6 C 147/2017

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba , část názvu právnické osoby , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice pro náhradu škody a nemajetkové újmy

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu za ušlý výdělek ve výši 238 595 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech právního zastoupení v trestním řízení částku ve výši 13 068 Kč a na nákladech na léčení částku 3 584 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Zamítá se žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci na nákladech právního zastoupení v trestním řízení částku a na nákladech na léčení částku ve výši 4 102 Kč.

IV. Zamítá se žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci na bolestném částku ve výši 94 230 Kč.

V. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku ve výši 185 885,76 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení].

VI. Ve vztahu mezi žalobcem a vedlejším účastníkem žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VII. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Blansku na nákladech řízení – znalečném částku 18 805,01 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaný a vedlejší účastník jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice – Okresnímu soudu v Blansku na nákladech řízení – znalečném částku 5 880,18 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení majetkové škody ve výši 463 434 Kč a náhrady nemajetkové újmy ve výši 1 346 896 Kč a to z důvodu dopravní nehody, která byla jako přečin těžkého ublížení z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku řešena v trestním řízení u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. [spisová značka], kdy bylo usnesením Okresního soudu v Blansku ze dne 23. [číslo], č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 27. 1. 2016, Č. j. [číslo jednací] rozhodnuto podle § 307 odst. 1, 2 písm. a). tr. řádu o podmíněném zastavení trestního stíhání obžalovaného, zde žalovaného, když žalovaný se k jednání, které mu bylo v označeném trestním řízení kladeno za vinu, doznal. Z výše citovaných usnesení vydaných v trestním řízení s žalovaným vyplývá, že žalobce utrpěl zranění, která spočívala v pohmoždění krční páteře, výhřezu C4-5, C5-6 a C6-7, která způsobila poškození a dráždění nervu C8, tedy bolesti propagující se do malíku a jeho mravenčení a rozsáhlé blokády krční i bederní páteře a pohmoždění měkkých částí hlavy bez otřesu mozku. Žalobce se v označeném trestním řízení připojil se svým nárokem na náhradu škody, jakož i nemajetkové újmy, která mu v důsledku jednání žalovaného vznikla. Jelikož však k odsouzení žalovaného nedošlo, nemohla být žalovanému ze strany trestního soudu uložena povinnost k náhradě škody a nemajetkové újmy, ač ji žalobce včas uplatnil. Žalobci tedy nezbylo než se se svým nárokem obrátit na soud. Žalobcem uplatněný nárok na náhradu majetkové škody přitom sestává z nároku na náhradu ušlého zisku za období od [datum] do [datum] ve výši 362 595 Kč a za období od [datum] do [datum] ve výši 54 143 Kč, dále z nároku na náhradu hotových výdajů spojených s léčbou a rehabilitacemi v částce 10 800 Kč, z nároku na náhradu výdajů za léky v částce 272 Kč, z nároku na náhradu výdajů za doporučenou rehabilitaci v částce 1 140 Kč, z nároku na náhradu cestovného k lékařům v částce 494 Kč, z nároku na náhradu nákladů právního zastoupení v trestním řízení v částce 24 790 Kč a z nároku na náhrady nákladů za vyhotovení znaleckého posudku pro stanovení výše bolestného a ztížení společenského uplatnění vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] celkem v částce 9 200 Kč. Žalobcem uplatněný nárok na náhradu nemajetkové újmy v celkové výši 1 346 896 Kč pak sestává z náhrady bolestného za fyzickou újmu ve výši 94 230 Kč a bolestného za psychickou újmu ve výši 201 024 Kč, celkem tedy 295 254 Kč a dále z náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 1 145 821 Kč.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě neuznal nárok žalobce ani z části a navrhl zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu. K nároku žalobce na ušlou mzdu za období od [datum] do [datum] ve výši 362 595 Kč uvádí, že žalobce opírá svůj nárok o tvrzení, že měl dne [datum] nastoupit v novém zaměstnání u [právnická osoba] a.s. a z jeho pracovní smlouvy vyplývá, že měl za vykonanou práci obdržet měsíční mzdu ve výši 86 000 Kč. Přitom ze spisu PČR je patrné, že jediným zaměstnancem této společnosti byla od roku 2013 [jméno] [příjmení] s průměrnou měsíční mzdou ve výši 13 800 Kč (od září [rok] navýšeno na 16 400 Kč). Na pozici provozního ředitele nebyla nikdy přijata žádná osoba a to ani poté, kdy měl údajně na tuto pozici nastoupit žalobce. Dodává, že zaměstnavatel o jednom zaměstnanci s průměrnou měsíční mzdou ve výši 13 800 Kč, kdyby přijal zaměstnance s měsíční mzdou 86 000 Kč, byl by víc jak 2 roky ve finanční tísni, jak vyplývá z účetních závěrek za rok 2013 a [rok]. Okolnosti uzavření pracovní smlouvy se jeví jako účelové a vykonstruované. Pokud se týká nároků na náhradu mzdy za období od [datum] do [datum] ve výši 53 143 Kč, žalobce neprokázal, že pracovní neschopnost za období od [datum] do [datum] byla v příčinné souvislosti s předmětnou dopravní nehodou. Pokud se týká hotových výdajů na léky, pojišťovna žalobci uhradila léky, které související se zdravotním stavem v důsledku dopravní nehody, u dalších léků žalobce neprokázal, že by jejich užití bylo v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou. Pokud se týká nároku na náhradu nemajetkové újmy, má žalovaný pochybnosti o správnosti a přezkoumatelnosti znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a to jak v části vyčíslení bolestného tak ztížení společenského uplatnění, nebylo prokázáno, že všechny uvedené následky jsou v příčinné souvislosti s autonehodou, že operace z [datum] byla nutná v příčinné souvislosti s autonehodou, když po zlepšení zdravotního stavu žalobce v říjnu [rok], kdy již nebyly další vyšetření a kontroly na magnetické rezonanci, CT a RTG předepsány, uplynulo téměř dva a půl roku.

