5 C 33/2017

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovité věci

I. Určuje se, že žalobkyně je výlučným vlastníkem následujících nemovitých věcí v katastrální uzemí anonymizována dvě slova: pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba adresa, pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 76 476,93 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala určení, že je výlučným vlastníkem pozemků uvedených ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že smlouvu se žalovaným uzavřela v omylu, proto je neplatná, této neplatnosti se žalobkyně dovolala a z toho důvodu je stále vlastnicí nemovitých věcí uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující žalobkyně byla zapsána v katastru nemovitostí jako vlastnice nemovitých věcí, a to pozemku parcelní číslo zastavěná plocha a nádvoří o výměře výměra, jehož součástí je stavba v části územní celek, adresa rodinný dům, stavba stojí na pozemku p. číslo pozemků parcelní číslo zahrada o výměře výměra a p. číslo zahrada o výměře výměra. Uvedené nemovité věci byly a jsou zapsány u označeného katastrálního úřadu na list vlastnictví pro územní celek, k. ú. obec na Moravě. Žalobkyně nabyla uvedené nemovité věci na základě dohody o zřízení práva osobního užívání ze dne datum, reg. pod sp. zn. jméno číslo, kupní smlouvy ze dne datum, reg. pod sp. zn. anonymizováno číslo a na základě výstavby rodinného domu zkolaudovaného rozhodnutím stavebního úřadu sp. zn. anonymizováno rok ze anonymizováno rok, která nabylo právní moci dne datum. Žalobkyně uzavřela dne datum smlouvu o úvěru se společností právnická osoba, číslo na základě které tato společnost měla poskytnout žalobkyni úvěr do výše částka. V listopadu 2016 od této společnosti žalobkyně od této společnosti obdržela předžalobní výzvu datovanou datum vycházející ze zmíněné smlouvy o úvěru, požadující zaplacení nedoplatku ve výši 10 760 Kč a poplatku za upomínku ve výši 1 000 Kč, tedy celkem 11 760 Kč. Žalobkyni poté navštívili dva do té doby neznámí muži, kteří se představili jako pracovníci spořitelny a jejich jméno si žalobkyně ani její manžel nezapamatovali. Tito muži žalobkyni v přítomnosti jejího manžela jméno příjmení nabídli, že celou situaci s úvěrem a dluhem za žalobkyni vyřeší. Následně si telefonicky se žalobkyní dohodli schůzku na datum na náměstí v anonymizováno a žalobkyni přiměli k podpisu smluvních dokumentů, aniž předem znala jejich obsah. Žalobkyně tyto smluvní dokumenty podepsala, když se domnívala, že tím dojde k refinancování jejího dluhu vůči společnosti právnická osoba, jak o tom byla zmíněnými osobami ubezpečována. Po podpisu provedeném na matrice stát. instituce požadoval manžel žalobkyně, aby jí byly kopie listin, které podepsala dány k dispozici, oba zmiňovaní muži to odmítali, takže manžel žalobkyně jim alespoň kopii jednoho dokumentu doslova vytrhl z rukou. Až doma pak žalobkyně z manželem zjistili, že se jedná o kupní smlouvu. Podle uvedené kupní smlouvy měl být nabyvatelem nemovitých věcí, které žalobkyně vlastnila, žalovaný celé jméno žalovaného, kterého žalobkyně ani její manžel nikdy neviděli. Kupní cena byla ve smlouvě uvedena částkou částka, přičemž částka měl kupující zaplatit společnosti právnická osoba, čímž měl být splacen závazek žalobkyně vůči této společnosti na základě smlouvy o úvěru číslo částku částka měla žalobkyně převzít v hotovosti od kupujícího před podpisem kupní smlouvy ve čtyřech splátkách. Protože žalobkyně žádnou hotovostní platbu před podpisem smlouvy ani od žalovaného ani od jiné osoby nepřevzala, pochopila žalobkyně i její manžel, že žalobkyně byla uvedena v omyl. Žalobkyně poté hledala řešení situace, dostala v tomto směru rady od jméno příjmení, když kontakt na tuto osobu si našla na internetu, navštívila anonymizována dvě slova v obec a obrátila se i na advokátku Mgr. jméno příjmení s žádostí o právní pomoc v uvedené záležitosti. Podle rad, které dostala, pak zaslala žalovanému písemné odstoupení od kupní smlouvy datované a podepsané dne datum. Nakonec však před Vánocemi zjistila, že jako vlastník nemovitostí uvedených v čl. I. žaloby je již v katastru nemovitostí zapsán žalovaný, když zápis byl proveden dne datum a jeho právní účinky nastaly ke dni datum. Advokátka Mgr. příjmení ve věci neučinila žádný úkon a žalobkyně se na naléhání a za pomoci dcery jméno příjmení obrátila na jiné právní zastoupení, tak aby věci začala být řešena. Žalobkyně poté namítla, že podepsala kupní smlouvu o prodeji svých nemovitostí v k. ú. obec na anonymizováno celé jméno žalovaného v omylu (§ 583 o. z.), popřípadě v omylu, který byl vyvolán lstí žalovaného (§ 584 odst. 2 o. z.). Žalobkyně byla přesvědčena, že podepisuje listiny umožňující refinancování jejího úvěru u společnosti právnická osoba, nikoliv smlouvu o prodeji svých nemovitostí. Nemovitosti, které jsou uvedeny v kupní smlouvě, jsou bydlištěm žalobkyně, žalobkyně v nich žije se svým manželem a svojí matkou jméno příjmení, nar. rok a nemá žádnou jinou možnost bydlení, proto je naprosto nesmyslné, aby prodala svoji střechu nad hlavou. Nepochybně se tedy jedná o omyl podstatný, neboť tím, že došlo k záměně předmětu úkonu, který žalobkyně podepsala (error in corpore), žalobkyně formálně učinila úkon, ke kterému, pokud by nejednala v omylu, by nikdy nepřistoupila. Omyl žalobkyně byl vyvolán žalovaným nebo třetí osobou, která podle pokynů žalovaného či s jeho vědomostí jednala, proto ve smyslu ust. § 585 o. z. je žalovaný považován za původce omylu. To, že žalovaný