6 C 275/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 9 690 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 6 000 Kč ode dne datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž žalobkyně požadovala zaplacení částky 3 690 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 2 310 Kč ode dne datum do dne datum, spolu s úrokem z prodlení ve výši převyšující 8,25 % p.a. z částky 6 000 Kč za dobu od datum do zaplacení a spolu s náklady uplatnění pohledávky ve výši 2 500 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 9 690 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum. Žalobkyně v žalobě uvedla, že na základě shora uvedené smlouvy žalované zaslala dne datum na účet číslo bankovní účet částku 4 000 Kč, dne datum částku 1 000 Kč, dne datum částku 1 000 Kč. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky webová adresa, smlouvu o zápůjčce žalovaný podepsal elektronicky a to příjmení, který je žalobkyní zaslán klientům na jimi uvedené tel. číslo. Žalobkyně po žalovaném požaduje úhradu jistiny a poplatku v celkové výši 7 200 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 490 Kč.

2. Z jednání dne datum se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.

4. Dle potvrzení o provedené bezhotovostní platbě na účet číslo bankovní účet a potvrzení anonymizováno ze dne datum o vlastnictví účtu byla ve dne datum na účet žalovaného, jako jediné osoby s dispozičním oprávněním k účtu č. bankovní účet, připsána částka 4 000 Kč označená jako„ COOL CREDIT - půjčka“ a ve dnech datum a datum byla na stejný účet připsána vždy částka 1 000 Kč s označením„ COOL CREDIT – dodatečná půjčka“.

5. Žalobkyně předložila listinu označenou Smlouva o zápůjčce, kde jako smluvní strany jsou uvedeni žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný, kteří se měli dohodnout na poskytnutí částky 4 000 Kč žalovanému za poplatek 1 200 Kč; listina v závěru obsahuje v podpisové části datum datum, podpis jednatele věřitele a pod předtištěným jménem a příjmením žalovaného a datem datum slova„ příjmení kód číslo“. Žalobkyně dále předložila listinu označenou jako„ Dodatek ke smlouvě o úvěru číslo kde jako smluvní strany jsou uvedeni žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný, kteří se měli dohodnout na dodatečném poskytnutí částky 1 000 Kč žalovanému za poplatek 1 200 Kč; v čl. I. bod 1.1. je uvedeno, že celková zápůjčka tak bude činit 6 000; listina v závěru obsahuje v podpisové části datum datum, podpis jednatele věřitele a pod předtištěným jménem a příjmením žalovaného a datem datum slova„ příjmení kód číslo“. Z uvedených listin a ani z dalšího provedeného důkazu (VOP) nebyla prokázána žalobní tvrzení o tom, že by žalovaný na internetových stránkách webová adresa, po přečetní nabídky na uzavření smlouvy nastavil dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky, vyplnil osobní údaje a že konkrétní návrh smlouvy následně odsouhlasil příjmení, který mu byl žalobkyní zaslán na jím uvedené telefonní číslo. Nebylo tak prokázáno, že by žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí částky 4 000 Kč a následně o částku 2 000 Kč a projevil souhlasnou vůli se smluvními podmínkami poskytnutí této částky.

6. Podle ust. § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah; v mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas; mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Podle § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy; odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran.

7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

8. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu podle výše citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná částečně.

10. Předpokladem pro vznik smlouvy, jako dvoustranného právního jednání, je existence návrhu na uzavření smlouvy (nabídka, oferta), dále jeho přijetí souhlasným projevem vůle druhé strany, jíž je nabídka určena, a v případě přijetí návrhu mezi osobami nikoliv současně fyzicky přítomnými v době akceptace nabídky pak ještě doručení souhlasného projevu vůle osoby přijímající nabídku oferentovi (osobě, která nabídku učinila), bez něhož by přijetí nabídky nebylo účinné. Smluvní konsensus, tj. souladné protnutí se souhlasných projevů vůle obou účastníků, vytváří podstatu smlouvy. Primárně zahrnuje vůli vedoucí k uzavření smlouvy a sekundárně vůli vedoucí k dohodě o obsahu smlouvy. Projev vůle, kterým je vyjádřen souhlas (s návrhem), může mít povahu prohlášení nebo jiného jednání, z něhož lze dovodit souhlas osoby, které byl návrh určen. Ke vzniku smlouvy se vyžaduje, aby adresnost (určitelnost druhé strany) obou jednostranných právních jednání (nabídky i přijetí) byla vzájemná - obsahově shodná a vyjadřující smluvní konsensus. Jinými slovy musí být zřejmé, kdo vůči komu projevuje vůli (a jakého obsahu).

