6 C 26/2024

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Zatloukalem v právní věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovaným: 1) Jméno zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno 2) Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 oba zastoupeni advokátem Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 1/1 o určení vlastnického práva k nemovité věci oproti povinnosti vrátit kupní cenu

I. Určuje se, že žalobkyně je vlastníkem pozemku , Anonymizováno, trvalý travní porost (o výměře , Anonymizováno, m2), zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným, k jejich ruce společné a nerozdílné, částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobkyni společně a nerozdílně na nákladech řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou uplatněnou u soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala určení svého vlastnického práva k pozemku p. č. , Anonymizováno, trvalý travní porost (o výměře , Anonymizováno, m2), zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, , oproti povinnosti zaplatit žalovaným částku , částka, (jako vrácení žalovanými uhrazené kupní ceny za uvedený pozemek). Uvedla, že se žalovanými uzavřela dne , datum, kupní smlouvu, jejímž předmětem byl pozemek p. č. , Anonymizováno, trvalý travní porost, zapsaný na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, . Žalovaní se v článku IV. bod 1 kupní smlouvy zavázali, že po dobu deseti let ode dne nabytí vlastnického práva pozemek nepřevedou do vlastnictví třetích osob. Žalobkyně prodala pozemek za předpokladu, že na něm bude postaven rodinný dům, neboť žalovaní projevili vážný zájem o provedení výstavby nového rodinného domu právě v obci , adresa, . Účel prodeje je zřejmý z celého znění článku IV. kupní smlouvy. S ohledem na uvedené skutečnosti byla sjednána i výše kupní ceny ve výši , částka, , která zohledňovala závazek uvedený ve smlouvě, tedy že žalovaní na pozemku postaví nový rodinný dům. Žalobkyně nahlédnutím do katastru nemovitostí zjistila, že právní vztahy k pozemku jsou dotčeny změnou, a to řízením vedeným Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pod č. , Anonymizováno, , jehož předmětem je návrh na vklad převodu vlastnického práva žalovaných na , tituly před jménem, , jméno FO, . Řízení bylo zahájeno dne , datum, . Převod byl sjednán za úplatu s tím, že inzerovaná kupní cena byla v částce , částka, , jak se uvádí v inzerátu realitní kanceláře. Žalobkyně si s žalovanými v kupní smlouvě ujednala, že tito vystaví na pozemku rodinný dům, čemuž odpovídá i ujednání o zákazu převodu pozemku na třetí osoby. Žalobkyně by v případě, že žalovaní pozemek dále převedou a neprovedou výstavbu rodinného domu, pozemek žalovaným neprodala. Ze strany žalovaných tedy došlo k podstatnému porušení kupní smlouvy (konkrétně článku IV. bod 1) a žalobkyni tak vzniklo právo na odstoupení od smlouvy, které realizovala bez zbytečného odkladu dopisem ze dne , datum, adresovaným oběma žalovaným, doručeným dne , datum, . Současně žalobkyně argumentovala tím, že omezení žalovaných (zákaz převodu pozemku a výstavba nového rodinného domu) zohlednila při prodeji ve výši kupní ceny, přičemž žalovaní jednak porušili ujednání o zákazu převodu a jednak pozemek prodávají třetí osobě za kupní cenu téměř osm krát vyšší, než byla sjednána v kupní smlouvě ze dne , datum, . Jejich jednání tak lze hodnotit jako jednání nepoctivé a v rozporu s dobrou vírou. Podle § 2004 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se odstoupením od smlouvy závazek zrušuje od počátku a strany jsou si povinny navrátit poskytnutá plnění. Žalobkyně se tak domáhá určení vlastnického k pozemku, neboť v důsledku odstoupení je jeho výlučným vlastníkem, zároveň je připravena navrátit jí poskytnuté plnění, tj. vrátit žalovaným kupní cenu ve výši , částka, .

