka, činila 15 % ročně.

23. Jelikož žalovaný dlužnou částku s příslušenstvím žalobkyni dobrovolně nezaplatil, přestože byl k plnění vyzván, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem (výrok I.) odůvodněným podle § 157 odst. 4 o. s. ř.

24. Ve zbytku, co do zbývající části nároku (smluvní pokuty), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 209,86 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 16 000 Kč za období od [datum] do [datum], žalobu zamítl.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla ve sporu úspěšná pouze zčásti (převážné části jistiny a části zákonného úroku z prodlení), proto jí soud přiznal částečnou náhradu nákladů řízení. Žalobkyně v souladu s § 142a o. s. ř. zaslala žalovanému nejméně 7 dnů před podáním žaloby výzvu k plnění, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně totožnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení žalobkyni vznikly v částce 2 577,81 Kč, přičemž tato částka představuje 68,92 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 84,46 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 15,54 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 18 944 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a sepsání žaloby) a z částky 930 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (vyjádření ze dne [datum]) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 430 Kč ve výši 510,30 Kč.