5 C 217/2017

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr Petry Burešové a přísedících Ireny Haasové a Mgr. Dany Charvátové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: název žalovaného za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Blansku na náhradu nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Blansku na náhradu nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalobci bude po právní moci tohoto rozsudku vrácena část složené zálohy ve výši [částka].

VIII. Soud vyzývá žalobce, aby ve lhůtě 15 dní od doručení tohoto rozsudku soudu sdělil číslo účtu pro vrácení zálohy.

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% p. a. ode dne [datum] z částky [částka] do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p. a. ode dne [datum] z částky [částka] do zaplacení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu náhrady škody z pracovního úrazu, ke kterému došlo dne [datum]. Žalobce byl zaměstnancem žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na dobu určitou ode dne [datum] do [datum] jako ošetřovatel prasat na pracovišti [obec]. Dne [datum] dostal žalobce pokyn asistovat paní [jméno] [příjmení] při vakcinaci selat - úkolem žalobce bylo držet sele a paní [jméno] [příjmení] prováděla očkování. Sele, které bylo očkováno, žalobce při očkování držel mezi stehny tak, že na něm fakticky seděl a zároveň držel za uši. Při této činnosti paní [jméno] [příjmení], která očkování prováděla, nedopatřením bodla žalobce do levého stehna očkovací jehlou. Rána se nachází řádově 17 cm nad kolenem, podle lékařských zpráv se jedná o ránu hlubokou cca 1 cm, dále došlo dále ke krevnímu výronu. Při tomto bodnutí došlo ke spuštění mechanismu očkovacího zařízení a očkovací látka se dostala do rány, což je hlavní příčinou současných zdravotních potíží žalobce. Bezprostředně po zranění jsem si vymyl ránu vodou a vyhledal lékařské ošetření. Úraz žalobce oznámil svému zaměstnavateli, který ovšem na toto oznámení nijak nereagoval. Žalobce si následně nechal vypracovat lékařský posudek soudní znalkyní [titul]. [jméno] [příjmení], PhD., která provedla bodové ohodnocení bolestného, a to celkem [anonymizováno] body. Při hodnotě [částka] za 1 bod toto bodové hodnocení představuje částku bolestného [částka] Náklady spojené s vypracováním lékařského posudku představuje částka [částka]; celkem tedy [částka]. Podáním ze dne [datum] žalobce žalovanou vyzval k úhradě částky [částka]. Žalovaná na základě závěrů šetření pracovního úrazu dospěla k závěru, že žalobce nedodržel bezpečný pracovní postup sdělený jeho vedoucím pracovníkem, porušil tedy § 106 odst.4 písmeno d) zákoníku práce, proto se zaměstnavatel zprostil odpovědnosti zčásti a to 2/3 (dvou třetin) dle ustanovení § 367 písm. b) zákoníku práce. Žalovaná neumožnila žalobci, aby byl přítomen projednání pracovního úrazu, přestože mu tuto povinnost § 105 odst. 1 zákoníku práce výslovně ukládá. Žalobce proto poukázal na to, že veterinární technik [jméno] [příjmení] žalobci tento úraz způsobila, ačkoliv se žalobce při vakcinaci selat řídil jejími pokyny. Vedlejší účastník následně žalobci zaplatil částku [částka], sestávající z těchto částek: a) bolestného [anonymizováno] bodů což představuje částku [částka]; b) hrubá ztráta na výdělku [částka]; čistá ztráta na výdělku [částka], rozdíl [částka] představuje daň, kterou pojistitel odvedl na FÚ; c) spoluvina [částka] a d) částku [částka] (náklady spojené s vypracováním lékařského posudku) pojišťovna odmítá uhradit, neboť si jej neobjednala.

2. Dále si žalobce nechal vypracovat další lékařský posudek k ohodnocení dalších zdravotních potíží souvisejících s pracovním úrazem, přičemž bolestné bylo zvýšeno o [anonymizováno] bodů - navýšení původních položek o 50% pro náročný způsob léčby s nutností opakovaných infúzí. Bolestné tedy představuje celkem [anonymizováno] bodů. Navýšení tedy představuje [anonymizováno] bodů odpovídajících částce [částka]. Dále soudní znalkyně stanovila ztížení společenského uplatnění žalobce: Následná postižení orgánů - rozvoj reaktivního zánětu kloubů po očkovací látce [anonymizováno] aplik. [datum] - počet bodů [anonymizována dvě slova] bodů. Při hodnotě 1 bodu [částka] za 1 bod takto stanovené ztížení společenského uplatnění představuje částku [částka]. Na základě tohoto nového lékařského posudku žalobce požadoval po žalované částku plynoucí z navýšení bolestného o [anonymizováno] bodů, což představuje částku [částka], dále ztížení společenského uplatnění v částce [částka] a náklady spojené s vypracováním lékařského posudku [částka]; celkem [částka].