na vyvolání omylu u žalobkyně participoval, jednoznačně potvrdil tím, že kupní smlouvu podepsal jako kupující a že následně podal návrh na vklad vlastnického práva dle této smlouvy do katastru nemovitostí. Žalobkyně je přesvědčena, že její omyl byl vyvolán lstí žalovaného, neboť celé jeho jednání bylo vyvoláno snahou o to, aby žalobkyně převedla své vlastnické právo k nemovité věci na žalovaného, i když takový úkon žalobkyně nikdy nechtěla učinit. Žalovaný, ať již sám či prostřednictvím třetích osob, předstíral, že chce, aby žalobkyně podepsala úplně jinou listinu, než jakou ji nakonec předložil a k jejímuž podpisu ji podvodně přinutil. Skutečnost, že se u žalovaného jedná o lstivé jednání, pak zcela jednoznačně vyplývá z toho, že v kupní smlouvě, kterou připravil žalovaný a kterou přiměl žalobkyni podepsat dne datum v části„ Za třetí“ žalovaný uvedl, že částku 917 280 Kč zaplatil žalobkyni před podpisem smlouvy v hotovosti, i když tato skutečnost se nezakládá na pravdě. Právní jednání žalobkyně spočívající v podpisu kupní smlouvy je proto relativně neplatné a žalobkyně se touto žalobou dovolává jeho neplatnosti. Žalobkyně vlastnické právo k nemovitým věcem uvedeným v článku I. žaloby řádně nabyla, vlastnické právo nikdy nepozbyla, a považuje se proto stále za vlastníka těchto nemovitých věcí. S ohledem na to, že v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitých věcí je veden žalovaný celé jméno žalovaného, jedná se o zápis, který je v rozporu s objektivním stavem. Žalobkyně má tedy naléhavý právní zájem na určení, že je vlastníkem nemovitostí uvedených v článku I. žaloby, neboť bez tohoto určení není schopna dosáhnout nápravy zápisu v katastru nemovitostí.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že kupní cena byla stanovena dohodou ve výši 2 000 000 Kč a byla na základě dohody účastníků uhrazena ve dvou částech. Část kupní ceny ve výši 1 082 720 Kč byla uhrazena zástavnímu věřiteli právnická osoba za účelem zániku zástavního práva, tento závazek byl splněn a pohledávka právnická osoba zanikla zaplacením, čímž zaniklo i zástavní právo na nemovitostech váznoucí. Druhá část kupní ceny ve výši 917 280 Kč byla uhrazena v hotovosti k rukám žalobkyně a jejího manžela jako vedlejšího účastníka smlouvy, přičemž převzetí této části kupní ceny stvrdila žalobkyně podpisem dokladu„ Potvrzení prodávající o převzetí části kupní ceny“ ze dne datum. Podpisy žalobkyně na kupní smlouvě i na„ Potvrzení prodávající o převzetí části kupní ceny“ jsou úředně ověřeny. Žalobkyně v žádném případě nemohla jednat v omylu a žalovaný odmítl tvrzení, že by snad žalobkyni uvedl v omyl, případně že by jednala v omylu vyvolaném jeho lstí nebo že by snad na vyvolání jakéhosi omylu participoval. Nikdy nepředstíral nic jiného, než že chce koupit nemovitosti. Tvrzení žalobkyně, že snad byla přesvědčena, že měla podepisovat dokumenty, které se měly týkat refinancování jejího dluhu, je nepravdivé a je v rozporu s listinnými důkazy. Jak z kupní smlouvy, tak z„ Potvrzení prodávající o převzetí části kupní ceny“ jednoznačně plyne, že záměrem žalobkyně bylo prodat nemovitosti a převzít kupní cenu, záměrem žalovaného bylo nemovitosti koupit a zaplatit kupní cenu. Jiný výklad není možný. Dopisem ze dne datum žalovanému žalobkyně a její manžel oznámili, že„ odstupují“ od kupní smlouvy ze dne datum, kdy v tomto dopise uvedli, že je kupní smlouva pro ně zcela nevýhodná, nesouhlasí s bodem 3 a nejsou spokojeni s jednáním dvou zaměstnanců hypotečního centra. V dopise uvádí, že od kupní smlouvy odstupují ke dni datum. K tomuto dopisu se žalovaný vyjádřil tak, že:„ závazky vyplývající z kupní smlouvy bylo splněny, pohledávka, pro kterou bylo zřízeno zástavní právo smluvní se zákazem zcizení a zatížení ve prospěch zástavního věřitele právnická osoba se souvisejícími zápisy, jak je specifikováno v části„ C“ na listu vlastnictví číslo listu pro územní celek a k. ú. obec na anonymizováno, byla vyplacena v plné výši kupujícím prostřednictvím kupní ceny, čímž došlo k zániku tohoto zástavního práva a současně došlo k zániku zákazu zcizení a zatížení převáděných nemovitých věci, které bylo zřízeno jako právo věcné na dobu trvání zástavního práva. Kupní cena tedy byla uhrazena a zástavní právo zaniklo uhrazením Vašeho závazku vůči zástavnímu věřiteli. Závazky vyplývající ze smlouvy pro kupujícího a prodávajícího byly splněny. příjmení„ odstoupení“ považuje kupující za neúčinnéa protiprávní. K odstoupení od smlouvy nemáte žádný relevantní důvod. Svým jednáním se bezdůvodně snažíte zmařit uzavřenou kupní smlouvu ke škodě mého klienta, kterou, pokud nastana, bude klient po Vás vymáhat.“ Poté nenásledovala ze strany manželů příjmení žádná reakce, žádné zpochybnění kupní smlouvy. Naopak v jednání manželů příjmení lze shledat úmysl se obohatit na úkor žalovaného. Dosáhli totiž výmazu zástavního práva a zákazu zatížení a zcizení, převzali kupní cenu a nyní se snaží žalovaného jako vlastníka dále poškodit. Žalovaný má za to, že kupní smlouva byla platně uzavřena, závazek žalovaného uhradit kupní cenu byl splněn, naopak žalobkyně je v prodlení s předáním nemovitostí. Pokud se týká námitky, že se jedná o lichevní smlouvu, je podle názoru žalovaného nedůvodná, neboť kupní cena činila 2 000 000 Kč a byla víceméně adekvátní hodnotě převáděných nemovitostí. Jestliže následně potom o několik let později v trestním řízení byla nemovitost ohodnocena na 2 700 000 Kč, pak rozdíl není až tak velký, aby bylo možno hovořit o lichevní smlouvě.

