6 C 141/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % p. a. z částky [částka] od [datum] do [datum] a ve výši 0,75 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno].

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Uvedla, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] s původní věřitelkou a postupitelkou [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], která uzavřela se žalovanou po prověření její úvěruschopnosti (lustrací veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], CRKI, BRKI), na základě žádosti žalované, prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku (své webové stránky www. [webová adresa]) smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované dne [datum] úvěr ve výši [částka] na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] s uvedením variabilního symbolu [číslo], přičemž úvěr měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaná nevrátila úvěr v datu splatnosti, odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovanou telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne [datum]. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, navrhla žalobkyně posoudit nárok jako bezdůvodné obohacení na straně žalované.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z účasti u jednání dne [datum] se žalobkyně i její zástupce omluvili a souhlasili s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto za použití ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Soud provedl dokazování listinami – Smlouvou o spotřebitelském úvěru, Všeobecnými obchodními podmínkami pro smlouvy o zápůjčce uzavřené se zapůjčitelem [anonymizováno] (pod záštitou společnosti [právnická osoba]), Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, výpisem z účtu ze dne [datum], Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], Výzvou zástupce žalobkyně k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], podacím lístkem ze dne [datum], a odpovědí [právnická osoba] na žádost o součinnost ze dne [datum] a po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu Smlouvu o spotřebitelském úvěru (zápůjčce) [číslo] datovanou dnem [datum] ve formě elektronického dokumentu, v jejímž textu je jako zapůjčitelka uvedena společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], a jako vydlužitel (klient) žalovaná, přičemž dokument neobsahuje žádný (ani kvalifikovaný elektronický) podpis. Z výpisu z blíže neoznačeného účtu vyplývá, že dne [datum] došlo k převodu částky [částka] na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol]; sdělením [právnická osoba] ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná [celé jméno žalované] byla v měsíci dubnu 2018 majitelkou běžného účtu [číslo] na tento byla v uvedeném období připsána pod [variabilní symbol] částka [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo prokázáno, že původní věřitelka [právnická osoba] (jakožto postupitelka) úplatně postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] žalobkyni (jakožto postupnici), což bylo žalované oznámeno písemným Oznámením postupitelky o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou předžalobní výzvou k úhradě dlužné jistiny ve výši [částka] s příslušenstvím dle předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] to ve lhůtě do 3 dnů, tj. do [datum].

5. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu podle výše citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná zčásti.

6. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla žalobkyni i s příslušenstvím postoupena dvojím postoupením pohledávek smlouvami ze dne [datum] v souladu s ust. § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), žalobkyni, což postupitelka oznámila žalované dopisem ze dne [datum] a tato skutečnost byla oznámena žalované i v předžalobní výzvě zástupce žalobkyně ze dne [datum], odeslané doporučeně téhož dne; žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

7. Podle ust. § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle ust. § 1724 odst. 1 o. z., smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle ust. § 1725 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah; v mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle ust. § 1731 o. z., z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle ust. § 1740 odst. 1 o. z., osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas; mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle ust. § 1732 odst. 1 o. z., právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Podle ust. § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy; odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran.

8. Ze shora citovaných ustanovení vyplývá, že předpokladem pro vznik smlouvy, jako dvoustranného právního jednání, je existence návrhu na uzavření smlouvy (nabídka, oferta), dále jeho přijetí souhlasným projevem vůle druhé strany, jíž je nabídka určena, a v případě přijetí návrhu mezi osobami nikoliv současně fyzicky přítomnými v době akceptace nabídky pak ještě doručení souhlasného projevu vůle osoby přijímající nabídku oferentovi (osobě, která nabídku učinila), bez něhož by přijetí nabídky nebylo účinné. Smluvní konsensus, tj. souladné protnutí se souhlasných projevů vůle obou účastníků, vytváří podstatu smlouvy. Primárně zahrnuje vůli vedoucí k uzavření smlouvy a sekundárně vůli vedoucí k dohodě o obsahu smlouvy. Projev vůle, kterým je vyjádřen souhlas (s návrhem), může mít povahu prohlášení nebo jiného jednání, z něhož lze dovodit souhlas osoby, které byl návrh určen. Ke vzniku smlouvy se vyžaduje, aby adresnost (určitelnost druhé strany) obou jednostranných právních jednání (nabídky i přijetí) byla vzájemná - obsahově shodná a vyjadřující smluvní konsensus. Jinými slovy musí být zřejmé, kdo vůči komu projevuje vůli (a jakého obsahu).

9. Předně je nutno zdůraznit, že je třeba rozlišovat požadavky na formu smlouvy (písemnou či ústní) a kvalitu informací o jednající osobě (kterou lze zjistit pomocí různých důkazů). V projednávané věci bylo nutno nejprve prokázat identitu jednající osoby, a tedy že žalovaná učinila projev vůle uzavřít s původním věřitelem (nějakou) smlouvu.

