6 C 116/2023

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 47 290,78 Kč

I. Zamítá se žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 47 290,78 Kč.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 47 290,78 Kč bez příslušenství. V návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně sice označila požadavek na úhradu zákonného úroku z prodlení z částky 47 290,78 Kč ovšem až od [datum] do zaplacení, s tím, že splatnost pohledávky nastane až [datum]. V návrhu žalobkyně uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo], jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], IČ [číslo], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen Smlouva), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a čerpal úvěr v celkové výši 40 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl původním věřitelem opakovaně vyzýván k úhradě dluhu, což žalobce dokládá třemi upomínkami původního věřitele. V poslední upomínce byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni [datum] a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne [datum]. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 47 290,78 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 40 000 Kč, ze smluvního úroku, který v době zesplatnění činil 7 154.45 Kč, a dále smluvní pokuty v souladu se smlouvou o úvěru, která v době zesplatnění činila 136,33 Kč nejpozději splatných dne [datum], to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru z jistiny úvěru. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně se seznámil s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Dále žalovaný vyplnil registrační formulář, kde napsal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byl žalovaný obeznámen s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavření Smlouvy. Tímto, žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní Smlouvy vůči původnímu věřiteli. Žalovaný potvrdil, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetl a s jejím obsahem se seznámil. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami, bylo dohodnuto číslo smlouvy. Po přijetí této platby žalovaný doplnil zbývající údaje, kterými byly mimo jiné číslo občanského průkazu, název bankovní instituce, u které měl vedený peněžní účet a trvalé bydliště. Žalovaný byl povinen se seznámit s podmínkami, právy a sankčními ujednáními plynoucími z této Smlouvy. Žalovaný shora uvedenými kroky uzavřel s původním věřitelem Smlouvu o úvěru. Původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil v období mezi [datum] a [datum] převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiložených potvrzení o provedených platbách, ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne vrácen. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne [datum].

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním doručeným soudu dne 3.4.2023, ve kterém uvedl, že podává odpor proti platebnímu rozkazu, a to ne z důvodu neoprávněného požadavku, ale z důvodu žádného majetku a financí. Dodal, že na trvalém pobytu mu nic nepatří, je zde evidován jenom proto, aby mohl uvádět bydliště pro zaměstnání. Jinak bydlí po ubytovnách, kde je zrovna volno. Již od minulého roku má exekuce na plat, zbývají mu proto prostředky pouze na základní potřeby a zaplacení ubytování. Žádá, aby žalobkyně byla uspokojena také exekucí na plat.

3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. <b>4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> 5. Žalobkyně předložila soudu listinu označenou jako Smlouva o úvěru splatném ve splátkách [číslo] ze dne [datum], avšak tato listina ve svém závěru neobsahuje žádné podpisy – ani za původního věřitele ani za žalovaného. Je zde uvedeno: datum a čas odeslání potvrzovacího kódu klientovi: [datum] 15:48:36, telefonní číslo na které byl kód zaslán: [číslo], datum a čas potvrzení návrhu smlouvy klientem pomocí kódu: [datum] 15:48:

54. Dne [datum]. Z této listiny tedy také nevyplývá, zda a případně jakým způsobem žalovaný požádal o úvěr nebo projevil svůj souhlas se smlouvou. Výpisem z účtu ze dne [datum], že z účtu původního věřitele [právnická osoba] [bankovní účet] byla na účet [bankovní účet] pod [variabilní symbol] předena částka 40 000 Kč. Žalobkyně dále předložila listinu označenou jako Obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů spatných jednorázově, platné pro smlouvy uzavřené od [datum].

6. Původním věřitelem byla zahraniční [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], [IČO], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo] jako postupitel, která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (tedy 3 dny po uzavření tvrzené smlouvy o úvěru splatném ve splátkách [číslo] ze dne [číslo]), postoupila pohledávku na žalobkyni jako postupníkovi, u jména a příjmení žalovaného je uvedeno číslo smlouvy [číslo] a výše pohledávky 47 290,78 Kč. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému sděleno dopisem ze dne [datum].

7. Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván ještě původním věřitelem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], [IČO] k úhradě dluhu, který ke dni [datum] činí 44 566,26 Kč a současně mu bylo sděleno, že [právnická osoba] zesplatňuje poskytnutý úvěr na základě smlouvy [číslo].

8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno] informoval žalovaného, že dne [datum] byla pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni a současně vyzval žalovaného k úhradě celkové částky 53 482 Kč do tří dnů. Z podacího lístku ze dne [datum] vyplývá, že tato výzva byla žalovanému zaslána doporučeně dne [datum].

9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

11. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.

12. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.

13. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

14. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

15. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. V daném případě však k tomuto prokázání nedošlo – z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný ke smlouvě připojil svůj podpis. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl smlouvou vázán.

16. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto účastníkům nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.

17. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

18. I přes shora uvedené nebylo možno uložit žalovanému povinnost k zaplacení, jak navrhovala žalobkyně, protože nebyla prokázána splatnost, výše a složení dlužné částky, tudíž ani částky v jaké výši a od kterého dne by žalovaný měl být v prodlení se zaplacením, a proto platit i úroky z prodlení. Žalobkyně v žalobním návrhu jednak tvrdila, že splatnost pohledávky nastane až [datum] a požadovala zákonný úrok z prodlení od [datum]. Současně však žalobkyně tvrdila, že žalovaný byl původním věřitelem informován o zesplatnění úvěru ke dni [datum], ačkoliv původní věřitel již [datum] na základě smlouvy o postoupení pohledávky postoupil původní věřitel pohledávku ve výši 47 290,78 Kč žalobkyni. Žalovaný však měl úvěr čerpat pouhé tři dny před tímto datem, tedy [datum] a první splátka ve výši 2 396,97 Kč měla být splatná až [datum]. Původní věřitel tedy nemohl postoupit dne [datum] žalobkyni pohledávku za žalovaným ve výši 47 290,78 Kč. Žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení o tom, že žalovaný nesplácel řádně, neuvedla žádná tvrzení ani důkazy k prokázání svých tvrzení, že ke dni zesplatnění činila pohledávka 47 290,78 Kč. Žalobní tvrzení mezi účastníky nebyla nesporná, pouze z nich tak soud vycházet nemohl. Žalobní tvrzení uvedená žalobkyní jsou navíc zcela zmatečná a v logickém rozporu. Skutečnost, že žalovaný byl v řízení pasivní, neznamená, že se žalobními tvrzeními souhlasí. Břemeno tvrzení a důkazní břemeno tížící žalobkyni nemůže být nahrazeno uvedeným procesním postojem žalovaného. Ačkoliv tedy bylo prokázáno, že žalovaný od původního věřitele částku 40 000 Kč obdržel (ačkoliv VS uvedený na výpisu z účtu není v souladu s číslem smlouvy o úvěru), důkaz, ze kterého (resp. z jehož opaku) by vyplynula výše dlužné částky a počátek prodlení, chybí.

19. O tom, že žalobkyně neplní svou důkazní povinnost o výši dlužné částky a příslušenství, ji soud pro její omluvenou neúčast u jednání nemohl poučit. Rozhodl proto na základě zjištěného skutkového stavu, kdy nebylo prokázáno, že (kolik a od kdy) jí žalovaný dluží.

20. Ze shora popsaných důvodů bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když ze spisu nevyplývá, že by plně úspěšnému žalovanému vznikly nějaké náklady (II. výrok).