6 C 270/2020

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Zatloukalem v právní věci manžela: Jméno manžela , narozený Datum narození manžela , zemřelý Anonymizováno naposledy bytem Anonymizováno adresa zastoupený opatrovnicí advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky adresa a manželky: Jméno manželky , narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta adresa o určení neexistence manželství (zdánlivost manželství)

I. Určuje se, že manželství mezi , Jméno manžela, , narozeným dne , Datum narození manžela, , zemřelým dne , datum, a , Jméno manželky, , rozenou , jméno FO, , narozenou dne , Datum narození manželky, , adresa, č.p. , Anonymizováno, a je zapsáno v knize manželství matričního úřadu , adresa, , ve svazku , Anonymizováno, , roč. , Anonymizováno, , list , Anonymizováno, , poř. č. , hodnota, , nevzniklo.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Česká republika – Okresní soud v Blansku nemá ve vztahu k žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.IV. , jméno FO, , narozenému , datum, , bytem , adresa, , adresa, , se vrací uhrazená záloha na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši , částka, .

1. Návrhem ze dne , datum, se manžel, zastoupený tehdy svým stálým opatrovníkem, domáhal určení neexistence manželství („manželství tu není“) uzavřeného dne , datum, před , Anonymizováno, , adresa, . V důvodech návrhu bylo uvedeno, že rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, (nabyl právní moci dne , datum, ) byl omezen ve svéprávnosti, přičemž opatrovníkem mu byla jmenována dcera , jméno FO, . Od počátku roku , Anonymizováno, na něm jeho děti pozorovali výrazné změny v chování, zmatenost, výpadky paměti, přecitlivělost, střídání nálad. Na přelomu let , Anonymizováno, a , Anonymizováno, se objevila manželka, která se postupně nastěhovala a až následně se děti dozvěděli, že dne , datum, uzavřel manželství. Přestože byl s dětmi v kontaktu a navštěvovali se, o úmyslu uzavřít manželství je neinformoval. Již před uzavřením manželství proběhlo , datum, vyšetření manžela u ošetřující lékařky , tituly před jménem, , jméno FO, , které iniciovala dcera , jméno FO, , neboť pozorovala výrazně se zhoršující zdravotní stav otce. Na základě tohoto vyšetření byl odeslán na vyšetření na psychiatrii. Dne , datum, proběhlo vyšetření , tituly před jménem, , jméno FO, , při němž bylo zjištěno, že není orientován v čase, nepamatoval si, že je ženatý (manželství uzavřeno dne , datum, ), se závěrem kognitivní deficit na hranici lehkého a středně těžkého stupně. Při dalším vyšetření u , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, bylo zjištěno, že manžel má sníženy rozhodovací schopnosti, je velmi lehce manipulovatelný, není správně orientován v čase, byla mu diagnostikována demence Alzheimerova typu na hranici lehkého a středně těžkého stupně. V řízení o omezení svéprávnosti byl , tituly před jménem, , jméno FO, vypracován znalecký posudek, ze kterého vyplývá, že manžel trpí trvalou a nevyléčitelnou duševní poruchou, která zásadně omezuje jeho schopnost se rozhodovat, projevit přání, není schopen samostatně právně jednat. Manželka přitom zdravotní stav manžela bagatelizovala, nepodávala mu léky, bránila v dalších vyšetřeních, a nakonec se od manžela koncem roku , Anonymizováno, odstěhovala. Z uvedeného je zjevné, že již v době uzavření manželství trpěl manžel duševní poruchou, která výrazně ovlivnila jeho schopnost samostatně jednat, byl lehce manipulovatelný, nebyl schopen posoudit důsledky svého jednání, tedy na jeho straně nebyly v projevu vůle o vstupu do manželství splněny náležitosti, na jejichž splnění je nutno k tomu, aby manželství vzniklo, bezvýhradně trvat. Nejednalo se o svobodný a úplný souhlasný projev vůle, v důsledku duševní poruchy, jíž trpěl již v době uzavření manželství, byla jeho vůle podstatně omezena a ovlivněna.

2. Manželka ve vyjádření k návrhu uvedla, že s tímto nesouhlasí. V době uzavření sňatku nepozorovala na manželovi žádné projevy, které by mohly vzbudit podezření, že není způsobilý vstoupit do manželství, případně projevit svobodně svoji vůli, v době uzavření sňatku nebyl omezen ve svéprávnosti. Nesouhlasí s tvrzením, že by manžel trpěl v době uzavření manželství duševní poruchou, projev vůle manžela byl svobodný, určitý, srozumitelný a úplný.

