6 C 125/2022

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 35 742 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 463 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 463 Kč od datum do zaplacení ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 31 419 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 070,72 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 103,17 Kč, úroku ve výši 20,50 % ročně z částky 19 351,63 Kč od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19 351,63 Kč od datum do datum a zákonného úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 31 419 Kč od datum do zaplacení, dále částky ve výši 2 860 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 215,19 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 286,22 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 013,25 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 2 013,25 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení celkem částky 35 742 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl jednak z titulu smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum. Původním věřitelem byla obchodní společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, která na základě této smlouvy zapůjčila žalované částku 25 000 Kč a jednak z titulu smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum. Původním věřitelem byla obchodní společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, která na základě této smlouvy zapůjčila žalované částku 16 000 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná.

3. Z jednání dne datum se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze Smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum (dále jen Smlouva číslo) soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele (právnická osoba) poskytnout žalované zápůjčku (spotřebitelský úvěr) ve výši 25 000 Kč a závazek žalované splatit tuto zápůjčku včetně sjednaných poplatků a běžného úroku (v částce 45 902 Kč) pravidelnými 60 týdenními splátkami ve výši 766 Kč, a to tak, že první měsíční splátku je žalovaná povinna zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření Smlouvy číslo každou další následující splátku až po předposlední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období.

5. Dle nesporných tvrzení účastníků žalovaná uhradila věřiteli právnická osoba celkem částku 39 537 Kč na obě smlouvy (když dle smlouvy měla žalovaná uhradit 25 000 Kč na jistině a 20 902 Kč na poplatku včetně úroku, tj. celkem 45 902 Kč, a žalobkyně ke dni podání žaloby evidovala pohledávku na jistině ve výši 19 351,63 Kč a na poplatku ve výši 13 530,37 Kč, tj. celkem 32 882 Kč).

6. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba jako poskytovatel zápůjčky splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové a pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady. K prokázání těchto svých tvrzení žalobkyně nepředložila žádný důkaz, žádnou zákaznickou kartu, ze které by vyplývalo, jak žalovaná za účelem posouzení její úvěruschopnosti žalobkyní vyplnila údaje o měsíčních příjmech a dalších příjmech domácnosti, své měsíční výdaje, splátky zápůjček, výdaje na výživné, výdaje na domácnost, kolik činil její tzv. použitelný (měsíční) příjem.

7. Dále soud ze Smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum (dále jen Smlouva číslo) soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele (právnická osoba) poskytnout žalované zápůjčku (spotřebitelský úvěr) ve výši 16 000 Kč a závazek žalované splatit tento úvěr včetně sjednaných poplatků a běžného úroku (v částce 29 377 Kč) pravidelnými 60 týdenními splátkami ve výši 490 Kč, a to tak, že první splátka je splatná 7. kalendářní den od podpisu této smlouvy, a poslední 60. splátka činí 467 Kč.

8. Dle nesporných tvrzení účastníků žalovaná uhradila věřiteli právnická osoba celkem na obě smlouvy částku 39 537 Kč (když dle této smlouvy měla žalovaná uhradit 16 000 Kč na jistině a 13 377 Kč na poplatku včetně úroku, tj. celkem 29 377 Kč, a žalobkyně ke dni podání žaloby evidovala pohledávku na jistině ve výši 2 013,25 Kč a na poplatku ve výši 846,75 Kč, tj. celkem 2 860 Kč). Žalobkyně v žalobě tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba jako poskytovatel zápůjčky splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové a pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady. K prokázání těchto svých tvrzení žalobkyně nepředložila žádný důkaz, žádnou zákaznickou kartu, ze které by vyplývalo, jak žalovaná za účelem posouzení její úvěruschopnosti žalobkyní vyplnila údaje o měsíčních příjmech a dalších příjmech domácnosti, své měsíční výdaje, splátky zápůjček, výdaje na výživné, výdaje na domácnost, kolik činil její tzv. použitelný (měsíční) příjem.

9. Přehledem jednotlivých splátek bylo prokázáno, že žalovaná uhradila splátky od datum do datum v celkové výši 39 537 Kč, bez specifikace, na kterou ze smluv o zápůjčce je hrazeno.

10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byly shora uvedené pohledávky právního předchůdce žalobkyně postoupeny žalobkyni.

11. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě celého dluhu ve výši 61 841,29 Kč nejpozději do datum.

12. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

13. V daném případě žalobkyně v řízení netvrdila a ani nenavrhla důkazy k prokázání zda/že právní předchůdce žalobkyně posoudil schopnost žalované (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr. O této povinnosti tvrdit a prokázat však soud však žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Soud má za to, že není možné žádat o odročení jednání pouze za určitých podmínek (pokud soud shledá, že žalobkyně dosud tvrzené, resp. dokládané skutečnosti„ nejsou dostatečné pro to, aby bylo žalobnímu návrhu zcela vyhověno“), jak to v tomto případě učinila žalobkyně, neboť podle § 41a o. s. ř. není možné přihlížet k úkonu účastníka, který je vázán na splnění podmínky. Takový postup soudu by také představoval porušení zásady rovnosti účastníků.

