6 C 239/2022

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 3 620 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 873 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 873 Kč od datum do zaplacení, částku 1 130 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 130 Kč od datum do zaplacení, částku 1 617 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 617 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit celkem částku 3 620 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od datum do datum, které byl žalovaný povinen platit podle pojistné smlouvy číslo uzavřené dne datum, o neuhrazené pojistné za období od datum do datum, které byl žalovaný povinen platit podle pojistné smlouvy číslo uzavřené dne datum, o neuhrazené pojistné za období od datum do datum, které byl žalovaný povinen platit podle pojistné smlouvy číslo uzavřené dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení svým postojem vyjádřili souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla anonymizována dvě slova, registrační značka. Pojistné mělo být hrazeno čtvrtletně po 578 Kč, následně od datum bylo čtvrtletní pojistné zvýšeno na 603 Kč a od datum bylo pojištění zvýšeno na 738 Kč čtvrtletně. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den datum, smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Na základě přeshraniční fúze došlo ke sloučení zanikajících společností právnická osoba, IČO a právnická osoba, IČO s nástupnickou společností právnická osoba, akciová společnost, se sídlem adresa, země, IČO (dále jen„ Původní věřitel“). Veškerá práva a povinnosti vyplývající zvýše uvedené pojistné smlouvy, včetně pohledávky na pojistném, tak přešla na Původního věřitele. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené pojistné smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. Z tvrzení žalobkyně a jím předloženého výpisu se podává, že žalovaný neuhradil pojistné z této pojistné smlouvy za období od datum do datum v celkové výši 873 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala upomínkou ze dne datum, aby dlužné pojistné doplatil ve stanovené lhůtě, zároveň žalovaného upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne. Žalovaný nereagoval. Dlužné pojistné neuhradil. Dopisem ze dne datum oznámila právní předchůdkyně žalobkyně, že pojištění zaniklo dnem datum a současně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného ve výši 873 Kč bezodkladně na účet žalobkyně. Předžalobní upomínkou ze dne datum žalobkyně opět vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného ve lhůtě 7 dnů.

5. Žalovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, pojistnou smlouvu anonymizována dvě slova číslo číslo jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla anonymizována dvě slova, registrační značka. Pojistné mělo být hrazeno čtvrtletně po 766 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den datum, smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Na základě přeshraniční fúze došlo ke sloučení zanikajících společností právnická osoba, IČO a právnická osoba, IČO s nástupnickou společností právnická osoba, akciová společnost, se sídlem adresa, Česká republika, IČO (dále jen„ Původní věřitel“). Veškerá práva a povinnosti vyplývající zvýše uvedené pojistné smlouvy, včetně pohledávky na pojistném, tak přešla na Původního věřitele. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené pojistné smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. Z tvrzení žalobkyně a jím předloženého výpisu se podává, že žalovaný neuhradil pojistné z této pojistné smlouvy za období od datum do datum ve výši 766 Kč a dále část pojistného FIX za období od datum do datum ve výši 348 Kč, dlužné pojistné celkem 1 130 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala upomínkou ze dne datum, aby dlužné pojistné doplatil ve stanovené lhůtě, zároveň žalovaného upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne. Žalovaný nereagoval. Dlužné pojistné neuhradil. Dopisem ze dne datum oznámila právní předchůdkyně žalobkyně, že pojištění zaniklo dnem datum a současně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného ve výši 1 130 Kč bezodkladně na účet žalobkyně. Předžalobní upomínkou ze dne datum žalobkyně opět vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného ve lhůtě 7 dnů.

6. Žalovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, pojistnou smlouvu anonymizována dvě slova číslo jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla anonymizována dvě slova, registrační značka. Pojistné mělo být hrazeno čtvrtletně po 1 214 Kč, následně od datum bylo čtvrtletní pojistné zvýšeno na 1 288 Kč a od datum bylo pojištění zvýšeno na 1 400 Kč čtvrtletně. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den datum, smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Na základě přeshraniční fúze došlo ke sloučení zanikajících společností právnická osoba, IČO a právnická osoba, IČO s nástupnickou společností právnická osoba, akciová společnost, se sídlem adresa, Česká republika, IČO (dále jen„ Původní věřitel“). Veškerá práva a povinnosti vyplývající zvýše uvedené pojistné smlouvy, včetně pohledávky na pojistném, tak přešla na Původního věřitele. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené pojistné smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. Z tvrzení žalobkyně a jím předloženého výpisu se podává, že žalovaný neuhradil pojistné z této pojistné smlouvy za období od datum do datum v celkové výši 1 288 Kč a dále část havarijního pojištění za období od datum do datum ve výši 159 Kč a dále část pojistného za období od datum do datum ve výši 170 Kč, celkem dlužné pojistné ve výši 1 617 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala upomínkou ze dne datum, aby dlužné pojistné doplatil ve stanovené lhůtě, zároveň žalovaného upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne. Žalovaný nereagoval. Dlužné pojistné neuhradil. Dopisem ze dne datum oznámila právní předchůdkyně žalobkyně, že pojištění zaniklo dnem datum a současně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného ve výši 1 617 Kč bezodkladně na účet žalobkyně. Předžalobní upomínkou ze dne datum žalobkyně opět vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného ve lhůtě 7 dnů.

7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

8. Podle § 2758 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Podle §2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odst. 2 téhož ustanovení je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.

9. Pojistná smlouva splňuje jak formální, tak obsahové náležitosti předepsané zákonem – byla uzavřena v písemné formě, její obsah je jasný, určitý a srozumitelný a obsahuje podstatné náležitosti. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, žalovaný je proto povinen po celou dobu trvání smlouvy platit smluvené pojistné. Splatnost pojistného přitom vyplývá přímo z pojistné smlouvy, proto byl žalovaný povinen pojistné zaplatit bez výzvy. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, přičemž nezaplatil pojistné za období od datum do datum. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku dobrovolně, soud mu tuto povinnost uložil rozsudkem.

10. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem soud žalobě vyhověl v plném rozsahu.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 620 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.) Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.