3. Podáním doručeným soudu dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět co do náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení a žalovaná i vedlejší účastník se zpětvzetím souhlasili. Proto soud v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení v tomto rozsahu zastavil. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

6. Účastníci shodně uvedli, že jsou mezi nimi nesporné následující skutečnosti: Žalobce byl zaměstnancem žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]; pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou ode dne [datum] do [datum].

7. V bodě 1 této pracovní smlouvy byl vymezen předmět pracovní činnosti žalobce takto: a) Ošetřovatel prasat, b) Obsluha strojů a zařízení, c) Ostatní činnosti v zemědělské výrobě, d) Sezónní činnosti, e) úklidové práce. [město] výkonu práce bylo sjednáno pracoviště [obec]; den nástupu do práce je [datum].

8. Pracovní neschopnost žalobce vzniklá v důsledku předmětného úrazu trvala od [datum] do [datum] a celková výše ztráty na výdělku žalobce za toto období činí [částka].

9. Bolest, která vznikla žalobci v souvislosti s předmětným úrazem, má být ohodnocena 175 body.

10. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobce absolvoval při nástupu do zaměstnání vstupní školení a instruktáž na pracovišti dne [datum], jak vyplývá z Dokladu o vstupním školení BOZP a PO ze dne [datum] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

17. Když byla naočkována přibližně polovina selat, došlo ke zranění žalobce o očkovací jehlu. Ani žalobce ani svědkyně [příjmení] však nedokázali přesně určit a popsat okamžik, kdy došlo k úrazu.

18. Žalobce si nepamatuje, jak konkrétně došlo k pracovnímu úrazu, pouze si všiml krvavého fleku na kalhotách. Žalobce vyjádřil domněnku, že k píchnutí o jehlu mohlo dojít v okamžiku, kdy fyzicky znehybnil jedno sele a držel je za uši, jak vyplývá z účastnické z výpovědi žalobce 19. Svědkyně [jméno] [příjmení] také uvedla, že si ničeho nevšimla, až pak se žalobce ozval, že se napíchl, že ho to zabolelo. Svědkyně se ho pak ptala, jestli je v pořádku, ale konkrétního okamžiku zranění si nevšimla. Sledovala prasata před sebou a v jednu chvíli měla očkovací automat ve svěšené ruce, přičemž v této chvíli se žalobce, který se pohyboval po pravé straně svědkyně, na očkovací automat napíchl. Neví, jakým způsobem, protože se dozadu nedívala. Očkovací automat svědkyně držela v pravé ruce, a je to kovový mechanismus, na kterém je připevněna lahvička s očkovací látkou a ve chvíli, kdy je ruka svěšena, očkovací jehla směřuje víceméně dozadu, protože se automat převáží vlivem gravitace. V jednu chvíli se žalobce ozval, řekl„ au“. Podle toho svědkyně pochopila, že se zranil o jehlu, ale místo zranění neviděla, řekl, že se píchl do stehna, ale navenek to nebylo nijak patrné.

20. Po úrazu šel žalobce nejprve do dílny, kde se bavil s panem [příjmení] a s panem [příjmení], poté na jejich doporučení situaci hlásil paní [příjmení], která mu ránu vydezinfikovala a zalepila. Později po svačině žalobce noha bolela, tak šel ještě jednou za paní [příjmení], která mu řekla, že má jít na ošetření k panu doktoru Lickovi. Tyto skutečnosti byly zjištěny z výpovědi žalobce a svědkyně [příjmení], přičemž v trestním řízení shodně vypovídali i [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

23. Za vypracování lékařského posudku ze dne [datum] žalobce zaplatil částku [částka], jak vyplývá z potvrzení o zaplacení.

24. Dopisem ze dne [datum] žalobce žalovanou vyzval k úhradě částky [částka]. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

27. Odškodňovací komise žalované projednala předmětný úraz dne [datum] a dospěla k závěru, že žalobce jednal v rozporu s obvyklým způsobem chování, proto se zaměstnavatel zprostil odpovědnosti za pracovní úraz ze 66% a má povinnost žalobce odškodnit do výše 34% nároku na bolestné a ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti.

28. Z dopisu [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že pojišťovna vyplatila žalobci pojistné plnění v celkové výši [částka], přičemž tato částka se dle sdělení pojistitele sestává z: a) bolestné [anonymizováno] bodů - [částka], b) hrubá ztráta na výdělku [částka], čistá ztráta na výdělku [částka], daň [částka], c) spoluvina [částka]. Poplatek [částka] není zahrnut do plnění, neboť pojišťovna znalecký posudek neobjednala. [Anonymizovaný odstavec.]

30. Za vypracování lékařského posudku ze dne [datum] žalobce zaplatil částku [částka], jak vyplývá z potvrzení o zaplacení.

