Okresní soud v Blansku · Rozsudek

6 C 186/2022

č. j. 6 C 186/2022-28

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-10-04 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSBK:2022:6.C.186.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Blansku vyhověl žalobě žalobkyně o zaplacení částky 1 323 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně. Soud uznal, že žalovaný byl povinen platit měsíční pojistné podle písemné smlouvy uzavřené na dobu neurčitou. Na základě § 2758 až § 2783 o. z. považoval splatnost pojistného za vzniklou dnem uzavření smlouvy a následně i v průběhu její platnosti. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, která zahrnovala soudní poplatek a odměnu advokáta podle advokátního tarifu.

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 1 323 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 323 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 323 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 1 323 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od datum do datum, které byl žalovaný povinen platit podle pojistné smlouvy číslo uzavřené mezi účastníky řízení dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení svým postojem vyjádřili souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel dne datum s žalobkyní pojistnou smlouvu – příjmení životní pojištění anonymizována dvě slova, číslo jejímž předmětem bylo životní pojištění. Pojistné mělo být hrazeno měsíčně po 749 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den datum, smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Z tvrzení žalobkyně a jím předloženého výpisu se podává, že žalovaný neuhradil pojistné za období od datum do datum v celkové výši 1 323 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala, aby dlužné pojistné doplatil ve stanovené lhůtě, zároveň žalovaného upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne. Žalovaný nereagoval, dlužné pojistné neuhradil. Dopisem ze dne datum oznámila žalobkyně žalovanému ukončení této pojistné smlouvy ke dni datum. Současně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného. Předžalobní upomínkou ze dne datum žalobkyně opětovně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného, tato upomínka byla žalovanému zaslána doporučeně, jak vyplývá z poštovního podacího archu.

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

6. Podle § 2758 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Podle §2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odst. 2 téhož ustanovení je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.

7. Pojistná smlouva splňuje jak formální, tak obsahové náležitosti předepsané zákonem – byla uzavřena v písemné formě, její obsah je jasný, určitý a srozumitelný a obsahuje podstatné náležitosti. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, žalovaný je proto povinen po celou dobu trvání smlouvy platit smluvené pojistné. Splatnost pojistného přitom vyplývá přímo z pojistné smlouvy, proto byl žalovaný povinen pojistné zaplatit bez výzvy. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, přičemž nezaplatil pojistné za období od datum do datum. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku dobrovolně, soud mu tuto povinnost uložil rozsudkem.

8. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem soud žalobě vyhověl v plném rozsahu.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 323 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.) Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.