6 C 164/2025
č. j. 6 C 164/2025-40
V PLATNOSTIOkresní soud v Blansku zamítl žalobu žalobkyně o náhradu částky poskytnuté žalované, protože nebylo prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud se opřel o § 1724 až § 1745 občanského zákoníku, podle něhož nebylo možné prokázat, že žalovaná přijala nabídku a smlouvu uzavřela. Závěr o neplatnosti smlouvy byl potvrzen i z hlediska elektronického podpisu, který nebyl považován za dostačující pro identifikaci jednající osoby. Soud proto uložil žalované povinnost vrátit částku bezdůvodného obohacení s úrokem z prodlení od doby, kdy byla žalovaná vyzvána k zaplacení.
Plný text
Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro Anonymizováno Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s náhradou nákladů spojených s uplatněním pohledávky částka, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum. Touto smlouvou žalobkyně poskytla žalované zápůjčku celkem ve výši částka, když žalované byly zaslány na účet č. č. účtu dne datum částka částka, dne datum byly žalované zaslány peněžní prostředky ve výši částka, dne datum byly žalované zaslány peněžní prostředky ve výši částka, dne 5.1 2024 byly žalované zaslány peněžní prostředky částka a dne datum byly žalované zaslány peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši částka. Jistina i poplatek byly splatné dne datum. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky www.adresa.cz, na které žalovaná vyplnila formulář – žádost o poskytnutí zápůjčky, do něhož zadala své osobní údaje včetně telefonního čísla a emailové adresy. Součástí smlouvy byly rovněž obchodní podmínky žalobkyně. Smlouva o zápůjčce byla žalovanou podepsána elektronicky, a to PIN kódem, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas, když na svůj dluh neuhradila ničeho. V důsledku prodlení vznikla žalované povinnost uhradit též úroky z prodlení, účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemnou výzvou) v celkové výši částka a smluvní pokutu ve výši částka (0,10 % denně z dlužné částky částka ode dne datum do dne datum - vyhotovení návrhu). Žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě dlužné částky dne datum, žalovaná však na výzvu nereagovala a svůj dluh neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Z jednání dne datum se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně vyplývá, že ve prospěch žalované poskytla dne datum částku částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne Anonymizováno částku ve výši částka a dne datum částku ve výši částka, a to zasláním na její bankovní účet č. č. č. účtu.
5. Žalobkyně předložila listinu označenou Smlouva o zápůjčce ze dne datum (včetně všeobecných obchodních podmínek jako nedílnou přílohu smlouvy), kde jako smluvní strany jsou uvedeni žalobkyně jako věřitel a žalovaná jako klient, dodatek ke smlouvě o úvěru č. hodnota ze dne datum, dodatek ke smlouvě o úvěru č. hodnota ze dne datum, dodatek ke smlouvě o úvěru č. hodnota ze dne datum, dodatek ke smlouvě o úvěru č. hodnota ze dne datum. Z listin vyplývá, že účastníci se měli dohodnout na poskytnutí celkem částky částka žalované za poplatek částka; listiny v závěru obsahují v podpisové části datum datum, podpis jednatelů věřitele a vedle předtištěného jména a příjmením žalované a datem datum slova „PIN kód „Anonymizováno“, u dodatku ke smlouvě ze dne datum slova „PIN kód „Anonymizováno“, u dodatku ke smlouvě ze dne datum slova „PIN kód „Anonymizováno“, u dodatku ke smlouvě ze dne datum slova „PIN kód „Anonymizováno“, u dodatku ke smlouvě ze dne datum slova „PIN kód „Anonymizováno“.
6. Z uvedených listin a ani z dalšího provedeného důkazu (VOP) nebyla prokázána žalobní tvrzení o tom, že by žalovaná na internetových stránkách www.adresa.cz, po přečtení nabídky na uzavření smlouvy nastavila dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky, vyplnila osobní údaje a že konkrétní návrh smlouvy následně odsouhlasila PIN kódem, který ji byl žalobkyní zaslán na její uvedené telefonní číslo. Nebylo tak prokázáno, že by žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí celkem částky částka a projevila souhlasnou vůli se smluvními podmínkami poskytnutí této částky.
7. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě celého dluhu ve výši částka nejpozději do tří dnů. Z podacího lístku soud zjistil, že předžalobní výzva byla žalované zaslána doporučeně téhož dne.
8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah; v mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen „nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas; mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Podle § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy; odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran.
9. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.
10. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o zápůjčce včetně dodatků byla uzavřena, proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o zápůjčce byla uzavřena. O neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.
11. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že uzavřela s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (prostřednictvím svých internetových stránek – www.adresa.cz) smlouvu o zápůjčce ze dne datum včetně dodatků celkem na částku částka, která byla dle tvrzení žalobkyně poskytnuta žalované bezhotovostně na její bankovní účet. Soud však tento závěr žalobkyně nesdílí. Má naopak za to, že k uzavření smlouvy o zápůjčce nedošlo, jakkoli to strana žalobkyně tvrdí. Žalobkyně uvedla, že zápůjčka byla poskytnuta na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené prostřednictvím webových stránek, na nichž si žalovaná přečetla návrh na uzavření smlouvy o zápůjčce, nastavila parametry (splatnost a výši zápůjčky) a vyplnila formulář, v němž jsou obsaženy údaje o žalované včetně telefonního čísla a e-mailové schránky. Z tohoto však nelze dovozovat, že došlo k uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou. Žalobkyně nikterak nedoložila, že by došlo k uzavření smlouvy právě s žalovanou, o níž se jako o dlužníkovi (vydlužiteli) vyslovuje a jež by měl být v tomto sporu pasivně věcně legitimován. Z předložené smlouvy o zápůjčce je patrné, že v záhlaví smlouvy je uvedeno bydliště klienta, adresa, jeho rodné číslo, telefonní kontakt, e mailová adresa a doručovací adresa. V závěru smlouvy (část podpisy smlouvy) i u dodatků ke smlouvě je u klienta (žalované) uvedena informace „PIN kód: obsahující vždy čtyřmístné číslo“. Z této informace však zásadně nelze usuzovat, že by smlouvu o zápůjčce uzavřela žalovaná. Soud tedy nemá nad veškerou pochybnost za objasněné, že z důkazů předložených žalobkyní by plynulo uzavření smlouvy právě žalovanou nikoli snad osobou od žalované odlišnou. Vzhledem k právním následkům, které se s eventuálním uzavřením smlouvy o zápůjčce standardně pojí (vzhledem k tomu, že smlouva o zápůjčce byla zamýšlena jako smlouva úplatná), je podle názoru soudu nezbytné, aby bylo také jednoznačně a bez jakýchkoli pochybností prokázáno, že smlouvu uzavřela právě osoba, jež má vystupovat v tvrzeném postavení dlužníka. Tak tomu však v posuzované věci zjevně není.
12. Současně je třeba zdůraznit, že soud nepovažuje za dostačující identifikaci provedenou žalobkyní spočívající v zadání určitého ověřovacího kódu (PIN kód), jelikož z pohledu právní úpravy takové ověření není dostačující. Žalobkyně sice v žalobě tvrdí, že se podle jejího názoru jedná o tzv. prostý elektronický podpis splňující požadavky zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, soud však takový názor nesdílí. Uvedená právní úprava byla přijata v návaznosti na přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2017, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (známé též jako nařízení eIDAS), v jeho rámci se však o tzv. elektronický podpis jednat nemůže. Elektronickým podpisem (viz čl. 3 bod 10 nařízení eIDAS) se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání. V případě žalobcem zmiňovaného tzv. prostého elektronického podpisu se vyžaduje, aby data v elektronické podobě, jež byla užita, používala osoba k podepsání. Tak tomu ovšem v posuzované věci není, jelikož žalobkyně netvrdila existenci např. určitých vztahů dlouhodobého charakteru a významu, jež by mohly nasvědčovat tomu, že se žalovaná prostřednictvím tohoto PIN kódu podepisuje a ověřuje se jím jeho identita. Naopak se jednalo o nahodilé jednání, u něhož právní následky závisely na vyplnění určitého PIN kódu.
13. Nad rámec vyslovených žalobních úvah soud uvádí, že neshledal podmínky ani pro závěr zachovávající platnost smlouvy o zápůjčce (z důvodu dodržení písemné formy smlouvy o zápůjčce) na podkladě provedené autentizace žalované, jež by osvědčila identitu jednajícího. V dané věci, jakkoli lze uvažovat o splnění první zákonné podmínky (jíž je existence právního jednání učiněného elektronickým prostředkem umožňujícím zachycení obsahu právního jednání), soud neshledal, že by byl splněn požadavek spočívající v určení jednající osoby. Realizovanou autentizaci PIN kódem proto nelze v kontextu řešené věci považovat za způsob, jenž by jednoznačným způsobem prokazoval, že smlouva o zápůjčce (právní jednání) byla uzavřena právě tou osobou, proti níž žalobkyně žalobu podala. V daném případě tedy nebylo prokázáno, že by účastníci platně uzavřeli tvrzenou smlouvu o zápůjčce, proto účastníkům nemohla vzniknout žádná smluvní práva a povinnosti.
14. Pokud žalobkyně za této situace ve prospěch žalované poskytla plnění celkem ve výši částka, je nutné to posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalované proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku částka. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto svou povinnost v plném rozsahu nesplnila, uložil jí ji soud rozsudkem.
15. Také pokud se týká požadovaných úroků z prodlení, je žaloba důvodná pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovanou prokazatelně vyzvala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne datum, a to do 3 dnů od doručení výzvy. Dle podacího archu žalobkyně přípis odeslala dne datum. Soud za podpůrného využití § 573 o. z. vzal za prokázané, že zásilka byla žalované doručena dne datum, lhůta pro zaplacení tak uplynula dne datum. Ode dne následujícího tak žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal právo na úrok z prodlení až od tohoto data. Co do úroku z prodlení za dobu dřívější soud žalobu zamítl. Také pokud jde o požadované smluvní nároky-poplatky, smluvní pokutu a náklady spojené s uplatněním pohledávky, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť z neplatné smlouvy nemohou účastníkům vyplývat žádná práva ani povinnosti. (výrok I. a II.).
17. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Žalované, jež byla v řízení úspěšnější, by příslušel nárok na náhradu nákladů řízení, avšak ze spisu nevyplývá, že by žalované vznikly jakékoli náklady řízení. Proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.