31. Dne [datum] žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky [částka] jako navýšení bolestného a částky [částka] jako ztížení společenského uplatnění do [datum]. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

38. Soud neprovedl s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení další navrhované důkazy (výslechy svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [titul]. [příjmení], neboť při samotné vakcinaci nebyli přítomni a k ostatním skutečnostem byli již vyslechnuti v rámci trestního řízení, což soud shledává jako dostatečný pramen informací. Důkazy navržené k prokázání výše ztráty na výdělku nebyly provedeny, protože se tyto skutečnosti staly mezi účastníky nespornými.

39. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Zákoník práce obsahuje zvláštní pracovněprávní úpravu odpovědnosti zaměstnavatele za škodu a nemajetkovou újmu při pracovních úrazech a nemocech z povolání (část čtrnáctá, hlava I, díl 1, § 365 až 393 zák. práce), která má kogentní povahu (srov. nález Ústavního soudu [číslo] Sb., bod 203), a nelze se proto od ní odchýlit. Dle ust. § 366 odst. 1 zák práce zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu i za situace, kdy dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se však odpovědnosti zcela nebo z části nezprostí.

40. Odpovědnost zaměstnavatele je objektivní, neboť vznik odpovědnosti zaměstnavatele se neváže na jeho zavinění. Předpokladem odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz zaměstnance je pouze existence poškození na zdraví nebo smrt zaměstnance, ke které/mu došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, dále pak vznik škody (nemajetkové újmy) a v neposlední řadě též příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem škody. Shora popsané předpoklady musejí být splněny kumulativně. Chybí-li kterýkoliv z nich, nárok zaměstnance nevzniká (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2861/2008, ze dne 27. 10. 2009).

41. Podle ust. § 367 zák. práce se zaměstnavatel zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li, že škoda vznikla a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody. (2) Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zčásti, prokáže-li, že škoda vznikla a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody, b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. (3) Zprostí-li se zaměstnavatel odpovědnosti zčásti, je povinen určit zaměstnavatel část škody, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v odstavci 2 písm. b) je však povinen uhradit zaměstnavatel alespoň jednu třetinu škody. (4) Při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných.

42. Podle ust. § 369 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění účinném od 1. 1. 2007 do [datum] (dále jen zák. práce), zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, povinen poskytnout náhradu za a) ztrátu na výdělku, b) bolest a ztížení společenského uplatnění, c) účelně vynaložené náklady spojené s léčením, d) věcnou škodu; ustanovení § 265 odst. 3 platí i zde.

43. Podle § 370 odst. 1 zák. práce zaměstnanci přísluší náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 a plnou výší nemocenského. Podle § 373 zák. práce přísluší účelně vynaložené náklady spojené s léčením tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Podle ust. § 372 odst. 1, 2 zákoníku práce se náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění poskytuje zaměstnanci jednorázově. Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhláškou výši, do které je možné poskytnout náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění a určování výše náhrady v jednotlivých případech.

44. Na základě zákonného zmocnění obsaženého v ustanovení § 271c odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném od 1. 10. 2015 bylo s účinností od [datum] vydáno nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen„ nařízení vlády č. 276/2015 Sb.“), které v pracovněprávních vztazích zachovává bodový systém výpočtu náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění. Podle tohoto nařízení vlády se stanoví náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění nejen v případě újmy na zdraví, která vznikla po dni nabytí jeho účinnosti, ale i tehdy, byla-li bolest nebo ztížení společenského uplatnění způsobena přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení a nebyl-li přede dnem nabytí jeho účinnosti vydán lékařský posudek k odškodnění bolesti nebo ztížení společenského uplatnění (§ 10 nařízení vlády č. 276/2015 Sb.).

45. Podle § 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. se bolestí pro účely tohoto nařízení rozumí tělesné a duševní strádání způsobené a) poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, včetně stresu, obtíží a psychických symptomů obvykle doprovázejících poškození zdraví, a b) léčením a odstraňováním následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Podle § 2 nař. vl. 276/2015 Sb. se bolest a ztížení společenského uplatnění hodnotí v bodech. [příjmení] bodů pro ohodnocení a) bolesti pro jednotlivá poškození zdraví způsobená 1. pracovním úrazem jsou uvedeny v příloze [číslo] k tomuto nařízení. (2) [příjmení] ohodnocení bolesti se uvede v lékařském posudku o ohodnocení bolesti. Podle § 3 nař. vl. 276/2015 Sb. hodnota 1 bodu činí [částka] (2) Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se stanoví tak, že bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění se násobí hodnotou 1 bodu v korunách českých. Podle § 6 písm. b) nařízení vlády č. 276/2015 Sb. se bodové ohodnocení bolesti jednotlivých poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání zvýší, jestliže v příčinné souvislosti s poškozením zdraví došlo k náročnému způsobu léčení, kterým se rozumí zejména dlouhodobá umělá plicní ventilace, dlouhodobá peritoneální dialýza, opakované hemodialýzy a opakované převazy rozsáhlých popálenin; bodové ohodnocení se zvýší nejvýše o 50 % bodového ohodnocení odpovídajícího poškození zdraví příslušného orgánu nebo části těla.

