6 C 305/2022
č. j. 6 C 305/2022-32
V PLATNOSTIOkresní soud v Blansku vyhověl žalobkyni v nároku na zaplacení částky 976 Kč s úroky z prodlení a náhradou nákladů řízení. Soud uznal, že žalovaný je povinen platit pojistné za období trvání smlouvy, a to i za období, kdy nebylo zaplacené. Povinnost vznikla dle smlouvy a zákona, a to bez nutnosti výzvy, protože pojistné je splatné prvního dne pojistného období. Soud rozhodl o účelnosti úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně a o náhradě nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.
Plný text
Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 976 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 976 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 976 Kč od datum do datum kapitalizovaným částkou 57 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 976 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od datum do datum, které byl žalovaný povinen platit podle pojistné smlouvy číslo uzavřené mezi účastníky řízení dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení svým postojem vyjádřili souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.
4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel dne datum s žalobkyní pojistnou smlouvu Autopojištění NAMÍRU číslo jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla anonymizována tři slova, registrační značka. Pojistné mělo být hrazeno čtvrtletně po 580 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den datum, smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Strany si dále sjednaly, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyně. Ve všeobecných pojistných podmínkách je stanoveno, že nad rámec sjednaného pojistného mohou být účtovány poplatky za služby související se sjednaným pojištěním; výše těchto poplatků je uvedena v Sazebníku poplatků. Dle Sazebníku poplatků je výše poplatku za upomínku dlužného pojistného stanovena na 300 Kč. Z tvrzení žalobkyně a jím předloženého výpisu se podává, že žalovaný neuhradil pojistné za období od datum do datum a poplatek za upomínku ve výši 300 Kč, tedy celkem 976 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala, aby dlužné pojistné doplatil ve stanovené lhůtě upomínkou ze dne datum, zároveň žalovaného upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne. Dodejkou poštovní zásilky bylo prokázáno, že výzva se dostala do dispoziční sféry žalovaného dne datum. Dopisem ze dne datum informovala žalobkyně žalovaného, že pojistná smlouva byla ukončena dne datum z důvodu nezaplacení pojistného. Současně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného ve výši 976 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne datum byl žalovaný opět vyzván k úhradě dluhu ve výši 976 Kč.
5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
6. Podle § 2758 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Podle §2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odst. 2 téhož ustanovení je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.
7. Pojistná smlouva splňuje jak formální, tak obsahové náležitosti předepsané zákonem – byla uzavřena v písemné formě, její obsah je jasný, určitý a srozumitelný a obsahuje podstatné náležitosti. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, žalovaný je proto povinen po celou dobu trvání smlouvy platit smluvené pojistné. Splatnost pojistného přitom vyplývá přímo z pojistné smlouvy, proto byl žalovaný povinen pojistné zaplatit bez výzvy. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, přičemž nezaplatil pojistné za období od datum do datum. Dále nezaplatil poplatek za upomínku, přičemž podle Sazebníku poplatků, kterým je na základě pojistné smlouvy žalovaný vázán, je taková upomínka zpoplatněna částkou 300 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku dobrovolně, soud mu tuto povinnost uložil rozsudkem.
8. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
9. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem soud žalobě vyhověl v plném rozsahu; úroky z prodlení žalobkyně požadovala v menším rozsahu, než by jí dle zákona příslušelo, proto jí soud, vázán návrhem, přiznal nárok pouze v požadovaném rozsahu (§ 153 odst. 2 o. s. ř.).
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 976 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.) Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.