6 C 135/2022

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 5 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž žalobkyně požadovala zaplacení částky 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 1 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a dále úroku z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 5 000 Kč za dobu od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 934,94 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 6 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru uzavřené dne [datum] Smlouva byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena distančně prostřednictvím elektronických prostředků tak, že žalovaný zaslal prostřednictvím webové stránky [webová adresa] žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, ten mu byl nabídnut a žalovaný jej prostřednictvím kódu zaslaného mu SMS zprávou na jeho telefonní číslo akceptoval. Byla sjednán úvěr ve výši 5 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2% za každý den čerpání úvěru a splatnost do [datum], tj. poplatek celkem 1 400 Kč. Žalobkyně žalovanému vyplatila částku 5 000 Kč na účet dne [datum], žalovaný neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání nařízenému na den [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil s tím, že souhlasí, aby jednání proběhlo v jeho nepřítomnosti. Soud proto jednal a ve věci rozhodl za splnění podmínek dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] ze dne [datum], přičemž dokument neobsahuje žádný kvalifikovaný elektronický podpis a smlouva ve svém závěru obsahuje jednak fotokopii podpisu jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení] a na místě podpisu žalovaného obsahuje pouze vytištěný text:„ Podpis klienta“ datum„ [datum],„ kód SMS verifikace: [číslo]“. Ze souboru není zřejmé, kdo tento text k textu smlouvy připojil. Z předloženého elektronického dokumentu tedy nevyplývá, že to byl žalovaný, kdo projevil svou vůli být vázán předmětnou smlouvou.

4. Z potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] ve spojení se zprávou [příjmení] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba] o majiteli účtu ze dne [datum] je potvrzováno tvrzení žalobkyně, že žalovaný načerpal celkem 5 000 Kč.

5. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ze smlouvy ze dne [datum], a to ve výši 7 536,15 Kč do 3 dní. Dle podacího lístku byla zásilka odeslána dne [datum], do sféry adresáta se tedy dostala dne [datum].

6. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

7. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že žalovaný uzavřel shora tvrzené smlouvy, když tyto neobsahují podpis žalovaného. V omluvě z jednání pak žalobkyně doplnila svá žalobní tvrzení tak, že„ úvěrová smlouva“ bez další specifikace byla uzavřena prostřednictvím webového rozhraní žalobce, jenž je obdobou internetového bankovnictví a jako taková je opatřena elektronickým podpisem. K tomuto svému tvrzení žalobkyně neoznačila žádné důkazy, nebylo tedy prokázáno ani uzavření smlouvy dálkovým způsobem.

8. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzené smlouvy o úvěru byly žalovaným elektronicky podepsány. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.

9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

10. Podle § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.

11. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet. Je jistě možné uzavřít smlouvu i formou tzv.„ clickthrough“ systémem, tedy kliknutím -„ stisknutím“ virtuálního tlačítka nebo jiného ovládacího prvku (například hyperodkazu) zobrazeného na monitoru“ či na jiném zobrazovacím zařízení.

12. Písemná forma je v souladu s ustanovením § 562 občanského zákoníku zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Ustanovení § 562 odst. 2 NOZ navíc stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

13. S ohledem na uložení obsahu smlouvy na serveru žalobkyně v textovém formátu byl obsah právního úkonu zachycen zaznamenáním informace na hmotném podkladu, a jde tak o písemnost. Z výše řečeného však vyplývá i to, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

14. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva (resp. v žalobě označené smlouvy) skutečně byly mezi účastníky uzavřeny - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvy podepsal, tedy k nim připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu.

15. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů („ ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS.

16. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv„ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije – tak, že to„ nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).

17. České právo tedy nezná pouze jeden druh elektronického podpisu, ale rozlišuje různé druhy, přičemž právní důsledky spojuje s jakýmkoliv elektronickým podpisem. Obyčejným, prostým elektronickým podpisem může být nejen např. skenovaný vlastnoruční podpis, nebo speciální kód (PIN, heslo, ID apod.), kterým osoba disponuje, atd., ale i řetězec jednotlivých znaků tvořících jméno a příjmení v textu zprávy zaslané z určité adresy elektronické pošty. Je zcela v souladu s právem, aby smlouvy byly uzavírány distančně. Nicméně v rámci soudního řízení je nutné takové uzavření smlouvy prokázat. Žalobkyně tvrdila, že žalovanému byl zřízen uživatelský účet v zabezpečeném webovém rozhraní [webová adresa], že mu byly sděleny přístupové údaje k tomuto účtu, že se do uživatelského účtu přihlásil, požádal o úvěr a projevil souhlas se smlouvou. K žádné z těchto skutečností však žalobkyně nenavrhla důkazy, kterými by bylo možné prokázat, že k takovému průběhu událostí opravdu došlo. Mohl by např. být navržen důkaz počítačovým systémem, který obsahuje záznamy údajů o právních jednáních. Pokud by zároveň bylo prokázáno, že se záznamy provádějí se systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám, mohla by se uplatnit vyvratitelná právní domněnka stanovená v § 562 odst. 2 o. z., že záznamy v takovém elektronickém systému jsou spolehlivé. Důkaz počítačovým systémem však navržen nebyl a z důkazů, které žalobkyně navrhla a předložila, nevyplývá, že by žalovaný (elektronickým) podpisem vyjádřil svůj souhlas se smlouvou. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl smlouvou vázán.

18. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru ze dne [datum], proto účastníkům nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.

19. Žalobkyně nicméně prokázala, že poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 5 000 Kč. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalovaný je proto povinen žalovanou částku žalobkyni vydat. Jelikož žalovaný dobrovolně tuto částku žalobkyni neuhradil, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem (I. výrok rozsudku). Ve zbývající části požadované jistiny soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (II. výrok rozsudku).

20. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, žaloba je důvodná také pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovaného prokazatelně vyzvala k zaplacení výzvou ze dne [datum], a to ve lhůtě 3 dní, proto se pohledávka stala splatnou uplynutím lhůty k plnění stanovené ve výzvě k zaplacení, tedy v sobotu [datum], posledním dnem k plnění tedy byl pátek dne [datum].

22. Dnem následujícím po [datum] se tedy žalovaný dostal do prodlení se zaplacením předmětné částky, a proto soud žalobkyni přiznal právo na úrok z prodlení až od tohoto data (viz výrok I.). Co do úroku z prodlení za dobu dřívější soud žalobu zamítl (výrok II.).

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 934,94 Kč, neboť úspěch žalobce ve věci činil 62,79 % Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 400 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.