2. Žalovaní ve vyjádření k žalobě požadovali její zamítnutí. Potvrdili, že na základě kupní smlouvy ze dne , datum, nabyli vlastnické právo k pozemku p. č. , Anonymizováno, zapsanému na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, . Na tomto pozemku si chtěli postavit rodinný dům a za tímto účelem zahájili přípravné práce, zejména práce na projektu domu a získání stanovisek dotčených orgánů pro stavební povolení. Nakonec ale vlivem okolností byli nuceni přistoupit k prodeji pozemku. Odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy považují za neplatné. V článku IV. bod 1 kupní smlouvy je pro případ, že by žalovaní převedli vlastnické právo na jinou osobu, stanovena jediná sankce, a to smluvní pokuta , částka, , není zde stanoveno, že toto porušení smlouvy dává žalobkyni (zároveň nebo alternativně) právo odstoupit od smlouvy. Pokud měla žalobkyně zájem, aby v budoucnu nedošlo k převodu vlastnického práva na třetí osobu, měla si v kupní smlouvě sjednat nad rámec smluvní pokuty i možnost odstoupení od smlouvy a zároveň věcné předkupní právo. Současně namítali, že žalobkyně jim svými kroky a nečinností situaci ohledně výstavby rodinného domu nejen komplikovala, ale fakticky jim kladla překážky. Když podali na stavební úřad žádost o stavební povolení, žalobkyně svévolně změnila přístup a vjezd na pozemek (původně byl vjezd určený z pozemku p. č. , Anonymizováno, , ale poté, co si nechali vypracovat projekt na stavbu domu, byl změněn z jiné strany, a to z pozemku p. č. , Anonymizováno, ). Žalovaní proto museli změnit umístění stavby na pozemku, upravit projektovou dokumentaci. To způsobilo časovou prodlevu a vznik dalších nákladů na úpravu projektové dokumentace (částka , částka, ). Žalobkyně způsobila, že při kácení vzrostlých stromů spadly tyto na pozemek žalovaných, jejich odklizení trvalo měsíc a v důsledku toho stavební firma nemohla zakoupený materiál složit na pozemek. Žalovaní museli stavební firmě uhradit penále za storno koupě materiálu ve výši , částka, . K těmto potížím způsobeným žalobkyní se přidaly i problémy v rodinném životě, kdy u , Anonymizováno, propukla , Anonymizováno, , která se projevuje , Anonymizováno, (není schopen se sám o sebe postarat). Byť se , Anonymizováno, podařilo hospitalizovat, vyžaduje neustálou péči. Tato skutečnost rovněž přispěla k tomu, že žalovaní se rozhodli prodat pozemek, aby byli blíže k nemocnému příbuznému. Pro úplnost podotkli, že kupní cena, za kterou chtěli prodat pozemek, činí , částka, , tato částka pokryje jejich náklady, které měli s plánovanou, ale nerealizovanou stavbou. Odstoupení od smlouvy se tak jeví s ohledem na tyto okolnosti jako velice tvrdé a nepřiměřené., právnická osoba, replice žalobkyně uvedla, že netvrdí, že by v kupní smlouvě byla ujednána možnost odstoupení, od smlouvy odstoupila ze zákonného důvodu, tedy v souladu s § 2002 odst. 1 o. z., neboť ze strany žalovaných došlo k podstatnému porušení kupní smlouvy. Pokud žalovaní argumentují, že pro podstatné porušení smlouvy měla uplatnit smluvní pokutu, pak instituty odstoupení od smlouvy a smluvní pokuty jsou zcela odlišné a slouží k odlišným účelům. Odstoupení od smlouvy je institutem mimořádného a předčasného ukončení smlouvy, smluvní pokuta je institutem utvrzujícím závazek a zajišťuje řádné plnění povinností ze strany účastníků smlouvy. Popřela, že by svým jednáním znesnadňovala či kladla překážky žalovaným pro realizaci výstavby rodinného domu, o čemž svědčí již jen skutečnost, že na vlastní náklady po uzavření kupní smlouvy zajistila výstavbu nové větve vodovodního řadu, na který měl být připojen i předmětný pozemek. K otázce přístupu na pozemek uvedla, že žalovaní byli seznámeni s faktickým a právním stavem před uzavřením smlouvy včetně skutečnosti, že na oddělovaném pozemku p. č. , Anonymizováno, se nachází kanalizační stoka, kterou bude žalobkyně na své náklady v brzké době po uzavření smlouvy opravovat, k čemuž došlo. Žalobkyně nezřídila věcné břemeno ani žalovaným nepřislíbila, že by k pozemku měli mít přístup právě z pozemku p. č. , Anonymizováno, . Mylná dedukce žalovaných, že by přístup měl vést přes pozemek p. č. , Anonymizováno, , tak nemůže jít k její tíži. Již na první pohled je zřejmé a logické, že přístup k pozemku žalovaných by měl vést z veřejně přístupné pozemní komunikace (pozemku p. č. , Anonymizováno, ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace). Připustila, že na pozemku, resp. na hranici s pozemkem p. č. , Anonymizováno, , se nacházel vzrostlý strom, který nechala skácet, ale učinila tak po dohodě se žalovanými právě z důvodu, aby tento nebránil výstavbě rodinného domu, a to na vlastní náklady. Kmen skáceného stromu se sice nacházel nějakou dobu na pozemku, nezabíral však ani jednu desetinu výměry a nemohl tak bránit složení materiálu na výstavbu. Nezpochybňuje úmysl žalovaných postavit na pozemku rodinný dům, což ale nemění nic na skutečnosti, že žalovaní podstatným způsobem porušili smlouvu, když porušili sjednaný zákaz převodu a vlastnické právo k pozemku se snažili převést na třetí osobu. Stejně tak nelze připustit jako omluvitelný důvod pro porušení smlouvy onemocnění , Anonymizováno, . Žalobkyně se pokoušela s žalovanými smírně domluvit na „zpětném odkupu“ pozemku za kupní cenu ve výši podle kupní smlouvy. Rovněž v momentě, kdy zjistila, že je pozemek inzerován k prodeji, kontaktovala žalované a upozornila je na sjednaný zákaz převodu. Žalovaní se však i přesto rozhodli prodat pozemek třetí osobě a pokusili se obohatit na úkor žalobkyně, což je jednání nepoctivé a v rozporu s dobrou vírou a dobrými mravy.