3. K dotazům soudu žalovaný doplnil svá skutková tvrzení tak, že uhradil celou sjednanou kupní cenu 2 000 000 Kč, z toho více než 1 000 000 Kč na účet právnická osoba a 900 000 Kč potom v hotovosti, což měli předat pan jméno a pan příjmení. Za tímto účelem udělil žalovaný těmto pánům plnou moc a vyplatil jim částku 917 000 Kč, aby ji před uzavřením kupní smlouvy předali. Ohledně předání této částky panu jméno a příjmení nebylo zřejmě sepsáno žádné písemné potvrzení, žalovaný žádné takové potvrzení nemá k dispozici. Kupní cena se dle smlouvy měla hradit ještě před uzavřením smlouvy - datum byla uzavřena kupní smlouva a splátky kupní ceny jsou tam už od datum. Toto ustanovení však bylo ve smlouvě kvůli Finančnímu úřadu, aby nebyla předávána velká hotovost jednorázově - ve skutečnosti však celá částka 900 000 Kč byla žalobkyni předána jednorázově. Zda skutečně došlo k předání této částky žalobkyni, žalovaný neví, nicméně existuje potvrzení o předání kupní ceny s ověřeným podpisem žalobkyně, že i 900 000 Kč obdržela. Žalovaný neměl z minulosti žádnou špatnou zkušenost s panem jméno s panem příjmení, využil tedy nabídky takhle zakoupit dům s tím, že následně po nějaké době by si původní vlastníci dům zase koupili zpátky, přičemž z transakce měl žalovanému vyplynout určitý zisk. Proto i si na tu investici částečně půjčil těch 900 000 Kč s tím, že tam vlastně byl desetiprocentní úrok. K zápůjčce došlo datum. Transakce se žalovanou proběhla tak, že byly připraveny kupní smlouvy, které připravoval advokát a které vypadaly naprosto standardně, nebylo v nich nic podezřelého. Tyto smlouvy si vzal pan jméno s panem příjmení a přivezli je zpátky podepsané s ověřenými podpisy od žalobkyně i jejího manžela, takže vypadalo všechno v pořádku. Vlastně ještě předtím předal žalovaný panu jméno a příjmení částku kolem 900 000 Kč, kterou si vzali a přinesli potvrzení o úhradě kupní ceny v hotovosti s ověřeným podpisem. Poté žalovaný zaslal finanční prostředky právnická osoba k vyplacení úvěru žalobkyně, a tím vlastně považoval celou věc za ukončenou. Byl podán návrh na vklad a až po nějaké době mu došlo odstoupení od smlouvy, ale tam se neuvádělo nic o nějakém podvodu pana jméno a pana příjmení, takže ty důvody nepovažoval žalovaný za opodstatněné, mezitím bylo zapsán vlastnické právo pana celé jméno žalovaného.

