6 C 262/2023

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 28 780,09 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 374 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 374 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 981,91 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 363,07 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 24 374 Kč od [datum] do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč a dále částku ve výši 4 406,09 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 406,09 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky 28 780,09 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od do zaplacení z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne [datum] uzavřel žalovaný se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], bd [příjmení] 1, [číslo] [anonymizováno], [země] v obchodním rejstříku vedeném Obchodním soudem v [anonymizováno] pod c. [tel. číslo] ([číslo]), jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], odštěpného závodu, [IČO] (dále jen jako„ Právní předchůdce žalobkyně“) Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva). Proces uzavření smlouvy byl takový, že žalovaný podepsal Žádost o revolvingový úvěr (dále jen„ Žádost“), která obsahovala základní parametry požadovaného úvěru. Žádost mohla být žalovaným podepsána fyzicky, či v portálu internetového bankovnictví. Žalobce doplňuje, že pokud na soudu předložené Žádosti nebude fyzický podpis žalovaného vyznačen, pak byla tato podepsána elektronickými prostředky, jak je uvedeno shora. Žalovaným podepsanou žádost Právní předchůdce žalobce vyhodnotil a v případě její akceptace následně vydal žalovanému platební kartu s možností čerpání finančních prostředků až do výše 25 000 Kč. Tímto okamžikem byla uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru ve znění Žádosti. Právní předchůdce žalobkyně o akceptaci žádosti a poskytnutí úvěrového rámce žalovaného dodatečně vyrozuměl písemným přípisem v němž byly shrnuty základní parametry úvěru. Žalobkyně doplňuje, že samotná Žádost byla označena číselnou řadou začínající číslem„ 2“, kdežto číslo uzavřené Smlouvy o úvěru začíná číslem„ 4“ a je zároveň číslem úvěrového účtu. Tato skutečnost je dle vyjádření Právního předchůdce žalobkyně způsobena tím, že v rámci komunikace se zprostředkovatelem úvěru Právní předchůdce žalobkyně užíval číselnou řadu uvedenou na Žádosti a po akceptaci Žádosti interně vedl číslo Smlouvy jakožto číslo úvěrového účtu, a to pro komunikaci se žalovaným, když toto číslo začínalo číslem„ 4“. Na základě uzavřené Smlouvy byla žalovanému poskytnuta platební karta s úvěrovým rámcem ve výši 25 000 Kč, když mohl čerpat až do maximálního úvěrového rámce ve výši 500 000 Kč. Dle informací poskytnutých Právním předchůdcem žalobkyně se žalovaný zavázal úvěr vč. sjednaného pojištění splácet bankovním převodem formou pravidelných měsíčních splátek s uvedením variabilního symbolu [číslo], se splatností 1. splátky ke dni [datum] a každé další splátky vždy do stejně číselně označeného dne následujícího měsíce. Doporučená měsíční splátka úvěru byla s ohledem k výši čerpaných finančních prostředků stanovena ve výši 1 500 Kč. Minimální stanovená měsíční splátka pak měla představovat 5 % z čerpané výše úvěru, minimálně pak částku 500 Kč. Celková žalovaným vyčerpaná částka finančních prostředků je dle informací poskytnutých Právním předchůdcem žalobkyně ve výši 72 171,49 Kč. K prokázání tvrzení o poskytnutí finančních prostředků žalovanému žalobce předkládá platební historii úvěrového účtu žalovaného. Poskytnutí finančních prostředků je uvedeno s popisem„ FIN. VE PROSP. PJC“, popř.„ FIN. VE PROSP. KLT“, roční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 % ročně a sazba RPSN ve výši 32,35 % ročně. Právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí prověřoval pravdivost tvrzení žalovaného ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím finančních prostředků, resp. spotřebitelského úvěru, a to v interních i externích databázích třetích subjektů a dále pak v registru SOLUS. Žalovaný Právnímu předchůdci žalobkyně uhradil částku v celkové výši 63 995 Kč. Úhrady žalovaného byly započteny na čerpané finanční prostředky, sjednané smluvní úroky, případný poplatek za sjednané pojištění, poplatky za vedení úvěrového účtu, odeslání písemných upomínek či zákonné úroky z prodlení a smluvní pokuty. Právní předchůdce žalobkyně využil svého smluvního oprávnění a úvěr na základě Odstoupení od úvěrové smlouvy [číslo] prohlásil ke dni [datum] za splatný. Den splatnosti úvěru byl stanoven na poslední den měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo žalovanému odesláno odstoupení od úvěrové smlouvy. Ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn po žalovaném požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a dále pak zákonný úrok z prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi Právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 28 813,41 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 24 374 Kč, nesplaceného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 3 281,91 Kč, který byl vypočítán z nesplacené jistiny úvěru ve výši 24 374 Kč v sazbě 22,68 % ročně, kdy postoupená výše smluvního úroku byla vypočítána za období od [datum] do [datum], tj. do data, ke kterému byl vytvořen seznam postupovaných pohledávek ke Smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum], z nesplacené smluvní pokuty ve výši 457,50 Kč, z nesplacených poplatků za odeslání písemných upomínek žalovanému ve výši 700 Kč. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení v sazbě určené datem zesplatnění závazku, a to za období od prvního dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, tj. od [datum] do zaplacení, a to z postoupené jistiny ve výši 24 374 Kč. Žalobce požaduje přiznat smluvní úrok z úvěru v sazbě 22,68 % ročně z nesplacené jistiny úvěru ve výši 24 374 Kč, a to za období 90 dnů ode dne následujícího po dni k němuž byl vypočten postoupený smluvní úrok z úvěru viz výše, tj. od [datum] do [datum] ve výši 1 363,07 Kč, a dále pak smluvní úrok z úvěru v sazbě 15 % ročně za období ode dne následujícího po uplynutí shora uvedených devadesáti dní, tj. od [datum] do zaplacení. Sazba požadovaného smluvního úroku z úvěru za období po uplynutí devadesáti dnů, s ohledem na ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění, odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení žalovaného, zvýšené o 8 procentních bodů nebyl-li sjednán úrok nižší. Žalobce rovněž požaduje úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky, a to ve výši 48 Kč. Žalobkyně nejprve vyvíjela snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky či ke kontaktování žalobce na sděleném telefonním čísle. Žalobkyně nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 48 Kč, za odeslaný obyčejný dopis v počtu 1. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. <b>4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> 5. Žalobkyně předložila listinu označenou jako Žádost/ Smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] (Produktové smlouvy k rámcové smlouvě pro poskytování bankovních produktů a služeb [číslo]), kde jako smluvní strany jsou uvedeni právní předchůdce žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný, kteří se měli dohodnout na poskytnutí aktuálního úvěrového rámce 25 000 Kč. Listina v závěru obsahuje v podpisové části podpis zástupce Banky – podepsáno elektronicky (s nutností ověření v elektronickém dokumentu) a pod předtištěným jménem a příjmením žalovaného je uvedeno – (pokud není uveden vlastnoruční podpis, podepsáno elektronicky s nutností ověření v elektronickém dokumentu). Žalobkyně dále předložila listinu označenou jako Rámcová smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] tato listina v závěru obsahuje v podpisové části datum [datum], podpis zástupce Banky [jméno] [příjmení], ředitel řízení vztahu se zákazníky a pod předtištěným jménem a příjmením žalovaného je uvedeno – (pokud není uveden vlastnoruční podpis, podepsáno elektronicky s nutností ověření v elektronickém dokumentu). Z uvedené listiny a ani z dalších provedených důkazů (listin označených [jméno] [příjmení] ze dne [datum], Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru) nebyla prokázána žalobní tvrzení o tom, že by žalovaný dne [datum] poskytl své osobní a kontaktní údaje vyplněním formuláře na těchto stránkách, zaškrtnutím příslušného čtvercového políčka potvrdil seznámení se a souhlas se smluvními dokumenty, zejména s obsahem Smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo]. Nebylo tak prokázáno, že by žalovaný požádal právního předchůdce žalobkyně o poskytnutí úvěrového rámce ve výši 25 000 Kč a projevil souhlasnou vůli se smluvními podmínkami. Žalobkyně dále předložila listinu označenou„ Číslo úvěru: [číslo] PAN [celé jméno žalovaného]“, která představuje pouze interní výpis ze systému právního předchůdce žalobkyně, ve kterém jsou uvedena data zaúčtování, data transakce, jejich popis, debet, kredit a saldo. V závěru této listiny je uvedeno, že bylo uhrazeno celkem 64 216 Kč a dlužná částka k [datum] činí 28 813,41 Kč.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, právním předchůdcem žalobkyně postoupena žalobkyni.

7. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

8. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným podepsána a že mu byly právním předchůdcem žalobkyně poskytnuty nějaké finanční prostředky.

9. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným podepsána a došlo k poskytnutí finančních prostředků. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na jejího omluvenou absenci u jednání.

10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

12. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

13. Podle ust. § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah; v mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas; mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Podle § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy; odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

14. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

15. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

16. Předpokladem pro vznik smlouvy, jako dvoustranného právního jednání, je existence návrhu na uzavření smlouvy (nabídka, oferta), dále jeho přijetí souhlasným projevem vůle druhé strany, jíž je nabídka určena, a v případě přijetí návrhu mezi osobami nikoliv současně fyzicky přítomnými v době akceptace nabídky pak ještě doručení souhlasného projevu vůle osoby přijímající nabídku oferentovi (osobě, která nabídku učinila), bez něhož by přijetí nabídky nebylo účinné. Smluvní konsensus, tj. souladné protnutí se souhlasných projevů vůle obou účastníků, vytváří podstatu smlouvy. Primárně zahrnuje vůli vedoucí k uzavření smlouvy a sekundárně vůli vedoucí k dohodě o obsahu smlouvy. Projev vůle, kterým je vyjádřen souhlas (s návrhem), může mít povahu prohlášení nebo jiného jednání, z něhož lze dovodit souhlas osoby, které byl návrh určen. Ke vzniku smlouvy se vyžaduje, aby adresnost (určitelnost druhé strany) obou jednostranných právních jednání (nabídky i přijetí) byla vzájemná - obsahově shodná a vyjadřující smluvní konsensus. Jinými slovy musí být zřejmé, kdo vůči komu projevuje vůli (a jakého obsahu).

17. Předně je nutno zdůraznit, že je třeba rozlišovat požadavky na formu smlouvy a kvalitu informací o jednající osobě (kterou lze zjistit pomocí různých důkazů). V projednávané věci bylo nutno nejprve prokázat, že byl někým učiněn projev vůle uzavřít s právním předchůdcem žalobkyně (nějakou) smlouvu a že touto osobou byl právě žalovaný.

18. Provedeným dokazováním nebylo věrohodně prokázáno, že by žalovaný projevil vůli uzavřít s původním věřitelem nějakou smlouvu. Provedené důkazy neprokazují, že žalovaný požádal o poskytnutí nějaké finanční částky nebo že by o jejím poskytnutí jednal s třetí osobou zastupující původního věřitele a přitom že by byla ověřena totožnost žalovaného, že by projevil souhlasnou vůli se zněním podmínek smlouvy a obchodními podmínkami. Současně ani nebylo prokázáno poskytnutí finančních prostředků žalovanému.

19. Žalobkyně tak pro nedostatečnou kvalitu informací o jednající osobě neunesla důkazní břemeno o tom, že by žalovaný a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli (nějakou) smlouvu, a tím spíše ani to, že by jim vznikla nějaká smluvní práva a povinnosti. Omluvenou absencí u jednání se žalobkyně připravila o možnost poskytnutí poučení soudem o povinnosti důkazního břemene (dle § 118a odst. 3 o. s. ř.), když žalobkyně v rámci své procesní odpovědnosti ve smyslu § 101 odst. 1, § 120 odst. 1, 3 o. s. ř musí nést odpovědnost za výsledek řízení. V řízení nebylo ani prokázáno, jaké finanční prostředky a kdy byly právě žalovanému poskytnuty. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl v rozsahu uvedeném II. výroku tohoto rozsudku.

20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení byl procesně úspěšný žalovaný, a tedy žalobkyně by byla povinna nahradit mu v řízení účelně vynaložené náklady, avšak žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Soud tak žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu (II. výrok).