6 C 168/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro ochranu rušené držby

I. Žalovaný je povinen zdržet se neoprávněného vypuzení žalobkyně z držby spočívající v právu žalobkyně užívat ideální jednu polovinu nemovitých věcí, a to pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je dům [adresa] v obci [obec], a to pozemku [parcelní číslo] v k.ú. [obec] a umožnit tím opět nerušený výkon práva žalobkyně spočívající v užívání ideální jedné poloviny těchto nemovitých věcí a obnovit původní pokojný stav.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

III. Žalobkyně je povinna uhradit soudní poplatek ze žaloby ve výši [částka] ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

IV. Žalovaný je povinen uhradit soudní poplatek ze žaloby ve výši [částka] ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala ochrany rušené držby. Uvedla, že darovací smlouvou ze dne [datum] darovala žalobkyně žalovanému, svému synovi, id. jednu polovinu domu [adresa] v obci [obec] včetně stavebního pozemku [parcelní číslo] a pozemků p. [číslo] v k. ú. [obec]. V současné době jde o pozemek [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a [parcelní číslo] vše k. ú. [obec]. V čl. IV. darovací smlouvy je obsaženo ujednání, podle kterého obdarovaný zřizuje dárkyni své matce právo doživotního užívání ideální jedné poloviny předmětných nemovitostí. Toto právo bylo sice v darovací smlouvě označeno jako právo věcné, však nebylo vloženo do katastru nemovitostí, neboť nelze zřídit věcné břemeno jen k id. 1/2 nemovitosti. Nicméně obligační účinky tohoto smluvního ujednání dle názoru žalobkyně nastaly, tak-že právo bydlení a užívání bylo žalobkyni smluvně zřízeno a tato smlouva žalovaného zavazuje. Zřízení práva doživotního užívání bylo ostatně podmínkou uzavření celé darovací smlouvy, neboť zajišťovalo žalobkyni jistotu bydliště a bydlení v předmětu daru po dobu jejího života. Jinak by k uzavření darovací smlouvy vůbec nepřistoupila. Skutečnost, že žalovaný zřídil žalobkyni právo doživotního užívání předmětných nemovitých věcí, tak založilo právo oprávněné držby ideální jedné poloviny nemovitých věcí žalovanou po dobu jejího života. Vlastníkem druhé poloviny předmětných nemovitých věcí je [jméno] [příjmení], bytem [adresa], sestra žalovaného a dcera žalobkyně, která proti zřízení tohoto užívacího práva žalobkyně neměla žádné námitky a toto akceptovala. V předmětném domě nebydlí. Darovací smlouva byla vložena do katastru nemovitostí rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, KP [obec] pod čj. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], které nabylo právní moci dne [datum], a to s účinností od [datum]. Od tohoto dne žalobkyně v domě [adresa] v [obec] po dobu [anonymizováno] let nepřetržitě bydlela z titulu žalovaným zřízeného práva užívání. Dne [datum] však žalobkyně zjistila, že žalovaný bezdůvodně a neočekávaně vyměnil vložky zámku u vchodových dveří do domu [adresa] v [obec] a od tohoto dne se již do svého bydliště nedostala. Na telefonické výzvy ke zpřístupnění domu žalovaný zprvu nereagoval, pak žalobkyni řekl, že vyměnil vložky u zámků a klíče od domu jí již nevydá. Dne [datum] pak obdržela žalobkyně z [stát. instituce] sdělení, že žalovaný podal návrh na zrušení údaje o místě trvalého pobytu žalobkyně v předmětném domě podle § 12 odst. 1 písm. c) zák. č. 133/2000 Sb., tedy z důvodu, že„ zaniklo užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část.“ Žalobkyně podala proti tomuto návrhu námitky, ve věci nebylo dosud správním orgánem rozhodnuto. Žalovaný, ačkoliv darovací smlouvou zřídil žalobkyni právo doživotního užívání id. 1/2 předmětných nemovitých věcí, zejména pak domu [adresa], výše uvedeným způsobem nezákonně a bezdůvodně zrušil její oprávněnou držbu těchto nemovitých věcí a žalobkyně se ocitla bez za-jištění bydlení na ulici. V domě zůstaly všechny její věci. Jen pro úplnost je třeba dodat, že od vkladu darovací smlouvy do katastru nemovitostí po dohodě se žalovaným mu žalobkyně platila pravidelně měsíčně vždy cca do poloviny každého měsíce na spotřebu energií částku [částka] a tuto částku zaplatila i za měsíc červen 2021, kdy se již do domu nedostala. Takto svémocně nebyl žalovaný dle přesvědčení žalobkyně oprávněn postupovat a bez varování vyměnit zámek u dveří a fakticky znemožnit žalobkyni užívat její obydlí, k jehož užívání jí zřídil oprávnění darovací smlouvou a které realizovala po dobu 13 roků. Tímto způsobem žalovaný hrubě narušil dosavadní pokojný stav užívání domu [adresa] v [obec] a přilehlého pozemku tím, že žalobkyni jako oprávněného držitele zcela neoprávněně z držby předmětných nemovitých věcí bezdůvodně vypudil. Žalobkyně se obrátila na radu starosty [územní celek] taktéž na Policii ČR, avšak výsledek jejího šetření jí není do dnešního dne znám. Žalobkyně se obrací na soud a domáhá se soudní cestou, aby bylo žalovanému uloženo, aby se zdržel dalšího protiprávního jednání a neoprávněného vypuzení žalobkyně z oprávněné držby předmětných nemovitých věcí a obnovil původní pokojný stav. Vzhledem k tomu, že k výměně zámků u dveří došlo [datum], je žaloba podána v zákonné lhůtě a včas. Existenci poslední oprávněné držby prokázala žalobkyně darovací smlouvou ze dne [datum], zejména čl. IV. této smlouvy. Svémocné rušení této držby prokázala Oznámením správního orgánu o zahájení řízení o zrušení údaje o trvalém pobytu žalobkyně v domě [adresa] [obec] a námitkami zaslanými správnímu orgánu k tomuto oznámení. V současné době se žalobkyně musela z důvodu výměny zámku přechodně uchýlit do bytu svého známého v [obec], než jí bude umožněno obnovení předchozího pokojného stavu, aby nezůstala na ulici. Zde však nemůže bydlet natrvalo.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznává a navrhl zamítnutí žaloby. Ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že dle jeho názoru v daném případě žalobkyni jakékoli právo držby ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu ve výši id. ½ předmětných nemovitostí nevzniklo, když ustanovení uvedené v dotčené darovací smlouvě nejen že nemůže založit věcně právní účinky (v podobě zřízení věcného břemene, resp. služebnosti), ale současně nemohlo dojít ani k účinkům obligačním, když žalovaný v době uzavření darovací smlouvy nebyl vlastníkem dotčených nemovitých věcí a ani posléze, jakožto vlastník spoluvlastnického podílu ve výši id. ½ vzhledem k celku, by s ohledem na zákonná pravidla pro nakládání a správu nemovitých věcí v podílovém spoluvlastnictví nebyl žalovaný schopen (vzhledem k výši svého spoluvlastnického podílu) předmětné nemovité věci právem bydlení a užívání ve prospěch žalobkyně platně zatížit. Nyní namítanou oprávněností údajné držby ideální jedné poloviny nemovitých věcí žalobkyní, tak nelze nahradit ani zhojit neexistenci služebnosti doživotního užívání. Současně žalovaný odmítá tvrzení žalobkyně stran toho, že zřízení práva doživotního práva užívání snad mělo být„ podmínkou uzavření celé darovací smlouvy“ jak uvádí žalobkyně, když dle dřívější domluvy účastníků tomu tak nebylo a ani ze samotné darovací smlouvy toto nevyplývá. Stejně tak žalovaný naprosto zásadně odmítá tvrzení žalobkyně o údajném nepřetržitém užívání dotčených nemovitostí, když toto se absolutně nezakládá na pravdě. Naopak pravdou je, že žalobkyně v předmětném rodinném domě ve vlastnictví žalovaného a jeho sestry více jak 8 let nebydlí, když tato se dlouhodobě zdržuje u svého druha [jméno] [příjmení] na adrese [adresa]. Důkazem v tomto ohledu budiž fakt, že k samotné výměně zámků došlo již v lednu roku 2021, což je žalovaný dodatečně schopen doložit účtenkou za nákup nové vložky zámku a současně výpovědí své družky, se kterou v předmětném domě bydlí. V daném případě se tedy v žádném případě nejednalo o„ bezdůvodnou a neočekávanou“ výměnu zámku jak zcela účelově (patrně z důvodu zachování lhůty pro uplatnění posesorního nároku na ochranu své domnělé držby) uvádí žalobkyně a z výše uvedeného je rovněž patrné, že žalobkyně svoji údajnou držbu spoluvlastnického podílu (resp. faktický výkon obsahu spoluvlastnického práva) nikdy fakticky nevykonávala a nyní namítané držby tedy žalobkyně z tohoto důvodu nikdy platně nenabyla, když v tomto ohledu nelze dle názoru žalovaného existenci poslední držby (bez přihlédnutí k faktickému stavu věci) dovozovat toliko ze samotné darovací smlouvy uzavřené v roce 2008, nýbrž je třeba vycházet z předpokladu, že držba vždy zahrnuje faktické ovládání věci (corpus possessionis) a držební vůli, tedy úmysl držet věc„ pro sebe“, nikoliv pro jiného (animus possidendi). V tomto ohledu pak žalovaný namítá, že není pravdou tvrzení žalobkyně stran toho, že by se snad tato mělo v důsledku jednání žalovaného„ ocitnout bez zajištění bydlení na ulici“, když jak již bylo uvedeno, žalobkyně donedávna měla na adrese dotčených nemovitých věcí toliko formálně vedeno své trvalé bydliště, avšak fakticky zde před podáním žaloby již dlouhé roky nebydlela, což budou jistě schopni potvrdit (nejen) sousedé žalovaného či další osoby znalé místních poměrů. Současně není pravdou, že by snad žalobkyně žalovanému jakkoli finančně přispívala na spotřebu energií (jak uvádí), když tato v dotčeném rodinném domě - společně s žalovaným, jeho dlouholetou družkou [jméno] [příjmení] a dcerou - nikdy nebydlela. K prokázání těchto tvrzení navrhl svůj účastnický výslech a výslech svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