3. Vedlejší účastník uvedl, že nárok žalobce neuznává, žalobu považuje za nedůvodnou a navrhuje její zamítnutí. Pokud se týká nároku na náhradu ušlého výdělku, vzhledem k tomu, že se jedná o nárok, jehož právní základ je odvozen od hypotetického předpokladu, je nutné nárok podrobit pečlivému dokazování. Pokud se týká nároku na náhradu mzdy za období od [datum] do [datum], nelze z žalobních tvrzení dovodit, na základě čeho žalobce usuzuje, že tato pracovní neschopnost je v příčinné souvislosti se škodní událostí ze dne [datum]. Žalobci bylo ze strany vedlejšího účastníka zaplaceno bolestné ve výši 109 307 Kč (platbami ze dne [datum], [datum], [datum]). Žalobce však tvrdí, že mu vznikl nárok na bolestné celkem ve výši 295 254 Kč. [příjmení] část nároku na bolestné (201 024 Kč) má být tvořena bolestným vyplývajícím z psychické újmy, k tomu dle vedlejšího účastníka absentují tvrzení. Pokud se týká nároku na zaplacení ztížení společenského uplatnění, tento nárok je specifikován s odkazem na znalecký posudek vypracovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení], v posudku jsou zohledněny zřejmě všechny zdravotní obtíže, kterými žalobce v současnosti trpí, nebylo prokázáno, že například sluchové potíže měli původ ve škodné události ze dne [datum]. [ulice] účastník má za to, i s ohledem na již vypracovaný znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], že není prokázáno, že všechny zdravotní potíže popisované ve znaleckém posudku [anonymizováno] [ulice] byly v příčinné souvislosti se škodní událostí ze dne [datum].

4. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] bylo žalovanému a vedlejšímu účastníkovi uloženo zaplatit společně a nerozdílně žalobci majetkovou škodu ve výši 255 337 Kč (výrok I.), zamítnuta žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci majetkovou škodu ve výši 208 097 Kč (výrok II.), žalovanému a vedlejšímu účastníkovi uloženo zaplatit společně a nerozdílně žalobci nemajetkovou újmu bolestného za psychickou újmu ve výši 175 896 Kč (výrok III.), zamítnuta žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci nemajetkovou újmu a ztížení společenského uplatnění ve výši 1 171 000 Kč (výrok IV.), na nákladech řízení bylo uloženo žalobci uhradit žalovanému 141 728 Kč (výrok V.), ve vztahu mezi žalobcem a vedlejším účastníkem nebylo žádnému z účastníků přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI.), žalobci bylo uloženo zaplatit České republice náklady na znalečné ve výši 18 805,01 Kč (výrok VII.) a žalovanému a vedlejšímu účastníkovi uloženo zaplatit společně a nerozdílně České republice náklady na znalečné ve výši 5 880,18 Kč (výrok VIII.).

5. Na základě odvolání žalovaného, žalobce i vedlejšího účastníka rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] tak, že rozsudek soudu prvního stupně v části výroku I ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 238 595 Kč, v části výroku II ohledně zamítnutí žaloby co do částky 20 754 Kč a ve výrocích V, VI, VII a VIII zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení a v části výroku II ohledně zamítnutí žaloby co do částky 187 343 Kč jako ž i ve výroku IV rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Z odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá, že odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobci přísluší náhrada za ušlý výdělek, kterého mohl dosahovat u [právnická osoba], a.s. K tomu dodal, že okolnosti uzavření pracovní smlouvy mezi žalobcem a [právnická osoba], a.s. a následné neobsazení této funkce, na kterou měl žalobce ve jmenované společnosti nastoupit, mohou vzbuzovat určité pochybnosti, stejně tak i účetní závěrky této společnosti a výše sjednaných platových podmínek žalobce, jakož i počet zaměstnanců v této společnosti, nicméně žalobce v řízení před soudem prvního stupně řádně doložil pracovní smlouvu s touto společností a jednatel této [právnická osoba] [příjmení], slyšen soudem prvního stupně, okolnosti uzavření pracovní smlouvy se žalobcem řádně vysvětlil a vysvětlil i důvody, pro které nebyla pozice, na kterou měl žalobce nastoupit, dále obsazena. Soud prvního stupně tedy zcela správně tyto důkazy zhodnotil a dospěl k závěru, že žalobce měl řádně uzavřenou pracovní smlouvu s nástupem výkonu práce dne [datum] jako provozní ředitel [právnická osoba], a.s. se sjednanou hrubou měsíční mzdou 86 000 Kč. I když odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně, že žalobci v souvislosti s nemožností nastoupit do zaměstnání u [právnická osoba], a.s. v důsledku dopravní nehody přísluší ušlá mzda, odvolací soud se neztotožnil s rozsahem výše přiznané ušlé mzdy žalobci soudem prvního stupně v rozsahu 238 595 Kč, když navíc výpočet této částky považuje odvolací soud za nepřezkoumatelný, když není zcela zřejmé, jakým způsobem soud prvního stupně k výpočtu této částky dospěl, zda se jedná o částku představující čistý či hrubý ušlý výdělek. Soud prvního stupně odečetl vyplacenou podporu v nezaměstnanosti, avšak z odůvodnění rozsudku není zřejmé, za jaké období tato částka byla odečtena a v jaké výši. Odvolací soud navíc uvádí, že má za to, že ušlý výdělek přísluší žalobci toliko za tři měsíce, když z obsahu jím předložené pracovní smlouvy je zřejmé, že v pracovní smlouvě se [právnická osoba], a.s. byla ujednána zkušební doba v délce tří měsíců, během níž mohla kterákoliv ze smluvních stran pracovní poměr kdykoliv zrušit bez udání důvodu. Je tedy otázkou, zda pracovní poměr žalobce u této společnosti by trval i po uplynutí těchto tří měsíců, zda by nedošlo k jeho ukončení ze strany jak žalobce, tak [právnická osoba], a.s., což se jeví jako vysoce pravděpodobné, když pracovní pozice, na níž měl žalobce nastoupit, [právnická osoba], a.s. nadále obsazována nebyla. Odvolací soud tedy z tohoto důvodu rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 238.595 Kč zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 221 odst. 1 písm. a), § 219 písm. a) odst. 1 písm. b) o.s.ř.). K přisouzené částce 16 742 Kč žalobci obsažené v částce 255 337 Kč ve výroku I rozsudku soudu prvního stupně odvolací soud uvádí, že tato částka nebyla odvoláním žádného z účastníků napadena, a proto výrok I v této části nabyl samostatně právní moci a nebyl předmětem přezkumu odvolacího soudu. Pokud se jedná o zamítnutí nároku žalobce na úhradu majetkové újmy ve výši 208 097 Kč pod výrokem II rozsudku soudu prvního stupně, pak odvolací soud uvedl, že žalobcem uplatněný nárok na ušlou mzdu představoval částku celkem 416 738 Kč. Žalobci z tohoto titulu pod výrokem I byla přisouzena částka 238 595 Kč, tudíž zamítnutý rozdíl mezi těmito částkami činí 178 143 Kč. Tato částka je obsažena v zamítavé částce 208 097 Kč pod výrokem II rozsudku soudu prvního stupně. Zamítnutí této částky 178 143 Kč shledává odvolací soud jako správné s ohledem na to, co bylo uvedeno výše, tedy s ohledem na závěr, že žalobci přísluší náhrada ušlé mzdy pouze za tři měsíce u [právnická osoba], a.s. Stejně tak považuje odvolací soud za správné zamítnutí částky 9 200 Kč, která je obsažena rovněž v zamítavé částce 208 097 Kč, která představuje náklady, které žalobce vynaložil na znalecký posudek vypracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] Ph.D. Rovněž i odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že tento znalecký posudek byl pro rozhodnutí ve věci zcela nepoužitelný, tudíž nelze žalobci přiznat náhradu nákladů, které na tento znalecký posudek vynaložil. Po odpočtu částky 178 143 Kč a částky 9 200 Kč z částky 208 097 Kč zbývá tedy zamítnutá částka 20 754 Kč. Tato částka představuje zbývající náklady na právní zastoupení žalobce v trestním řízení, které mu soudem prvního stupně nebyly přiznány a zbývající náklady, které žalobce vynaložil v souvislosti s léčením a které požadoval uhradit. Zamítnutí těchto dvou nároků v rozsahu 20 754 Kč však odvolací soud považuje za nepřezkoumatelné, neboť z odůvodnění rozsudku nelze dovodit, z jakých důvodů na nákladech právního zastoupení v trestním řízení byla žalobci přisouzena pouze částka 13 068 Kč a z jaké důvodu nebyly žalobci přiznány další náklady na právní zastoupení, které uhradil a jejichž úhradu doložil. Stejně tak je tomu i v případě nepřiznání náhrady nákladů na léčení, které žalobce vynaložil a které podrobně ve své žalobě specifikoval. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že žalobci přísluší náhrada těch hotových výdajů, které vynaložil v souvislosti se svým léčením v období od [datum] do [datum], nicméně z odůvodnění rozsudku skutečně není zřejmé, které položky, které žalobce požadoval uhradit, byly žalobci vedlejším účastníkem proplaceny, které jsou mu přiznávány a které nikoliv. Odvolací soud z tohoto pohledu rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II ohledně zamítnutí žaloby co do částky 20.754 Kč shledává za nepřezkoumatelný, a proto v tomto rozsahu rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, který se bude jednotlivými položkami, a to jak náklady právního zastoupení žalobce v trestním řízení, tak i položkami představovanými náklady na léčení žalobce zabývat, o těchto znovu rozhodne, přičemž v odůvodnění svého rozhodnutí podrobně uvede, které konkrétní položky žalobcem požadované a z jakého důvodu žalobci přiznává, či nikoliv. Pokud se jedná o výrok IV rozsudku soudu prvního stupně, kterým byl zamítnut návrh žalobce na úhradu nemajetkové újmy a ztížení společenského uplatnění ve výši 1 171 000 Kč, sestávající z částky 1 145 821 Kč za ztížení společenského uplatnění a 25 179 Kč za nemajetkovou újmu za bolestné a psychickou újmu v souvislosti s posttraumatickou stresovou poruchou žalobce, pak zamítnutí těchto částek považuje odvolací soud za věcně správné, a proto tento výrok IV ve smyslu ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil. Rovněž i odvolací soud má shodně jako soud prvního stupně za to, že s ohledem na závěry znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k charakteru zranění, které utrpěl žalobce při dopravní nehodě dne [datum] a na závěry znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. ohledně vzniku tinitu u žalobce lze konstatovat, že žalobci žádné ztížení společenského uplatnění v souvislosti s touto dopravní nehodou nevzniklo. Žalobci tedy odškodnění ztížení společenského uplatnění jím požadované v rozsahu 1 145 821 Kč nepřísluší, stejně tak i částka 25 179 Kč, která byla žalobci vedlejším účastníkem uhrazena. Protože odvolací soud částečně rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, musel zrušit i závislé výroky pod body V – VIII.

