6 C 309/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 21 665 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 665 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 665 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 16 221,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum], kterou se žalobkyně zavázala dodávat pro odběrné místo žalovaného sjednané množství elektřiny a žalovaný se zavázal uhradit sjednanou cenu za dodávku. Na základě této smlouvy byla vystavena faktura za odběr elektrické energie č. [anonymizováno] [rok] za zúčtovací období od [datum] do [datum] znějící na částku 21 665 Kč s datem vystavení [datum], se splatností [datum]. Žalovaný na tuto fakturu ničeho neuhradil a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne [datum], na kterou žalovaný nereagoval.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v podaném odporu proti vydanému platebnímu rozkazu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] - [anonymizováno]. Uvedl, že od [datum] do [datum] nebyl klientem žalobkyně. <b>3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> 4. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu ze dne [datum] [číslo] se žalobkyně zavázala do odběrného místa žalovaného na adrese [adresa], dodávat sjednané množství elektřiny a žalovaný se zavázal platit za dodanou elektřinu dle ceníku žalobkyně, VOP, které jsou součástí smlouvy. Mimořádnou fakturou za sdružené služby dodávky elektřiny ze dne [datum] č. [anonymizováno] s datem splatnosti [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za dodávky elektřiny od [datum] do [datum] na adrese odběrného místa [adresa], číslo odběrného místa [číslo], EAN kód odběrného místa [číslo], celkem částku 21 665 Kč za celkové množství odebrané elektřiny 12,445 MWh. Z rekapitulace celkového nedoplatku žalovaného v uvedené faktuře vyplývá, že byla odečtena záloha zaplacená žalovaným na úhradu celkového množství odebrané energie ve výši 10 000 Kč. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 21 664 Kč ve lhůtě do [datum], předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána doporučeně, jak vyplývá z poštovního podacího archu ze dne [datum]. Žalovaný však nezaplatil ničeho. E-mailovou komunikací mezi žalobkyní a žalovaným od [datum] do [datum] bylo prokázáno, že žalovaný již dne [datum] projevil zájem o dodávky energií u žalobkyně, požádal o přepsání dvou odběrných míst, dne [datum] byl žalobkyní vyzván k vyplnění přiložených formulářů, aby mohla být vypracována smlouva, což žalovaný neučinil. E-mailem ze dne [datum] se žalobkyně omluvila žalovanému za to, že její chybou došlo k registraci jeho odběrného místa na žalobkyni, přesto, že žalobkyně neobdržela od žalovaného podepsanou smlouvu zpět a doplnila, že dodavatelem je jeho dodavatelem elektřiny od [datum]. Zprávou operátora trhu s energií [právnická osoba] ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně je registrována jako dodavatel elektřiny u odběrného místa [číslo] v období od [datum] do [datum] a následně v období od [datum]. Ceníky dodávky elektřiny žalobkyně pro rok 2019 bylo prokázáno, že cena za 1 MWh je ve vysokém tarifu 1 285 Kč bez DPH a v nízkém tarifu 1 185 Kč bez DPH, stálý měsíční plat činí 58 Kč/měsíc. [právnická osoba] od 1.1.2019 bylo prokázáno, že cena za 1 MWh je ve vysokém tarifu byla 1 752,08 Kč bez DPH a v nízkém tarifu 1 525,81 Kč bez DPH, stálá měsíční platba činila 83,49 Kč/měsíc. Z ceníku E. [právnická osoba] od [datum] vyplývá, že cena za 1 MWh je ve vysokém tarifu činila 2 122 Kč bez DPH a v nízkém tarifu 1 615 Kč bez DPH, stálá měsíční platba činila 65 Kč/měsíc. Z listiny označené jako cenový kalkulátor ERÚ, ve kterém jsou seřazeni a porovnáni dodavatelé a produkty podle výše platby za elektřinu vyplývá, že žalobkyně v produktu STANDARD má celkovou platbu za elektřinu na třetím nejlevnějším místě z celkových 65 zde uvedených dodavatelů elektřiny. Žádné další důkazy nebyly žalobkyní ani žalovaným navrženy.

5. Provedené důkazy hodnotil soud podle § 132 o.s.ř. podle své úvahy, a to každý jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. <b>6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:</b> 7. Podle ust. § 2 odst. 2 bod. 17 zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen energetického zákona) je zákazníkem osoba, která nakupuje elektřinu pro své vlastní konečné užití v odběrném místě.

8. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku ze zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou.

9. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

10. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle odst. 2 cit. ustanovení, neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Podle odst. 3) citovaného ustanovení při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

11. Podle zmocňovacího ust. § 98a odst. 1 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví vyhláškou způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, dodávce, přenosu nebo distribuci elektřiny.

12. Podle ust. § 9 odst. 1, 2 vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny (odst. 1).

13. Odpovědnost k náhradě škody za neoprávněný odběr elektrické energie a její výše je objektivní s tím, že základ nároku dodavatele proti jeho odběrateli na náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny i jeho výše se neřídí obecnými ustanoveními občanského zákoníku o náhradě škody, nýbrž podle zvláštního právního předpisu – zákonem č. 458/2000 Sb., který je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální a který obsahuje i úpravu náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny; proto nepřichází v úvahu aplikace ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu, případně za bezdůvodné obohacení.