10. Žalobkyní předloženými listinnými důkazy (zejména Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a Všeobecnými obchodními podmínkami pro smlouvy o zápůjčce uzavřené se zapůjčitelem [anonymizováno] /pod záštitou společnosti [právnická osoba]) však nebylo prokázáno, že by se žalovaná registrovala na webových stránkách původní věřitelky, vyplnila formulář se žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši [částka] původní věřitelkou [právnická osoba] na její bankovní účet č. [bankovní účet], že by vyjádřila souhlas se smluvními dokumenty a přes svůj uživatelský účet poslala původní věřitelce odsouhlasený návrh smluvních dokumentů a připojila elektronický podpis. Provedeným dokazováním tedy nebylo věrohodně prokázáno, že by žalovaná právě uvedený projev vůle učinila. Provedené důkazy neprokazují, že to byla žalovaná, kdo se registroval na stránkách původní věřitelky, tam požádala o finanční prostředky a připojila elektronický podpis (jakožto jeho jedinečnou identifikaci), čímž by projevila souhlasnou vůli se smlouvou a obchodními podmínkami; zjištěný skutkový stav tedy nevyhovuje shora citovaným ustanovením a uzavření smlouvy nebylo prokázáno, tím spíše ani to, že by žalovanému a původní věřitelce vznikla nějaká smluvní práva a povinnosti z tvrzené smlouvy.

11. Omluvenou absencí u jednání se žalobkyně zbavila možnosti poskytnutí procesního poučení soudem o povinnosti důkazního břemene (dle § 118a odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - o. s. ř.), když žalobkyně v rámci své procesní odpovědnosti ve smyslu ust. § 101 odst. 1 a ust. § 120 odst. 1, 3 o. s. ř musí nést odpovědnost za výsledek řízení.

12. Soud proto uzavřel, že pokud za shora popsané situace původní věřitelka převedla dne [datum] na účet žalované č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] částku [částka], plnila tak bez právního důvodu (ust. § 2991 odst. 2 o. z.). Žalované tak vznikla povinnost vydat vše, co nabyla bezdůvodným obohacením (ust. § [číslo] odst. 1, § 3000 o. z.), tedy povinnost uhradit žalobkyni jako současné věřitelce částku [částka], neboť tuto jistinu úvěru dle tvrzení žalobkyně ani zčásti neuhradila.

13. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení nebyla dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (ust. § 1958 odst. 2 o. z.), která je jednostranným adresným právním jednáním. Uvedené právní jednání vyvolává účinky až tím, že se dostane do dispoziční sféry adresáta tak, aby měl objektivní příležitost (možnost) seznámit se s obsahem písemnosti zachycující jednostranné právní jednání; takovou objektivní možností se rozumí například oznámení příslušné pošty o možnosti vyzvednout si písemnost obsahující daný úkon (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. 33 Odo 142/2006). Listinnými důkazy předloženými žalobkyní bylo prokázáno, že předžalobní výzva k plnění (včetně oznámení o postoupení pohledávky) byla odeslána žalované (a dostala se tak do jeho dispoziční sféry) doporučenou zásilkou dne [datum], ve výzvě byla přitom stanovena lhůta splatnosti 3 dnů od odeslání, tj. [datum], kdy se dluh stal splatným a žalovaná se ocitla v prodlení (§ 1968 věta první, § 1970 o. z.) následujícího dne [datum]. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat též úrok z prodlení z dlužné částky ([částka]) za dobu od prvního dne prodlení ([datum]) do zaplacení ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jehož výše vzhledem k prvnímu dni prodlení činila 8,25 % ročně, avšak žalobkyně požaduje v žalobě vyšší zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně.

14. Jelikož žalovaná dlužnou částku s příslušenstvím žalobkyni dobrovolně nezaplatila, přestože byla k plnění opakovaně vyzvána, uložil jí soud tuto povinnost rozsudkem (výrok I.), odůvodněným dle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.

15. Ve zbytku žalobou uplatněného nároku (co do zbývající části zákonného úroku z prodlení za delší dobu a ve vyšší výši) soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

16. III. výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobkyně byla ve sporu v převažující části úspěšná (co do celé jistiny a části zákonného úroku z prodlení), proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, když v souladu s ust. § 142a o. s. ř. zaslala žalovanému nejméně 7 dnů před podáním žaloby výzvu k plnění, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni zastoupené advokátem náhradu nákladů řízení ve výši [částka], z čehož náhrada za zaplacený soudní poplatek činí [částka]; výši náhrady nákladů právního zastoupení stanovil soud dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci 3 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb. účinné ke dni poskytnutí právní služby - převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a sepsání žaloby. Dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí [částka], tj. za 3 úkony náleží žalobkyni mimosmluvní odměna celkem ve výši [částka]. Dle ust. § 14 b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů za 3 uvedené úkony právní služby po [částka], tj. [částka], a 21% DPH z odměny a náhrad hotových výdajů dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř.