6 C 205/2023

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci žalobce: Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného pro Anonymizováno Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu ve výši Anonymizováno Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, , a to ve lhůtě tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky celkem částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužného pachtovného. Žalobce se domáhá zaplacení dlužného pachtovného z pachtovních smluv uzavřených mezi účastníky řízení a dále zaplacení smluvních pokut sjednaných pro případ prodlení žalovaného s úhradou pachtovného. Uvedl, že mezi účastníky byly uzavřeny dvě pachtovní smlouvy týkající se zemědělských pozemků, přičemž žalovaný svou povinnost řádně hradit pachtovné dlouhodobě porušoval. Žalobce tvrdil, že ze strany žalovaného nebylo plněno ani po výzvách k zaplacení, a proto mu vznikl nárok na úhradu dlužného pachtovného za období od , datum, do , datum, , dále za celý rok , Anonymizováno, a následně i za část roku , Anonymizováno, , a to až do , datum, , kdy měla být žalovanému doručena výpověď pachtovních smluv s okamžitými účinky. Dlužné pachtovné žalobce vyčíslil pro každou smlouvu samostatně, a to na základě smluvních ujednání a podle konkrétních výměr pozemků a sazby pachtovného sjednané na jednotlivý rok. Součástí žalobního návrhu byl rovněž požadavek na zaplacení smluvní pokuty sjednané v obou pachtovních smlouvách pro případ prodlení žalovaného s úhradou pachtovného. Žalobce uvedl, že smluvní pokuta činila podle první smlouvy , částka, denně a podle druhé smlouvy , částka, denně, a to za každý den prodlení. Prodlení žalovaného trvalo po dlouhou dobu a bez jakékoliv součinnosti ze strany žalovaného směřující k úhradě dluhu, což vedlo k tomu, že celková výše smluvní pokuty dosáhla částky přibližně , částka, . Žalobce zdůraznil, že výše smluvní pokuty odpovídala ujednání smluvních stran a byla přiměřená hodnotě zajišťované pohledávky, neboť výše pachtovného činila v jednom případě přes , částka, ročně a ve druhém případě přes , částka, ročně. Žalobce proto považuje svůj nárok na smluvní pokutu za důvodný a vyčíslil jej podle délky prodlení, které žalovaný nezpochybnil.

2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě uvedl, že uplatněný nárok uznává pouze částečně. Především namítal promlčení pachtovného za období od , datum, do , datum, z obou pachtovních smluv č. , hodnota, a , Anonymizováno, . Tvrdil, že pachtovné za toto období mělo být podle smluv uhrazeno před jejich podpisem, tedy do , datum, , a promlčecí lhůta proto podle něj uplynula dne , datum, , zatímco žaloba byla podána až dne , datum, . V této části proto žalovaný nárok žalobkyně neuznal. Žalobcem požadovanou smluvní pokutu považuje nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy. Deklaroval však ochotu uznat svoji povinnost k úhradě pachtovného za pozemky v katastru , Anonymizováno, za období od , datum, do , datum, ve výši , Anonymizováno, a za pozemky v katastru , Anonymizováno, za stejné období ve výši , Anonymizováno, , vždy se zákonným úrokem z prodlení. Namítal rovněž, že žalobce podal žalobu na pachtovné za rok , Anonymizováno, v poslední možný den, čímž měl způsobit navýšení sankčních plateb. Žalovaný současně uvedl, že se nachází v obtížné finanční situaci, neboť se snaží udržet své podnikání jako jediný zdroj příjmu. Z tohoto důvodu požádal soud, aby mu v případě přiznání povinnosti umožnil uhradit dluh ve splátkách. Dále namítal, že žalobce neměl využívat služeb advokáta, jelikož je podle něj vybaven vlastním odborným aparátem. Uváděl, že náklady právního zastoupení žalobce nelze považovat za účelně vynaložené, a žalobci by proto měly být přiznány nejvýše náklady nezastoupeného účastníka, zejména soudní poplatek a případné hotové výdaje.