46. Na základě shora uvedeného skutkového stavu s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. V daném případě nebylo mezi účastníky sporné, že žalobce utrpěl úraz při plnění pracovních úkolů a že v důsledku tohoto úrazu mu vznikla jak majetková škoda (ztráta na výdělku, náklady na vypracování lékařského posudku), tak nemajetková újma (vytrpěné bolesti), a odpovědnostní nárok žalobce podle § 366 zák. práce tedy vznikl.

47. Žalovaná a vedlejší účastník však namítali, že žalobce tuto škodu ze 66% spoluzavinil nedodržením bezpečnostních pokynů při vakcinaci.

48. Prokáže-li zaměstnanec, že se pracovní úraz stal, a zaměstnavatel tvrdí existenci tzv. liberačních důvodů, v důsledku kterých zaměstnavatel má být částečně či zcela zbaven odpovědnosti za pracovní úraz zaměstnance, tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní v této věci zaměstnavatele. Neunese-li tento některé z břemen, ve světle základních principů civilního řízení nemůže být v řízení úspěšný. [Anonymizovaný odstavec.]

50. Žalobci proto vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku (§ 370 zák. práce), nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů (§ 373 zák. práce) a nárok na bolestné (372 zák. práce). Výše ztráty na výdělku žalobce byla mezi účastníky nesporná a představuje částku [částka], dále žalobce vynaložil na vypracování posudku o bolestném, který je předpokladem pro vyčíslení odškodnění, částku [částka]. Při stanovení odškodnění za bolestné vycházel soud z ust. nařízení vlády 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání ve znění účinném v době kdy ke škodě došlo a z nesporného bodového ohodnocení zranění žalobce. Hodnota jednoho bodu představuje [částka]. Bolestné bylo ohodnoceno [anonymizováno] body, tedy základní odškodnění bolestného představuje částku [částka]. Celkově tedy žalobci za pracovní úraz přísluší částka [částka].

51. Vzhledem k tomu, že doposud byla žalobci vyplacena částka [částka], uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka].

52. Podle § 4 zákoníku práce a podle § 1958 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky na náhradu škody nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Proto se pohledávka stala splatnou následujícího dne po doručení výzvy k zaplacení žalované, která byla odeslána dne [datum]. Ke dni [datum] (odkdy byl úrok z prodlení požadován), již žalovaná byla v prodlení se zaplacením předmětné částky, a proto soud žalobci přiznal právo na úrok z prodlení až od tohoto data v požadované výši (výrok I).

53. Naproti tomu soud dospěl k závěru, že žalobci nepřísluší další požadovaná náhrada v částce [částka] za bolestné představované [anonymizováno] body a za náklady na vypracování dalšího lékařského posudku, neboť z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce sice podstoupil další léčení [anonymizováno 19 slov] [role v řízení] ([anonymizována dvě slova]). V tomto rozsahu proto soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (výrok II.).

54. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou (výrok III.) nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť žalovaná, která byla ve věci procesně úspěšnější (žalobě bylo vyhověno co do částky [částka] a ve zbývající části byla žaloba částečně zamítnuta co do částky [částka] a řízení bylo ohledně částky [částka] zastaveno z důvodu procesního zavinění žalobce), se práva na náhradu nákladů řízení vzdala.

55. O náhradě nákladů řízení vedlejšího účastníka na straně žalované (výrok IV.) rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 o. s. ř., přičemž účastník, kterého vedlejší účastník podporoval, byl v řízení částečně úspěšný, přičemž ve zbývající části bylo řízení zastaveno z důvodu procesního zavinění žalobce. Proto soud vedlejšímu účastníku přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 86,88% z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 93,44% a úspěchu žalobce v rozsahu 6,36%). Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý z devíti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

56. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady řízení, které platil stát, představuje vyplacené znalečné ve výši [částka] Vzhledem k tomu, že v řízení byli částečně úspěšní oba účastníci, soud jim podle výsledku řízení uložil povinnost k náhradě nákladů státu - žalobci ve výši odpovídající [anonymizováno] a žalované ve výši [anonymizováno] (výrok V. a VI.).

57. Vzhledem k tomu, že povinnost k náhradě nákladů řízení byla žalobci uložena v menším rozsahu, než činila jím složená záloha ([částka]), rozhodl soud o vrácení nevyčerpané části zálohy (výrok VII.).

58. Soud zároveň žalobce vyzval ke sdělení čísla účtu pro vrácení této zálohy (výrok VIII).