6 C 151/2021
č. j. 6 C 151/2021-38
V PLATNOSTIOkresní soud v Blansku zamítl žalobu na vyplacení částky vyplývající z úvěrové smlouvy, protože žalobkyně neprokázala, že smlouva byla řádně uzavřena a plnění bylo poskytnuto. Soud se opřel o § 561 zákona o občanském právu, podle něhož je pro platnost písemné smlouvy vyžadován podpis jednající osoby, což nebylo prokázáno. Důkazní povinnost žalobkyně nebyla splněna, protože nebyly předloženy důkazy o přijetí smlouvy nebo o převodu prostředků. Soud rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a žalobu v celém rozsahu zamítl.
Plný text
Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím
I. Zamítá se žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, dále částku ve výši částka a částku ve výši částka.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka a poplatku ve výši částka. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru číslo kterou měli uzavřít právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba) a žalovaný dne datum. Žalobkyně v návrhu uvedla, že žalovaný provedl svoji registraci na internetových stránkách původního věřitele webová adresa, kde mu byl založen uživatelský účet. Následně žalovaný vyplnil žádost o uzavření smlouvy o úvěru, kde vyplnil požadovanou výši úvěru a dobu splatnosti úvěru, automaticky se vložil i vygenerovaný poplatek za požadovaný úvěr. Navrhované znění smlouvy žalovaný akceptoval vložením unikátního kódu a následně smlouvu zaslala v rámci uživatelského účtu právnímu předchůdci žalobkyně. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne datum s účinností od datum, oznámení o postoupení bylo žalovanému zasláno dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z jednání dne datum se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav:
5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum spolu s oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum a potvrzení o přijetí platby ze dne datum bylo prokázáno, že shora uvedená pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena žalobkyni a tato je ve věci aktivně legitimovaná.
6. Z listiny„ Smlouva o úvěru číslo soud zjistil, že jako smluvní strany jsou označeny právnická osoba jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. V závěru listiny pod datem datum je předtištěno jméno žalovaného a není připojen žádný podpis, na lince s označením„ věřitel – úvěrující“ je obsažen nečitelný podpis. Z výpisu z účtu ČSOB za období od datum do datum bylo zjištěno, že z účtu č. bankovní účet byla dne číslo zaslána částka částka na účet č. bankovní účet.
7. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.
8. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.
9. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.
10. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.
11. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. Žalobkyní tvrzený způsob uzavření dané smlouvy ze strany žalovaného (tj. připojením jedinečného kódu) však nebyl žádným způsobem prokázán.
12. Z provedeného dokazování pak nevyplývá ani tvrzená skutečnost, že žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobkyně částku částka, resp. nebylo ničím prokázáno, že účet č. bankovní účet je účtem žalovaného.
13. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.
14. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o úvěru byla řádně uzavřena a právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému tvrzené plnění.
15. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena a právní předchůdce žalobkyně poskytla žalovanému tvrzené plnění. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl, tedy ohledně žalované částky i ohledně požadovaného příslušenství, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, přičemž ze spisu nevyplývá, že by plně úspěšnému žalovanému vznikly nějaké náklady, proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.)
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.