6. Odvolací soud uložil soudu prvního stupně se v dalším řízení zabývat nárokem žalobce na ušlou mzdu, která mu vznikla po dobu tří měsíců, kdy nemohl nastoupit do zaměstnání u [právnická osoba], a.s. Ušlou mzdu, která žalobci za toto období přísluší, soud znovu vypočte a odůvodní, stejně tak se bude zabývat nárokem žalobce na zbývající částky za právní zastoupení v trestním řízení a za náklady vzniklé v souvislosti s jeho léčením po dobu od vzniku úrazu do ustálení jeho zdravotního stavu a rozhodne rovněž i o nákladech odvolacího řízení. Pro úplnost odvolací soud dodal, že soud prvního stupně pod bodem 29 odůvodnění svého rozsudku zdůvodnil zamítnutí žaloby ohledně částky 94 230 Kč představující bolestné, které žalobce požadoval uhradit, nicméně tato částka se v žádném ze zamítavých výroků rozsudku soudu prvního stupně neprojevila. Soud prvního stupně tak dle názoru odvolacího soudu dosud nerozhodl o celém předmětu řízení, což lze dovodit také ze skutečnosti, že částka, o které rozhodoval soud prvního stupně, neodpovídá součtu částek, které byly žalobou uplatněny.

7. Žalobce podal u zdejšího soudu dne [datum] dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] O tomto dovolání bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], kterým bylo dovolání odmítnuto. Z odůvodnění vyplývá, že žalobce namítá v podstatě pouze to, že soudy nesprávně vyhodnotily obsah provedených důkazů a dospěly k nesprávným skutkovým zjištěním, především tím, že nedostatečně přihlédly ke znaleckému posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Ph.D., a k závěrům ošetřujících lékařů žalobce, a činí-li vlastní skutkové závěry, které podle jeho názoru vyplývají z provedených důkazů, neuplatňuje tím (jediný možný) dovolací důvod uvedený v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř., podle nějž nesprávné právní posouzení věci může spočívat v tom, že odvolací soud věc posoudil podle nesprávného právního předpisu, nebo že správně použitý právní předpis nesprávně vyložil, případně jej na zjištěný skutkový stav věci nesprávně aplikoval. Tyto námitky postrádají charakter právní otázky, kterou by měl dovolací soud řešit, nesměřují totiž proti právnímu posouzení věci odvolacím soudem. V podstatě se dovolatel domáhá přezkumu skutkových závěrů, z nichž vychází napadené rozhodnutí; nesprávnost právního posouzení odvozuje nikoliv z důvodu mylné aplikace práva, nýbrž proto, že po právní stránce byl posouzen skutkový stav, s nímž on nesouhlasí. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu (§ 241a odst. 1 o. s. ř.) však není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, ani zpochybnění samotného hodnocení důkazů soudem prvního stupně nebo odvolacím soudem, opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení § 132 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/ [rok] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolací soud se proto těmito výhradami nezabýval, neboť skutkovým stavem je vázán a není oprávněn jeho správnost přezkoumávat (§ 241a odst. 1 a § 242 odst. 3 o. s. ř.). Dovolací soud se nemohl zabývat ani námitkou proti závěru, že žalobci náleží náhrada za ztrátu na výdělku pouze za tři měsíce u [právnická osoba], a.s., neboť tato otázka (náhrada za ztrátu na výdělku po dobu od [datum] do [datum]) bude předmětem řízení před soudem prvního stupně po částečném zrušení jeho rozsudku. Pro dobu po [datum] platí totéž, tedy i zde dovolatel zpochybňuje pouze skutkové závěry soudů obou stupňů, aniž by vymezil právní otázku, kterou by měl dovolací soud řešit. Nejvyšší soud ze všech těchto důvodů dovolání žalobce podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