3. Z provedených důkazů učinil soud následující – pro posouzení věci významná – skutková zjištění.

4. Z oddacího listu se podává, že účastníci uzavřeli manželství dne , datum, v , adresa, , adresa, /2 (, právnická osoba, , adresa, ), je zapsáno v knize manželství matričního úřadu , adresa, , ve svazku , Anonymizováno, , roč. , Anonymizováno, , list , Anonymizováno, , poř. č. , hodnota, .

5. Jak vyplývá z lékařských zpráv , tituly před jménem, , jméno FO, , psychiatrická ambulance, manžel se k této lékařce opakovaně dostavil na vyšetření ve dnech , datum, , , datum, a , datum, , byla u něho diagnostikována demence Alzheimerova typu na hranici lehkého a středně těžkého stupně. Při těchto vyšetřeních byly zjištěny mimo jiné závažné poruchy paměti (především novopaměti), nepamatoval si ani, že se před necelým měsícem oženil či kolik má dětí (vyšetření dne , datum, ), svoji manželku označil jen za přítelkyni (vyšetření dne , datum, ).

6. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, se podá, že- k podnětu dětí manžela ze dne , datum, a s ohledem na obsah lékařských zpráv , tituly před jménem, , jméno FO, , bylo usnesením ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , které nabylo právní moci , datum, , zahájeno řízení o omezení svéprávnosti manžela,- v (soudem vyžádané) zprávě ze dne , datum, odbor sociálních věcí , právnická osoba, , adresa, uvádí, že šetřením provedeným dne , datum, zjistil, že manžel bydlí v rodinném domě v , adresa, , jeho manželka se v domácnosti zdržuje nepravidelně – někdy zde spává ve svém pokoji, někdy přebývá ve svém trvalém bydlišti v rodinném domě na , adresa, v , adresa, ; domácnost byla shledána jako „hodně zanedbaná“ s tím, že „je zřejmé, že tento stav trvá delší dobu“, výjimkou byl samostatný pokoj manželky (čerstvě opravený, vymalovaný, nový nábytek), v ostatních pokojích byl „nepořádek, spousta neuspořádaných věcí po zemi, po nábytku i po stolech“, vybavení značně opotřebované; manželka uváděla během šetření rozporuplné informace ohledně vedení domácnosti, péče o manžela, doprovodu k lékařům, o své pracovní činnosti i zdravotním stavu, kontaktu se svojí rodinou i rodinou manžela (na cílené otázky směřující k ověření situace odpovídala nejasně, nesourodě),- usnesením ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , byla znalkyní z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, ustanovena , tituly před jménem, , jméno FO, , přičemž z jejího znaleckého posudku ze dne , datum, se podává závěr, že posuzovaný (zde manžel) trpí trvalou a nevyléčitelnou duševní poruchou – poruchou paměti – lehkou smíšenou demencí (dolní pásmo lehké demence), která podstatně ovlivňuje jeho rozpoznávací a ovládací schopnost, není schopen samostatně právně jednat, porucha omezuje jeho schopnost rozhodovat se a projevit přání,- podle protokolů o jednání ze dne , datum, , , datum, a , datum, se manžel osobně účastnil jednání ve věci, přičemž během svého výslechu si nedokázal vzpomenout na jméno své manželky („zapomněl jsem to“), uvedl, že manželka s ním „někdy bydlí, někdy je u rodičů“, nedokázal si přesně vzpomenout kdy („to si nepamatuji“) a jak („na náměstí anebo v parku“) se s manželkou poznali,- rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , jenž nabyl právní moci , datum, , byl manžel omezen ve svéprávnosti na dobu tří let tak, že není způsobilý samostatně právně jednat ve věcech: - nakládání se jměním v žádném rozsahu, - nakládání s finančními prostředky v žádném rozsahu, - pořízení pro případ smrti, - smluvně a majetkově se zavazovat, měnit stávající právní vztahy, zakládat nové smluvní vztahy, uzavírat jakékoliv smlouvy, - činit právní jednání v oblasti pracovně-právní, - rozhodovat v oblasti zdravotnictví o vlastní léčbě a provádění zdravotních úkonů, o zásahu do své duševní a tělesné integrity; opatrovníkem mu byla jmenována dcera , jméno FO, ,- v důvodech svého rozhodnutí soud uvedl, že po zhlédnutí posuzovaného u jednání soudu a na základě provedeného dokazování má spolehlivě za prokázané, že tento „trpí trvalou a nevyléčitelnou duševní poruchou, a to poruchou paměti, lehkou smíšenou demencí, následkem tohoto onemocnění došlo ke stavu, v němž posuzovaný není schopen samostatně právně jednat v žádných záležitostech, kromě právních jednání v běžných záležitostech každodenního života . . . vyšlo najevo, že u posuzovaného se střídají lepší i slabší dny, někdy se jeví být orientovaný, jindy není orientovaný v čase ani prostoru, neví, co je za den či měsíc, neví jméno své současné manželky, kdy se oženil . . . posuzovaný neguje své onemocnění, odmítá brát léky . . . vyšlo rovněž najevo, že posuzovaný je zneužitelný, manipulovatelný a je pod vlivem své manželky“.

