6 C 205/2024

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Zatloukalem v právní věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zvýšení výživného na zletilé dítě

I. Žaloba na zvýšení výživného stanoveného rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , částkou ve výši , částka, měsíčně, a to počínaje od , datum, na částku , částka, měsíčně, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u soudu dne , datum, se žalobce domáhal zvýšení výživného stanoveného naposledy rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve výši , částka, měsíčně, a to počínaje od , datum, na částku , částka, měsíčně. Žalobu odůvodnil tím, že stanovené výživné nestačí pokrýt jeho zvýšené potřeby. Dosáhl plnoletosti, do , datum, je studentem , Anonymizováno, v , adresa, (, adresa, ), kde závěrečnou zkouškou ukončil studium tříletého učebního oboru kuchař/číšník. Od , datum, nastupuje ke studiu na , Anonymizováno, , adresa, (, Anonymizováno, , adresa, , příspěvková organizace), obor mechanik a opravář motorových vozidel. V souvislosti s počátkem studia má výdaje (pořízení vybavení do 1. ročníku) – pracovní oděv, učebnice a sešity, náklady na dopravu do školy činí cca , částka, měsíčně a platba za školní stravování cca , částka, měsíčně. Náklady na bydlení, které hradí jeho matka, činí , částka, měsíčně (nájemné, elektřina, plyn, voda), dále má běžné výdaje (oblékání, stravování, hygienické potřeby, kultura, telefon, internet) v měsíční výši , částka, a dne , datum, uhradil poplatek za výuku v autoškole ve výši , částka, . Žalovaný je zaměstnán, přičemž výši jeho příjmu žalobce předpokládá okolo měsíční čisté částky , částka, a má též invalidní důchod.

2. V doplnění skutkových tvrzení u jednání soudu žalobce uvedl, že předcházející i současná škola jsou střední školy. Ukončil studium tříletého učebního oboru bez maturity a stejně tak je tomu i v případě současného studia (opět tříletý učební obor bez maturity), které zahájil v září letošního roku. V této souvislosti (zahájení studia) vynaložil finanční prostředky v rozsahu cca , částka, až , částka, na pořízení pracovního oblečení a bot. Po ukončení předcházejícího studia nenastoupil do zaměstnání, ani o prázdninách si nenašel žádnou brigádu, nemá žádný samostatný příjem. Žije společně s matkou, která není zaměstnána (v evidenci úřadu práce), její jediný příjem tvoří invalidní důchod ve výši asi , částka, měsíčně. Výživné je žalovaným hrazeno řádně, dluh na výživném není.

3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě požadoval její zamítnutí. Uvedl, že žalobce je vyučen v oboru kuchař/číšník, což je v dnešní době žádané odvětví, není mu tak jasné, z jakého důvodu nastupuje na další učební obor, pokud by si dodělával maturitu (vyšší vzdělání) ničeho by nenamítal. V případě dalšího denního studia se nebrání přispívat žalobci na výživu, ale není schopen platit vyšší částku. Je zaměstnán s příjmem necelých , částka, čistého měsíčně a pobírá invalidní důchod necelých , částka, , je ženatý, žije ve společné domácnosti s manželkou a nezletilou dcerou (narozena , datum, ). Mimo výživného žalobci v částce , částka, měsíčně dále platí inkaso ve výši , částka, , splátku hypotéky , částka, , splátky úvěru na výplatu vypořádacího podílu ze společného jmění manželů (s matkou žalobce) ve výši , částka, a zvýšené výdaje v souvislosti se zdravotním stavem dcery (, Anonymizováno, ) ve výši , částka, . Z důvodu svého nepříznivého zdravotního stavu (, Anonymizováno, ) musí hradit náklady na fyzioterapii , částka, a kloubní výživu , částka, . Matka žalobce je vedena na úřadu práce, žije z různých podpor, jejichž výši odhaduje na částku , částka, měsíčně.

4. V doplnění skutkových tvrzení u jednání soudu žalovaný sdělil, že stanovené výživné v částce , částka, měsíčně hradí řádně, brání se ale jeho zvýšení. Zopakoval, že příjem má ze zaměstnání a pobírá invalidní důchod třetího stupně, jiný zdroj příjmů nemá. Další vyživovací povinnost má ke 14leté dceři, která navštěvuje základní školu, s ní a manželkou bydlí ve společné domácnosti. Manželka je zaměstnána, její příjem z pracovního poměru činí cca , částka, měsíčně. Na výživě žalobce by se podle jeho názoru měla podílet i matka žalobce, která pobírá invalidní důchod prvního stupně a přitom nepracuje.