4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění. Z kupní smlouvy ze dne , datum, a výpisu z katastru nemovitostí se podává, že žalobkyně, jako prodávající, a žalovaní, jako kupující, uzavřeli kupní smlouvu, na základě níž byli žalovaní zapsáni podílovými spoluvlastníky (každý id. ½) pozemku p. č. , Anonymizováno, trvalý travní porost (o výměře , Anonymizováno, m2) v katastrálním území , adresa, (list vlastnictví č. , hodnota, ). Součástí kupní smlouvy je ujednání, že žalovaní jako kupující se zavazují nabývaný pozemek nepřevést po dobu deseti let ode dne nabytí vlastnického práva k němu do vlastnictví třetích osob, přičemž v opačném případě se zavázali k zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, (článek IV. bod 1 smlouvy). Součástí smluvních ujednání je také závazek kupujících nejpozději do 12 kalendářních měsíců po nabytí vlastnického práva požádat stavební úřad o vydání souhlasu s provedením ohlášené stavby rodinného domu nebo stavebního povolení na výstavbu rodinného domu na nabývaném pozemku (článek IV. bod 2 smlouvy), závazek nejpozději do 48 kalendářních měsíců po vydání stavebního povolení stavbu rodinného domu zkolaudovat (článek IV. bod 3 smlouvy) a do 6 kalendářních měsíců po kolaudaci se přihlásit k trvalému pobytu na adrese rodinného domu (článek IV. bod 4 smlouvy). Rovněž tyto závazky jsou zajištěny smluvními pokutami (po , částka, za každý započatý měsíc prodlení). Dopisy ze dne , datum, , adresovanými každému ze žalovaných, žalobkyně odstoupila od uvedené kupní smlouvy podle § 2001 a násl. občanského zákoníku s odůvodněním, že kupní smlouvou byl výslovně stanoven účel jejího uzavření – výstavba rodinného domu a současně byl ve smlouvě uveden zákaz prodeje předmětného pozemku. S výstavbou rodinného domu nebylo vůbec započato a pozemek se oproti zákazu prodeje stal předmětem kupní smlouvy s , tituly před jménem, , jméno FO, jako kupujícím, když návrh na vklad vlastnického práva z této kupní smlouvy byl předložen katastrálnímu úřadu dne , datum, , č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, . Takové jednání obec považuje za hrubé porušení smlouvy, pokud by v době jejího uzavírání toto předvídala, žádnou kupní smlouvu na prodej pozemku by neuzavřela. Z tohoto důvodu tedy od smlouvy odstoupila s tím, že žádá, aby žalovaní poskytli potřebnou součinnost při zápisu vlastnického práva zpět obci s tím, že tato vrátí kupní cenu ve výši , částka, . Odstoupení od kupní smlouvy bylo doručeno oběma žalovaným dne , datum, (viz podací lístky a sledování zásilek – pošta online). Z „informace o řízení“ Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ze dne , datum, se podává, že dne , datum, bylo pod č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zahájeno řízení týkající se převodu vlastnického práva – převodci , Jméno zainteresované osoby 0/0, , , jméno FO, a nabyvatel , tituly před jménem, , jméno FO, . Ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že návrhem ze dne , datum, se žalobkyně domáhala nařízení předběžného opatření, jímž by bylo žalovaným zakázáno zcizit, zatížit nebo jinak nakládat s výše uvedeným pozemkem, a to z důvodu, že od kupní smlouvy (ze dne , datum, ) dne , datum, odstoupila. Návrhu bylo vyhověno usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , s odůvodněním, že žalobkyně osvědčila skutečnosti, ze kterých vyplývá naléhavá potřeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků. Uvedené rozhodnutí bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v , Anonymizováno, (soud odvolací) ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Z e-mailové komunikace vedené na konci měsíce listopadu roku , Anonymizováno, , mezi vedoucí stavebního úřadu , tituly před jménem, , jméno FO, a druhou žalovanou, je zřejmé, že byla mezi nimi řešena otázka napojení domu na komunikaci. Z nabídek ze dne , datum, č. , Anonymizováno, , , datum, č. , Anonymizováno, , faktur ze dne , datum, č. , hodnota, , ze dne , datum, č. , hodnota, a cenové nabídky ze dne , datum, vyplývá, že žalovaní činili prvotní kroky související s výstavbou rodinného domu (měření radonu na pozemku, geologické práce pro novostavbu rodinného domu, zajištění , právnická osoba, , cenová nabídka vybavení kuchyně). Lékařská zpráva , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, svědčí o tom, že pacient , jméno FO, , bytem v , Anonymizováno, , je v důsledku svého onemocnění objednán k přijetí do psychiatrické nemocnice s tím, že po zklidnění poruch chování ho bude možné umístit do sociálního zařízení , Anonymizováno, centrum , adresa, .