8. V dalším řízení tedy soud po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Mezi účastníky je nesporné, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě. Jak vyplývá z výrokové části usnesení Okresního soudu v Blansku č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým bylo podle § 307 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního řádu podmíněně zastaveno trestní stíhání žalovaného, pro skutek spočívající v tom, že dne [datum], v době kolem [údaj o čase] hodin, jel jako řidič osobního motorového vozidla [značka automobilu] [registrační značka], vlastníka [jméno] [příjmení], bytem [adresa žalovaného] 374, ve směru [obec] - [obec], přičemž se v km [anonymizováno] uvedené komunikace, v katastru [územní celek], nechoval dostatečně pozorně a ohleduplně, rychlost své jízdy nepřizpůsobil dopravně technickému stavu pozemní komunikace a povětrnostním podmínkám, v důsledku čehož dostal s vozidlem, které řídil, smyk, přejel do protisměrného jízdního pruhu, kde se v uvedené době nacházelo ve směru [obec] - [obec] jedoucí osobní motorové vozidlo [značka automobilu] [anonymizována tři slova], [registrační značka], vlastníka [jméno] [příjmení], bytem [adresa žalobce], které řídil žalobce, v důsledku tohoto jednání došlo v jízdním pruhu žalobce k nárazu levé boční části vozidla řízeného žalovaným do přední části vozidla řízeného žalobcem a následně ke zraněním žalobce, která spočívala v pohmoždění krční páteře, výhřezu C4-5, C5-6 a C6-7, která způsobila poškození a dráždění nervu C8, tedy bolesti propagující se do malíku a jeho mravenčení a rozsáhlé blokády krční i bederní páteře a pohmoždění měkkých částí hlavy bez otřesu mozku, tedy zranění, která jsou z lékařského hlediska hodnocena jako lehká s dobou citelného omezení v obvyklém způsobu života nedosahující šesti týdnů, když žalovaný tak svým jednáním hrubým způsobem porušil § 4 písm. a) § 5 odst. 1, písm. b) a § 18 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., když se žalovaný zavázal podle § 307 odst. 2 písm. a) trestního řádu během zkušební doby zdržet se činnosti spočívající v řízení motorových vozidel všeho druhu. Z odůvodnění tohoto usnesení vyplývá, že podacím lístkem ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný poukázal žalobci částku 10 000 Kč nad rámec pojistného plnění (za„ morální újmu“) a žalobci se písemně omluvil. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 27.1.2016 č.j. [číslo jednací]. Žalobce se v tomto řízení domáhá nároku na náhradu majetkové škody a nemajetkové újmy v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou.

9. Žalobce opíral svůj nárok na ztížení společenského uplatnění (dále jen„ ZSU“) o znalecký posudek, který si na svoji žádost nechal vypracovat před zahájením tohoto řízení soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství, specializace stanovení nemateriální újmy na zdraví ze dne [datum] [anonymizována dvě slova] při vypracování znaleckého posudku čerpal ze zdravotnické dokumentace dodané mu žalobcem a žalobce vyšetřil dne [datum]. Provedl propočet bolestného, bolestné ohodnotil 375 body, které tvoří povrchní poranění jiných částí hlavy - 5 bodů, podvrtnutí a natažení krční páteře - 30 bodů, zhmoždění dolní části zad a pánve - 20 bodů, úrazové poškození meziobratlové ploténky bez současné zlomeniny obratle celkem ve třech etážích - 300 bodů, operace dne [datum] – 18 bodů, bolestné celkem 94 230 Kč. Výpočet ZSU provedl znalec podle metodiky nejvyššího soudu, kdy vycházel z ustálení zdravotního stavu žalobce ke dni [datum], uplatnil modifikační koeficient 130 % a celkově vypočetl výši ZSU na částku 1 145 821 Kč. Při ústně podaném znaleckém posudku u jednání soudu uvedl, že byl nucen vycházet z informací od žalobce, jím poskytnuté zdravotnické dokumentace a vyšetření žalobce, nemá možnost si sám opatřovat zdravotnickou dokumentaci. Vycházel z toho, že poslední lékařská zpráva byla ze dne [datum], kde je konstatováno zhojení v dobrém postavení, přetrvává tinitus a je indikována lázeňská léčba, v návaznosti na tuto lékařskou zprávu zvolil datum ustálení zdravotního stavu a vycházel z toho, že před dopravní nehodou nebyly žádné záznamy o degenerativních změnách na páteři žalobce. Operaci žalobce v roce 2017 hodnotil v návaznosti na dopravní nehodu, podle jeho názoru tam byla návaznost obtíží žalobce. Likvidací – daňovým dokladem ze dne [datum] bylo prokázáno, že [anonymizována dvě slova] vyúčtoval žalobci za vypracování tohoto znaleckého posudku částku ve výši 9 200 Kč.

10. Žalobce požaduje nárok na náhradu ušlého výdělku za období od [datum] do [datum], celkem v částce 362 595 Kč. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] byla mezi žalobcem a [právnická osoba] a.s., [ulice a číslo], [PSČ] [obec], [IČO] uzavřena pracovní smlouva, na základě které měl být žalobce zaměstnán od [datum] jako provozní ředitel s místem výkonu práce [obec], náležet mu měla měsíční mzda ve výši [částka] hrubého. Z listiny nazvané Odstoupení od pracovní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce se se [právnická osoba] a.s., zastoupené [jméno] [příjmení] po vzájemné dohodě dohodli na odstoupení od pracovní smlouvy ze dne [datum] z důvodu zdravotní indispozice – dopravní nehody žalobce. Nedatovaným dopisem [právnická osoba] a.s. děkuje žalobci za oznámení nemožnosti nastoupit do pracovního poměru z důvodu zdravotní indispozice, která se mu přihodila dne [datum] a momentálně znemožnila nástup. V dopise je uvedeno, že ačkoliv žalobce prošel úspěšně všemi koly výběrového řízení, které vyhrál, bude společnost tuto pozici řešit s novým uchazečem. Ve své svědecké výpovědi jednatel společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] potvrdil, že vypsali výběrové řízení na pozici ve firmě, jednalo se o pozici manažera s příjmem asi 80 000 Kč, které vyhrál žalobce, uzavřeli pracovní smlouvu. Žalobce je potom informoval, že nemůže nastoupit, že měl nehodu, dohodli se na ukončení pracovního poměru, pracovní poměr skončil, aniž začal. Koncepce firmy se pak změnila, další zaměstnanec už nastupoval asi za poloviční plat.