5. Z provedených důkazů učinil soud následující – pro rozhodnutí sporu významná – skutková zjištění.

6. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, se podává, že žalobce je synem žalovaného, výživné bylo naposledy upraveno rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci , datum, . Tímto rozsudkem byla schválena dohoda rodičů tehdy nezletilého žalobce, kterou se žalovaný (otec) zavázal platit na jeho výživu částku , částka, měsíčně počínaje dnem , datum, . Při schválení dohody rodičů vycházel opatrovnický soud z následujícího stavu. Žalovaný (otec) měl mimo vyživovací povinnosti k nezletilému žalobci dále vyživovací povinnost k nezletilé (, Anonymizováno, ) , jméno FO, . Byl zaměstnán (u společnosti , právnická osoba, ) s průměrným čistým měsíčním příjmem , částka, , pobíral invalidní důchod , Anonymizováno, . stupně ve výši , částka, , jeho manželka pracovala u , právnická osoba, . s příjmem přibližně , částka, měsíčně. Mimo nákladů na bydlení , částka, měsíčně hradil žalovaný hypotéku na rodinný dům ve výši , částka, měsíčně. Matka žalobce měla pouze jedinou vyživovací povinnost, od , datum, byla vedena v evidenci úřadu práce jako uchazečka o zaměstnání, pobírala dávky státní sociální podpory v celkové výši , částka, a invalidní důchod I. stupně , částka, měsíčně. Společně se žalobcem bydlela v městském bytě, kde náklady na bydlení činily , částka, měsíčně. Nezletilý navštěvoval druhý ročník střední školy, obor kuchař/číšník, v souvislosti s tímto studiem, na začátku školního roku, byly vynaloženy výdaje za učebnice , částka, a oblečení (pracovní oděv) , částka, .

7. Žalobou ze dne , datum, se žalovaný domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalobci, a to s účinností od , datum, , přičemž toto řízení bylo pro zpětvzetí žaloby zastaveno usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jež nabylo právní moci dne , datum, .

8. Z potvrzení o studiu ze dne , datum, se podává, že žalobce je žákem , Anonymizováno, , adresa, , příspěvková organizace, ve školním roce 2024/2025 navštěvuje první ročník denního studia.

9. Z potvrzení zaměstnavatele ze dne , datum, a , datum, soud zjistil, že od , datum, je žalovaný zaměstnán u společnosti , právnická osoba, s průměrným čistým měsíčním příjmem necelých , částka, (za období od ledna do října roku 2024). Ze sdělení , právnická osoba, ze dne , datum, vyplývá, že žalovaný pobírá invalidní důchod , Anonymizováno, . stupně v částce , částka, měsíčně.

10. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.

11. Podle § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

12. V posuzovaném věci nebylo mezi účastníky sporu o tom (vyplývá to ostatně ze skutkových tvrzení samotného žalobce), že žalobce úspěšným složením závěrečné zkoušky (v měsíci červnu roku 2024) ukončil studium střední školy (, adresa, ), konkrétně tříletého učebního oboru kuchař/číšník. Přes ukončení studia střední školy ale nenastoupil do zaměstnání či nezačal podnikat, naopak začal studovat další, svým charakterem odlišný, učební obor (mechanik a opravář motorových vozidel) v řádném denním studiu. Schopnost dítěte samo se živit neznamená pouze dokončení určitého stupně vzdělání, ale je akceptováno (soudní praxí i judikaturou) i navazující studium, za splnění předpokladu (s přihlédnutím ke konkrétní situaci a k poměrům jak dítěte, tak i rodiče), že je tím zvyšována kvalifikace dítěte a že jeho uplatnění na trhu práce bude výrazně lepší. Tato podmínka zde nebyla naplněna, v tomto případě došlo k situaci, kdy se žalobce po skončení prvního tříletého učebního oboru bez maturity (obor kuchař/číšník) rozhodl bez objektivně uchopitelného důvodu pro studium dalšího tříletého učebního oboru bez maturity, a to mechanik a opravář motorových vozidel (motivem jeho jednání mělo být to, že ho v poslední době začala zajímat auta, chtěl by si otevřít obzory, auta ho baví). Je zřejmé, že se jedná o naprosto stejný typ středního vzdělání – učební obor bez maturity, tedy nejde o navazující studium, které by prohlubovalo či zvyšovalo kvalifikaci žalobce (ve smyslu vyšší formy vzdělání maturitního studia). Soud je toho názoru, že studium žalobce na druhé škole stejného stupně nesplňuje kritéria zvyšování kvalifikace (nejde ani o podobné obory) a lepšího uplatnění žalobce na trhu práce, když rozhodně nelze považovat za notorietu, že by uplatnění v oboru mechanik a opravář motorových vozidel bylo mnohem lepší než v oboru kuchař/číšník, resp. poskytovalo lepší vyhlídky na získávání finančních prostředků pro uspokojování životních potřeb. Již jen z tohoto důvodu, kdy žalobce řádně ukončil středoškolské vzdělání a z výše popsaných důvodů vyvstala otázka účelnosti jeho dalšího studia a tím v konečném důsledku i samotného trvání vyživovací povinnosti v případě již zletilého dítěte (u něhož lze očekávat, že bude vyvíjet úsilí směřující k tomu, aby se samo uživilo), nelze co do základu mít za splněné předpoklady pro jakékoliv zvýšení výživného.