3. Podle § 987 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe.

4. Podle ust. § 988 odst. 1, odst. 2 o. z., držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon (odst. 1). Osobní právo není předmětem držby ani vydržení. Kdo však vykonává osobní právo poctivě, je oprávněn své domnělé právo vykonávat a hájit (odst. 2).

5. Podle ust. § 1007 odst. 1 a 2 o. z. byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil. Vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání.

6. Podle ust. § 1008 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. K námitce vypuzení z držby soud nepřihlédne, pokud ji žalovaný uplatní po uplynutí lhůt stanovených v odstavci 1.

7. Podle ust. § 176 o. s. ř. ustanovení § 177 až 180 se použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby.

8. Podle ust. § 177 odst. 1 o. s. ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

9. Podle ust. § 178 o. s. ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

10. Pro úspěšnost žaloby z rušené držby je nutné (postačí), aby žalobkyně prokázala, že je držitelem věci a že žalovaný její držbu svémocně ruší; obecný soud zkoumá zejména skutkový stav a přihlédne ke všem podstatným okolnostem posuzované věci. V řízení nejde primárně o poskytnutí ochrany subjektivních práv, nýbrž o poskytnutí ochrany poslednímu faktickému stavu. Obranu žalovaného tak zásadně mohou představovat pouze námitky co do uplynutí prekluzivní lhůty (§ 1008 odst. 1 o. z.), neexistence držby žalobkyně, případně popření skutečnosti, že držba žalobkyně byla žalovaným vůbec rušena nebo byla rušena svémocně.

11. Žalobkyně vymezila rušební čin jako výměnu vložky u zámku žalovaným, o čemž se žalobkyně dozvěděla dne [datum] a telefonickým sdělením žalovaného, že jí klíče od domu již nevydá. Dne [datum] začala plynout subjektivní šestitýdenní lhůta k podání žaloby (§ 1008 o.z.). Námitka opožděnosti žaloby, kterou uplatnil žalovaný s poukazem, že k samotné výměně zámku došlo již v lednu 2021, není pro posouzení včasnosti žaloby významná, neboť nijak nevyvrací tvrzení žalobkyně, že se o výměně zámků dozvěděla až dne [datum]. I pokud by žalovaný dodatečně doložil, že zakoupil nové vložky do zámku již v lednu [rok], neprokazuje tím, že k výměně zámku došlo již v tomto měsíci. Žaloba byla uplatněna dne [datum], tedy včas.