14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalované, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

15. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

16. Dále byl skutkový stav posouzen s ohledem na den uzavření smluv mezi žalovanou a původním věřitelem (datum a datum) postupoval podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

17. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

18. V projednávané věci soud po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu věci dospěl k závěru, že nelze mít za splněnou povinnost původního věřitele řádně (s odbornou péčí) posoudit schopnost žalované jako spotřebitele splácet úvěr a to ani u Smlouvy číslo u Smlouvy číslo to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, mimo jiné i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde„ nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To původní věřitel nesplnil a tomu odpovídá též výsledek, když žalovaná dluh řádně nesplácela.

19. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla ověřena úvěruschopnost žalované (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a tedy poskytl spotřebitelské úvěry, aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaná schopna úvěr splatit). Žalobkyně tvrdila toliko to, že byly ověřeny příjmy žalované (pracovní smlouvou, výplatními páskami za poslední tři měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky, nájemní, podnájemní smlouvou), prokázáno nebylo ničeho. Žalobkyně také netvrdila a neoznačila důkazy (a tedy ani nebylo prokázáno) ničeho ani k ověření výdajové stránky poměrů žalované a o tom, že by si podstatné výdaje původní věřitel jakkoliv ověřoval. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslo).

20. Nebylo tak prokázáno, že by původní věřitel provedl posouzení úvěruschopnosti řádně, na základě náležitých a dostatečných podkladů. Žalobkyně tedy neunesla břemeno důkazní o splnění povinnosti původního věřitele posoudit řádně schopnost žalované splácet úvěr, o čemž ji soud pro její omluvenou absenci u jednání nemohl poučit, a rozhodl na základě prokázaného skutkového stavu. Důsledkem nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost smluv uzavřených mezi žalovanou a původním věřitelem a nárok žalobkyně vůči žalované na vrácení pouhého zůstatku nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru jakožto plnění poskytnutého bez platného právního důvodu podle §§ číslo, číslo o.

21. Při posuzování Smlouvy číslo Smlouvy číslo pokud tedy žalobkyně žalované na základě neplatných smluv o zápůjčce poskytla celkem částku 41 000 Kč a žalovaná jí celkem uhradila částku ve výši 39 537 Kč, činí nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení rozdíl mezi poskytnutou zápůjčkou (částka 41 000 Kč) a žalovanou zaplacenou částkou ve výši 39 537 Kč; proto jí náleží 1 463 Kč. Pokud jde o splatnost, neplatností smlouvy je dotčen i dohodnutý způsob splácení a v důsledku toho není mezi účastníky dohoda o splatnosti. Při absenci platné dohody o splatnosti (zde o přiměřené době plnění) je nutné analogicky ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vycházet z výzvy věřitele k plnění v jím uvedené lhůtě. Z důkazů bylo prokázáno, že se žalovaná mohla seznámit s výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum, podacím lístkem ze dne datum bylo prokázáno, že výzva byla žalované zaslána doručeně a dostala se tak do její dispoziční sféry. Touto výzvou k plnění byla žalované poskytnuta lhůta do datum. Následujícího dne se žalovaná dostala do prodlení (§ 1968 věta první o. z.) se splněním povinnosti vrátit žalobkyni částku představující bezdůvodné obohacení a od uvedeného dne (datum) žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) z částky 1 463 Kč ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Při určení lhůty k plnění tak soud vyšel z § 160 odst. 1 o. s. ř. a zákonné lhůty 3 dnů, neboť s ohledem na pasivitu žalované nebyly zjištěny žádné skutečnosti odůvodňující její prodloužení či plnění ve splátkách (když žalovaná neuplatnil námitku nepřiměřenosti žalobkyní navrhované lhůty k plnění).

22. Odůvodnění II. výroku vyplývá ze shora vysvětlené absolutní neplatnosti Smlouvy číslo i Smlouvy číslo uzavřené mezi původním věřitelem a žalovanou, výše částky, na kterou žalobkyni vznikl nárok, a její splatnosti. Žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení částky přesahující částku přisouzenou jí v I. výroku tohoto rozsudku (ať už jde o jistinu, úroky, poplatky nebo smluvní pokutu), když z neplatných smluv nemohl žalované vzniknout závazek, a též na zaplacení úroku z prodlení z této částky. Důvody nepřiznání úroku z prodlení za dobu dřívější, než jak je uvedeno v I. výroku rozsudku (tedy než jak žalobkyně požadovala), vyplývají též z předchozího odstavce tohoto rozsudku.

23. O náhradě nákladů řízení (III. výrok) bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalovaná byl procesně úspěšnější, pročež žalobkyně by byla povinna nahradit jí v rozsahu procesního úspěchu část jí účelně vynaložených nákladů v řízení. Žalované však žádné náklady podle obsahu spisu nevznikly, proto žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.