11. Potvrzením Úřadu práce České republiky – krajská pobočka v [obec] ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce byl evidenci uchazečů o zaměstnání v době od [datum] do [datum] a byla mu za období od srpna [rok] do prosince [rok] vyplacena měsíčně částka 14 281 Kč, celkem 71 405 Kč.

12. Příjmovými pokladními doklady a stvrzenkami bylo prokázáno, že žalobce uhradil, kromě toho, co mu bylo již vedlejším účastníkem uhrazeno, regulační poplatek ve výši 30 Kč dne [datum] rehabilitace [nemocnice], regulační poplatek ve výši 30 Kč dne [datum] rehabilitace [nemocnice], injekce CO2 dne [datum] rehabilitace [nemocnice], regulační poplatek ve výši 30 Kč dne [datum] [anonymizováno] [příjmení] [jméno], regulační poplatek ve výši 30 Kč dne [datum] [anonymizováno] [příjmení] [jméno], odblokování krku + cestovné dne [datum] [anonymizováno] [příjmení] ve výši 730 Kč, odblokování krku + cestovné dne [datum] [anonymizováno] [příjmení] ve výši 730 Kč, regulační poplatek ve výši 30 Kč [anonymizováno] [příjmení] dne [datum], regulační poplatek ve výši 30 Kč [anonymizováno] [příjmení], [obec] dne [datum], regulační poplatek ve výši 30 [právnická osoba] [obec] dne [datum], regulační poplatek vždy ve výši 30 Kč [anonymizováno] [příjmení], psychiatrie [obec] dne [datum], [datum], [datum], regulační poplatek ve výši 30 Kč [anonymizováno] [příjmení], [obec] dne [datum] a [datum], regulační poplatek ve výši 30 Kč chirurgie [příjmení] dne [datum] a regulační poplatek ve výši 30 Kč [anonymizováno] [příjmení] dne [datum]. Příjmovými pokladními doklady a stvrzenkami bylo prokázáno, že žalobce hradil další regulační poplatky, poplatky za rehabilitační cvičení a masáže u [jméno] [příjmení], regeneraci u [jméno] [příjmení], poplatky za vyšetření u [anonymizováno] [příjmení] ve dnech [datum] a [datum] vždy ve výši 500 Kč, když psychiatričku navštívil nad rámec pracovní doby, když návštěvy v době pracovní doby jsou hrazeny ze zdravotního pojištění.

13. Z lékařské zprávy psychiatrické ambulance [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vyplývá, že žalobce navštívil psychiatra koncem srpna [rok], od té doby se pravidelně dostavuje na kontroly. Byla mu diagnostikována posttraumatická stresová porucha po autonehodě, deprese středně těžké až těžké, medikován [anonymizováno] [příjmení] provedla bodové ohodnocení podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání ve výši 800 bodů. Ve své svědecké výpovědi [anonymizováno] [příjmení] uvedla, že důvodem špatného psychického stavu žalobce byla autonehoda z června [rok], trpí posttraumatickou stresovou poruchou. Ta nevzniká hned po nehodě, ale během dní až do 6 měsíců od události a je u žalobce jednoznačně v příčinné souvislosti s předmětnou autonehodou. Doplnila, že ohodnocení bolestného z duševních útrap žalobce provedla podle nařízení vlády o pracovních úrazech, protože v současné době nemají psychiatři jinou škálu, podle které lze provést bodové ohodnocení, není znalcem na újmu podle Metodiky Nejvyššího soudu, proto provedla bodové ohodnocení podle tohoto nařízení vlády.

14. Sdělením o výši pojistného plnění adresovaného právní zástupkyni žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobci byly v souvislosti se škodou na zdraví uspokojeny vytrpěné bolesti a další nemajetková újma, posttraumatická stresová porucha, zn. deprese středně těžké až těžké, dle psychiatrického vyšetření lehkého stupně (60 – 300 bodů), tedy za 100 bodů x 251,28 Kč ve výši 25 128 Kč, regulační poplatky ve výši 180 Kč, tejpování ve výši 250 Kč, léky ve výši 247 Kč, cestovné [rok] (celkem 241 km) ve výši 671 Kč, parkovné 40 Kč, celkem 26 516 Kč a účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením z částky 26 516 Kč (3 pr. úkony vč. DPH a režijního paušálu) ve výši 9 002 Kč. Sdělením o výši doplatku pojistného plnění ze dne [datum] adresovanému žalobci ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobci byla vedlejším účastníkem uspokojena škoda na zdraví za vytrpěné bolesti, a to za povrchní poranění jiných částí hlavy - 5 bodů, úrazové poškození meziobratlové ploténky C 4/5 – herniace – 100 bodů, úrazové poškození meziobratlové ploténky C 5/6 – herniace – 100 bodů, úrazové poškození meziobratlové ploténky C 6/7 – herniace – 100 bodů, podvrtnutí a natažení krční páteře – 30 bodů, celkem 225 bodů x 251,38 Kč ve výši 84 179 Kč, léky (Wobenzym – [datum] ve výši 3 040 Kč) a regulační poplatek ve výši 30 Kč.

15. Fakturou daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] a přílohou faktury [číslo] bylo prokázáno, že Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení] vyfakturovala žalobci za poskytnuté právní služby v trestním řízení částku 9 615 Kč, fakturou daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] a přílohou faktury [číslo] bylo prokázáno, že Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení] vyfakturovala žalobci za poskytnuté právní služby v trestním řízení částku 3 993 Kč, fakturou daňovým dokladem č. FV [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení] vyfakturovala žalobci za poskytnuté právní služby v trestním řízení částku 13 608 Kč, výpisem z účtu žalobce ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce tuto částku uhradil, fakturou daňovým dokladem č. FV [číslo] ze dne [datum] včetně výkazu k této faktuře bylo prokázáno, že Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení] vyfakturovala žalobci za poskytnuté právní služby v trestním řízení částku 5 000 Kč, výpisem z účtu žalobce ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce tuto částku uhradil. Příjmovým pokladním dokladem ze dne [datum] č. PP15066 bylo prokázáno, že žalobce uhradil za právní služby Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení] částku 6 182 Kč.

16. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti důležité pro právní posouzení věci a u nového jednání před soudem prvního stupně nebyly žádné nové důkazy účastníky navrženy.

17. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

18. Podle § 2894 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

19. Podle § 2951 odst. 1 o.z., škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle odst. 2 cit. ustanovení, nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

20. Podle § 2952 o.z., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

21. Podle § 2958 o.z., při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

22. Podle § 2960 o.z., škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu 23. Podle § 2962 odst. 1 o.z., náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.

24. Podle § 66 odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce, zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější.