4. Z provedených důkazů soud zjistil tyto skutečnosti: Žalobkyně si půjčila dne datum finanční částku částka od právnická osoba s. r. o.

5. Dne datum uzavřela žalobkyně úvěrovou smlouvu se společností právnická osoba, kterou jí byl poskytnut úvěr ve výši částka na dobu 240 měsíců, který měla splácet ve splátkách podle splátkového kalendáře. Po odečtení smluvních poplatků mělo být žalobkyni vyplaceno částka - částka částka bude použita na splacení úvěru u právnická osoba s. r. o. Úvěrová smlouva byla zajištěna zástavním právem k nemovitostem, které jsou předmětem tohoto řízení. Po platbě na splacení úvěru u právnická osoba s. r. o. a uhrazení exekuce ve výši částka bylo žalobkyni na účet vyplaceno částka, jak vyplývá z úvěrové smlouvy a z jednostranného zápočtu.

6. Dne datum žalovaný udělil plnou moc jméno jméno a jméno příjmení k zastupování a jednání a všem úkonům vedoucím ke sjednání podmínek a uzavření kupní smlouvy ohledně předmětných nemovitostí, přičemž prodávajícím je žalobkyně a kupujícím je žalovaný jako zmocnitel. Plná moc opravňuje k jednání s manželi příjmení k zajištění podpisu kupní smlouvy a dalších listin, k návrhu na vklad vlastnického práva), k předání části kupní ceny ve výši částka v hotovosti k rukám prodávajícího, k jednáním o úhradě závazků manželů příjmení vůči právnická osoba anonymizována dvě slova a. s , k zajištění výmazu zástavního práva zapsaného a prospěch anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova s , a k dalším úkonům se shora uvedeným jednáním souvisejícím (k tomu viz i bod 12. odůvodnění).

7. Ze smlouvy o zápůjčce datované dnem datum mezi jméno příjmení a žalovaným vyplývá, že žalovaný jako vydlužitel si zapůjčil částku částka. Částka měla být předána žalovanému postupně ve splátkách v hotovosti, přičemž žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky vrátit zapůjčiteli do datum Smlouva je zajištěna směnkou na směnečnou smlouvu částka. K tomu žalovaný uvedl, že v písemné smlouvě je uveden tento způsob předání zápůjčky z důvodu omezení plateb v hotovosti, tak je to napsáno tak, aby to nevypadalo, že bylo předáno částka v hotovosti. Ve skutečnosti žalovaný obdržel od pana příjmení částku částka jednorázově v hotovosti dne datum (k tomu viz i bod 12. odůvodnění).

8. Svědek příjmení v trestním řízení (u hlavního líčení konaného dne datum) v postavení svědka vypověděl, že impuls k setkání mu dal ten pán, který řekl, že je pracovníkem anonymizováno a řekl, že se ozvou nějací pánové, že přijedou za námi. Toto se stalo, odsouzení jméno a příjmení přijeli, resp. napřed si telefonovali a pak přijeli a navrhli, že tento dluh vezmou na sebe a během dvou tří měsíců to vyřeší tím způsobem, že to dají do nějaké spořitelny, že budeme platit nižší splátky.

9. Z vyhodnocení telekomunikačního provozu (ve spise spisová značka - číslo listu) vyplývá, že první kontakt pana jméno s manželem žalobkyně proběhl dne datum, přičemž volajícím byl jméno. Potom si volali znovu 10. 11. a 11. 11. atd., ale před datem toho 9. 11. nebyl zaznamenán jediný kontakt pana jméno nebo pana příjmení nebo žalovaného s panem příjmení.

10. Z kupní smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že jako prodávající je označena žalobkyně, jako kupující žalovaný a obsahem smlouvy je převod vlastnického práva k nemovitostem v katastrální uzemí anonymizována dvě slova (pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba adresa, pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo) za sjednanou cenu částka, přičemž podle textu smlouvy část kupní ceny ve výši částka zaplatil kupující již před podpisem kupní ceny v hotovosti ve čtyřech splátkách a zbývající část kupní ceny ve výši částka se zavázal zaplatit přímo zástavnímu věřiteli - společnosti právnická osoba 11. Z potvrzení o převzetí části kupní ceny vyplývá, že žalobkyně potvrdila dne datum svým podpisem, že převzala od žalovaného dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka.

12. Z výpovědi svědka jméno příjmení v trestním řízení a z vyhodnocení telekomunikačního provozu, které jsou ve vzájemném souladu, vyplývá, že první kontakt příjmení jméno se žalobkyní a jejím manželem proběhl teprve datum - proto je podle názoru soudu vyloučeno, aby žalovaný v souvislosti s projednávanou smlouvou činil nějaké úkony již dne datum (ať už jde o zápůjčku, plnou moc nebo o převzetí první splátky kupní ceny). Ostatně i sám žalovaný připouští, že smlouva o zápůjčce i potvrzení o převzetí části kupní ceny minimálně částečně neodpovídají skutečnosti - podle žalovaného byly částky v těchto listinách uvedené předány jednorázově, nikoli ve 4 splátkách. Soud proto nevzal za prokázané, že k těmto právním jednáním došlo dne datum, přičemž navíc pravdivost potvrzení o převzetí části kupní ceny byla vyvrácena v trestním řízení (viz bod 17 odůvodnění).