3. Dne , datum, pod č.j. , spisová značka, vydal soud ve věci částečný rozsudek pro uznání, který se týkal té části žalobního nároku, již žalovaný při jednání výslovně uznal jako důvodnou, tj. povinnost zaplatit žalobci dlužné pachtovné vyplývající z obou pachtovních smluv za rok , Anonymizováno, a za část roku , Anonymizováno, do dne , datum, , kdy mělo dojít k doručení výpovědi pachtovních smluv. Žalovaný rovněž akceptoval i příslušenství tvořené zákonným úrokem z prodlení z částek odpovídajících dlužnému pachtovnému za tato období. Na základě tohoto uznání soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, , představující celkovou výši dlužného pachtovného za rok , Anonymizováno, a za období od , datum, do , datum, . Současně soud rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení. Soud v částečném rozsudku pro uznání stanovil delší lhůtu k plnění, neboť žalovaný v řízení uvedl, že vzhledem ke své majetkové situaci není schopen plnit ve standardní třídenní lhůtě. Soud tuto skutečnost zohlednil a poskytl mu delší, tříměsíční lhůtu. Částečný rozsudek pro uznání nabyl samostatně právní moci dne , datum, . Zbývající část řízení, týkající se pachtovného za rok 2019 a smluvních pokut, zůstala předmětem dalšího řízení., právnická osoba, průběhu soudního jednání ve věci dne , datum, uznal žalovaný další část nároku uplatněného žalobou jako důvodný, a to nárok na úhradu částky ve výši , částka, z titulu smluvní pokuty. Žalobce přitom výslovně navrhl, aby v uvedeném rozsahu bylo jeho nároku vyhověno částečným rozsudkem pro uznání.

5. Podle § 153a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce.

6. Vzhledem k tomu, že žalovaný částečně uznal nárok uplatněný žalobou v rozsahu specifikovaném ve výroku I. tohoto rozsudku (tedy ve vztahu k smluvní pokutě ve výši , částka, ), postupoval soud podle shora zmíněného zákonného ustanovení a s ohledem na procesní stanovisko žalobce v tomto rozsahu žalobě částečným rozsudkem pro uznání vyhověl. V posuzovaném případě se jedná o pohledávku z titulu smluvní pokuty dle ujednání článku III. odstavce 4. pachtovní smlouvy č. , hodnota, ve výši , částka, a o pohledávku z titulu smluvní pokuty dle ujednání článku III. odstavce 4. pachtovní smlouvy č. , hodnota, ve výši , částka, , tedy vyplývajících z pachtovních smluv účastníků (uzavřených mezi žalobcem jako propachtovatelem a žalovaným jako pachtýřem) ze dne , datum, , č. , hodnota, (pacht pozemků v katastrálním území , adresa, ) a č. , hodnota, (pacht pozemků v katastrálním území , adresa, ), jež byly uzavřeny ve smyslu § 2332 zákona č. 89/2021 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Je tedy nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Lhůta k plnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) byla žalovanému stanovena přiměřeně delší než obecná, a to s přihlédnutím k jeho tvrzení o aktuální nepříznivé majetkové a finanční situaci a možnosti získání finančních prostředků až z prodeje pozemků, které mu byly zablokovány kvůli exekucím.

7. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav:

8. Soud dále posuzoval nárok žalobce na zaplacení dlužného pachtovného ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1.72019 do zaplacení. Mezi účastníky řízení nebylo sporné, že mezi nimi byly uzavřeny dvě pachtovní smlouvy podle § 2332 a násl. občanského zákoníku, na jejichž základě byl žalovaný povinen hradit žalobci sjednané pachtovné v pravidelných termínech. Z předložených listinných důkazů vyplynulo, že žalovaný pachtovné ve sjednaných termínech a rozsahu neuhradil, a to jak za část roku , Anonymizováno, , tak za celý rok , Anonymizováno, a následně za část roku , Anonymizováno, , a to do , datum, , kdy měla být žalovanému doručena výpověď pachtovních smluv. Žalovaný povinnost zaplatit žalobci dlužné pachtovné vyplývající z obou pachtovních smluv za rok , Anonymizováno, a za část roku , Anonymizováno, do dne , datum, , kdy mělo dojít k doručení výpovědi pachtovních smluv uznal a v této části bylo rozhodnuto výše uvedeným částečným rozsudkem pro uznání dne , datum, .

9. Soud se dále zabýval námitkou promlčení, kterou žalovaný uplatnil ve vztahu k nároku žalobce na zaplacení pachtovného za rok , Anonymizováno, . Z listinných podkladů založených ve spise a z tvrzení žalobkyně vyplynulo, že tato uplatnila vůči žalovanému nárok na zaplacení pachtovného za období od , datum, do , datum, podle obou pachtovních smluv. Žaloba byla podána u soudu dne , datum, . Žalovaný v této části namítl, že nárok žalobkyně byl uplatněn po uplynutí promlčecí doby a že jej proto nelze přiznat. Soud vzal v úvahu, že žalobce v řízení neuvedl žádné skutečnosti, které by měly za následek stavení nebo přerušení běhu promlčecí lhůty, ani je nijak neprokazoval. Z ničeho rovněž nevyplynulo, že by žalovaný v rámci tohoto období svou povinnost uznal či plnil, ani že by žalobce dříve podnikl kroky, které by měly vliv na běh promlčení.