7. Děti manžela , jméno FO, , , Jméno manžela, , , jméno FO, a , jméno FO, (jako svědkyně) soudu shodně sdělili, že již v době seznámení s manželkou měl otec výrazné výpadky paměti, o záměru uzavřít manželství se dozvěděli náhodou, otec jim to nesdělil, pokud se na sňatek zeptali, otec reagoval vyhýbavě, nedal konkrétní odpověď, případně si na uzavření sňatku vůbec nepamatoval.

8. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , dlouholeté kamarádky manželky, soud zjistil, že manžela znala pouze z náhodných setkání (od vidění), tento při svatebním obřadu, který trval cca 10 až 15 minut, působil normálně. Oddávající (svědek , tituly před jménem, , jméno FO, ) ani matrikářka (svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ) si na konkrétní průběh svatebního obřadu nedokázali vzpomenout, při obřadu se podle nich nestalo nic mimořádného, co by si dokázali vybavit. Také svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , pracovnice městského úřadu, jejímž prostřednictvím byl dohodnut svatební obřad mimo stanovené obřadní dny, manžela blíže neznala, potkala se s ním jen na ulici, přičemž při této příležitosti nepozorovala žádné projevy neobvyklého chování.

9. Svědkyně , jméno FO, , majitelka kavárny, kterou manželé před svatbou občas společně navštívili a přišli si tam posedět i po svatbě, tyto blíže neznala a nevěděla, jaký je mezi nimi vztah, si pouze všimla fyzických obtíží manžela („zdál se nemocný … klepal se … běhala mu ruka se sklenkou s vínem“).

10. Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, , bratr manželky, poznal manžela až krátce (několik měsíců) před uzavřením sňatku, přičemž při nepříliš častých setkáních během stavebních úprav domu (úprava pokoje pro manželku) vedli jen běžný hovor, během kterého svědek nepozoroval, že by byl manžel dezorientovaný či měl problémy s pamětí. Ve stejném duchu se nesla výpověď matky manželky, svědkyně , jméno FO, .

11. Znaleckým posudkem znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, , tituly před jménem, , jméno FO, (ustanovena usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ) ze dne , datum, , č. , hodnota, -, Anonymizováno, , ve spojení s jeho písemným dodatkem ze dne , datum, , č. , hodnota, -, Anonymizováno, a výslechem znalkyně u jednání, bylo postaveno najisto, že manžel již delší dobu před uzavřením sňatku a rovněž k tomuto dni (tedy , datum, ) trpěl duševní poruchou, pro kterou nebyl schopen svobodného a úplného projevu vůle, nebyl schopen posoudit důsledky svého jednání, přičemž byl snadno manipulovatelný a ovlivnitelný. Trpěl závažnými poruchami paměti, nebyl schopen projevit své přání svobodně a vážně se rozhodovat. Duševní porucha, kterou trpěl, se přitom projevuje v raných stádiích málo nápadně, začíná obvykle plíživě a pomalu, pro okolní osoby (méně pozorné či v krátkém kontaktu) nemusí být defekt paměti a osobnosti takto postižené osoby rozpoznatelný, během let se ale nepřetržitě rozvíjí. Osoba stižená touto duševní poruchou si není vědoma své poruchy chování a paměti, přes výrazné osobnostní změny má vysoké sebevědomí a ke svému stavu nebývá kritická. Není neobvyklé, že při běžném setkání (hovoru) s takto postiženou osobou, pokud je v kondici, nezapůsobí na cizího člověka žádným nápadným dojmem, neboť je schopna vést běžný hovor, chovat se přátelsky, nevzbuzovat znepokojení, působit pozitivně, její defekt není na první pohled poznatelný. Rozpoznat ho jsou schopny jen osoby, které jsou s takto postiženou osobou v dlouhodobém a častém kontaktu a velmi dobře ji znají. Přesto i v tzv. světlých okamžicích, tedy časových úsecích, kde se navenek jeví v dobré kondici, zde objektivně stále existuje poškození mozku, které vylučuje, aby mohl relevantně činit právní jednání (přes tento vnější pozitivní projev to neznamená, že by se jeho stav zlepšil). Znalkyně tak setrvala na jednoznačném závěru, že manžel trpěl popsanou duševní poruchou, a to již v okamžiku, kdy vstupoval do manželství, když s ohledem na lékařská vyšetření provedená velmi krátce po uzavření sňatku je vyloučeno, aby se jeho zdravotní stav tak náhle dramaticky zhoršil (viz dlouhodobější vývoj této duševní poruchy).