13. Legalizace podpisu žalovaného na listině kupní smlouva o nabytí vlastnictví byla provedena datum ve anonymizována dvě slova byla na poště obec a číslo a žalovaný uznal podpis na listině za vlastní před pracovníkem pošty.

14. Návrh na vklad vlastnického práva podle této smlouvy byl podán na katastrální úřad pracoviště v obec dne datum a byl podepsán oběma účastníky tohoto řízení a panem příjmení.

15. Žalovaný je v katastru nemovitostí evidován jako vlastník pozemků v katastrální uzemí anonymizována dvě slova, a to pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba adresa, pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo přičemž jeho vlastnictví bylo vloženo s účinky ke dni datum.

16. Dne datum účastníci uzavřeli dohodu o zpětné koupi nemovitých věcí, na základě se žalobkyně se zavázala, že předmětné nemovité věci koupí nejpozději do čtyř měsíců ode dne uzavření této dohody zpět za kupní cenu ve výši 80 % tržní hodnoty nemovitých věcí. Nejméně však za kupní cenu ve výši částka. V případě, že svoji výše uvedenou povinnost nesplní, je povinna vyklidit nemovité věci a předat je vyklizené žalovanému.

17. Rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací shledal soud obžalované jméno příjmení, datum narození a jméno jméno, datum narození vinnými, že pod záminkou zajištění refinancování úvěru poškozené celé jméno žalobkyně, datum narození, bytem adresa žalobkyně, u úvěrového věřitele společnosti právnická osoba, IČO, v aktuální výši částka, podstrčili dne datum v době od číslo do údaj o čase hodin na matrice stát. instituce, za předstírání časové tísně, poškozené celé jméno žalobkyně a vedlejšímu účastníku - jejímu manželu jméno příjmení, datum narození, trvale bytem adresa, t.č. bytem adresa žalobkyně, namísto smlouvy o refinancování uvedeného úvěru úvěrem novým spolu se zástavní smlouvou a návrhem na provedení vkladu zástavy do katastru nemovitostí poškozené celé jméno žalobkyně, a to pozemku parcelní číslo zastavěná plocha a nádvoří o výměře výměra s rodinným domem adresa a se zahradami parcelní číslo o výměře výměra a p. číslo o výměře výměra, vše zapsáno na list vlastnictví pro územní celek a k.ú. obec na anonymizováno, kupní smlouvu o nabytí vlastnictví k převáděným nemovitým věcem za celkovou cenu částka ve prospěch nabyvatele celé jméno žalovaného, datum narození, trvale bytem adresa žalovaného, spolu s návrhem na vklad nového vlastníka do katastru nemovitostí, s potvrzením o hotovostním převzetí doplatku kupní ceny částka ve čtyřech splátkách před podpisem kupní smlouvy, aniž by se tak stalo, a s dohodou o zpětné koupi nemovitých věcí do datum za částku částka, jinak je povinna je vyklidit a předat celé jméno žalovaného, kdy poškozená celé jméno žalobkyně a příjmení příjmení tyto smlouvy spolu s dalšími předloženými listinami, aniž by si je před podpisem přečetli, podepsali v domnění, že jde o smlouvu o refinancování úvěru spolu s dalšími nezbytnými dokumenty, čímž příjmení jméno a jméno příjmení využili jejich nepozornosti a naivity, a takto jednali s tím, že bude uhrazen pouze dluh u společnosti právnická osoba, ve výši částka převodem na její bankovní účet č. bankovní účet z účtu nového vlastníka nemovitostí celé jméno žalovaného č. bankovní účet, k čemuž došlo dne datum, a nic dalšího manželům příjmení neposkytli, čímž způsobili celé jméno žalobkyně škodu ve výši částka, čímž spáchali zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. anonymizováno ustanovení pr. předpisu anonymizována tři slova role v řízení anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizována tři slova název soudu anonymizováno číslo jednací anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, anonymizována tři slova anonymizována tři slova. Z rozsudku Okresního soudu v Blansku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací nalézací soud dále zjistil, že jméno příjmení a příjmení jméno jednali vůči žalobkyni i jejímu manželovi jméno příjmení v přímém úmyslu podvodným způsobem získat její nemovitosti tak, že u manželů příjmení vyvolali pocit časové tísně se záměrem, aby si tito nemohli obžalovanými předem připravené listiny prostudovat a zjistit tak jejich skutečný obsah. Nadto jim kupní smlouvu, dohodu o zpětné koupi nemovitostí, návrh na vklad do katastru nemovitostí a potvrzení o úhradě kupní ceny ve čtyřech splátkách před podpisem kupní smlouvy k rukám celé jméno žalobkyně předložili teprve inkriminovaného dne datum přímo při jejich podepisování na matrice stát. instituce v době mezi údaj o čase anonymizováno údaj o čase hodin, aniž by jim tyto smlouvy po podpisu skutečně předali, stejně jako doplatek kupní ceny.

18. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací bylo odvolání obžalovaných jméno příjmení a jméno jméno proti výše uvedenému rozsudku zamítnuto.