10. Soud proto vycházel z obecné tříleté promlčecí doby stanovené § 629 odst. 1 občanského zákoníku. Pachtovné splatné v roce , Anonymizováno, se tak promlčovalo ve lhůtě tří let od okamžiku jeho splatnosti, jak byla určena jednotlivými pachtovními smlouvami. Ačkoli ve spise nebyly uvedeny konkrétní splatnosti jednotlivých plateb, ze skutkových tvrzení žalobce vyplývalo, že šlo o pachtovné za období od , datum, do , datum, , přičemž žalovaný je v tomto období neuhradil. Nejpozději však tato plnění mohla být splatná ke dni , datum, , a tříletá promlčecí lhůta tak uplynula nejpozději dne , datum, . Podal‑li žalobce žalobu až dne , datum, , stalo se tak zjevně po uplynutí této promlčecí doby.

11. Žalobce v řízení nenabídl soudu žádnou argumentaci, která by zpochybňovala důvodnost vznesené námitky promlčení, a ani při jednání netvrdil, že by existovaly okolnosti, jež by vedly k závěru, že promlčecí doba neuplynula. Soud proto neměl k dispozici žádný skutkový podklad, jenž by umožnil učinit jiný závěr. Soud tak uzavřel, že nárok žalobce na zaplacení pachtovného za rok 2019 z obou pachtovních smluv byl uplatněn po uplynutí promlčecí doby, a proto v této části nemohl být shledán po právu. Námitka promlčení uplatněná žalovaným byla důvodná a vedla k zamítnutí této části žalobního nároku ( výrok II).

12. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, neboť žádný z účastníků řízení neměl ve věci plný úspěch. Soud proto přihlédl k tomu, v jakém rozsahu byli účastníci řízení úspěšní, a náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud nejprve vyšel z celého peněžitého nároku, který žalobce v řízení uplatnil. Ze žaloby vyplynulo, že žalobce požadoval po žalovaném zaplacení celkového dlužného pachtovného ve výši , částka, , a to se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a dále smluvní pokutu ve výši , částka, .

13. Z částečného rozsudku pro uznání, který byl vydán ve věci, vyplynulo, že soud již pravomocně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, jako část dlužného pachtovného spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Ve stejném rozhodnutí soud výslovně vymezil, že o zbývající části nároku na zaplacení pachtovného ve výši , částka, , zatížené zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od , datum, do zaplacení, a o nároku na smluvní pokutu ve výši , částka, bude rozhodnuto konečným rozsudkem.

14. Pro výpočet poměru úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud kapitalizoval zákonné úroky z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku, tj. ke dní , datum, . Při tomto výpočtu soud vycházel z roční sazby přepočtené na denní sazbu a z počtu dní prodlení mezi jednotlivými daty počátku úročení a dnem , datum, . Pokud jde o částku , částka, , žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně od , datum, do zaplacení. Ke dni , datum, představovalo toto období 2 431 dní prodlení. Kapitalizovaný úrok z této části nároku tak činí přibližně , částka, (, částka, × 10 % × 2 431/365). Pokud jde o částku , částka, , žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně od , datum, do zaplacení. Ke dni , datum, šlo o 2 065 dní prodlení. Kapitalizovaný úrok z této části nároku tak činí přibližně , částka, (, částka, × 8,25 % × 2 065/365). Pokud jde o částku , částka, , žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně od , datum, do zaplacení. Ke dni , datum, šlo o 1 700 dní prodlení. Kapitalizovaný úrok z této části nároku tak činí přibližně , částka, (, částka, × 8,5 % × 1 700/365).

15. Celkový kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni , datum, tak činí , částka, ; při započtení žalovaných jistin , částka, (pachtovné) a , částka, (smluvní pokuta) činí celkový peněžitý nárok uplatněný žalobcem v tomto řízení ke dni , datum, částku , částka, . Tento souhrn představuje celkovou hodnotu předmětu řízení pro účely posouzení poměru úspěchu a neúspěchu účastníků řízení.

16. Při vlastním rozhodnutí ve věci soud – vycházeje z procesního výsledku po vydání částečného rozsudku pro uznání – vyhověl žalobě v rozsahu, v němž již bylo žalobkyni přiznáno pachtovné ve výši , částka, s příslušenstvím podle částečného rozsudku, a dále ohledně smluvní pokuty ve výši , částka, . V části, v níž se žalobce domáhal zaplacení pachtovného za rok 2019 ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, soud žalobu podle § 609 a násl. o. z. z důvodu důvodně vznesené námitky promlčení zamítl.

17. Pro účely výpočtu úspěchu žalobce soud proto vycházel z toho, že žalobci bylo ke dni , datum, přiznáno: na jistinách pachtovného celkem , částka, , na smluvní pokutě , částka, a na kapitalizovaných zákonných úrocích z prodlení z částek , částka, a , částka, za výše uvedená období přibližně , částka, . Přiznané plnění tedy ke dni vyhlášení rozsudku činí celkem , částka, . Z porovnání částky , částka, , v níž byl žalobce ve věci úspěšný, s částkou , částka, , představující celkový žalobní nárok ke dni rozhodnutí, soud dovodil, že žalobce byl ve věci úspěšný z 86,3 %, zatímco žalovaný byl úspěšný z 13,7 %. Zbývající část peněžitého nároku, v níž žalobce úspěšný nebyl, odpovídala právě zamítnuté jistině pachtovného , částka, a kapitalizovanému zákonnému úroku z prodlení z této částky, který by ke dni , datum, činil , částka, .

18. Dále se soud zabýval povahou nákladů, jejichž náhrady se žalobce domáhal. Žalobce – , Anonymizováno, , adresa, , je ze zákona vybaven vlastním aparátem schopným hájit jeho zájmy v soudních sporech. Ustálená judikatura Nejvyššího soudu dlouhodobě zastává právní názor, že tam, kde je stát nebo územní samosprávný celek k hájení svých zájmů personálně i finančně vybaven prostřednictvím svých organizačních složek, není důvod, aby výkon svých práv a povinností přenášel na soukromý subjekt, tedy advokáta, a v takovém případě mu náklady zastoupení advokátem nenáležejí. Nejvyšší soud tento závěr vyložil např. v rozsudku sp. zn. 30 Cdo 1549/2014, jakož i v navazující rozhodovací praxi, podle níž „náklady vynaložené státem na právní zastoupení advokátem nejsou náklady účelně vynaloženými, má‑li stát vlastní organizační složku schopnou dané řízení vést“. Problematika dané věci přímo souvisí s oblastí spravovanou žalobcem, jedná se o poměrně standardní spor z titulu pachtovních smluv, které sám žalobce s žalovaným uzavřel. Ustálená judikatura vychází z toho, že by se muselo jednat o situaci výjimečnou, aby mohla být žalobci přiznána náhrada nákladů právní zastoupení advokátem, což tento případ není. Soud proto vycházel z toho, že jeho náklady na zastoupení advokátem nelze považovat za náklady účelně vynaložené ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl k dispozici organizační složku schopnou zabezpečit jeho zastupování v soudním řízení.

19. Za této situace soud žalobci přiznal pouze náklady, které by jinak náležely nezastoupenému účastníkovi řízení podle § 151 odst. 3 o. s. ř., a to v rozsahu odpovídajícím jeho procesnímu úspěchu po odečtení úspěchu žalovaného, tedy ve výši 72,6 %. Nejedná se o sankci za volbu advokáta, ale o reflexi judikatorně ustáleného názoru, že stát ani územní samosprávný celek nemají nárok na náhradu nákladů zastoupení advokátem, pokud mohou své procesní povinnosti vykonávat prostřednictvím vlastní organizační soustavy.

20. Soud při určení výše této náhrady vycházel z judikatury Nejvyššího soudu, zejména z rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 2638/2025, v němž Nejvyšší soud dovodil, že paušální náhrada výdajů nezastoupeného účastníka činí , částka, za každý jednotlivý procesní úkon, který by byl jinak považován za úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu. Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí zdůraznil, že smyslem paušální náhrady je zajistit nezastoupenému účastníkovi přiměřenou kompenzaci potřebných nákladů, aniž by byl nucen tyto náklady prokazovat, a zároveň reflektovat reálný nárůst nákladů spojených s vedením soudního řízení. Judikatura tak sjednotila výši náhrady nad rámec dosavadní částky stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb., přičemž argumentovala i potřebou přiblížit výši paušální náhrady skutečným nákladům účastníků řízení. Žalobci proto náleží paušální náhrada ve výši , částka, za každý jím učiněný procesní úkon, přičemž soud zohlednil ty úkony, které žalobce v řízení objektivně musel učinit a které byly způsobilé vyvolat náklady obdobné nákladům účastníka zastoupeného advokátem. Žalobci náleží paušální náhrada ve výši , částka, za podání návrhu ve věci samé, za přípravu účasti u jednání dne , datum, , účast u jednání před soudem dne , datum, , za přípravu účasti u jednání dne , datum, , účast u jednání před soudem dne , datum, , žalobci náleží tedy paušální náhrada za pět úkonů á , částka, , ve výši , částka, . Soudní poplatek byl žalobcem uhrazen ve výši , částka, . Náklady žalobce tedy činí , částka, . Po zohlednění procesnímu úspěchu žalobce ve výši 72,6 %, byla žalovanému uložena povinnost dle § 142 odst. 2 o.s.ř. k náhradě nákladů žalobci ve výši , částka, .