12. Podle § 656 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), manželství vzniká svobodným a úplným souhlasným projevem vůle muže a ženy, že spolu vstupují do manželství. Sňatečný obřad je veřejný a slavnostní a koná se za přítomnosti dvou svědků.

13. Podle § 551 a násl. o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle nebo nelze-li pro neurčitost či nesrozumitelnost zjistit obsah tohoto jednání.

14. Podle § 677 odst. 1 o. z. je manželství zdánlivé (neexistující), pokud v projevu vůle snoubenců nebo sňatečném obřadu či v souvislosti s ním nebyly splněny náležitosti, na nichž je třeba bezvýhradně trvat (přičemž je třeba poznamenat, že úmrtí jednoho z manželů nepředstavuje neodstranitelnou překážku řízení o zdánlivost manželství – viz nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. Pl. ÚS 16/15).

15. Na prvním místě je třeba zmínit, že soud neakceptoval návrhy stran na doplnění provedeného dokazování (§ 120 odst. 1 o. s. ř.), neboť provedené důkazy byly dostatečným podkladem pro zjištění skutkového stavu v takovém rozsahu, aby z nich bylo možno vyvodit též právní závěry a provádění dalších důkazů by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Ve vztahu k požadavku na vypracování revizního znaleckého posudku soud uvádí, že závěry posudku vypracovaného ustanovenou znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, byly náležitě odůvodněny, odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení (soud nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce, neboť k tomu nemá odborné znalosti), jde o posudek přesvědčivý co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, přičemž s uplatněnými výhradami ze strany manželky se znalkyně v úplnosti vypořádala jak v písemném dodatku, tak i při svém slyšení u jednání soudu, kde dokázala bezprostředně a přesvědčivým způsobem reagovat na dotazy a připomínky týkající se odborných závěrů – logicky uceleným a i laikovi srozumitelným způsobem vysvětlit podstatu svých závěrů. Za situace, kdy soud neměl pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku, návrh na vypracování revizního posudku zamítl. Ve vztahu k požadavku stran na vypracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, za účelem posouzení otázky, zda dopisy předložené manželkou psal skutečně manžel, soud uvádí, že i pro případ prokázání této skutečnosti (za situace, kdy jde o dopisy psané tiskacím písmem, se nejeví pravděpodobné, že by znalec byl vůbec schopen učinit v tomto ohledu jakýkoliv relevantní závěr) by to ničeho neměnilo – podle vyjádření znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, u jednání (viz č. l. 181 spisu) – na závěrech jí vypracovaného posudku. Jednalo se tak o důkazní návrh nadbytečný.

16. Soud hodnotil jednotlivé provedené důkazy samostatně i ve vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím závěrům.