19. Podle § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal. Konstantní judikatura (srov. I. ÚS 1424/09 s odvoláním na stanovisko Nejvyššího soudu publikované pod R 22/79) uvedené pravidlo rozvádí takto: "Soud je vázán pouze výrokem, a nikoli odůvodněním odsuzujícího trestního rozsudku. Z výroku o vině je pak nutno vycházet jako z celku a brát v úvahu jeho právní i skutkovou část s tím, že řeší naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu konkrétním jednáním pachatele. Rozsah vázanosti civilního soudu rozhodnutím o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal, je tedy dán tím, do jaké míry jsou znaky skutkové podstaty trestného činu zároveň okolnostmi významnými pro rozhodnutí soudu v civilním řízení, kupř. pro rozhodnutí o náhradě škody. Výrokem odsuzujícího trestního rozsudku tedy může být pro civilní řízení závazně určena především otázka zaviněného protiprávního jednání určitého pachatele, ale - za předpokladu, že způsobení škody je znakem skutkové podstaty trestného činu - též otázky vzniku škody a příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním a škodou." 20. Žalobkyně zaslala žalovanému odstoupení od kupní smlouvy datované dnem datum, ve kterém uvedla, že zjistila, že je zcela nevhodná.„ Hlavním bodem odstoupení je bod 3. ve smlouvě a dále neseriózní jednání dvou zaměstnanců hypotečního centra. Neznáme na nich jména nemáme na ně žádný kontakt, jen telefonní číslo.“ 21. Rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka znění rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, byli příjmení jméno a jméno příjmení uznáni vinnými spácháním přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku (ve znění novely č. 333/2020 Sb.), zločinu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, dílem dokonaného, dílem ve stádiu pokusu podle § 21 tr. zákoníku, zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku a přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, dílem dokonaného, dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, kterých se dopustili anonymizováno skutky vůči různým poškozeným, kteří se nebyli schopni pohybovat ve finančním světě a byli v tíživé finanční situaci v důsledku svých dluhů. příjmení jméno jméno a jméno příjmení probíhalo obdobně jako v případě žalobkyně - příjmení jméno a jméno příjmení na poškozené tlačili, aby listiny podepsali bez jejich přečtení a předstírali časovou tíseň, přičemž v listinách byly uvedeny jiné údaje, než o kterých s poškozenými mluvili. příjmení jméno jméno a jméno příjmení bylo zmocnit se nemovitostí poškozených, jak vyplývá zejména z rozsudku Krajského soudu v Brně číslo jednací ze dne datum rozhodnutí. Anonymizovaný odstavec. Anonymizovaný odstavec.

24. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně byla na podzim 2016 v tíživé finanční situaci, kdy se dostala do prodlení se splátkami úvěru u společnosti právnická osoba v aktuální výši částka. Úvěrová smlouva byla zajištěna zástavním právem k předmětným nemovitostem. Anonymizovaný odstavec. Anonymizovaný odstavec. Anonymizovaný odstavec. Anonymizovaný odstavec. Anonymizovaný odstavec.

30. Shora popsaným jednáním se příjmení jméno a jméno příjmení dopustili zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, kterým byli shledáni vinnými rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, který byl přezkoumán v odvolacím řízení a odvolání proti němu bylo zamítnuto usnesením Krajského soudu v Brně ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací.

31. Z kupní smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že jako prodávající je označena žalobkyně, jako kupující žalovaný a obsahem smlouvy je převod vlastnického práva k nemovitostem v katastrální uzemí na anonymizováno (pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba adresa, pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo) za sjednanou cenu 2 000 000 Kč, přičemž podle textu smlouvy část kupní ceny ve výši 917 280 Kč zaplatil kupující již před podpisem kupní ceny v hotovosti ve čtyřech splátkách a zbývající část kupní ceny ve výši 1 082 720 Kč se zavázal zaplatit přímo zástavnímu věřiteli - společnosti právnická osoba 32. Žalovaný je v současné době v katastru nemovitostí evidován jako vlastník pozemků v katastrální uzemí na anonymizováno, a to pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba adresa, pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo přičemž jeho vlastnictví bylo vloženo s účinky ke dni datum.

33. Žalovaný uhradil dluh žalobkyně u společnosti právnická osoba, ve výši 1 082 720 Kč dne datum. Následně došlo k výmazu zástavního práva pro společnosti právnická osoba váznoucího na předmětných nemovitostech.

34. Žalobkyně zaslala žalovanému odstoupení od kupní smlouvy datované dnem datum, ve kterém uvedla, že zjistila, že je zcela nevhodná. Anonymizovaný odstavec.

36. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

37. Vzhledem ke skutečnosti, že v katastru nemovitostí je v současné době jako vlastník nemovitostí zapsán žalovaný za situace, kdy mezi účastníky řízení existuje spor o vlastnictví nemovitostí, přičemž na základě rozsudku by mohlo dojít ke změně stávajícího zápisu v katastru nemovitostí, je dán naléhavý právní zájem na určení, zda má k této budově vlastnické právo žalobkyně či žalovaný.

38. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

39. Podle § 583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné. Podle § 584 odst. 1 o. z. týká-li se omyl vedlejší okolnosti, kterou ani strany neprohlásily za rozhodující, je právní jednání platné, ale osoba uvedená v omyl má vůči původci omylu právo na přiměřenou náhradu. (2) Bylo-li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní jednání neplatné, třebaže se omyl týká jen vedlejší okolnosti. Podle § 585 o. z. vyvolala-li omyl jednajícího osoba třetí, je právní jednání platné. Měla-li však osoba, s níž se právně jednalo, na činu třetí osoby podíl, anebo o něm věděla či alespoň musela vědět, považuje se i tato osoba za původce omylu.

40. Omyl je založen na nesprávné představě jednajícího o určité skutečnosti týkající se jeho právního jednání. Omyl může být spojen s vůlí jednajícího i s jejím projevem. V případě omylu ve vůli (někdy též vnitřní omyl) jde o nesprávnou představu o některé skutečnosti, která zakládá následky daného právního jednání. O omyl v projevu (někdy též vnější omyl) jde tehdy, když jednající projeví svou vůli nevědomky jiným způsobem, než ve skutečnosti chce. Důsledkem omylu je rozdíl mezi právními následky, které účastník svým jednáním zamýšlel vyvolat, a právními následky, které jeho jednání ve skutečnosti působí. Skutečnost, že se některý z účastníků právního jednání mýlí, nemůže být sama o sobě důvodem ve všech případech pro zpochybnění platnosti takového právního jednání, neboť by tím došlo k narušení právní jistoty v občanskoprávním styk, proto se právní úprava omylu se snaží nalézt vyvážené řešení mezi zájmem jedné strany nebýt vázána smlouvou, kterou uzavřela bez dostatečných informací, proti kterému stojí zájem druhé strany na jistotě právních transakcí a možnosti spoléhat se na existenci a závaznost uzavřené smlouvy. Omyl proto působí neplatnost právního jednání pouze v případech přesně vymezených zákonem a pouze v nejzávažnějších případech vyvolává (relativní) neplatnost právního jednání. Tak je tomu vždy, pokud byl omyl vyvolán lstí druhého účastníka. V případě lsti je právně významný jakýkoli omyl, pokud tedy účastník učiní právní jednání v omylu vyvolaném lstivě druhou stranou, je takové právní jednání vždy neplatné (§ 584 odst. 2). V ostatních případech je právní jednání neplatné pouze tehdy, pokud se omyl týká skutečnosti rozhodné pro provedení právního jednání a druhý účastník takový omyl vyvolal (§ 583).

41. Podle § 586 odst. 1 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. V daném případě se žalobkyně dovolala neplatnosti kupní smlouvy, která byla podepsána mezi žalobkyní jako prodávající a žalovaným jako kupujícím dne datum, a to nejpozději žalobou podanou v tomto řízení dne datum.

42. Soud se tedy následně zabýval posouzením, zda žalobkyně kupní smlouvu skutečně uzavřela v právně relevantním omylu a dospěl ke kladnému závěru. Bylo možné vycházet z trestního řízení, ve kterém bylo autoritativně zjištěno, že příjmení jméno a jméno příjmení (kteří jednali se žalobkyní jménem žalovaného) úmyslně uvedli žalobkyni v omyl ohledně podstaty podepisovaných smluv. příjmení jméno a jméno příjmení žalobkyni a jejího manžela nejprve informovali, že se jedná o smlouvu o refinancování jejího úvěru se zástavou nemovitostí, avšak poté příjmení jméno a jméno příjmení předstíráním časové tísně přiměli žalobkyni a jejího manžela k podpisu předmětných smluv (kupní smlouvy, smlouvy o zpětné koupi, potvrzení opředání doplatku kupní ceny a dalších dokumentů) bez jejich čtení. Evidentně se jednalo o omyl v rozhodující okolnosti - žalobkyně si jednak v době podpisu listin nebyla vědoma, že převádí vlastnické právo k nemovitostem a dále si nebyla vědoma ani toho, že podpisem listin potvrdila i to, že měla přijmout část kupní ceny ve výši částka v hotovosti. Tyto okolnosti byly pro právní jednání rozhodující - při jejich znalosti by žalobkyně listiny nepodepsala a smlouvy neuzavřela. 43. (Omyl žalobkyně navíc byl vyvolán lstí jméno jméno a jméno příjmení, jak bylo zjištěno v trestním řízení. Definici lstivého právního jednání způsobující omyl ve vůli protistrany přináší judikatura Nejvyššího soudu, z které vyplývá, že lstivým právním jednáním je především podvodné jednání druhé smluvní strany při uzavření smlouvy, kterým tato strana úmyslně předstírá určitou vůli s cílem vyvolat nebo využít omyl protistrany. Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 2. 2010, sp. zn. 31 Cdo 3620/2010. Je také nutno dodat, že nelze po osobě jednající v omylu vyvolaném lstí spravedlivě požadovat, aby byl její omyl omluvitelný, neboť ze zákona platí, že„ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě“.)