25. Otázka příčinné souvislosti mezi určitým protiprávním jednáním a konkrétní škodou je otázkou skutkovou; soud zjišťuje její existenci. Mezi protiprávním jednáním a škodou musí existovat vztah příčiny a následku, a existuje-li ke škodě několik relevantních příčin, je třeba zjistit a vyhodnotit jejich vliv a odstupňování ve vztahu ke škodě. Současně se musí prokázat, že škoda by nenastala bez této příčiny. Je-li protiprávní jednání jednou z příčin vzniku škody, musí jít o příčinu důležitou, podstatnou, značnou. V otázce příčin, jež vedly ke vzniku škody, šlo o otázku odbornou, kterou soud řešil za pomoci znaleckého dokazování, jež bylo především zaměřeno na otázku, zda – nebýt jednání žalovaného – by ke škodlivému následku nedošlo.

26. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba v části nároků, o kterých dosud nebylo pravomocně rozhodnuto, je důvodná pouze částečně.

27. Soud má znaleckým posudkem [anonymizováno] [příjmení] ve spojení s jeho výslechem za prokázané, že předmětná dopravní nehoda v roce [rok] žalobce byla u žalobce příčinou hlavní, podstatnou a důležitou vzniku majetkové újmy žalobce spočívající ve ztrátě na výdělku a účelně vynaložených nákladech na léčení po dobu od [datum] do [datum], následně po dobu od [datum] již škoda vznikla v důsledku jiných zdravotních potíží žalobce s nehodou nesouvisejících, a ke snížení pracovních schopností žalobce a tudíž ke vzniku škody spočívající ve ztrátě na výdělku po období od [datum] do [datum] a nákladech na léčení po tuto dobu by došlo i nebýt dopravní nehody dne [datum]. Tato dopravní nehoda byla u žalobce vyvolávajícím činitelem poškození zdraví, pro kterou žalobce nebyl schopen nastoupit do zaměstnání na základě pracovní smlouvy uzavřené se [právnická osoba] a.s. Skutečnost, že mělo dojít u žalobce ke vzniku pracovního poměru, byla prokázána listinnými důkazy (pracovní smlouvou, odstoupením od pracovní smlouvy) i výslechem jednatele společnosti [právnická osoba], který ve své svědecké výpovědi vyvrátil námitky žalovaného ohledně mzdových prostředků [právnická osoba] a.s. a výše mzdového ohodnocení žalobce, kterého se mu mělo u této společnosti dostat. Žalobce měl prokazatelně do práce nastoupit, nestalo se tak jen v důsledku předmětné dopravní nehody, náleží mu tak náhrada za ztrátu na výdělku, neboť k dosažení sjednaného výdělku nedošlo jen z důvodu léčení následků dopravní nehody. S tímto názorem, že žalobci přísluší náhrada za ušlý výdělek, kterého mohl dosahovat u [právnická osoba] a.s., se ztotožnil i odvolací soud, i když dodal, že okolnosti uzavření pracovní smlouvy a následné neobsazení této funkce ve [právnická osoba] a.s., mohou vzbuzovat určité pochybnosti. Odvolací soud k tomu dále vyslovil názor, že ušlý výdělek přísluší žalobci pouze toliko za tři měsíce, když z obsahu jím předložené pracovní smlouvy je zřejmé, že byla sjednána zkušební doba v délce tří měsíců, během níž mohla kterákoliv ze smluvních stran pracovní poměr kdykoliv zrušit bez udání důvodu. Je tedy otázkou, zda by pracovní poměr žalobce u této společnosti trval i po uplynutí těchto tří měsíců, zda by nedošlo k jeho ukončení ze strany jak žalobce, tak i ze strany [právnická osoba] a.s., když pracovní pozice, na kterou měl nastoupit žalobce, nadále obsazována nebyla.

28. Zkušební doba je jedním z významných institutů pracovního práva, který dává možnost jak zaměstnavateli, tak zaměstnanci náležitě zvážit a posoudit, zda mají zájem na dalším trvání pracovního poměru. Smyslem (účelem) sjednání zkušební doby je, aby si účastníci pracovního poměru až do jejího uplynutí prakticky ověřili („ vyzkoušeli“), zda jejich pracovní poměr odpovídá tomu, s čím do něho vstupovali, tedy zda zaměstnanec splňuje zaměstnavatelovo očekávání v přístupu k plnění pracovních povinností a splňuje všechny předpoklady pro řádný výkon práce, a na druhé straně, zda zaměstnanci vyhovují druh práce, místo výkonu práce, mzdové (platové) nebo jiné pracovní podmínky. Během zkušební doby mohou oba účastníci pracovního poměru kdykoli (z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu) zrušit pracovní poměr podle ustanovení § 66 zák. práce, jakmile zjistí, že neodpovídá jejich očekávání (srov. např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2017, sp. zn. 21 Cdo 3480/2016, který byl uveřejněn v časopise Soudní judikatura pod publikačním [číslo] nebo odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1755/2016). Z výkladu tohoto ustanovení zákoníku práce týkajícího se ukončení pracovního poměru ve zkušební době jednoznačně vyplývá, že v průběhu zkušební doby mohou jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel zrušit pracovní poměr, bez udání důvodu kdykoliv. Vázat tedy nárok žalobce na ušlý výdělek právě na dobu tří měsíců by byla dle názoru soudu pouhá spekulace, když k ukončení pracovního poměru mohlo dojít kdykoliv i v průběhu této tříměsíční zkušební doby, jak ze strany žalobce tak i [právnická osoba] a.s. Situace by byla zcela jiná, pokud by žalobce do tohoto zaměstnání mohl nastoupit, potom by jak žalobce, tak i [právnická osoba] a.s. mohli posoudit, zda jim tento pracovní poměr vyhovuje či nikoliv. To se však nestalo, žalobce z důvodu zdravotních potíží v důsledku dopravní nehody do zaměstnání nastoupit nemohl, tudíž jediným objektivním kritériem, je zdravotní stav žalobce. Z provedeného dokazování, zejména ze vyjádření znalce [příjmení] [příjmení] vyplývá, že u žalobce došlo k ustálení jeho zdravotního stavu k [datum], po tomto datu byl již schopen do práce nastoupit, jeho léčba byla ukončena a sám žalobce uvedl, že se cítí v pořádku. U žalobce tedy došlo ke ztrátě na výdělku za období od [datum] do [datum]. Žalobce měl dne [datum] nastoupit do zaměstnání u [právnická osoba] a.s., kde měl pobírat mzdu ve výši 86 000 Kč hrubého, čistá mzda by činila 62 000 Kč. Žalobce byl v době od [datum] do [datum] v evidenci uchazečů o zaměstnání a pobíral podporu v nezaměstnanosti v měsících srpen [rok] až prosinec [rok] vždy měsíčně ve výši 14 281 Kč, tedy celkem za toto období ve výši 71 405 Kč. Soud tedy vycházel z čistého výdělku 62 000 Kč měsíčně, který by žalobci náležel za období od [datum] do [datum] po odečtení podpory v nezaměstnanosti, kterou žalobce od úřadu práce obdržel za měsíce červen až říjen [rok] ve výši 71 405 Kč a přiznal žalobci náhradu za ušlý výdělek ve výši 238 595 Kč (výrok I. rozsudku). Za žalobcem požadované zbývající období od [datum] do [datum] byla žaloba na náhradu ztráty na výdělku zamítnuta, u žalobce došlo k ustálení jeho zdravotního stavu, dle vyjádření znalce [příjmení] [příjmení] byl žalobce již schopen v tomto období do práce nastoupit, léčba byla ukončena, a nemá tedy nárok na náhradu za ztrátu výdělku za toto období.