14. Neoprávněný odběr elektřiny dle § 51 energetického zákona představuje objektivní stav, ke kterému dochází při naplnění znaků některé ze skutkových podstat zde uvedených. Nejde tak jen o situace, kdy je neoprávněně odběratelem zasahováno do měřicího zařízení, či měřící zařízení chybí, ale dle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona též o případy, kdy chybí právní důvod pro odběr elektřiny, typicky smlouva o dodávce elektřiny nebo o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřená s obchodníkem s elektřinou nebo výrobcem elektřiny podle § 50 odst. 1 a 2 energetického zákona. Pro splnění podmínek dle citovaného ustanovení je tak podstatné pouze to, že dochází k odběru elektřiny z elektrizační soustavy, aniž je pro tento odběr dán právní důvod.

15. Pro to, zda došlo k odběru elektřiny bez právního důvodu ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona, je rozhodující zjištění, že odběr byl žalovaným v rozhodné době na daném odběrném místě skutečně realizován, a absence smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny v daném odběrném místě. Vědomost žalovaného (či dokonce jeho zavinění) je při posuzování tohoto právního stavu nerozhodná.

16. Z konstantní judikatury (např. sp. zn. 25 Cdo 2412/2009) vyplývá, že odpovědnost je v zákoně č. 458/2000 Sb. koncipována na principu objektivity, a je tedy nerozhodné, kdo zavinil neoprávněný odběr. Pokud je v řízení neoprávněný odběr ve smyslu uvedeného zákona prokázán, nemůže se odběratel zprostit odpovědnosti za škodu podle § 51 odst. 1 a 2 zákona č. 458/2000 Sb. Důsledky neoprávněného odběru nese odběratel, aniž by bylo nutno zkoumat jeho zavinění.

17. V literatuře je tak dovozováno, že jestliže neoprávněný odběr z elektrizační soustavy zákon v jakékoliv jeho podobě zakazuje, znamená to, že se jedná o stav protiprávní, zákonem nikoliv aprobovaný. Ten, kdo takový stav navozuje, nebo kdo neoprávněný odběr realizuje, jedná objektivně protiprávně. Z toho plyne zásadní odlišnost dodávky elektřiny při standardním stavu, tedy stavu v souladu s právem, která se řídí převážně smluvními ujednáními mezi odebírajícím zákazníkem, výrobcem elektřiny nebo provozovatelem distribuční soustavy a dodávajícím obchodníkem s elektřinou nebo výrobcem elektřiny (ujednání jsou obsažena ve smlouvě o dodávce elektřiny nebo ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny), a dodávky při neoprávněném odběru, která zakládá odpovědnost za protiprávní jednání, tedy zejména odpovědnost za škodu způsobenou neoprávněným odběrem.“ (Kořán, J. Energetický zákon: Komentář. ASPI, Wolters Kluwer. Komentář k § 51, bod 13).

18. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně zahájila dne [datum] dodávku elektřinu žalovanému i přesto, že od žalovaného neobdržela zpět podepsanou smlouvu a dodávala mu elektřinu v období od [datum] do [datum] bez uzavřené smlouvy o dodávkách elektřiny, tedy bez právního důvodu a žalovaný v tomto období v daném odběrném místě elektřinu odebíral. Tato situace tedy zakládá právo žalobkyně na náhradu škody způsobené neoprávněným odběrem – žalovaným za toto období dle energetického zákona. Dále bylo v řízení prokázáno, že od [datum] dodávala žalobkyně žalovanému již na základě platně uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu ze dne [datum] [číslo] na základě této smlouvy dodává žalobkyně žalovanému elektřinu doposud a žalovaný je z této smlouvy zavázán. Z provedeného dokazování rovněž vyplývá, že žalobkyně dodává žalovanému elektřinu za ceny, které jsou podstatně nižší než ceny ostatních dodavatelů elektřiny, zejména nižší než ceny velkých dodavatelů, jakými jsou [právnická osoba], [anonymizováno] [právnická osoba] Pokud se týká výše škody za neoprávněně odebranou elektřinu stanovenou podle prováděcího předpisu k § 51 energetického zákona, je tato mnohonásobně vyšší než platby za elektřinu dle uzavřené smlouvy o dodávkách elektřiny. Žalobkyně však v tomto řízení výši škody dle vyhl. č. 82/2011 Sb. nepožaduje a žalobou se domáhá úhrady za neoprávněně odebranou elektřinu po žalovaném pouze ve výši, jaká by žalobkyni náležela, pokud by mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny. Soud je tedy toho názoru, že v tomto konkrétním případě byla v souladu s konstantní judikaturou jednoznačně zachována kompenzační funkce náhrady škody a nepřešla do funkce sankční. Dále i vzhledem ke skutečnosti, že neuhrazená částka, která je předmětem tohoto řízení zahrnuje i vyúčtování dodávky elektřiny za období od [datum] do [datum], tedy dobu, kdy již mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu ze dne [datum] [číslo] soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení žalobě vyhověl v plném rozsahu, tedy ohledně žalované částky, kdy soud o výši škody rozhodl podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností, tak i ohledně požadovaného příslušenství. Protože dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena ve lhůtě splatnosti vyplývající z faktury, vzniklo žalobkyni vedle práva na zaplacení ceny dodané energie také právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury. Procesní obrana žalovaného se přitom jeví jako zcela účelová a vedená snahou oddálit jeho platební povinnost.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 221,90 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 867 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 665 Kč sestávající z částky 1 980 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 990 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 1 980 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 1 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 1 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 690 Kč ve výši 2 664,90 Kč.