5. Po skutkové stránce lze tedy především shrnout, že žalovaní jsou zapsáni v katastru nemovitostí jako spoluvlastníci pozemku p. č. , Anonymizováno, trvalý travní porost (o výměře , Anonymizováno, m2), zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, , přičemž nabývacím titulem je kupní smlouva ze dne , datum, , v níž byl sjednán závazek žalovaných postavit na pozemku rodinný dům a závazek nepřevést pozemek na třetí osobu po dobu deseti let od uzavření kupní smlouvy. Dne , datum, bylo u katastrálního úřadu zahájeno řízení, jehož předmětem je převod vlastnického práva k výše uvedenému pozemku, kdy jako převodci (prodávající) figurují žalovaní a jako nabyvatel (kupující) , tituly před jménem, , jméno FO, . Tedy žalovaní (jako prodávající) uzavřeli kupní smlouvu s , tituly před jménem, , jméno FO, (jako kupujícím) týkající se uvedeného pozemku, přičemž na jejím podkladě byl podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Dopisy ze dne , datum, , adresovanými každému ze žalovaných, které jim byly doručeny dne , datum, , žalobkyně od kupní smlouvy ze dne , datum, odstoupila podle § 2001 občanského zákoníku z důvodu porušení smluvní povinnosti žalovaných zakotvené v článku IV. bod 1 kupní smlouvy ze dne , datum, , tedy nepřevést po dobu deseti let ode dne nabytí vlastnického práva pozemek do vlastnictví třetí osoby.

6. Podle § 2001 o. z. lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li to zákon.

7. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

8. Z citovaného § 2002 odst. 1 o. z. vyplývá, že poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit, a to, aniž by taková možnost byla ve smlouvě výslovně sjednána (odstoupení ze zákonného důvodu). Podstatné je přitom takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala.