17. Na první pohled by se mohlo jevit, že ve věci byl zjištěn důkazní rozpor, který lze popsat tak, že na jedné straně stojí skutečnosti plynoucí z výpovědí části slyšených svědků a na druhé straně stojí závěr znaleckého posudku. Tak tomu však není. Ze závěrů znaleckého zkoumání vyplývá, manžel již delší dobu před uzavřením sňatečného obřadu (nejméně několik měsíců) a rovněž k tomuto dni (tedy , datum, ) trpěl duševní poruchou, závažným kognitivním deficitem (smíšená demence), pro který nebyl schopen svobodného a úplného projevu vůle, nebyl schopen posoudit důsledky svého jednání (byl lehce manipulovatelný a ovlivnitelný), tedy v tomto okamžiku již nebyl schopen projevit své přání svobodně a vážně se rozhodovat. Tento závěr znalkyně odpovídá jak lékařským zprávám psychiatričky , tituly před jménem, , jméno FO, , které vypracovala na základě vyšetření manžela v měsících červen a srpen roku 2019, tedy s velice krátkým časovým odstupem od sňatku (z těchto mimo jiné vyplývá, že manžel si nepamatoval, že se před necelým měsícem oženil), tak i podkladům shromážděným v rámci řízení o omezení svéprávnosti manžela, jenž bylo vedeno u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. P 198/2020, především tam vypracovanému znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , podle jehož závěrů manžel trpěl trvalou a nevyléčitelnou duševní poruchou – poruchou paměti – lehkou smíšenou demencí, která podstatně ovlivňovala jeho rozpoznávací a ovládací schopnost, nebyl schopen samostatně právně jednat – duševní porucha omezovala jeho schopnost rozhodovat se a projevit přání. Je zřejmé, že závěry obou samostatně vypracovaných znaleckých posudků jsou souladné, odpovídají lékařským zprávám vypracovaným bezprostředně po uzavření sňatku a podporována jsou ostatně i zjištěními, která učinil odbor sociálních věcí , právnická osoba, , adresa, při šetření v domácnosti manžela či zhlédnutí manžela u jednání soudu v rámci uvedeného řízení (blíže viz bod šestý odůvodnění tohoto rozsudku). Duševní porucha, kterou manžel již v době sňatečného obřadu trpěl, přitom vylučuje možnost, že by sňatek uzavřel tzv. světlém okamžiku, tedy časovém úseku umožňujícím mu relevantně činit právní jednání. V tomto celkovém kontextu lze podle soudu již nyní učinit dostatečně spolehlivý závěr, že se v posuzované věci jedná o případ, kdy jeden ze snoubenců (manžel) trpěl takovou duševní poruchou, která mu objektivně bránila vytvořit si vlastní vůli, vůle k uzavření manželství tedy zcela absentovala. Byť občanský zákoník v ustanovení § 677 odst. 1 nezmiňuje konkrétní náležitosti, na nichž je z hlediska vzniku manželství nezbytné bezvýhradně trvat, soud za takovou náležitost považuje existenci vůle snoubenců a projevení této vůle určitým a srozumitelným způsobem, zde se nejednalo o svobodný a úplný souhlasný projev vůle. Jinak řečeno v důsledku duševní poruchy, jíž snoubenec (manžel) trpěl již v době uzavření manželství, byla jeho vůle podstatně omezena a ovlivněna.

18. Pokud z výpovědí větší části slyšených svědků včetně oddávajícího a matrikářky vyplynulo, že na manželovi při osobním kontaktu, při v zásadě náhodných, krátkých a nepravidelných setkáních, nepozorovali žádné projevy neobvyklého chování či zapomětlivosti, jde o důsledek skutečnosti, že duševní porucha, kterou manžel trpěl, se takto navenek pro „náhodného“ pozorovatele podle znalkyně projevuje, pro okolní osoby, které nejsou s takto postiženým v dlouhodobém a intenzivním kontaktu (velmi dobře ho neznají), nemusí být defekt paměti a osobnosti vůbec rozpoznatelný, je naopak obvyklé, že při běžném setkání (hovoru) takto postižená osoba působí standardním dojmem, je schopna po určitou dobu vést běžný hovor, chovat se přátelsky a nevzbuzovat znepokojení. Naopak výpovědi osob, které manžela z doby předcházející velmi dobře znaly, tedy jeho dětí, zcela zapadají do rámce postupného rozvoje onemocnění, jak bylo následně popsáno znalkyní v posudku.

19. Vycházeje z popsaných závěrů soud podle § 371 písm. a/ a § 372 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), rozsudkem deklaratorně určil, že manželství mezi účastníky nevzniklo.

20. O nákladech řízení účastníků bylo rozhodnuto v souladu se zásadou vyjádřenou v § 23 z. ř. s.

21. Vzhledem ke specifické nesporné povaze řízení soud dále rozhodl o tom, že stát nemá právo na náhradu nákladů řízení, které by mu jinak náleželo podle výsledků řízení (§ 148 odst. 1 o. s. ř.) a o vrácení uhrazené zálohy na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši , částka, , která byla nesprávně uložena osobě (a touto zaplacena), jež není účastníkem tohoto řízení (viz § 375 z. ř. s.).