44. Soud dále zvažoval právní důsledky tohoto omylu žalobkyně. Dalším zákonným předpokladem pro neplatnost právního jednání učiněného v omylu je totiž skutečnost, že„ druhá strana“ tento omyl vyvolala. Žalovaný (jako druhá strana předmětné kupní smlouvy) v tomto řízení odmítl tvrzení, že by snad žalobkyni uvedl v omyl, případně že by jednala v omylu vyvolaném jeho lstí nebo že by snad na vyvolání omylu participoval. Takové skutečnosti nebyly v řízení prokázány, neboť podle prokázaného skutkového stavu žalovaný nejednal se žalobkyní osobně, ale prostřednictvím svých zástupců jméno jméno a jméno příjmení. Soud proto dále zvažoval, zda se na projednávanou věc uplatní posouzení podle § 585 o. z., které reguluje tzv.„ omyl vyvolaný třetí osobou“.

45. Vzhledem k tomu, že u jiných zákonem regulovaných typů právně relevantních omylů je„ druhou stranou/osobou“ vždy smluvní protistrana (tedy účastník smluvního závazkového poměru), lze vyvodit, že„ třetí osobou“ je zákonem myšlena zejména ta osoba, která není smluvní stranou/účastníkem daného právního vztahu. Postavení právních zástupců smluvní strany se však může jevit sporným - o právních zástupcích smluvní strany totiž nelze jednoznačně hovořit jako o„ třetí osobě“, neboť mají k této straně poměrně blízký vztah; zároveň však o nich nelze hovořit ani jako o osobě zúčastněné na právním poměru, neboť z něj pro ně neplynou žádná práva a povinnosti. Přímo ve vztahu k omylu není tato otázka výslovně v zákoně řešena, proto soud hledal nejbližší úpravu, která řeší postavení zástupce vůči protistraně a jeho důsledky pro právní jednání (§ 10 o. z.).

46. Podle § 436 odst. 1 o. z. kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem. (2) Je-li zástupce v dobré víře nebo musel-li vědět o určité okolnosti, přihlíží se k tomu i u zastoupeného; to neplatí, jedná-li se o okolnost, o které se zástupce dozvěděl před vznikem zastoupení. Není-li zastoupený v dobré víře, nemůže se dovolat dobré víry zástupce.

47. Právní zástupci tedy jednají jménem a na účet smluvní strany, které se jednání jejího zástupce přímo a ze zákona přičítá. Ustanovení § 436 odst. 2 o. z. je vyjádřením zásady, že při právním jednání zmocněnce jménem a na účet zmocnitele tvoří zmocněnec a zmocnitel jeden funkční celek, a proto není přípustné, aby zmocnitel zneužil při právním jednání vůči třetím osobám dobré víry zmocněnce, pokud ji on sám nemá. Zároveň zákon předpokládá (§ 447, § 466 odst. 2 o. z.), že zastoupený a zástupce se během zastoupení navzájem informují o skutečnostech, které jsou pro předmětné právní jednání významné. Proto zákon stanoví nevyvratitelnou domněnku, že případná absence dobré víry na straně zástupce způsobuje tutéž absenci na straně zastoupeného. Zástupce a zastoupeného zákon vlastně pokládá za nedílný jednající celek.

48. Za třetí osobu ve smyslu § 585 o. z. proto nelze považovat toho, kdo je v souvislosti s provedením právního jednání činný pro druhou stranu jako smluvní zástupce. Jednání takových osob je stále jednáním druhé strany (in LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654), 2. vydání, 2022, s. 1882 - 1884). Jednání„ třetí osoby“ vyvolávající omyl tak lze negativně definovat tak, že se jím rozumí toliko jednání osoby, která není smluvní stranou konkrétní smlouvy ani právním zástupcem na smlouvě zúčastněných stran, a které vyvolává u jedné z těchto smluvních stran omyl (srov. též MOHYLA, Jiří, Omyl v právním jednání, Brno, 2018, diplomová práce, Masarykova univerzita, Právnická fakulta, katedra občanského práva).

49. V daném případě žalobkyně při uzavření předmětné kupní smlouvy ze dne datum jednala v omylu ohledně právní podstaty podepisovaných listin, tento omyl vyvolali příjmení jméno a jméno příjmení lstí. Pro posuzovaný případ proto soud z výše řečeného uzavřel, že se nepoužije úprava § 585 o. z., která reguluje„ omyl vyvolaný třetí osobou“. Soud proto věc posoudil podle ust. § 583 a § 584 o. z. s tím, že jednání zástupců žalovaného (jméno anonymizováno a jméno příjmení) se přičítá přímo žalovanému.

50. Proto soud dospěl k závěru, že smlouva ze dne datum je neplatná podle ust. § 583 o. z. a § 584 o. z. z důvodu omylu žalobkyně ohledně rozhodující skutečnosti vyvolaného lstí, přičemž žalobkyně vznesla námitku neplatnosti z tohoto důvodu. Po provedeném řízení a dokazování soud proto uzavřel, že žalobkyně nepozbyla své vlastnické právo k nemovitostem, které jsou předmětem žaloby, neboť smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným dne datum je neplatná. Proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu a určil, že výlučným vlastníkem těchto nemovitostí je stále žalobkyně (výrok I.).

51. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 76 476,93 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 700 000 Kč sestávající z částky 19 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 12. 2022 náhrada 871,84 Kč za 60 ujetých km v částce 471,84 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,11 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 59 071,84 Kč ve výši 12 405,09 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.