9. Je nepochybné, že žalovaní porušili svoji smluvní povinnost, konkrétně povinnost zakotvenou v článku IV. bod 1 smlouvy, nepřevést nabývaný pozemek po dobu deseti let ode dne nabytí vlastnického práva k němu do vlastnictví třetích osob. Současně je zřejmé, že se jednalo o podstatné porušení smlouvy ve smyslu shora uvedeného zákonného ustanovení, což vyplývá z kontextu celého článku IV. smlouvy, kdy prvořadým zájmem žalobkyně jako prodávající byla zjevně snaha, aby zcela konkrétní kupující nabyl vlastnické právo k pozemku za podmínky, že na tomto postaví rodinný dům, kde bude bydlet, tedy snaha po ujednanou dobu zamezit jakémukoliv převodu pozemku na jinou osobu. Svědčí o tom ostatně i zajištění této povinnosti velice výraznou smluvní pokutou (při porovnání s výší samotné kupní ceny) a též sami žalovaní u jednání soudu potvrdili (učinili nesporným), že o tomto záměru žalobkyně, jak je i popsán v odstoupení od smlouvy, byli před uzavřením smlouvy informováni (že obec má zájem na tom, aby na pozemku postavili dům, přestěhovali se do něho a přihlásili se zde k pobytu, že odmítá jakékoliv spekulace s pozemkem a že jim pozemek prodává jako konečným vlastníkům). Jinak řečeno, pokud by žalobkyně v okamžiku uzavření smlouvy věděla, že žalovaní poruší svůj závazek pozemek nepřevést, smlouvu by vůbec neuzavřela. Pokud za tohoto stavu žalobkyně bez zbytečného odkladu a neprodleně od smlouvy odstoupila (již den poté, co se o hrubém porušení smlouvy relevantně dozvěděla) a odstoupení od smlouvy ze dne , datum, došlo do sféry dispozice obou žalovaných, stalo se perfektním a účinným právním jednáním.

10. Na tomto místě je třeba zmínit, že z části provedených důkazů, konkrétně e-mailové komunikace, cenových nabídek, faktur a lékařské zprávy, neučinil soud žádná pro posouzení věci významná skutková zjištění, neboť odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy nebylo primárně učiněno z důvodu, že žalovaní nesplnili závazek vystavět na zakoupeném pozemku rodinný dům (nýbrž závazek pozemek nepřevést třetí osobě), proto nebylo pro rozhodnutí významné, z jakých důvodů či příčin tomuto závazku nedostáli. Soud rovněž neakceptoval (§ 120 odst. 1 o. s. ř.) návrh žalovaných na doplnění dokazování k otázce způsobu reakce žalobkyně na zjištění, že žalovaní uzavřeli kupní smlouvu týkající se pozemku (e-mailová komunikace, výslech radního obce), neboť tato reakce je zřejmá z právního jednání v podobě odstoupení od smlouvy, tedy provedené důkazy byly dostatečným podkladem pro zjištění skutkového stavu v takovém rozsahu, aby bylo možno vyvodit též právní závěr. Provádění dalších důkazů by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení (tyto důkazní návrhy považoval soud za nadbytečné).

11. V posuzované věci v důsledku platného odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy o převodu vlastnictví k pozemku došlo k jejímu zrušení s účinky od počátku, což znamená, že se mezi účastníky smlouvy obnovil takový právní stav, jaký zde byl před uzavřením smlouvy (jako kdyby k uzavření smlouvy vůbec nedošlo), a to jak z hlediska obligačních účinků smlouvy, tak i z hlediska účinků věcně právních. Bylo-li na základě zrušené (v důsledku účinného odstoupení) smlouvy plněno, jde o bezdůvodné obohacení získaném plněním z právního důvodu, který odpadl (§ 2991 odst. 2 o. z.) a každý z účastníků zrušené smlouvy je povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal (§ 2993 o. z.). Uvedené přitom platí i v případě, že odstoupením od smlouvy byla zrušena smlouva o převodu vlastnictví k nemovité věci, podle níž bylo vloženo vlastnické právo do katastru nemovitostí, přičemž v tomto případě jsou vzájemnými a navzájem podmíněnými plněními ze strany prodávajícího převod vlastnictví a ze strany kupujícího zaplacení kupní ceny. Zaplacení kupní ceny je protiváhou vlastnictví k převáděné věci, prodávající je tedy povinen vrátit kupní cenu, přičemž vrácení kupní ceny je na druhé straně vyváženo tím, že vlastnictví k předmětu převodu zůstává prodávajícímu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. 31 Cdo 2250/2009, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod R 32/2011). V případě smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovité věci je tedy synallagmatickou povinností kupujícího umožnit obnovení vlastnického práva prodávajícího v katastru nemovitostí, tedy poskytnout prodávajícímu (např. formou souhlasného prohlášení) součinnost potřebnou k tomu, aby byl jako vlastník opět zapsán v katastru nemovitostí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2012, sp. zn. 25 Cdo 3902/2009).