13. Bez ohledu na uvedené, tedy pro případ trvání vyživovací povinnosti žalovaného k žalobci, přičemž zde je nutno zdůraznit, že žalovaný tuto nezpochybnil a vyjádřil připravenost stávající výživné platit i nadále (viz též i zpětvzetí žaloby ve věci zrušení vyživovací povinnosti) a bránil se toliko jejímu zvýšení, soud neshledal naplnění předpokladů pro vyhovění žalobě.

14. Podle § 913 odst. 1 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

15. Podle § 915 odst. 1 o. z. má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

16. Podle § 163 o. s. ř. platí, že rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

17. Soud se tak dále zabýval otázkou, zda od posledního rozhodnutí o výživném, tedy od rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci , datum, , došlo ke změně poměrů u (alespoň jednoho z) účastníků řízení, která by odůvodňovala změnu tohoto rozhodnutí, přičemž má za prokázané, že od poslední úpravy výše vyživovací povinnosti se nezměnily poměry na straně ani jednoho účastníků takovým způsobem, aby tato změna mohla být důvodem pro zvýšení výživného.

18. Po skutkové stránce lze shrnout následující. Žalovaný má stále dvě vyživovací povinnosti, mimo žalobce dále k nezletilé dceři, která je žákyní základní školy, nadále žije ve společné domácnosti s tímto nezletilým dítětem a manželkou, která je zaměstnána a jejíž příjem se v zásadě nezměnil (tehdy soud pracoval s čistým příjmem cca , částka, měsíčně, nyní jde tvrzeně o částku cca , částka, měsíčně). Rovněž příjem žalovaného, který plní svoji vyživovací povinnost k žalobci řádně, na výživném dluh nemá, se podstatným způsobem nezměnil, když tehdy činil jeho průměrný čistý měsíční plat částku , částka, , nyní jde (u téhož zaměstnavatele) o částku necelých , částka, a invalidní důchod III. stupně se zvýšil z částky , částka, měsíčně na měsíční částku , částka, . Za dobu dvou let se tudíž jedná o zvýšení kopírující inflaci v důsledku celkového zdražení v zásadě všech druhů zboží a služeb. Také v případě žalobce nenastala změna poměrů odůvodňující potřebu zvýšení výživného, tento stále žije společně se svojí matkou, jejíž finanční poměry jsou tvrzeně v zásadě stejné, jako v době předcházející (stále je vedena jako uchazečka o zaměstnání u úřadu práce, žijící ze sociálních dávek a invalidního důchodu I. stupně), žalobce je jako v době předcházející studentem střední školy, kterému již v době předcházejícího rozhodování o výživném vznikaly v souvislosti se studiem vyšší výdaje jak na pořízení učebnic, tak i oblečení do školy – pracovní oblečení a obuv (srov. bod šestý a osmý odůvodnění rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Po porovnání stavu, který panoval v době rozhodnutí o výživném se současným stavem, tedy dospěl soud závěru, že není namístě výši výživného zvýšit.

19. Jen pro úplnost, nad nezbytný rámec, považuje soud za vhodné poznamenat, že z provedeného dokazování nevyplynulo žádné zjištění svědčící o okázalém (nákladném či nepřiměřeném) životním stylu žalovaného (opak se zdá pravdou, když i přes invaliditu třetího stupně je zaměstnán), přičemž žalobce by měl uvážit, z hlediska úvah o výši výživného, jak velké časové nároky na něho studium klade, a zda například úplně vylučuje, aby vedle studia alespoň příležitostně pracoval například formou brigád.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn aplikací § 142 odst. 1 o. s. ř. ve sporu zcela úspěšnému žalovanému vzniklo vůči neúspěšnému žalobci právo náhradu nákladů, žalovaný se ale svého práva vzdal s tím, že mu žádné náklady nevznikly.