11. Předně je nutno zdůraznit, že je třeba rozlišovat požadavky na formu smlouvy a kvalitu informací o jednající osobě (kterou lze zjistit pomocí různých důkazů). V projednávané věci bylo nutno nejprve prokázat, že byl někým učiněn projev vůle uzavřít s právním předchůdcem žalobkyně (nějakou) smlouvu a že touto osobou byl zrovna žalovaný.

12. Provedeným dokazováním nebylo věrohodně prokázáno, že by žalovaný projevil vůli uzavřít s původním věřitelem nějakou smlouvu. Provedené důkazy neprokazují, že se žalovaný registroval na stránkách původního věřitele a tam požádal o poskytnutí nějaké finanční částky nebo že by o jejím poskytnutí jednal s třetí osobou zastupující původního věřitele a přitom že by byla ověřena totožnost žalovaného, že by projevil souhlasnou vůli se zněním podmínek smlouvy a obchodními podmínkami, za který by byla taková částka včetně označení bankovního účtu, na který by měla být částka poskytnuta. Identita jednající osoby nebyla prokázána ani skrze prokázání vlastnictví bankovního účtu, na který právní předchůdce žalobkyně převedl předmětnou částku, když nebylo prokázáno, že bankovní údaje původní věřitel získal od žalovaného.

13. Žalobkyně tak pro nedostatečnou kvalitu informací o jednající osobě neunesla důkazní břemeno o tom, že by s žalovaným uzavřeli (nějakou) smlouvu, a tím spíše ani to, že by jim vznikla nějaká smluvní práva a povinnosti. Omluvenou absencí u jednání se žalobkyně připravila o možnost poskytnutí poučení soudem o povinnosti důkazního břemene (dle § 118a odst. 3 o. s. ř.), když žalobkyně v rámci své procesní odpovědnosti ve smyslu § 101 odst. 1, § 120 odst. 1, 3 o. s. ř musí nést odpovědnost za výsledek řízení.

14. Pokud za popsané situace žalobkyně převedla na účet žalovaného celkem částku 6 000 Kč (4 000 Kč + 2 000 Kč), plnila bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému tím vznikla povinnost vydat vše, co nabyl bezdůvodným obohacením (§ číslo odst. 1, § 3000 o. z.), tedy povinnost vrátit částku 6 000 Kč.

15. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení nebyla mezi účastníky (resp. mezi žalovaným a původním věřitelem) dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je jednostranným adresným právním jednáním. Uvedené právní jednání vyvolává účinky až tím, že se dostane do dispoziční sféry adresáta tak, aby měl objektivní příležitost (možnost) seznámit se s obsahem písemnosti zachycující jednostranné právní jednání; takovou objektivní možností se rozumí například oznámení příslušné pošty o možnosti vyzvednout si písemnost obsahující daný úkon (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2.2008, sp. zn. 33 Odo 142/2006). Za výzvu k plnění, s níž se žalovaný objektivně mohl seznámit, je tak nutno považovat předžalobní výzvu ze dne datum, které se do jeho dispoziční sféry prokazatelně dostalo dne datum (když zásilka byla dle podacího lístku odeslána dne datum). Dle obsahu oznámení byla stanovena splatnost ve lhůtě 3 dní, a proto dnem následujícím po datum, tj. datum, se pohledávka stala splatnou a žalovaný se dostal do prodlení (§ 1968 věta první o. z.) se splněním povinnosti vrátit žalobkyni částku představující bezdůvodné obohacení. Žalobkyni proto náleží zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) z částky 6 000 Kč ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak soud byl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), pročež jí nemohl přiznat více, než požadovala, což je úroky z prodlení v sazbě 8,25 % ročně.

16. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku s úroky z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku.

17. Žalobkyni ze shora vysvětlených důvodů nevzniklo právo na zaplacení částky 3 690 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 2 310 Kč ode dne datum do dne datum, s úroku z prodlení ve výši převyšující 8,25 % p.a. z částky 6 000 Kč za dobu od datum do zaplacení a nákladů uplatnění pohledávky ve výši 2 500 Kč. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl v rozsahu uvedeném II. výroku tohoto rozsudku.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř, když procesní úspěch obou stran byl srovnatelný. Soud tak žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu (III. výrok). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.) Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.