6 C 239/2022

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 3 620 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 873 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 873 Kč od [datum] do zaplacení, částku 1 130 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 130 Kč od [datum] do zaplacení, částku 1 617 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 617 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit celkem částku 3 620 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od [datum] do [datum], které byl žalovaný povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum], o neuhrazené pojistné za období od [datum] do [datum], které byl žalovaný povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum], o neuhrazené pojistné za období od [datum] do [datum], které byl žalovaný povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení svým postojem vyjádřili souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Pojistné mělo být hrazeno čtvrtletně po 578 Kč, následně od [datum] bylo čtvrtletní pojistné zvýšeno na 603 Kč a od [datum] bylo pojištění zvýšeno na 738 Kč čtvrtletně. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den [datum], smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Na základě přeshraniční fúze došlo ke sloučení zanikajících společností [právnická osoba], [IČO] a [právnická osoba], [IČO] s nástupnickou společností [právnická osoba], akciová společnost, se sídlem [adresa], [země], [IČO] (dále jen„ Původní věřitel“). Veškerá práva a povinnosti vyplývající zvýše uvedené pojistné smlouvy, včetně pohledávky na pojistném, tak přešla na Původního věřitele. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené pojistné smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. Z tvrzení žalobkyně a jím předloženého výpisu se podává, že žalovaný neuhradil pojistné z této pojistné smlouvy za období od [datum] do [datum] v celkové výši 873 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala upomínkou ze dne [datum], aby dlužné pojistné doplatil ve stanovené lhůtě, zároveň žalovaného upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne. Žalovaný nereagoval. Dlužné pojistné neuhradil. Dopisem ze dne [datum] oznámila právní předchůdkyně žalobkyně, že pojištění zaniklo dnem [datum] a současně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného ve výši 873 Kč bezodkladně na účet žalobkyně. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] žalobkyně opět vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného ve lhůtě 7 dnů.

5. Žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], pojistnou smlouvu [anonymizována dvě slova] [číslo] [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Pojistné mělo být hrazeno čtvrtletně po 766 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den [datum], smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Na základě přeshraniční fúze došlo ke sloučení zanikajících společností [právnická osoba], [IČO] a [právnická osoba], [IČO] s nástupnickou společností [právnická osoba], akciová společnost, se sídlem [adresa], Česká republika, [IČO] (dále jen„ Původní věřitel“). Veškerá práva a povinnosti vyplývající zvýše uvedené pojistné smlouvy, včetně pohledávky na pojistném, tak přešla na Původního věřitele. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené pojistné smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. Z tvrzení žalobkyně a jím předloženého výpisu se podává, že žalovaný neuhradil pojistné z této pojistné smlouvy za období od [datum] do [datum] ve výši 766 Kč a dále část pojistného FIX za období od [datum] do [datum] ve výši 348 Kč, dlužné pojistné celkem 1 130 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala upomínkou ze dne [datum], aby dlužné pojistné doplatil ve stanovené lhůtě, zároveň žalovaného upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne. Žalovaný nereagoval. Dlužné pojistné neuhradil. Dopisem ze dne [datum] oznámila právní předchůdkyně žalobkyně, že pojištění zaniklo dnem [datum] a současně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného ve výši 1 130 Kč bezodkladně na účet žalobkyně. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] žalobkyně opět vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného ve lhůtě 7 dnů.

6. Žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], pojistnou smlouvu [anonymizována dvě slova] [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Pojistné mělo být hrazeno čtvrtletně po 1 214 Kč, následně od [datum] bylo čtvrtletní pojistné zvýšeno na 1 288 Kč a od [datum] bylo pojištění zvýšeno na 1 400 Kč čtvrtletně. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den [datum], smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Na základě přeshraniční fúze došlo ke sloučení zanikajících společností [právnická osoba], [IČO] a [právnická osoba], [IČO] s nástupnickou společností [právnická osoba], akciová společnost, se sídlem [adresa], Česká republika, [IČO] (dále jen„ Původní věřitel“). Veškerá práva a povinnosti vyplývající zvýše uvedené pojistné smlouvy, včetně pohledávky na pojistném, tak přešla na Původního věřitele. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené pojistné smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. Z tvrzení žalobkyně a jím předloženého výpisu se podává, že žalovaný neuhradil pojistné z této pojistné smlouvy za období od [datum] do [datum] v celkové výši 1 288 Kč a dále část havarijního pojištění za období od [datum] do [datum] ve výši 159 Kč a dále část pojistného za období od [datum] do [datum] ve výši 170 Kč, celkem dlužné pojistné ve výši 1 617 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala upomínkou ze dne [datum], aby dlužné pojistné doplatil ve stanovené lhůtě, zároveň žalovaného upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne. Žalovaný nereagoval. Dlužné pojistné neuhradil. Dopisem ze dne [datum] oznámila právní předchůdkyně žalobkyně, že pojištění zaniklo dnem [datum] a současně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného ve výši 1 617 Kč bezodkladně na účet žalobkyně. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] žalobkyně opět vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného ve lhůtě 7 dnů.

7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

8. Podle § 2758 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Podle §2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odst. 2 téhož ustanovení je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.

9. Pojistná smlouva splňuje jak formální, tak obsahové náležitosti předepsané zákonem – byla uzavřena v písemné formě, její obsah je jasný, určitý a srozumitelný a obsahuje podstatné náležitosti. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, žalovaný je proto povinen po celou dobu trvání smlouvy platit smluvené pojistné. Splatnost pojistného přitom vyplývá přímo z pojistné smlouvy, proto byl žalovaný povinen pojistné zaplatit bez výzvy. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, přičemž nezaplatil pojistné za období od [datum] do [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku dobrovolně, soud mu tuto povinnost uložil rozsudkem.

10. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem soud žalobě vyhověl v plném rozsahu.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 620 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.