29. Dále vznikly žalobci hotové výdaje spojené s léčbou za období od [datum] do [datum], kdy došlo k ustálení jeho zdravotního stavu. Žalobce požadoval úhradu hotových výdajů spojených s léčbou a rehabilitací ve výši 10 800 Kč, náklady na léky v částce 272 Kč a náklady na cestovné k lékařům v částce 494 Kč. Žalobci byly vedlejším účastníkem uhrazeny tyto regulační poplatky v částkách 30 Kč – Neurologie [datum] [nemocnice], 30 Kč – Chirurgie [datum] [nemocnice], 30 Kč – Chirurgie [datum] [nemocnice], 30 Kč – [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [datum], 30 Kč – Neurologie [datum] [nemocnice], 30 Kč – [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [datum], 100 Kč Rehabilitace [nemocnice], tejpování [datum] a 150 Kč rehabilitace tejpování dne [datum]. Žalobci byly tedy soudem přiznány náklady za regulační poplatky za hospitalizaci, lékařská vyšetření a rehabilitaci za období ode dne poškození jeho zdraví do [datum], kdy došlo k ustálení jeho zdravotního stavu a které mu nebyly vedlejším účastníkem proplaceny. Jedná se o regulační poplatek za pohotovost [nemocnice] ve výši 90 Kč ze dne [datum], 30 Kč – Rehabilitace [nemocnice] dne [datum], 70 Kč – Rehabilitace [nemocnice], injekce dne [datum], 30 Kč – Rehabilitace [nemocnice] dne [datum], 30 Kč – [anonymizováno] [příjmení] [jméno] dne [datum], 30 Kč – [anonymizováno] [příjmení] [jméno] dne [datum], 730 Kč – [anonymizováno] [příjmení] [jméno], odblokování krku [datum], 730 Kč – [anonymizováno] [příjmení] [jméno], odblokování krku [datum], 30 Kč – [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [datum], 30 Kč – [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [datum], 30 Kč – [právnická osoba] [obec] [datum], 30 Kč – [anonymizováno] [příjmení] psychiatrie [obec] [datum], 30 Kč – [anonymizováno] [příjmení] psychiatrie [obec] [datum], 30 Kč – [anonymizováno] [příjmení] psychiatrie [obec] [datum], 30 Kč – [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [datum], 30 Kč – [anonymizováno] [příjmení] chirurgie [datum], 30 Kč – [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [datum], 30 Kč – [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [datum], celkem tedy v částce 1 950 Kč. Další žalobcem uplatněné náklady hotových výdajů spojených s léčbou od [datum] již žalobci nebyly přiznány, neboť nejsou v příčinné souvislosti s předmětnou dopravní nehodou. Dále žalobcem požadovaná náhrada výdajů za léky ve výši 272 Kč není důvodná, neboť jedná se o léky [anonymizována čtyři slova], tedy o léky, které nejsou v příčinné souvislosti s dopravní nehodou, jde o léky proti ušnímu šelestu, na alergii a na průdušky a kašel. Jako důvodný byl soudem posouzen nárok žalobce na doporučenou rehabilitaci ve výši 1 140 Kč, neboť se jedná o období do konce října [rok], kdy žalobce po nehodě rehabilitoval a tyto rehabilitace přispěly k ustálení jeho zdravotního stavu, stejně tak jako cestovné k lékařům ve výši 494 Kč, neboť se jedná o cesty, které mu dosud nebyly vedlejším účastníkem proplaceny a jedná se o cesty ve dnech [datum], [datum] a [datum], tedy v období, kde se žalobce úspěšně léčil, jedná se tedy o účelně vynaložené náklady. Žalovanému byla tedy na nákladech léčení přiznána částka ve výši 3 584 Kč (výrok II. rozsudku), ve zbytku byl nárok žalobce jako nedůvodný zamítnut (výrok III. rozsudku).

30. Pokud se týká nároku žalobce na úhradu nákladů právního zastoupení (zmocněnce v trestním řízení), žalobce požadoval celkem částku 24 790 Kč. Lze dovodit, že tyto náklady jsou v příčinné souvislosti s dopravní nehodou a jedná se o účelně vynaložené náklady. V trestním řízení došlo k odklonu, podmíněnému zastavení trestního stíhání, žalobce nemohl tyto náklady požadovat v trestním řízení. Pokud se však týká výše této náhrady, soud vycházel z rozhodnutí [spisová značka] kdy platí, že poškozený nemůže nárokovat více, než co skutečně zmocněnci zaplatil, maximálně však tolik, kolik přísluší zmocněnci podle advokátního tarifu. Žalobce prokázal, že uhradil na těchto nákladech celkem částku 24 790 Kč, soudem by mu mohla být přiznána maximálně tato částka. Dle § 10 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) je tarifní hodnota 10 000 Kč, dle § 7 advokátního tarifu tak vychází 1 500 Kč za jeden úkon právní služby. Žalobce ve svém vyjádření ze dne [datum] uvádí, ve kterých dnech a jaké náklady právního zastoupení mu vznikly. Při porovnání s rozpisy provedených úkonů k jednotlivým fakturám, které byly provedeny k důkazu, vyplývá, že z žalobcem tvrzených úkonů bylo však vyúčtováno pouze šest úkonů. Jedná se o převzetí a přípravu právního zastoupení dne [datum] 1,5 hod. dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, účast při podání vysvětlení [jméno] [příjmení] na [anonymizována dvě slova] dne [datum] v trvání 1 hod. dle § 11 odst. 1 písm. e) advokátního tarifu, prostudování spisu před skončením dokazování na [anonymizována dvě slova] dne [datum] v trvání 1,5 hodiny dle § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu, účast na hlavním líčení dne [datum] v trvání 2 hodin dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, účast na hlavním líčení dne [datum] v trvání 2 hodin dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, stížnost proti usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání obžalovaného dne [datum] v trvání 2 hodin. Pouze tyto úkony byly vyúčtovány, jak vyplývá z rozpisu provedených úkonů k jednotlivým fakturám. Podle § 14 odst. 5 písm. b) advokátního tarifu je nutno je každému z těchto úkonů připočítat režijní paušál ve výši 300 Kč za úkon a dále 21 % DPH, celkem tedy částku 2 178 Kč za jeden úkon, celkem tedy za šest úkonů á 2 178 Kč byla žalobci soudem přiznána částka 13 068 Kč na nákladech právního zastoupení v trestním řízení (výrok II. rozsudku), ve zbytku byl nárok žalobce jako nedůvodný zamítnut (výrok III. rozsudku).

