6 C 138/2022

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 8 012,35 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 800 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 017,15 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 800 Kč od [datum] do [datum] ve výši 8,25 % a částku ve výši 1 195,20 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení celkem částky 8 012,35 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 800 Kč od [datum] do zaplacení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. <b>4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> 5. Žalobkyně předložila listinu označenou Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] kde jako smluvní strany jsou uvedeni žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná, které se měly dohodnout na poskytnutí neúčelového, spotřebitelského úvěru ve výši 4 800 Kč žalované online dne [datum]; listina v závěru obsahuje v podpisové části podpis jednatele žalobkyně [příjmení] [jméno]. Pokud se týká podpisu žalované, je uvedeno, že byl uskutečněn prostřednictvím webového rozhraní věřitele dostupného na [webová adresa], na kterém se klient registroval způsobem uvedeným ve VOP v čl. 4 [číslo] až [číslo] dostupných na [webová adresa], jež jsou nedílnou součástí této smlouvy. Klient prohlašuje, že při uzavírání této smlouvy vystupuje jako spotřebitel. Dále je zde předtištěno„ Jméno a příjmení: [celé jméno žalované], [rodné číslo], IP adresa: [číslo]“. Z uvedené listiny a ani z dalšího provedeného důkazu ([příjmení] statement data, faktura ke smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně) nebyla prokázána žalobní tvrzení o tom, že by žalovaná (dne [datum]) na internetových stránkách žalobkyně uvedla, že žádá výše požadovanou částku (4 800 Kč), že poskytla své osobní, kontaktní a bankovní údaje vyplněním formuláře na těchto stránkách, potvrdila seznámení se a souhlas se smluvními dokumenty, zejména s obsahem Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] že byla identita žalované ověřena pomocí zaslání 1 Kč z účtu žalované na účet žalobkyně. Nebylo tak prokázáno, že by žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí částky 4 800 Kč a projevila souhlasnou vůli se smluvními podmínkami poskytnutí této částky (uvedenými v listině Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]).

6. Podle ust. § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah; v mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas; mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Podle § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy; odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran.

7. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu podle výše citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

9. Předpokladem pro vznik smlouvy, jako dvoustranného právního jednání, je existence návrhu na uzavření smlouvy (nabídka, oferta), dále jeho přijetí souhlasným projevem vůle druhé strany, jíž je nabídka určena, a v případě přijetí návrhu mezi osobami nikoliv současně fyzicky přítomnými v době akceptace nabídky pak ještě doručení souhlasného projevu vůle osoby přijímající nabídku oferentovi (osobě, která nabídku učinila), bez něhož by přijetí nabídky nebylo účinné. Smluvní konsensus, tj. souladné protnutí se souhlasných projevů vůle obou účastníků, vytváří podstatu smlouvy. Primárně zahrnuje vůli vedoucí k uzavření smlouvy a sekundárně vůli vedoucí k dohodě o obsahu smlouvy. Projev vůle, kterým je vyjádřen souhlas (s návrhem), může mít povahu prohlášení nebo jiného jednání, z něhož lze dovodit souhlas osoby, které byl návrh určen. Ke vzniku smlouvy se vyžaduje, aby adresnost (určitelnost druhé strany) obou jednostranných právních jednání (nabídky i přijetí) byla vzájemná - obsahově shodná a vyjadřující smluvní konsensus. Jinými slovy musí být zřejmé, kdo vůči komu projevuje vůli (a jakého obsahu).

10. Předně je nutno zdůraznit, že je třeba rozlišovat požadavky na formu smlouvy a kvalitu informací o jednající osobě (kterou lze zjistit pomocí různých důkazů). V projednávané věci bylo nutno nejprve prokázat, že byl někým učiněn projev vůle uzavřít s žalobkyní (nějakou) smlouvu a že touto osobou byla zrovna žalovaná.

11. Provedeným dokazováním nebylo věrohodně prokázáno, že by žalovaná projevila vůli uzavřít s původním věřitelem nějakou smlouvu. Provedené důkazy neprokazují, že se žalovaná registrovala na stránkách žalobkyně a tam požádala o poskytnutí nějaké finanční částky nebo že by o jejím poskytnutí jednala s třetí osobou zastupující původního věřitele a přitom že by byla ověřena totožnost žalované, že by projevila souhlasnou vůli se zněním podmínek smlouvy a obchodními podmínkami, za který by byla taková částka včetně označení bankovního účtu, na který by měla být částka poskytnuta. Identita jednající osoby nebyla prokázána ani skrze prokázání vlastnictví bankovního účtu, na který žalobkyně převedla předmětnou částku, když nebylo prokázáno, že bankovní údaje původní věřitel získal od žalované.

12. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

13. Žalobkyně tak pro nedostatečnou kvalitu informací o jednající osobě neunesla důkazní břemeno o tom, že by žalovaná a původní věřitel uzavřeli (nějakou) smlouvu, a tím spíše ani to, že by jim vznikla nějaká smluvní práva a povinnosti. Omluvenou absencí u jednání se žalobkyně připravila o možnost poskytnutí poučení soudem o povinnosti důkazního břemene (dle § 118a odst. 3 o. s. ř.), když žalobkyně v rámci své procesní odpovědnosti ve smyslu § 101 odst. 1, § 120 odst. 1, 3 o. s. ř musí nést odpovědnost za výsledek řízení.

14. V daném případě žalobkyně ani v řízení netvrdila a ani nenavrhla důkazy k prokázání zda/že žalobkyně posoudila schopnost žalované (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr. O této povinnosti tvrdit a prokázat však soud však žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.

15. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla ověřena úvěruschopnost žalované (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a tedy poskytl spotřebitelský úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaná schopen úvěr splatit).

16. Pokud tedy za popsané situace žalobkyně dne [datum] převedla na účet žalované č.ú. [bankovní účet] částku 4 800 Kč, plnila bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalované tím vznikla povinnost vydat vše, co nabyla bezdůvodným obohacením (§ [číslo] odst. 1, § 3000 o. z.), tedy povinnost vrátit částku 4 800 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná neuhradila ničeho, je tedy povinna žalobkyni vrátit částku 4 800 Kč.

17. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení nebyla mezi účastníky (resp. mezi žalovanou a původním věřitelem) dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je jednostranným adresným právním jednáním. Uvedené právní jednání vyvolává účinky až tím, že se dostane do dispoziční sféry adresáta tak, aby měl objektivní příležitost (možnost) seznámit se s obsahem písemnosti zachycující jednostranné právní jednání; takovou objektivní možností se rozumí například oznámení příslušné pošty o možnosti vyzvednout si písemnost obsahující daný úkon (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2008, sp. zn. 33 Odo 142/2006). Za výzvu k plnění, s níž se žalovaná objektivně mohla seznámit, je tak nutno považovat až doručení žaloby, která se do její dispoziční sféry prokazatelně dostala dne [datum], kdy nastala fikce doručení. Dnem následujícím po [datum], tj. [datum], se pohledávka stala splatnou a žalovaná se dostala do prodlení (§ 1968 věta první o. z.) se splněním povinnosti vrátit žalobkyni částku představující bezdůvodné obohacení. Žalobkyni proto náleží zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) z částky 4 800 Kč ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pouze ve výši 8,25 % ročně z částky 4 800 Kč od [datum].

18. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku s úroky z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku.

19. Žalobkyni ze shora vysvětlených důvodů nevzniklo právo na zaplacení částky 2 017,15 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 800 Kč od [datum] do [datum] ve výši 8,25 % a smluvní pokutu ve výši 1 195,20 Kč, když tyto byly požadovány z titulu absolutně neplatné smlouvy a představují rozdíl mezi žalobou uplatněnou částkou a částkou přiznanou v I. výroku tohoto rozsudku. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl v rozsahu uvedeném II. výroku tohoto rozsudku.

20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., žalobkyně měla v řízení úspěch pouze částečný, soud tak žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu (III. výrok).