12. V daném případě tedy na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , která byla posléze zrušena v důsledku odstoupení žalobkyně, vznikl mezi žalobkyní a žalovanými synallagmatický závazek, neboť obě smluvní strany si podle kupní smlouvy plnily (prodávající převzala kupní cenu a vlastnické právo kupujících bylo zapsáno do katastru nemovitostí), a jsou tedy povinni si tato plnění vzájemně vrátit. Protože žalovaní součinnost potřebnou k obnovení zápisu vlastnického práva žalobkyně do katastru nemovitostí neposkytli, domáhala se žalobkyně důvodně splnění této jejich povinnosti určovací žalobou ve smyslu § 80 písm. c/ o. s. ř. oproti své povinnosti vrátit žalovaným uhrazenou kupní cenu. Lze podotknout, že podle judikatury (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 31 Cdo 1836/2005) existence naléhavého právního zájmu na určení vlastnictví prodávajícího k nemovitosti po odstoupení od kupní smlouvy není podmíněna tím, zda sám kupní cenu vrátil kupujícímu anebo zda podal žalobu na vyklizení kupujícího oproti vrácení kupní ceny.

13. Vycházeje z popsaných závěrů soud žalobě jako důvodné v celém rozsahu vyhověl.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., plně úspěšné žalobkyni přiznal vůči neúspěšným žalovaným právo na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady jsou tvořeny zaplacenými soudními poplatky ve výši , částka, (částka , částka, v řízení o předběžném opatření, částka , částka, v řízení ve věci samé) a náklady právního zastoupení advokátem v částce , částka, . Právní zástupce žalobkyně učinil v řízení ve věci samé čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, sepis a podání vyjádření ve věci samé, zastoupení u jednání) a v řízení o nařízení předběžného opatření (§ 145 o. s. ř.) dva úkony právní služby (sepis a podání návrhu, sepis a podání vyjádření k odvolání) ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif – dále jen „AT“). Odměna advokáta za každý z těchto úkonů činí podle § 7 bod pátý AT částku , částka, z tarifní hodnoty (§ 8 odst. 1 AT) ve výši , částka, , neboť předmětem řízení bylo posouzení platnosti odstoupení od kupní smlouvy, jejímž předmětem byla koupě nemovité věci za cenu , částka, . Výše paušální náhrady hotových výdajů náležející ke každému z úkonů činí podle § 13 odst. 4 AT částku , částka, . Náhrada za promeškaný čas při cestě advokáta k soudu a zpět (§ 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 AT) činí celkem , částka, za dvě půlhodiny (jednotlivá cesta započatá půlhodina) po , částka, . Mezi hotové výdaje advokáta náleží cestovní výdaje (§ 13 odst. 5 AT), přičemž na trase , adresa, a zpět bylo ujeto 48 kilometrů, průměrná spotřeba vozidla činila podle technického průkazu 6,4 litrů na sto kilometrů, pohonné hmoty motorová nafta, základní paušální náhrada za kilometr , částka, (§ 1 písm. b/ vyhlášky č. 398/2023 Sb.) a cena pohonných hmot , částka, (§ 4 písm. c/ téže vyhlášky). Jízdné proto činí (po zaokrouhlení) , částka, [(48 × 5,60) + (48 × 6,4 × 38,70 : 100)]. Náklady žalobkyně související s právním zastoupením tak dosáhly výše , částka, (odměna advokáta , částka, , paušální náhrady , částka, , náhrada za promeškaný čas , částka, , cestovné , částka, ). Jelikož zástupce žalobkyně je plátce daně z přidané hodnoty, zvyšuje se tato částka v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. o 21 % daň z přidané hodnoty (částka , částka, ). K takto vyčíslené náhradě nákladů zavázal soud žalované v obecné třídenní lhůtě splatnosti (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).