31. Pokud se týká nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy, žalobce požadoval jednak bolestné plynoucí z fyzické újmy na základě znaleckého posudku [anonymizováno] [ulice] ve výši 94 230 Kč. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobci byla vedlejším účastníkem uspokojena škoda na zdraví za vytrpěné bolesti, a to za povrchní poranění jiných částí hlavy - 5 bodů, úrazové poškození meziobratlové ploténky C 4/5 – herniace – 100 bodů, úrazové poškození meziobratlové ploténky C 5/6 – herniace – 100 bodů, úrazové poškození meziobratlové ploténky C 6/7 – herniace – 100 bodů, podvrtnutí a natažení krční páteře – 30 bodů, celkem 225 bodů x 251,38 Kč ve výši 84 179 Kč. Vzhledem k tomu, co již bylo výše uvedeno ke kvalitě a správnosti znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který žádným způsobem nezohlednil, že žalobci bylo již bolestné ve výši 225 bodů vyplaceno, jeho vyúčtování bolestného zahrnuje i položky, které nejsou v příčinné souvislosti s dopravní nehodou, z těchto důvodů byl nárok žalobce na úhradu částky 94 230 Kč soudem zamítnut (výrok IV. rozsudku).

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení částečně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení. Neúspěch žalobce činí 76,18 %, úspěch žalobce (neúspěch žalovaného) činí 23,82 %, žalobce je tedy povinen uhradit žalovanému náklady řízení ve výši 52,37 %. Žalovanému vznikly náklady v souvislosti s tímto řízením v celkové výši 355 014,82 Kč, a z toho před soudem I. stupně v částce 272 171,24 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 810 330 Kč sestávající z částky 15 580 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 15 580 Kč za sepsání vyjádření k žalobě věci dle § 11 odst. 1 písm. h) a. t. ze dne [datum], z částky 15 580 Kč za sepsání vyjádření k doplnění skutkových tvrzení dle § 11 odst. 1 písm. h) a. t. ze dne [datum], z částky 31 160 Kč (2 x 15 580 Kč) za účast na jednání soudu přesahujícího dvě hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 46 740 Kč (3 x 15 580 Kč) za účast na jednání soudu přesahujícího čtyři hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 15 580 Kč za sepsání vyjádření k částečnému zpětvzetí žaloby věci dle § 11 odst. 1 písm. h) a. t. ze dne [datum], z částky 46 740 Kč (3 x 15 580 Kč) za účast na jednání soudu přesahujícího čtyři hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 15 580 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 7 790 Kč za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. včetně čtrnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 9 204,91 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 888,51 Kč za 182 ujetých km v částce 1 088,51 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,6 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 831,72 Kč za 182 ujetých km v částce 1 031,72 Kč (29,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,6 l [číslo] km a 4 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 831,72 Kč za 182 ujetých km v částce 1 031,72 Kč (29,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,6 l [číslo] km a 4 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 826,48 Kč za 182 ujetých km v částce 1 026,48 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,5 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 826,48 Kč za 182 ujetých km v částce 1 026,48 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,5 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 224 934,91 Kč ve výši 47 236,33 Kč.

33. V odvolacím řízení vznikly žalovanému náklady řízení v celkové částce 51 480,38 Kč, tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 1 810 330 Kč sestávající z částky 15 580 Kč za sepsání vyjádření k odvolání žalobce ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. h) a. t. a z částky 15 580 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 225,77 Kč za 116 ujetých km v částce 825,77 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,7 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 32 985,77 Kč ve výši 6 927,01 Kč. Dále odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 238 595 Kč sestávající z částky 9 260 Kč za sepsání odvolání žalovaného co do částky 238 595 Kč ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. h) a. t., včetně jedné paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. včetně 21 % daně z přidané hodnoty.

34. Za dovolací řízení vznikly žalovanému náklady ve výši 19 214,80 Kč, sestávající z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 1 810 330 Kč sestávající z částky 15 580 Kč za sepsání vyjádření k dovolání žalobce ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. h) a. t., včetně paušální náhrady ve výši 300 Kč a 21 % daně z přidané hodnoty.

35. Za opětovné řízení před soudem I. stupně vznikly žalovanému náklady ve výši 12 148,40 Kč, sestávající z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 353 579 Kč sestávající z částky 9 740 Kč za sepsání vyjádření ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. h) a. t., včetně paušální náhrady ve výši 300 Kč a 21 % daně z přidané hodnoty.

36. Z celkové částky 355 014,82 Kč činí 52,37 % částku 185 885,76 Kč, kterou je žalobce povinen uhradit žalovanému (výrok V. rozsudku).

37. Pokud se týká náhrady nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a vedlejším účastníkem, vedlejšímu účastníku v řízení žádné náklady nevznikly, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

38. Stát má podle § 148 odst. 1 o.s.ř. právo podle výsledku řízení na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly, vůči účastníkům, pokud nejsou osvobozeni od soudních poplatků. V této věci státu vznikly náklady řízení spočívající ve znalečném za znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] ve výši 4 550 Kč, za znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] ve výši 12 450 Kč, odměna a náhrada nákladů za účast [anonymizováno] [příjmení] u jednání soudu ve výši 1 050 Kč, odměna a náhrada nákladů za účast [anonymizováno] [ulice] u jednání soudu ve výši 3 000,19 Kč, odměna a náhrada nákladů za účast [anonymizováno] [příjmení] u jednání soudu ve výši 3 635 Kč, náklady státu celkem 24 685,19 Kč. Vzhledem k úspěchu žalobce ve věci 23,82 % a jeho neúspěchu 76,18 % (úspěch žalovaného), je povinen žalobce uhradit státu náklady ve výši 18 805,01 Kč a žalovaný společně a nerozdílně s vedlejším účastníkem částku ve výši 5 880,18 Kč (výrok VII a VIII. rozsudku).

39. Navrhovatel, jemuž byla způsobena újma, v řízení o náhradu újmy na zdraví včetně náhrady škody na věcech vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví je ve smyslu ust. § 11 odst. 2 písm. d) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, od placení soudních poplatků osvobozen. V souladu s ust. § 2 odst. 3 cit. zákona, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. V dané věci má žalovaný vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení, poplatková povinnost tedy na něho nepřechází.