6 C 274/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 22 785 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 785 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 24 455,93 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 22 785 Kč od datum do datum, ve výši 7,25 % ročně z částky 22 785 Kč od datum do datum, ve výši 7,25 % ročně z částky 22 785 Kč od datum do datum a za dobu od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 364 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, Ph.D., do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 22 785 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum Touto smlouvou právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba, IČO, sídlem adresa) poskytl žalovanému půjčku 16 000 Kč, přičemž žalovaný měl poskytnutou částku včetně sjednaného souhrnného poplatku ve výši 10 624 Kč splatit 52 pravidelnými týdenními splátkami ve výši 512 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z jednání dne datum se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Smlouvou ze dne datum číslo právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba, IČO, sídlem adresa) poskytl žalovanému půjčku 16 000 Kč a žalovaný se zavázal půjčku včetně sjednaného souhrnného poplatku ve výši 10 624 Kč splatit 52 pravidelnými týdenními splátkami ve výši 512 Kč počínaje 7. dnem od uzavření smlouvy. Písemná smlouva byla uzavřena prostřednictvím vyplnění předtištěného formuláře smlouvy, přičemž na první straně se nachází identifikace stran a podmínky smlouvy, na zadní straně tohoto listu jsou obsažena další ustanovení související zejména s ochranou osobních údajů a na dalším listu se nacházejí„ Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce“. Žalovaný řádně a včas nehradil sjednané splátky, od uzavření smlouvy uhradil pouze částku 3 893 Kč. Dluh z citované smlouvy aktuálně činí 22 785 Kč a sestává z dlužné jistiny ve výši 13 692,91 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 9 092,09 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 24 455,93 Kč z celkové dlužné částky ve výši 22 785 Kč od datum do datum a zákonných úroků z prodlení z celkové dlužné částky ve výši 22 785 Kč od datum do zaplacení. Listinou ze dne datum označenou jako Uznání dluhu a vyjádření zákazníka k pohledávce firmy právnická osoba bylo prokázáno, že žalovaný uznal celkovou pohledávku ve výši 22 785 Kč dle smlouvy číslo zavázal se jí splácet měsíčními splátkami ve výši 1 000 Kč počínaje měsícem březnem 2013 Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, žalobkyni.

5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla žalobci postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku; žalobce je tedy ve věci aktivně legitimován.

6. Dne datum nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Podle ust. § 3028 odst. 1, 3 o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. Proto soud věc posoudil podle zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.).

7. Podle § 52 obč. zák. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel; dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti; spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle § 56 odst. 2 obč. zák. se ustanovení odstavce 1 nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.

8. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

9. Podle § 517 odst. 1, 2 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, jejichž výši stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem bylo v době počátku prodlení nařízení vlády č. 142/1994 Sb., podle jehož ust. § 1 (účinného od 1. 7. 2013) odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

10. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o půjčce podle § 657 obč. zák. Žalovanému byla poskytnuta půjčka ve výši 16 000 Kč, kterou měl vrátit včetně sjednaného poplatku ve výši 10 624 Kč v pravidelných 52 týdenních splátkách po 512 Kč. Ujednaný poplatek za sjednání smlouvy je odměnou věřiteli za poskytnutí peněžních prostředků. Vzhledem k tomu, že uvedený poplatek lze interpretovat jako cenu půjčky, není v kompetenci soudu jeho výši přezkoumávat. Jelikož žalovaný sjednanou částku nezaplatil a aktuálně dluží 22 785 Kč s příslušenstvím, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem.

11. V důsledku prodlení žalovaného se zaplacením vzniklo žalobkyni dále právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení, ode dne následujícího po dni, kdy měla být částka uhrazena.

12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni v tomto směru podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud žalobě co do jistiny a úroku z prodlení, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 364 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 912 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 785 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.