12. Po právním zhodnocení provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

13. V projednávané věci byla uplatněna žaloba na uchování držby (směřující proti vypuzení z držby) ve smyslu § 1007 o.z., když žalobkyně tvrdila, že žalovaný odepřel plnit to, co dosud plnil, když tvrdila, že se žalovaný zavázal darovací smlouvou ze dne [datum] zřídit žalobkyni právo doživotního užívání id. ½ výše uvedených nemovitostí, zejména domu [adresa], žalobkyně toto užívací právo realizovala po dobu 13 roků. Žalovaný bezdůvodně její oprávněnou držbu zrušil, vyměnil zámky k domu a odmítl žalobkyni vydat klíče od domu, přestože žalobkyně má v domě věci. Darovací smlouvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný touto smlouvou zřídil pro žalobkyni právo k doživotnímu užívání darované ideální jedné poloviny převáděných nemovitostí, a to jako právo věcné, tj. právo odpovídající věcnému břemeni. Darovací smlouva byla vložena do katastru nemovitostí rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, KP [obec] pod čj. V [číslo] [rok] [číslo], které nabylo právní moci dne [datum], a to s účinností od [datum]. Vklad práva odpovídající věcnému břemeni nebyl účastníky navrhován, jak vyplývá z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce] ze dne [datum], katastrální úřad tak rozhodoval pouze o vkladu vlastnického práva. V řízení bylo rovněž prokázáno oznámením o zahájení řízení ze dne [datum], že [stát. instituce] obdržel dne [datum] návrh žalovaného na zrušení trvalého pobytu žalobkyně na adrese [obec a číslo]. Proti tomuto návrhu podala žalobkyně námitky dne [datum], ve kterých uvedla, že její užívací právo k objektu [adresa] v [obec] nezaniklo, ale výměnou zámku vchodových dveří ze strany žalovaného bylo žalobkyni znemožněno dům užívat. Skutečnost, že žalobkyně je matkou žalovaného, jakož i smluvené právo doživotního bydlení sjednané v darovací smlouvě, tak představuje odvozený právní titul bydlení a žalobkyni tak i v současné době svědčí užívací právo k předmětným nemovitostem, žádosti žalovaného o zrušení údaje o místě jejího trvalého pobytu tak nelze vyhovět.

14. Právně významný toliko poslední faktický stav, takto pro poměry dané věci znamená, zda žalobkyně předmětné nemovitosti nerušeně užívala, přičemž zákon intenzitu užívání jako předmětu tohoto práva nijak neomezuje, může se jednat i o občasné užívání. Žalobkyně užívala nemovitosti nerušeně od roku 2008 a užívání jí bylo znemožněno až jednáním žalovaného, který vyměnil zámky od domu a nové klíče žalobkyni nevydal, což ostatně ani žalovaný nepopírá. Soud má za to, že takováto ochrana by byla možná jak žalobou (dle § 79 o. s. ř.), či případným návrhem na nařízení předběžného opatření (§ 74, § 102 o. s. ř.), avšak z důvodu zařazení věty druhé do ustanovení § 988 odst. 2 o.z. týkajícího se držby, připouští, že i když osobní právo užívání nemovitosti není předmětem držby, a je vykonáváno poctivě, je namístě žalobkyni poskytnout ochranu v souladu s ustanovením § 176 a násl. o. s. ř. žalobou z rušené držby. Domnělému právu žalobkyně, které bylo popsaným způsobem rušeno, je namístě požadovanou ochranu poskytnout, jak již v obdobné věci rozhodoval Krajský soud v [obec] pod sp. zn. 37 Co 226/2017. Poněvadž byly splněny zákonné předpoklady pro vyhovění žalobě na uchování držby, soud žalobě vyhověl.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla se svou žalobou úspěšná, žalovaný je proto povinen nahradit žalobkyni náklady řízení představované náklady zastoupení advokátem. Náklady zastoupení sestávají z mimosmluvní odměny za 2 úkony právní služby po [částka] (tj. [částka]) dle § 7 bod 5, § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) za úkony podle § 11 odst. 1 písm. a), d) AT (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby) a 2 paušálních náhrad hotových výdajů ve výši po [částka] podle § 13 odst. 1, 4 AT (tj. [částka]), náhrady za uhrazený soudní poplatek ve výši [částka], celkem částky ve výši [částka], byl žalovaný zavázán ve lhůtě tří dnů od právní moci usnesení (§ 160 odst. 1, § 167 odst. 2 o.s.ř.) k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

16. Soud zároveň podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů uložil žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek za žalobu, který podle položky 4 bod 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků činí [částka]. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyni bylo přiznáno usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] částečné osvobození od soudních poplatků, a to ze 75 % tohoto poplatku, byla žalobkyni uložena ve výroku III. povinnost k úhradě soudního poplatku ve výši [částka]. Ve zbývající části [částka] přešla tato povinnost na žalovaného podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích (výrok IV. usnesení).